7 Cmo 44/2024-110

o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2023, č. j. 84 Cm 88/2022-88,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 04.07.2024 ECLI:CZ:VSPH:2024:7.Cmo.44.2024.1

Usnesení soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1.Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na zrušení společnosti , Jméno advokáta A, . (dále jen „společnost“) a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2.Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že dne 31. ledna 2022 navrhovatelka jako věřitelka společnosti podala návrh na zrušení společnosti s likvidací s odkazem na § 172 odst. 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a § 172 odst. 1 písm. d) o. z. ve spojení s § 105 a § 105a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), neboť navrhovatelka společnosti zaplatila zálohu na dodávku stroje, který jí nebyl dodán, o vrácení zaplacené zálohy je vedeno soudní řízení, jednak z toho důvodu, že společnost je nekontaktní, nemá skutečné sídlo, rovněž nezakládá listiny do sbírky listin. Právní zájem na podaném návrhu navrhovatelka spatřuje v tom, že právě rozhodnutí o zrušení společnosti může založit pevný základ pro uplatnění pohledávky vůči (předchozímu) jednateli z titulu zákonného ručení, shledává i veřejný zájem na zrušení společnosti, když uvedené skutečnosti společnost nesídlí na adrese uvedené ve veřejném rejstříku a nezakládá listiny do sbírky listiny) zakládají důvod pro zrušení společnosti ex officio. Má tudíž za to, že v daném řízení tudíž není třeba v této souvislosti osvědčovat její právní zájem, když postačuje existence zájmu veřejného, neboť zápisy v obchodním rejstříku neodpovídají skutečnosti.

3.V dané věci se jedná o druhé rozhodnutí ve věci samé. Předchozí usnesení soudu prvního stupně ze dne 1. prosince 2022, č. j. 84 Cm 88/2022-57, kterým soud prvního stupně návrh na zrušení společnosti zamítl, Vrchní soud v Praze jako odvolací soud k odvolání navrhovatelky usnesením ze dne 25. dubna 2023, č. j. 7 Cmo 46/2023-68, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4.Soud prvního stupně (mimo jiné) vyšel z toho, že:- navrhovatelka rejstříkovému soudu podala dne 6. prosince 2021 podnět k prověření fungování společnosti s tím, že společnost nemá skutečné sídlo a neplní další své zákonem stanovené povinnosti (do sbírky listin nezaložila účetní závěrku za rok 2019);- Městský soud v Praze (jako soud rejstříkový) usnesením ze dne 9. prosince 2021, č. j. C 246343/RD29/MSPH, Fj 556822/2021/MSPH, vyzval společnost k podání návrhu na změnu a doložení právního titulu užívání místností, ve kterých má umístěné své sídlo, jakož ji i upozornil na povinnost zakládat listiny do sbírky listin a poučil jí o následcích neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu;- dne 10. května 2022, poté, kdy již bylo k návrhu navrhovatelky ze dne 31. ledna 2022 zahájeno předmětné řízení, navrhovatelka rejstříkovému soudu předložila doplnění podnětu k prošetření fungování společnosti, majíc za to, že jsou dány důvody ke zrušení společnosti s likvidací dle § 172 odst. 1 písm. b) o. z., zároveň dala soudu v úvahu postup dle § 105a z. v. r.;- lhůta ke zjednání nápravy stanovená rejstříkovým soudem marně uplynula, rejstříkový soud však v této souvislosti žádná další opatření nečinil, neboť v mezidobí navrhovatelka podala předmětný návrh;- Městský soud v Praze (jako soud rejstříkový) usnesením ze dne 27. května 2022, č. j. C 246343/RD37/MSPH, Fj 210785/2022/MSPH, vyzval společnost k založení účetních závěrek s poučením o následcích neuposlechnutí výzvy dle §§ 104, 105 a 105a z. v. r.; společnost na výzvu rejstříkového soudu nereagovala.

5.Soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelčino podání je návrhem na zahájení předmětného řízení (nikoliv pouhým podnětem k jeho zahájení), z obsahu podání je zřejmé, že navrhovatelka má v úmyslu být účastníkem daného řízení (právě v postavení navrhovatelky). Navrhovatelku k podání návrhu stručně shrnuto vedly subjektivní důvody (snaha o snadnější vyřešení nároků ze smluvního vztahu mezi ní a společností), jakož i domněnka, že řízení zahájené na návrh bude rychlejší než řízení zahájené z moci úřední (z jejího podhledu soud nepostupoval ohledně jejího podnětu dostatečně rychle).

