9 Cmo 232/2023-41

o určení členství v družstvu, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2023, č. j. 64 Cm 59/202323,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 24.09.2024 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.232.2023.1

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2023, č. j. 64 Cm 59/202323 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1.Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je členem družstva , Jméno žalované B, , se sídlem , adresa, , IČO: , IČO žalované B, (dále též jen „družstvo“) - žalovaného 2., se základním a dalším členským vkladem ve výši 60 000 Kč a s právem na uzavření nájemní smlouvy na garážové stání č. , Anonymizováno, (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem III. rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2.Soud prvního stupně vyšel z toho, že dne 31. 12. 2013 byla mezi žalobcem a žalovanou 1. uzavřena dohoda o převodu členských práv a povinností v , právnická osoba, (dále též jen „dohoda“), kde se žalobce zavázal na žalovanou 1. převést podíl, zahrnující právo nájmu ke garážovému stání č. , Anonymizováno, . Dohoda obsahuje prohlášení žalobce, že podíl družstvu splatil v plné výši, a dále prohlášení účastníků, že ke dni podpisu dohody mezi nimi došlo k finančnímu vypořádání a že nemají vůči sobě žádné pohledávky ani závazky. Dohoda neobsahuje ujednání o úplatnosti ani bezúplatnosti převodu. Žalovaná 1. žalobci za převod obchodního podílu ničeho neuhradila. Dohodu převzalo družstvo dne 31. 12. 2015. Žalovaná 1. byla místopředsedkyní představenstva žalovaného 2. od 6. 12. 2010 do 23. 6. 2015; od 16. 5. 2012 do 15. 5. 2015 byl předsedou žalovaného 2. , právnická osoba, , od 7. 5. 2015 do 21. 11. 2016 byl předsedou , tituly před jménem, , od 21. 11. 2016 do 17. 7. 2018 byla předsedkyní , Anonymizováno, a od 17. 7. 2018 do současnosti je předsedou , Anonymizováno, . Podle stanov družstva nevyžaduje převod členství na fyzickou nebo právnickou osobu souhlas představenstva. Právní účinky převodu nastávají dle článku 7.

4.a) stanov splněním oznamovací povinnosti. Žalobce sdělil družstvu dopisem ze dne 11. 12. 2013, že ukončuje nájem garážového stání č. , Anonymizováno, k 1. 1. 2014 a žádá o vypořádání členského podílu. Dále se žalobce obrátil na družstvo dopisem z 30. 12. 2014 a sdělil, že ke dni 30. 12. 2013 písemně ukončil nájem garážového státní č. , Anonymizováno, , a že jako převodce ke stejnému datu uzavřel s žalovanou 1. dohodu o převodu členských práv a povinností. V dopise žádal o vypořádání členského podílu, který nebyl do 29. 12. 2014 vypořádán. Družstvo uvedlo, že dohoda byla doručena družstvu dne 31. 12. 2013, a s odkazem na stanovy dále uvedlo, že k tomuto dni ukončil žalobce členství v družstvu, a pokud jde o vypořádání členského podílu, to proběhlo v rámci uzavřené dohody s žalovanou 1., ze které se podává, že došlo k finančnímu vypořádání a účastníci nemají vzájemné pohledávky. Družstvo v dopise ze dne 6. 1. 2015 uzavřelo, že nemá vůči žalobci závazek vyplatit mu vypořádací podíl. Dále se žalobce obrátil na družstvo dopisem ze dne 30. 3. 2015, v němž uvedl, že žalovaná 1. předložila dohodu o převodu členských práv jeho matce, která dohodu podepsala a nikoli on. Žádné plnění od žalované 1. přitom neobdržel. Družstvo mu sdělilo, že dohoda o převodu členských práv nenabyla účinnosti, protože žalovaná 1. předložila družstvu pouze fotokopii, tudíž nebyla doručena způsobem dle článku 7.4.a) stanov. V dopise ze dne 27. 4. 2015 odkázalo představenstvo žalovaného 2. žalobce na „jiné orgány věcně k tomu příslušné“ a výslovně se zabývalo pouze splněním oznamovací povinnosti žalované 1. V roce 2009 uzavřelo družstvo smlouvu o nájmu parkovacího stání č. , Anonymizováno, s žalobcem jako s členem družstva. Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou 1. prostřednictvím svého právního zástupce k vydání družstevního podílu, neboť dohoda byla podepsána matkou žalobce, aniž k tomu byla zmocněna, a dále je dohoda neurčitá, neboť neobsahuje výslovné prohlášení, zda jde o převod úplatný či bezúplatný. V čestném prohlášení Boženy Hachlové ze dne 24. 5. 2021 matka žalobce uvedla, že dohodu o převodu členských práv nepodepsal žalobce, ale ona. V evidenci družstva osvědčující evidenci převodu družstevního podílu byl zapsán převod členství mezi žalobcem a žalovanou 1. dne 31. 12. 2013.

