2 Cmo 156/2023-363

o zaplacení 5 370 838 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2022, č. j. 47 Cm 128/2019-243

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 17.04.2024 ECLI:CZ:VSPH:2024:2.Cmo.156.2023.1

I.Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1.Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu z 12. 7. 2018, č. j. 47 Cm 74/2018-14 (výrok I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2.V odůvodnění uvedl, že nárok byl uplatněn ze směnky vystavené na řad žalobkyně dne 11. 8. 2009 společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen společnost) splatné 20. 2. 2018 v Praze, jejíž je žalovaný směnečným rukojmím.

3.Směnečným platebním rozkazem soudu prvního stupně z 12. 7. 2018, č. j. 47 Cm 74/2018-14 byla mimo jiné žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 5 370 838 Kč s 6% úrokem od 21. 2. 2018 do zaplacení, odměnu ve výši 17 902 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 269 437 Kč. Proti němu podal žalovaný včasné námitky. Usnesením z 14. 10. 2019, č. j. 47 Cm 74/2018-152 bylo řízení o námitkách žalovaného vyloučeno k samostatnému projednání pod výše uvedenou spisovou značkou.

4.Žalovaný namítl, že své obchodní podíly ve společnosti dne 30. 5. 2012 prodal společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., v důsledku čehož neměl od 1. 6. 2012 žádný vliv na její obchodní činnost. V kupní smlouvě uzavřené v přítomnosti žalobkyně bylo sjednáno, že stávající ručení bude vůči žalobkyni existovat do 31. 12. 2012. Závazky vůči žalobkyni byly v kupní smlouvě převedeny na jednatele společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Pokud by závazky vůči žalobkyni nebyly vyrovnány, nese výhradní odpovědnost tato společnost.

5.Žalobkyně navrhla ponechat směnečný platební rozkaz v platnosti s odkazem na nepřevoditelnost směnečného závazku na třetí osobou dvoustrannou dohodou. Prohlášení v kupní smlouvě je učiněno vůči převodci a nikoliv žalobkyni.

6.Soud prvního stupně rozhodl při jednání dne 16. 9. 2022 bez přítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř., při vědomí toho, že dne 13. 9. 2022 mu byla doručena neschopenka žalovaného vystavená 12. 9. 2022 s předpokládaným termínem ukončení 2. 10. 2022 spolu s omluvou a žádostí o odročení. Vzal v potaz, že se jedná o jeho opakovanou omluvu ze zdravotních důvodů. Uzavřel, že z předložené neschopenky nebylo seznatelné, zda zdravotní stav žalovaného je natolik závažný, že mu brání v dostavení se k jednání soudu. Konstatoval, že žalovaný se opakovaně k jednáním soudu omlouval (16. 10. 2019, 9. 10. 2020, 21. 5. 2021, 10. 9. 2021, 12. 1. 2021, 12. 1. 2022, 11. 5. 2022, 16. 9. 2022), přičemž vyjma dvou ústních jednání, odročených z důvodu opatření proti šíření Covid-19, byla ostatní odročena k žádostem žalovaného, doloženým vystavenou pracovní neschopenkou. Doklad o pracovní neschopnosti z přelomu let 2021-2022 obsahuje jako důvod pracovní neschopnosti diagnózu ischias způsobený posunem meziobratlové ploténky, což je onemocnění v akutní fázi ztěžující pohyb. Neshledal důvody pro odročení jednání, neboť nebyl shledán důležitý důvod pro odročení jednání.

7.S ohledem na obsah námitek, kdy bylo možné vyjít z listinných důkazů založených ve spise, nebyl žalovaný krácen na svých procesních právech.

8.Z provedených důkazů soud zjistil, že předmětem řízení je zaplacení směnky vystavené společností, jednající žalovaným jako jejím jednatelem, ve prospěch žalobkyně, splatné 20. 2. 2018, vyplněné na směnečný peníz ve výši 5 370 838 Kč, která byla avalována pěti subjekty, mimo jiné žalovaným. Směnka se vztahovala k smlouvě o podmínkách zajištění závazků směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku č. 1765/09/LCD. , právnická osoba, .6.2012 byla zapsána změna firmy na , právnická osoba, , jejímž byl žalovaný společníkem od 28. 4. 2007 do 27. 6. 2012 a jednatelem. Společnost zanikla výmazem dne 22. 4. 2021 po zrušení konkurzu. Smlouvou o převodu obchodního podílu z 30. 5. 2012 žalovaný převedl svůj obchodní podíl ve výstavci na , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . V čl. VIII. této smlouvy je konstatováno, že převodce uzavřel se žalobkyní smlouvu o podmínkách zajištění závazku směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku č. S1/902/09/LCD a smlouvu o podmínkách zajištění závazku směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku č. S/1765/09/LCD jako avalista, smlouva je určena k zajištění úvěru poskytnutého společnosti. Dále obsahuje prohlášení nabyvatele obchodního podílu, že ručí za závazky společnosti, které vzniknou převodci po uzavření této smlouvy o převodu obchodního podílu do doby zrušení uvedených smluv.