6.Soud prvního stupně se proto primárně zabýval posouzením otázky, zda má navrhovatelka právní zájem na podaném návrhu a dospěl k závěru, že tomu tak není, vycházeje při tom z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017, jehož závěry cituje. Vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že navrhovatelka právní zájem na zrušení společnosti s likvidací neprokázala, k podání návrhu ji vedl majetkový zájem, nikoliv stav, kdy se zrušení společnosti přímo dotkne právního postavení navrhovatelky. Pocit, že soud nejedná o jí podaném podnětu dostatečně rychle, rozhodně jako právní zájmem posoudit nelze. Navrhovatelce tudíž nesvědčí aktivní legitimace k podání předmětného návrhu.

7.Odkaz navrhovatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, soud prvního stupně nepovažoval za přiléhavý, neboť předmětné rozhodnutí řeší otázku právního zájmu účastníků v rejstříkovém řízení v intencích § 105 z. v. r. Soud prvního stupně zdůraznil, že podání předmětného návrhu zabránilo soudu v běžném postupu na základě podnětu, tj. zahájení řízení o zrušení společnosti z úřední povinnosti, neboť „zahájit řízení stejného předmětu lze pouze jedním podnětem, tedy buď návrhem nebo rozhodnutím soudu“ (o tom byla navrhovatelka rejstříkovým soudem informována). Možnost překvalifikovat jasně a výslovně vymezený návrh na zahájení řízení pak neumožňuje ani ustanovení § 9 odst. 1 a § 105 z. v. r., ani § 1 odst. 1 ve spojení s § 20 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), přičemž § 172 odst. 1 o. z. pro řízení zahájené na základě návrhu povinnost existence právního zájmu navrhovatelky na podání návrhu přímo zakotvuje. Proto soud prvního stupně podaný návrh zamítl.

8.Výrok týkající se nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 z. ř. s.

9.Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a podanému návrhu vyhověl, popř. aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10.Odvolatelka má za to, že soud prvního stupně nerespektoval právní názor odvolacího soudu vyjádřený v usnesení ze dne 25. dubna 2023, č. j. 7 Cmo 46/2023-68, kdy bylo uvedeno, že je nutno se relevantně zabývat skutečnostmi, které jsou rozhodné pro posouzení důvodů, pro které lze společnost zrušit, a to i bez návrhu, když navrhovatelka nemusí osvědčovat svůj právní zájem, neboť to ze zákona nevyplývá. Má za to, že v případě, že zde existuje důvod pro zrušení společnosti, pro který je možno zrušit společnost i bez návrhu, není rozhodné, zda byl podán návrh či pouhý podnět k zahájení řízení o zrušení společnosti, když i v případě, že je podán návrh, není navrhovatelka povinna prokazovat svůj právní zájem na zrušení společnosti. V této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, dle kterého „právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací - a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu nesplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. – je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.“ Odvolatelka má za to, že soud je tak povinen provést dokazování ohledně existence (objektivních) důvodů pro zrušení společnosti a pokud takové důvody shledá, rozhodnout o zrušení společnosti bez ohledu na (subjektivní) právní zájem navrhovatelky na takovémto řízení.

11.Odvolatelka opakovaně podotýká, že usnesení dodává, že Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017, na danou věc nedopadá, když bylo vydáno ve věci týkající sen zrušení společnosti dle § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích.

12.Svou argumentaci odvolatelka podrobně rozvádí.

13.Účastníci 1) a 2) se k podanému odvolání nevyjádřili.

14.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s.], a dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně neobstojí.

15.Podle § 172 o. z.(1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestližea) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebod) tak stanoví zákon.(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

16.Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.

17.Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

18.Podle § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).

19.Podle § 9 odst. 1 z. v. r. jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.

20.Podle § 14 odst. 3 z. v. r. zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.