3.Právně soud prvního stupně věc posoudil podle § 609 o. z. ve spojení s § 629 o. z., kdy dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou 1. je opodstatněná. Žalobce shledává neplatnost dohody ve dvou důvodech, a to, že dohodu nepodepsal on sám, ale jeho matka, aniž by k tomuto právnímu jednání byla žalobcem zmocněna, a dále že je dohoda neurčitá, neboť neobsahuje výslovné sdělení, zda je převod úplatný či bezúplatný. O obou těchto namítaných důvodech neplatnosti předmětné dohody žalobce věděl nejpozději dne 30. 3. 3015, když z dopisu předsedovi představenstva žalovaného 2. datovaného téhož dne vyplývá, že žalobci byl obsah dohody k tomuto datu znám. V něm upozorňuje na článek IV. dohody o převodu členských práv a povinností ohledně finančního vypořádání, ke kterému dle tvrzení žalobce nikdy nedošlo, přičemž dále v tomto dopise uvádí, že on sám žádnou dohodu nepodepsal, když ji podepsala jeho matka. V obou těchto případech se jedná dle názoru soudu prvního stupně o neplatnost relativní, když o relativní neplatnost jde tehdy, pokud je stanovena na ochranu zájmu určité osoby. Relativní neplatnosti se musí dotčená osoba dovolat. Pokud se neplatnosti nedovolá, považuje se právní jednání za platné. Možnost dovolání se relativní neplatnosti právního jednání se promlčuje v obecné tříleté lhůtě dle § 629 o. z. od okamžiku kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo se mohla měla dozvědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty. Jelikož se žalobce o tvrzených důvodech neplatnosti dohody dozvěděl nejpozději dne 30. 3. 2015, promlčecí lhůta uplynula dnem 30. 3. 2018. Žaloba byla soudu doručena dne 17. 2. 2023, tedy po marném uplynutí promlčecí lhůty. Z tohoto důvodu soud prvního stupně žalobu zamítl (výrok I.), přitom dále již nepřistoupil k věcnému posouzení žaloby. O náhradě nákladů řízení (výrok II. a III.) soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4.Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalobce a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu, když namítl, že soud prvního stupně porušil povinnost stanovenou mu v ustanovení § 118a odst. 2 o. s. ř., tedy poučit účastníka řízení o svém odlišném právním názoru. Žalobce totiž jasně ve své žalobě uváděl, že dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v družstvu ze dne 31. 12. 2013 považuje za absolutně neplatnou, když v tomto ohledu poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2288/2010 či sp. zn. 29 Cdo 3279/2015. Namítl, že pokud hodlal soud prvního stupně posoudit otázku neplatnosti odlišně od právního názoru žalobce, měl v tomto směru poučit žalobce, aby doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy. Dohoda je přitom absolutně neplatná, když neobsahuje přesné ujednání, zda je převod členských práv úplatný či bezúplatný. Neplatnost dovozuje žalobce z ustanovení § 230 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obch. zák.“), a dále ustanovení § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), podle něhož musí být právní úkon určitý. Tomuto požadavku však dohoda v oblasti sjednání úplatnosti či bezúplatnosti nevyhovuje. Absolutní neplatnost dohody je pak dovozována žalobcem a contrario ze znění ustanovení § 40a obč. zák. Dle ustanovení § 267 odst. 1 obch. zák. sice rovněž v obchodních vztazích platil princip relativní neplatnosti, ale to se netýkalo smluv podle části druhé obchodního zákoníku, což byla úprava korporátních vztahů a družstva. Tedy i na smlouvu o převodu členských práv v družstvu se použil princip absolutní neplatnosti. I pokud by se o relativní neplatnost jednalo, pak dle názoru žalobce soud prvního stupně jednak zcela nesprávně posoudil okamžik vzniku takového práva a jednak i nesprávně posoudil právní dopady takové neplatnosti, pokud jde o promlčení práva namítat neplatnost dohody ze dne 31. 12. 2013. Žalobce byl rozhodnutím družstva ze dne 27. dubna 2015 utvrzen v tom, že je členem družstva, družstvo s ním jako se členem i nadále jednalo (smlouva ohledně sjednání nájemního práva ke garážovému stání č. , Anonymizováno, ) a tedy žalobce v daný okamžik neměl naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle ustanovení § 80 o. s. ř., a tedy nemohl své právo soudně uplatnit. Nadto z ustanovení článku VI odstavce 1 dohody ze dne 31. 12. 2013 plyne, že účinnosti dohoda ze dne 31. 12. 2013 nabyla až dnem předložení a potvrzení představenstvem družstva, tedy až dne 1. 4. 2021 vyvolala tato dohoda předpokládané právní účinky a teprve až tehdy mohl žalobce namítat neplatnost dohody. Není možné namítat neplatnost neúčinného právního jednání, protože pokud ten nenabude účinků, nedošlo k zásahu do práv účastníka takového neplatného právního jednání. Taková námitka by byla jen teoretickou, pro futuro, kdyby bylo právní jednání účinné.