9.Uzavřel, že směnka jako cenný papír je právním důvodem plnění peněžitého závazku, je v ní inkorporován peněžitý závazek bez ohledu na charakter a stav nesměnečných závazků. (čl. I § 1, 75 zák. č. 191/1950 Sb., dále jen ZSŠ). Žalovaný se jejím podpisem zaručil jako směnečný rukojmí za zaplacení směnky, přičemž jeho závazek je stejný jako závazek výstavce směnky (čl. I § 77 odst. 3, §§ 30-32 ZSŠ) Majitel směnky může žádat plnění na každém z nich, nebo na několika z nich anebo na všech dohromady (čl. I § 77 odst. 1, 47 odst. 2 ZSŠ).

10.Jakákoliv změna o osobách, které směnku podepsaly, nebo ve výši směnečného závazku se musí odrazit formou příslušné změny na směnce, případně jejím hrazením směnkou novou. To se v posuzované věci nestalo. Uzavřená smlouva o převodu obchodního podílu nemá žádný vliv na existenci rukojemského závazku žalovaného. Smlouva jako dvoustranné právní jednání zavazuje smluvní strany, a nikoliv žalobkyni. Pokud se nabyvatel obchodního podílu zavázal, že žalovanému ručí jako převodci za závazky výstavce směnky, které mu vzniknou z titulu avalování blankosměnky vystavené k zajištění úvěru poskytnutého výstavci směnky, a to do doby než budou zrušeny smlouvy o podmínkách zajištění závazků směnkou, nezakládá toto ujednání změnu v osobě směnečného rukojmí, nýbrž zakládá možnost, aby žalovaný poté, co splní svůj rukojemský závazek, se domáhal plnění po nabyvateli obchodního podílu, nebude-li poskytnuto výstavcem směnky (čl. I § 77 odst. 3 a § 32 odst. 3 ZSŠ).

11.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v námitkovém řízení úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada hotových výdajů za dva paušály po 300 Kč (vyjádření k námitkám, účast na jednání soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 1, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

12.Žalovaný ve včas podaném odvolání navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud žalovaného zkrátil na jeho procesních právech, pokud nereflektoval jeho omluvu k jednání a jednání neodročil. Soud nevěnoval žádnou pozornost námitce žalovaného, že při uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu 30.5.2012 byli přítomni zástupci žalobkyně. Podle § 531 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. platí, že k postoupení závazku může dojít za souhlasu věřitele, nevyžaduje se souhlas v písemné podobě. Ústní souhlas žalobkyně s převodem dluhu zajištěného směnkou byl udělen. Nepřeškrtnutí podpisu avalisty není nezbytnou podmínkou pro závěr, že závazky zajištěné směnkou přešly s vyvázáním ze směnečného závazku na třetí osobu výslovným ujednáním. S ohledem na ukončení řízení vynesením rozsudku v nepřítomnosti žalovaného se tento nemohl podrobněji vyjádřit k obsahu svých námitek při ústním jednání, kdy také mohl nahlédnout do spisu. Nemohl vědět, že by mohl navrhnout výslech svědků, neznal obsah vyjádření žalobce týkající se nutnosti souhlasu s převzetím dluhu. Poukázal na to, že žalobkyně v konkurzním řízení , právnická osoba, obdržela nároky uspokojením z konkurzní podstaty. Pohledávka zajištěná předmětnou směnkou již s největší pravděpodobností vůbec neexistuje. Žalobkyně nikdy nezdůvodnila, z čeho se sestává vyplněná směnečná suma. Námitka excesivního vyplnění blankosměnky nebyla žalovaným uplatněna jen z toho důvodu, že mu nebyla známa skutečnost, že rozsah směnečných námitek je striktně určující pro odvolací důvody. Žalovaný je cizinec a neovládá český jazyk. Vzhledem k tomu, že mu bylo upřeno právo na osobní účast se zástupcem, kterého by si zvolil, nemohl soud znát v úplném rozsahu skutkový stav věci v souladu se zásadou materiální pravdy vyjádřené v § 6 o. s. ř. Ve vyjádření z 10. 4. 2024 doplnil, že existenci směnečné pohledávky zpochybňuje i dohoda o splnění a zániku směnečného rukojemství uzavřená mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalobkyní z 24. 1. 2017, z níž vyplývá, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, plnil vůči žalobkyni částku 3 000 000 Kč a minimálně v tomto rozsahu směnečná pohledávka neexistuje.

