5 Cmo 76/2025-169

o zaplacení 5 000 000 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. března 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-145

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 10.07.2025 ECLI:CZ:VSPH:2025:5.Cmo.76.2025.1

I.Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. a dále ve výroku III., nakolik jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2., potvrzuje.

II.Žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1.Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o odvoláních žalovaných 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2024, č. j. 53 Cm 15/2023-75 (výrok I., pokud jde o žalovanou 1., a výrok II., pokud jde o žalovaného 2.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.). V odůvodnění usnesení uvedl, že žalovaní podali včasná odvolání proti rozsudku shora uvedenému, přičemž zároveň požádali o osvobození od soudních poplatků. Jejich žádosti byly zamítnuty usneseními ze dne 15. 10. 2024, č. j. 53 Cm 15/2023-110, a č. j. 53 Cm 15/2023-111, která byla potvrzena usneseními Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2024, č. j. 5 Cmo 130/2024-124, a č. j. 5 Cmo 131/2021-127. Na základě následných výzev k zaplacení soudních poplatků nebyly soudní poplatky v soudem stanovené lhůtě žalovanými zaplaceny, a proto byla odvolací řízení zastavena postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“). Výrok o nákladech odvolacího řízení soud prvního stupně odůvodnil ustanovením § 146 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaní svým chováním zavinili, že odvolací řízení byla zastavena, a jsou proto povinni hradit žalobkyni její náklady. Žalobkyni však v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.

2.Žalovaní podali proti usnesení včasná odvolání. Namítli nezákonnost usnesení z důvodu jeho předčasného vydání, neboť dosud nenabylo právní moci opravné usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 2. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-141, proti kterému bylo v zákonné lhůtě podáno odvolání, o němž však dosud nebylo rozhodnuto. Uvedli dále, že s ohledem na usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. 4. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-160, jímž došlo k přerušení celého soudního řízení, nemůže být o jimi podaných odvoláních proti opravnému usnesení a proti usnesení, které jím bylo opraveno, rozhodnuto v rámci tohoto odvolání.

3.Pokud jde o žalovanou 1., ve vztahu k ní došlo k přerušení řízení v důsledku prohlášení konkursu na její majetek usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2025, č. j. KSOS 22 INS 14729/2024-A28, o čemž účastníci řízení byli informováni usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 4. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-160. Odvolací soud proto přezkoumal napadené usnesení pouze ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2., aniž k projednání odvolání žalovaného 2. nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.

4.Podle § 2 odst. 5 ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem odvolatel. Podle § 4 odst. 1 písm. b/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním odvolání. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud podle § 9 odst. 1 ZSOP poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5.V daném případě se žalovaný 2. včas odvolal proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 8. 7. 2024, č. j. 53 Cm 15/2023-75, jímž byl vůči němu a vůči žalované 1. ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 12. 6. 2023, č. j. 53 Cm 15/2023-15, a jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení. Podáním odvolání vznikla žalovanému 2. poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. b/ ve spojení s § 2 odst. 5 ZSOP. Žalovaný 2. v odvolání proti rozsudku požádal o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Tato žádost byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 10. 2024, č. j. 53 Cm 15/2023-111, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2024, č. j. 5 Cmo 131/2024-127. Soud prvního stupně poté vyzval žalovaného 2. k zaplacení soudního poplatku za jím podané odvolání, a to usnesením ze dne 21. 1. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-131a, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 2. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-141. Usnesením, které bylo doručeno zástupci žalovaného 2. dne 7. 2. 2025, byla žalovanému 2. stanovena lhůta k zaplacení poplatku v délce patnácti dnů ode dne jeho doručení. Součástí usnesení bylo poučení o tom, že v případě nezaplacení soudního poplatku bude odvolací řízení zastaveno. Žalovaný 2. ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, důsledkem čehož je, že v řízení o jím podaném odvolání nelze pokračovat.

6.K poukazu žalovaného 2. na to, že dosud nebylo rozhodnuto o jeho odvolání proti usnesení ze dne 27. 2. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-141, jímž byla postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř. opravena výzva k zaplacení soudního poplatku za odvolání, odvolací soud konstatuje, že odvolání proti usnesení, kterým bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí, není přípustné (§ 202 odst. 1 písm. i/ o. s. ř.). Soud prvního stupně přitom výzvu k zaplacení poplatku (tedy usnesení ze dne 21. 1. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-131a) opravil pouze v údaji osoby, která ho vydala, když jako asistentka soudce byla na něm nesprávně vypsána JUDr. Lucie Kubová, třebaže usnesení bylo vydáno (jak z jeho záhlaví vyplývá) asistentkou soudce Mgr. Barborou Čejkovou. Výrok usnesení tak opravným usnesením dotčen nebyl, a tedy odvolání žalovaného 2. proti němu je odvoláním nepřípustným. Vzhledem k tomu, že právní moc rozhodnutí odkládá pouze odvolání včasné, přípustné a podané osobou k němu oprávněnou (§ 206 odst. 1 o. s. ř.), není správná úvaha žalovaného 2., že opravné usnesení není dosud v právní moci.

7.Žalovanému 2. nelze přisvědčit ani v tom, že o odvolání jím podaném proti usnesení o zastavení odvolacího řízení nemůže být rozhodnuto s ohledem na existenci usnesení soudu prvního stupně ze dne 30. 4. 2025, č. j. 53 Cm 15/2023-160, kterým podle něj došlo k přerušení celého soudního řízení. Jak ze spisu vyplývá, tímto usnesením soud prvního stupně vyrozuměl účastníky řízení o tom, že v důsledku prohlášení konkursu na majetek žalované 1. došlo k přerušení řízení a poučil je o tom, že návrh na jeho pokračování může podat žalobkyně nebo insolvenční správce. Odvolací soud konstatuje, že přerušení řízení se týká pouze vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1., neboť pouze ve vztahu mezi nimi nastaly účinky prohlášení konkursu ve smyslu ustanovení § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Sama okolnost, že takto soud prvního stupně vyrozumění účastníkům o konkursu prohlášeném na majetek žalované 1. neformuloval, na tomto závěru ničeho nemění.

8.S odkazem na shora uvedené odvolací soud uzavírá, že výrok II. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o odvolání žalovaného 2. proti rozsudku ze dne 8. 7. 2024, č. j. 53 Cm 15/2023-75, postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP je věcně správný. Pokud jde o výrok III. téhož usnesení o nákladech odvolacího řízení, i tento je ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. věcně správný, neboť žalobkyní nebyly v odvolacím řízení vynaloženy žádné náklady, které by jí byl žalovaný 2. povinen zaplatit podle ustanovení § 146 odst. 2, první věta o. s. ř. s ohledem na jeho procesní zavinění na zastavení odvolacího řízení.

9.Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. a dále ve výroku III. ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. potvrdil jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř.

10.Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měla v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně. Ani v tomto odvolacím řízení však žádné takové náklady žalobkyni nevznikly, v důsledku čehož rozhodl odvolací soud tak, že žalobkyně a žalovaný 2. nemají vůči sobě navzájem na jejich náhradu právo.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	5 Cmo 76/2025-169
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. Iva Horáková
Datum rozhodnutí	10.07.2025
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2025:5.Cmo.76.2025.1