5.Žalovaná 1. k odvolání žalobce uvedla, že soud prvního stupně správně dovodil uplynutí promlčecí lhůty pro vznesení námitky relativní neplatnosti dnem 30. 3. 2018. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.

6.Odvolací soud doplnil dokazování dopisem žalobce označeným ukončení nájmu garážového stání ze dne 11. 12. 2013. Z něho zjistil, že žalobce sdělil družstvu, že ukončuje nájem garážového stání č. , Anonymizováno, k 1. 1. 2014 a žádá o vypořádání členského podílu. Na listině je dále uvedeno, že ji převzala dne 16. 12. 2013 , tituly před jménem, jako místopředsedkyně žalovaného 2. Podle článku 8 stanov žalovaného 2. účinných ke dni 31. 12. 2013 zaniká členství a) písemnou dohodou, b) vystoupením, c) vyloučením, d) prohlášením konkurzu na majetek člena, e) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, g) vydáním exekučního titulu k postižení členských práv a povinností po právní moci usnesení o nařízení exekuce nebo zánikem družstva, h) smrtí člena. Vystoupením zaniká členství po uplynutí dvou měsíců; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení o vystoupení z družstva. Oznámení lze odvolat jen písemně a se souhlasem družstva. Vypořádací podíl bude vyplacen po vyklizení a předání garážového stání.

7.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že rozsudek neobstojí.

8.Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9.Podle § 229 odst. 1 obch. zák. členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují. Dohoda o převodu členských práv a povinností na jinou osobu podléhá souhlasu představenstva. Stanovy mohou určit důvody, které převod vylučují. Proti zamítavému rozhodnutí se může člen odvolat k členské schůzi. Rozhodnutím představenstva nebo členské schůze o schválení dohody o převodu členských práv a povinností se stává nabyvatel členských práv a povinností členem družstva v rozsahu práv a povinností převádějícího člena.

10.Podle § 231 odst. 1 obch. zák. členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením, vyloučením, prohlášením konkursu na majetek člena, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku člena, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností, nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního předpisu 22) a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu nebo zánikem družstva.

11.Podle § 231 odst. 3 obch. zák. vystoupením zaniká členství v době určené stanovami, nejdéle však uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy člen písemně oznámil vystoupení představenstvu družstva.