13.Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. Žalovaný i po uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti zůstal směnečným ručitelem. Směnka i veškerá ujednání o jejím vyplnění zůstala převodem obchodního podílu nedotčena a žalovaný tak zůstal zavázaný ze směnky. K žádnému převodu závazků žalovaného nedošlo a k ničemu takovému nedala žalobkyně souhlas. Návrh uplatněný žalovaným až v odvolání, je třeba považovat za opožděný, jakkoliv by dle žalobkyně nevedl k odlišnému hodnocení věci. K plnění , Anonymizováno, , Anonymizováno, uvedla, že toto plnění bylo zohledněno při vyplnění směnečné sumy. Lze tuto námitku uplatnit v případném exekučním řízení.

14.Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro změnu či zrušení napadeného rozsudku. Předmětem odvolacího řízení přitom bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaných a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.

15.Předně je třeba uvést, neboť z odůvodnění napadeného rozsudku to není zřejmé, že příslušnost českých soudů v projednávané věci je dána dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském stát žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Judikaturní praxe pak stojí na závěru, že směnečné spory spadají pod čl. 7 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení (srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 473/2008, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3306/2018 z 27. 5. 2020).

16.Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně vydal napadený rozsudek při jednání soudu dne 16. 9. 2022 poté, kdy ve věci jednal bez přítomnosti žalovaného, ač tento se z jednání soudu omluvil dne 13. 9. 2022, doložil svoje onemocnění potvrzením o pracovní neschopnosti na dobu od 12. 9. 2022 do 2. 10. 2022. Omluvě z tohoto jednání pak předcházely opakované žádosti žalovaného o odročení jednání soudu nařízeného na 16. 10. 2019 pro nemoc, která nebyla vůbec doložena, nařízeného na 9. 10. 2020 z důvodu pandemie COVID-19, nařízeného na 21. 5. 2021 pro nemoc, která byla doložena kopií pracovní neschopnosti (vystavené od 12. 5. 2021 do 29. 5. 2021), nařízeného na 10. 9. 2021 pro nemoc, doložené potvrzením o pracovní neschopnosti (vystaveným od 26. 8. 2021 do 12. 9. 2021), nařízeného na 12. 1. 2022 pro nemoc, doloženou potvrzením o pracovní neschopnosti (vystaveným od 15. 12. 2021 do 21. 5. 2022), nařízeného na 11. 5. 2022 pro nemoc, doloženou potvrzením o pracovní neschopnosti (vystaveným od 14. 4. 2022 do 6. 5. 2022).

17.Judikatura Nejvyššího soudu stojí na závěru, že v nepřítomnosti účastníka může soud věc projednat a rozhodnout tehdy, pokud se účastník k jednání nedostavil, ač řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníku v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod. Příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti. Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité. Za důležitý důvod, pro který účastník může požádat o odročení jednání, se tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. považuje okolnost, která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného soudního jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat – zejména s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka – za důležitou (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2001, sp. zn. 20 Cdo 2056/2000, nebo usnesení z 19. 1. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1834/2015).

18.Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně je názoru, že omluvu žalovaného k jednání dne 16. 9. 2022, kdy byla věc projednána a rozhodnuta, je sice třeba považovat za včasnou, nicméně nedůvodnou. Žalovaný se k nařízeným jednáním soudu opakovaně omlouval ze zdravotních důvodů, které však nedoložil žádnou lékařskou zprávou v případě jednání nařízeného na 16. 10. 2019, v případech jednání nařízených na 21. 5. 2021, 10. 9. 2021, 11. 5. 2022 a 16. 9. 2022 byla doložena vždy pouze potvrzením o pracovní neschopnosti, z nichž nelze žádným způsobem seznat, zda onemocnění žalovaného je akutní či jiné. Vystavení pracovní neschopnosti vždy časově souvisejí s termínem nařízeného ústního jednání soudu. Potvrzení o pracovní neschopnosti založené ve spise jako čl. 223 (omluva na jednání soudu z 12. 1. 2022) obsahuje mezinárodní kód diagnózy jež byl důvodem pro vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti jako , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , což ischias způsobený posunutím meziobratlové ploténky, kdy taková diagnóza bez dalšího nesignalizuje nemožnost dostavit se k soudnímu jednání.

19.Nelze ani odhlédnout od toho, že žaloba s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu byla podána k soudu dne 22. 6. 2018 a až do roku 2022 žalovaný svými opakovanými žádostmi o odročení jednání z důvodů na jeho straně bránil v projednání věci v přiměřené době.

20.Nelze tedy dospět k závěru, že by tvrzené onemocnění žalovaného bylo možné považovat za náhlé, vylučující jeho účast u jednání, a proto, že by byl dán důležitý důvod způsobilý pro odročení jednání za situace, kdy žalovaný trval na své účasti u jednání a nesouhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3987/2011 z 28. 6. 2012).