21.Odvolací soud připomíná, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Jedním z takových případů je rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti s likvidací. Jedná se o krajní zásah (ultima ratio) do poměrů společnosti, proto je nutné obezřetně posuzovat splnění zákonem stanovených podmínek a dbát na zachování zásady proporcionality. Nejvyšší soud k otázce tzv. nuceného zrušení právnické osoby s likvidací uzavřel, že toto představuje výjimku z pravidla, podle něhož o svém zrušení rozhoduje právnická osoba sama. Soud je oprávněn zrušit právnickou osobu a nařídit její likvidaci zpravidla v případech, kdy právnická osoba nesplňuje základní předpoklady, které pro její existenci a činnost vyžaduje zákon, anebo závažně porušuje zákonné povinnosti [v poměrech společnosti s ručením omezeným srov. zejména § 172 odst. 1, § 211 odst. 2 o. z., popř. § 93, § 115 odst. 1, § 149 odst. 4, § 198 odst. 3, § 215 odst. 1 a § 777 odst. 2 z. o. k., či § 9 a § 105 z. v. r.). K nucenému zrušení právnické osoby soud přistoupí pouze tehdy, neodstranila-li právnická osoba konkrétní vytýkaný nedostatek ani v přiměřené lhůtě, kterou jí soud před vydáním rozhodnutí poskytl (§ 172 odst. 2 o. z.). Rozhodne-li proto soud o nuceném zrušení právnické osoby s likvidací, učiní tak až poté, kdy právnická osoba ani přes jeho výzvu nezjednala nápravu. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. 27 Cdo 1135/2017, uveřejněné pod číslem 36/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či ze dne 27. března 2018, sp. zn. 29 Cdo 4549/2016.

22.Z obsahu spisu se podává, že navrhovatelka má od počátku řízení za to, že její právní zájem na zrušení společnosti s likvidací je dán. Byť návrh podala jakožto věřitelka společnosti, jako další důvody pro zrušení společnosti s likvidací uváděla důvody uvedené v § 172 odst. 1 písm. b) a písm. d) o. z., jimiž se soud prvního stupně blíže nezabýval. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že navrhovatelka mj. tvrdí, že společnost nemá právní důvod k sídlu zapsanému v obchodním rejstříku (§ 14 odst. 3 z. v. r.). Společnost byla podle § 9 odst. 1 z. v. r. rejstříkovým soudem řádně vyzvána ke zjednání nápravy. Z obsahu spisu se rovněž podává, že jako další důvod pro zrušení společnosti s likvidací navrhovatelka označila skutečnost, že společnost nezveřejňuje účetní závěrky ve sbírce listin, neplní tak zákonem stanovenou zakládací povinnost vyplývající z § 66 písm. c) z. v. r. I v tomto případě rejstříkový soud společnost vyzval ke zjednání nápravy (§ 104 z. v. r.), když společnost poslední účetní závěrku založila za rok 2018. Odvolatelce lze přisvědčit v tom, že „právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací – a to jak z důvodu opakovaného neplnění povinností podle § 104 z. v. r., tak z důvodu neplnění povinností majícího závažné důsledky pro třetí osoby podle § 105 z. v. r. - je zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021). Jinak řečeno, zápisy ve veřejném rejstříku a sbírka listin mají ve vztahu ke společnosti nedostatečnou vypovídací hodnotu a neplní svojí informační funkci vůči třetím osobám (např. spotřebitelům, zákazníkům a obchodním partnerům), protože neobsahuje účetní závěrky od roku 2018, jakož ani není zřejmé, že zda je nadále dán právní důvod užívání prostor, kam společnost umístila své sídlo (tj. zda údaj o sídle společnost odporuje donucujícímu ustanovení zákona či nikoliv).

23.Zrušení právnické osoby z důvodu uvedeného podle § 9 odst. 1 a § 105 z. v. r. spadá do skupiny důvodů podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z., takže je třeba dostát § 172 odst. 2 o. z. Výzva dle § 172 odst. 2 o. z. musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne, musí být vydána v témže řízení a vydání rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací předcházet, musí splňovat obligatorní náležitosti výzvy jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit, přičemž z výzvy musí být současně patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit, v jaké lhůtě a v neposlední řadě musí být účastník řízení poučen o případných následcích nečinnosti (k tomu blíže např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 892–907, výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, a z ustálené rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze např. usnesení ze dne 6. srpna 2019, sp. zn. 14 Cmo 207/2019, ze dne 17. července 2019, sp. zn. 14 Cmo 150/2019, či ze dne 30. listopadu 2023, sp. zn. 6 Cmo 110/2023).