12.Podle § 266 odst. 1 obch. zák. projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Podle odstavce 3 téhož ustanovení při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. Podle odstavce 4 téhož ustanovení projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

13.Nezbytným předpokladem žaloby na požadovaném určení je existence právního zájmu žalobce na určení členství v družstvu (§ 80 o. s. ř.). Žalobce má právní zájem na žádaném určení tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, jež nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Určovací žaloba je tak podle odvolacího soudu především prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než by toto jeho postavení bylo porušeno a jejím cílem je poskytnutí preventivní ochrany. Podmínka naléhavého právního zájmu v případě určovací žaloby nebude podle názoru odvolacího soudu splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu. Jestliže proto soud dospěje k závěru o nedostatku naléhavého právního zájmu na žádaném určení, žalobu zamítne. Nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je tak samostatným a prvořadým důvodem, pro nějž nemůže určovací žaloba obstát a jenž bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.

14.V daném případě má odvolací soud za to, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení existence svého členství v žalovaném 2. za situace, kdy emailem ze dne 12. 4. 2021 sdělil žalovaný 2. žalobci, že družstvo žalovanou 1. eviduje jako členku družstva s právem nájmu k místu č. , Anonymizováno, .

15.Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí na tom, že námitka promlčení vznesená žalovanou 1. je opodstatněná, a proto je dohoda o převodu členských práv a povinností uzavřená mezi žalobcem a žalovanou 1. platná. Odvolací soud nesdílí závěr o právním posouzení soudu prvního stupně v tom, že na předmětnou dohodu je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Závěr soudu prvního stupně o povaze případné neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností jako relativní tak není správný. Vzhledem k datu uzavření dohody dne 31. 12. 2013 je nutné na danou smlouvu ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. aplikovat ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve spojení s ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Konečně je nutné zohlednit právní úkon žalobce nazvaný ukončení nájmu garážového stání ze dne 11. 12. 2013, kterým měl žalobce vystoupit z družstva a který předcházel datu uzavření dohody o převodu členských práv a povinností.

16.V daném případě je předně nutné vyjít z toho, jaké konkrétní právní úkony účastníci v jakém časovém sledu činili a tyto je nutné vyložit podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (§ 266 odst. 1 obch. zák.). V případě, že projev vůle nelze takto vyložit, je nutné jej vyložit podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku je nutné vyložit podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. Při výkladu vůle je nutné vzít náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. A konečně projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

17.Na základě toho je nutné nejprve vyložit dopis žalobce označený ukončení nájmu garážového stání ze dne 11. 12. 2013, kterým žalobce sděluje žalovanému 2., že ukončuje nájem garážového stání č. , Anonymizováno, k 1. 1. 2014 a žádá o vypořádání členského podílu, a to v kontextu článku 8 stanov žalovaného 2. účinných ke dni 11. 12. 2013. Tento dopis byl převzat dne 16. 12. 2013 JUDr. Hiblerovou jako místopředsedkyní žalovaného 2. Z toho, že žalobce požádal o vypořádání členského podílu, je zjevné, že tímto svým dopisem zamýšlel vystoupit z družstva. K zániku členství tak mělo dle stanov dojít uplynutím dvou měsíců počínaje měsícem následujícím po doručení vystoupení žalovanému 2., tedy dne 1. 1. 2014, tedy skončit mělo až dne 1. 3. 2014. K ukončení členství vystoupením by nedošlo pouze v případě, že by došlo k odvolání oznámení o vystoupení, a to se souhlasem družstva. Soud prvního stupně však vystoupení žalobce z družstva nezohlednil a nezkoumal, zda došlo k odvolání oznámení o ukončení členství ze strany žalobce a zda s tímto odvoláním vyjádřil žalovaný 2. souhlas. Pokud totiž žalobce ukončil jednostranně své členství v žalovaném 2. vystoupením, tak sice mohlo následně dojít k převodu jeho členských práv a povinností na žalovanou 1., nicméně ta by musela přijmout proces ukončování účasti svého členství v žalovaném 2. (analogicky viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2018 sp. zn. 29 Cdo 4215/2016). K těmto skutečnostem však soud prvního stupně nepřihlédl a zabýval se pouze dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne 31. 12. 2013. Dopisem ze dne 6. 1. 2015 sice družstvo potvrdilo, že dne 31. 12. 2013 byla družstvu doručena dohoda o převodu členských práv a povinností a k tomuto dni ukončil žalobce členství v družstvu, družstvo se však nevypořádává s tím, že již předtím žalobce zamýšlel ukončit své členství v žalovaném 2. vystoupením.