21.Soud prvního stupně proto postupoval správně, když věc projednal a rozhodl bez účasti žalovaného (podle § 101 odst. 3 o. s. ř.), nelze dovodit, že mu svým procesním postupem znemožnil věc projednat za jeho přítomnosti.

22.Ze stejných důvodů odvolací soud nepřihlédl ani k žádosti žalovaného o odročení jednání odvolacího soudu dne 17. 4. 2024 ze zdravotních důvodů, kdy bylo projednáno odvolání žalovaného proti napadenému rozsudku a věc projednal bez přítomnosti žalovaného, nicméně za účasti jeho právního zástupce.

23.Doklad o pracovní neschopnosti žalovaného, který byl odvolacímu soudu předložen spolu se žádostí o odročení jednání, je vystaven z data časově krátce předcházejícímu nařízenému jednání. Nelze z něj seznat, že by důvodem pro vystavení pracovní neschopnosti bylo náhlé onemocnění žalovaného vylučující jeho účast na jednání a byl by dán důležitý důvod způsobilý pro odročení jednání. Jednání byl přítomen právní zástupce žalovaného, který hájil jeho zájmy v řízení před odvolacím soudem. Odvolací soud žádným způsobem neopakoval ani nedoplňoval dokazování, žalovaný se měl možnost před jednáním odvolacího soudu seznámit s obsahem spisu.

24.Se soudem prvního stupně lze souhlasit v závěru, že předmětem řízení je nárok z platné směnky vlastní, jejíž je žalovaný směnečným rukojmím. Nebylo sporu o tom, že směnka byl vystavena ve formě blankosměnky, jejíž vyplnění bylo sjednáno smlouvou č. 1765/09/LCD, kdy sloužila k zajištění úvěru poskytnutého výstavci směnky.

25.V řízení bylo prokázáno, že smlouvou o převodu obchodního podílu z 30.5.2012 žalovaný převedl svůj obchodní podíl ve společnosti na , Anonymizováno, , právnická osoba, ., nicméně převod obchodního podílu nemá žádný vliv na existenci rukojemského závazku žalovaného vyplývajícího ze žalované směnky. Smlouva o převodu obchodního podílu je dvoustranné právní jednání, které zavazuje smluvní strany nikoliv žalobkyni. Závazek nabyvatele obchodního podílu, spočívající v ručení za závazky výstavce směnky nezakládá změnu v osobě směnečného rukojmí, nýbrž zakládá možnost, aby žalovaný poté, kdy splní rukojemský závazek, se domáhal splnění poskytnutého plnění po nabyvateli obchodního podílu (čl. I § 77 odst. 3, § 32 odst. 3 ZSŠ).

26.Námitka žalovaného, že žalobkyně, jako věřitel ze směnky, věděla o převodu závazku je pro danou věc bez významu. Předmětem řízení je nárok ze směnky a smluvní převod směnečných závazků není možný. Dlužník ze směnky se nemůže zprostit svého závazku ze směnky tím, že by sám z tohoto vztahu vystoupil a na jeho místo by nastoupila osoba jiná, i kdyby s tím majitel směnky vyslovil jako věřitel souhlas. Není možné převzetí dluhu, jak má na mysli § 531, 532 zák. č. 40/1964 Sb.

27.Jakákoliv změna v osobě, která směnku podepsala, nebo ve výši směnečného závazku, by byla možná pouze formou příslušné změny zachycené na směnce (čl. I § 69 ZSŠ), k čemuž však v daném případě nedošlo.

28.Pokud žalovaný až v odvolání proti napadenému rozsudku (resp. ve vyjádření z 10. 4. 2024) namítá, že pohledávka zajištěná směnkou již pravděpodobně neexistuje, resp. že mělo být ve směnečné sumě zohledněno plnění ve výši 3 000 000 Kč poskytnuté Alešem Kopalem, pak takovou námitku je třeba považovat za opožděnou, uplatněnou až po uplynutí lhůty k podání námitek (§ 175 odst. 4 o. s. ř.).

29.Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně nevysvětlila, jakým způsobem byla vyplněna výše směnečné sumy, pak taková námitka neobstojí, neboť předmětem řízení je směnečný závazek, který je závazkem nesporným, abstraktním, kdy ve vztahu k němu je povinností majitele směnky předložit k návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu pouze prvopis směnky, a je to naopak žalovaný, který musí tvrdit a prokazovat, že nárok z ní uplatněný, není dán.

30.Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, kdy v námitkovém řízení úspěšné žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za dva paušály po 300 Kč (vyjádření k námitkám, účast na jednání soudu prvního stupně) podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 1, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

31.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení představovaná náhradou hotových výdajů za dva úkony po 300 Kč (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 1, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	2 Cmo 156/2023-363
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. Jitka Malá
Datum rozhodnutí	17.04.2024
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2024:2.Cmo.156.2023.1