24.Odvolací soud však v poměrech projednávané věci zjistil, že soud prvního stupně výše uvedeným způsobem nepostupoval; toliko společnost usnesením ze dne 22. února 2022 vyzval k vyjádření k návrhu. Výzva adresovaná společnosti k odstranění nedostatků v souladu s § 172 odst. 2 o. z. vydání napadeného rozhodnutí nepředcházela, byť sankce spočívající právě ve zrušení společnosti s likvidací se může uplatnit až po vyčerpání mírnějších prostředků nápravy, a poté, kdy byla společnosti poskytnuta přiměřená lhůta ke zjednání nápravy a odstranění nedostatků, neboť zrušení společnosti s likvidací představuje prostředek ultima ratio. Zbývá dodat, že odvolací soud již opakovaně v obdobných věcech zdůrazňoval, že za řádnou výzvu ve smyslu § 172 odst. 2 o. z. nelze považovat výzvu učiněnou rejstříkovým soudem, jelikož se jedná o zcela odlišná řízení. Jinak řečeno, soud prvního stupně měl nejprve v daném řízení společnost vyzvat k odstranění vytýkaných nedostatků v přiměřené lhůtě (a to před rozhodnutím ve věci samé) a teprve v případě, že by společnost na předmětnou výzvu nereagovala a vytýkané nedostatky neodstranila, bylo namístě zvážit další postup. Soud prvního stupně tak jednal v rozporu s § 172 odst. 2 o. z., když společnosti neumožnil zákonem předpokládaným způsobem v přiměřené lhůtě odstranit nedostatky, pro něž má být zrušena. Uvedené pochybení soudu prvního stupně je samo o sobě vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; rozhodnutí soudu prvního stupně je tak za dané situace přinejmenším předčasné.

25.Odvolací soud proto napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení /§ 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř./.

26.V dalším řízení soud prvního stupně předně společnost vyzve a poskytne jí přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy spočívající jednak ve splnění zakládací povinnosti, jednak ji zároveň vyzve ke zjednání nápravy v souvislosti s umístěním jejího skutečného sídla na adrese zapsané jako sídlo v obchodním rejstříku, či k doložení právního titulu užívání prostor, kam umístila své sídlo (zapsané v obchodním rejstříku), a to výzvou dle § 172 odst. 2 o. z. Odvolací soud připomíná, že uvedená výzva musí splňovat obligatorní náležitosti výzvy jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit, přičemž z výzvy musí být současně patrné jakým způsobem lze nedostatky představující důvod ke zrušení odstranit, v jaké lhůtě a v neposlední řadě musí být účastník řízení poučen o případných následcích nečinnosti. Teprve na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně znovu zváží existenci důvodů pro zrušení společnosti s likvidací, nepomine se dostatečně a přezkoumatelným způsobem vypořádat se všemi navrhovatelkou tvrzenými skutečnostmi, které jsou rozhodné pro posouzení důvodů, pro něž lze společnost zrušit, a to i bez návrhu /viz § 9 odst. 1 a § 105 věta před středníkem z. v. r. ve spojení s § 172 odst. 1 písm. d) o. z./, kdy navrhovatelka nemusí osvědčovat svůj právní zájem na zrušení společnosti, neboť to ze zákona nevyplývá, jak bylo akcentováno v předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího soudu, respektujíc při posuzování a hodnocení otázky právního zájmu na zrušení společnosti s likvidací závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2022 sp. zn. 27 Cdo 2536/2022.

27.Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.

28.O náhradě nákladů řízení včetně nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně (§ 224 odst. 3 a § 23 z. ř. s.).

29.Odvolací soud již jen pro úplnost bez vlivu na výsledek odvolacího řízení doplňuje, že soud prvního stupně pochybil, pokud odvolatelku znovu vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za jí podané odvolání proti již v pořadí druhému rozhodnutí soudu prvního stupně (výzva č. l. 29) a proti doplňujícímu usnesení (výzva č. l. 95) s odkazem na položku 22 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSop“). Na základě této výzvy odvolatelka vyměřený soudní poplatek za podané odvolání zaplatila. Soud prvního stupně zcela pominul, že v daném případě jde o již druhé odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí soudu prvního stupně, soudní poplatek za podané odvolání se tudíž opětovně nevybírá (§ 6a odst. 5 ZSop). Soud prvního stupně postupem dle § 10 odst. 2 ZSop odvolatelce jí zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč vrátí.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	7 Cmo 44/2024-110
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	Mgr. Kateřina Horáková
Datum rozhodnutí	04.07.2024
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2024:7.Cmo.44.2024.1