18.I pokud by došlo ze strany žalobce k odvolání oznámení o vystoupení z družstva a družstvo s tím souhlasilo, bylo by nutné zkoumat, zda došlo k podpisu dohody o převodu členských práv a povinností na žalovanou 1. Jak vyplynulo z provedeného dokazování před soudem prvního stupně, tato dohoda neměla být podepsána žalobcem, nýbrž jeho matkou. Proto bylo nutné zkoumat, zda byla k tomuto úkonu za žalobce jeho matka zmocněna či nikoliv. Pokud by k tomuto úkonu zmocněna nebyla a žalobce by ani následně její úkon neschválil (ratihabice), bylo by nutné dojít k závěru o absolutní neplatnosti předmětné dohody (§ 37 odst. 1 obč. zák.).

19.Pokud by byla předmětná dohoda o převodu členských práv a povinností vzhledem k výše uvedenému platně uzavřena, bylo by nutné posoudit, zda byla úplatná či bezúplatná. Ujednání účastníků o tom, že ke dni podpisu této dohody došlo k jejich finančnímu vypořádání a že nemají vůči sobě do budoucna žádné pohledávky nebo závazky, naznačuje, že mělo jít o převod úplatný (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2016 sp. zn. 29 Cdo 3279/2015). Soud prvního stupně se však zjištěním, zda byla uzavřena a jaká byla dohoda účastníků o výši úplaty, nezabýval. Jeho skutková zjištění tak jsou neúplná.

20.Z výše uvedeného vyplývá, že skutková zjištění provedená soudem prvního stupně nejsou úplná, kdy se soud prvního stupně nezabýval dalšími okolnostmi případného zániku členství žalobce v žalovaném 2. a dále se nezabýval tím, kdo konkrétně dohodu o převodu členských práv a povinností podepsal a zda byla mezi stranami dohodnuta úplata, odvolacímu soudu tak nezbylo, než rozsudek soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 219a odst. 2 o. s. ř. zrušit a dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátit k dalšímu řízení.

21.V dalším řízení soud prvního stupně vyzve podle § 118a odst. 1 o. s. ř. žalobce, nechť doplní svá skutková tvrzení k tomu, zda odvolal své oznámení o vystoupení z družstva a případně zda s tímto odvoláním vyslovil žalovaný 2. souhlas. Pokud oznámení o vystoupení z družstva žalobce odvolal a družstvo s odvoláním vyslovilo souhlas, bude nutné vyzvat žalobce k doplnění skutkových tvrzení týkajících se toho, zda žalobce zmocnil svoji matku k tomu, aby podepsala dohodu o převodu členských práv a povinností s žalovanou 1. a zda dal žalobce matce nějaké konkrétní pokyny k obsahu této dohody. Konečně vyzve žalobce podle § 118a odst. 1 o. s. ř. k tomu, ať tvrdí, jaké konkrétní finanční vypořádání bylo mezi účastníky dohodnuto a kdy k němu mělo dojít (článek IV. dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu). Zároveň žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučí, nechť předloží k těmto svým doplňujícím skutkovým tvrzení odpovídající důkazy. Žalobcem navržené důkazy a dále důkazy navržené žalovanou 1. ve vyjádření k žalobě (zejména obsah spisu sp. zn. 74 Cm 90/2021) provede a provedené důkazy následně zhodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlédne ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Své závěry přitom srozumitelně a dostatečně odůvodní tak, aby jeho rozhodnutí bylo přezkoumatelné v rámci případného odvolacího řízení.

22.O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů tohoto odvolacího řízení, bude rozhodnuto soudem prvního stupně v novém rozhodnutí o věci (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).

23.Tímto právním názorem je soud prvního stupně vázán (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	9 Cmo 232/2023-41
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. František Švantner
Datum rozhodnutí	24.09.2024
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.232.2023.1