9 Cmo 68/2024-0

1.Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozhodl tak, že se ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddílu L, vložce číslo 75647 vymazává název: , Jméno navrhovatele, . a zapisuje název: , adresa, . a dále se vymazává statutární orgán - předseda: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, a zapisuje den zániku funkce: 10. listopadu 2023, a dále se zapisuje statutární orgán - předseda: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , den vzniku funkce: 10. listopadu 2023.

2.Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že , Jméno navrhovatele, . (dále též jen „spolek“) coby navrhovatel se svým návrhem doručeným rejstříkovému soudu dne 11. 12. 2023 domáhal zápisu změn - konkrétně výmazu názvu: , Jméno navrhovatele, . a zápisu názvu: , adresa, s. a dále výmazu statutárního orgánu - předsedy: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, a zápisu dne zániku funkce: 10. listopadu 2023, a dále zápisu nového statutární orgánu - předsedy: , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , den vzniku funkce: 10. ledna 2023 (správně patrně 10. listopadu 2023).

3.Rozhodnutí soudu nebylo odůvodněno, když rejstříkový soud konstatoval, že návrhu v plném rozsahu vyhověl.

4.Proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně bylo spolkem podáno odvolání (odvolatel), jež podala za spolek , Anonymizováno, . V odvolání namítl, že dne 10. listopadu 2023 nebyl , Anonymizováno, platně zvolen do funkce předsedy spolku, neboť ten den se žádná valná hromada spolku nekonala. Valnou hromadu spolku podle odvolatele svolává předseda spolku, jímž byla , Anonymizováno, a ta žádnou valnou hromadu na tento den nesvolala. Dokumenty předložené k návrhu na zápis změn jsou podle odvolatele nicotné a nemůžou složit jako podklad ke změně zápisu ve spolkovém rejstříku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně a návrh na zápis změn do spolkového rejstříku zamítl.

5.Vrchní soud v Praze jako odvolací soud dospěl k závěru, že usnesení je nepřezkoumatelné.

6.Předně k otázce, zda je , Anonymizováno, oprávněna před odvolacím soudem jednat za spolek a tedy oprávněna podávat za spolek odvolání, odvolací soud uvádí následující. Otázka jmenování nového statutárního orgánu, a tedy vyřešení toho, kdo je oprávněn zastupovat spolek, je právě předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že jmenovaná není oprávněna odvolatele zastupovat v odvolacím řízení (a z tohoto důvodu ani nelze zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.). Ke stejnému závěru jako odvolací soud v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení ostatně dospěl i dovolací soud viz jeho usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27 odůvodnění, podle něhož „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“7. Uvedené závěry se obdobně uplatní i ohledně toho, že nelze v době rozhodování odvolacího soudu uzavřít (z dále uvedených důvodů), zda Libor Coufal byl oprávněn se za spolek vzdávat práva odvolání či nikoliv (viz RD 29 - vzdání se práva odvolání proti rozhodnutí o zápisu dodáno do DS soudu prvního stupně dne 19.12.2023).

8.Jak je zřejmé z § 90 odst. 1 z. v. r., nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

9.Podle § 245 zák. č. 89/2012 Sb. (NOZ) se na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.

10.Z hlediska posuzované věci vyšel odvolací soud z následujícího:1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení členské schůze/valné hromady spolku, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí orgánu spolku, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, k čemu v daném případě došlo - viz RD 52) jako na rozhodnutí platné.3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

11.Výše uvedená právní východiska odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje.

12.Například v usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí. V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl, že na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin. Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani jestliže by byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li podle shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

13.Ve vztahu k rozhodnutí spolku je uvedená praxe aplikovatelná, jak vyplývá z usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017, kdy Nejvyšší soud dovodil, že nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.

14.Z obsahu předloženého rejstříkového spisu se podává, že navrhovatel svůj návrh doložil toliko jen zápisem z valné hromady spolku, jež se měla uskutečnit dne 10. listopadu 2023. Tato listina je však podepsána pouze samotným , Anonymizováno, (jenž měl být zvolen předsedou spolku), přičemž prezenční listina (dle níž mělo pro tento návrh hlasovat 12 členů) nebyla vůbec soudu doložena. K doložení prezenční listiny rejstříkový soud navrhovatele nevyzval a z rozhodnutí není ani zřejmé, z jakého důvodu tak rejstříkový soud nepostupoval.

15.Podle právního názoru odvolacího soudu bylo v projednávaném případě ze strany rejstříkového soudu nezbytné zkoumat doložené listiny ohledně stran skutečností týkajících se statutárního orgánu - jeho navrhované změny (resp. primárně zkoumat, zda byly doloženy všechny listiny, jež mají dokládat předmětné rozhodné skutečnosti) a z nich vyplývající skutečnosti zkoumat také z hlediska „nicotnostních“ důvodů. Jestliže by takové důvody byly dány, bylo by nutno je zohlednit v rozhodnutí rejstříkového soudu.

16.Na straně rejstříkového soudu je proto s ohledem na uvedené zapotřebí, aby si rejstříkový soud vyžádal od navrhovatele všechny listiny, které mají svědčit o příslušné rozhodné skutečnosti, na základě níž navrhovatel navrhoval zápis příslušných změn do veřejného rejstříku. V daném případě soud prvního stupně své rozhodnutí de facto vůbec neodůvodnil, resp. jen bez dalšího uvedl, že návrhu v plném rozsahu vyhověl. Absence řádného odůvodnění však činí předmětné rozhodnutí z hlediska „nicotnostních“ důvodů, jež je na rozdíl od „neplatnostních“ důvodů, rejstříkový soud povinen zohlednit, nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, zda se rejstříkový soud „nicotnostními“ důvody zabýval či nikoliv, případně proč považoval doložené listiny za dostačující z hlediska existence rozhodné skutečnosti apod.

17.Za shora uvedené situace popsané pochybení rejstříkového soudu neumožňuje odvolacímu soudu přezkoumat správnost předmětného rozhodnutí a je samo o sobě důvodem pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí.

18.Z těchto důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) zrušil usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.