2 Cmo 35/2024-165

Napadeným usnesením schválil soud prvního stupně konečnou zprávu o průběhu likvidace , právnická osoba, s tím, že likvidátorovi přiznal odměnu ve výši 2 930,55 Kč hrazenou z likvidačního zůstatku. Vycházel přitom ze zjištění, že likvidační podstata představuje částku 21 859 Kč a hotové výdaje částku 2 322 Kč, které po odečtu od likvidační podstaty vytvoří čistý likvidační zůstatek (19 537 Kč), který s odkazem na § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. se stane základem pro výpočet 15 % odměny, jež činí 2 930,55 Kč a byla v této výši přiznána likvidátorovi. Soud prvního stupně uvedl, že zvýšit odměnu lze dle § 6 odst. 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pouze do výše likvidačního zůstatku. Vzhledem k tomu, že likvidátor uhradil pohledávky přihlášených věřitelů a zcela vyčerpal likvidační podstatu, nebylo možné zvýšit jeho odměnu.Ve včas podaném odvolání navrhl likvidátor zrušení vydaného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení s tím, že zpochybnil rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně stanovení výše odměny, který vycházel pouze z likvidačního zůstatku a nevzal v úvahu obtížnost a časovou náročnost provedené likvidace. Za těchto oklností měl soud odměnu přiměřeně zvýšit bez ohledu na skutečnost, že likvidační zůstatek byl poměrně rozdělen mezi přihlášené věřitele. Zákonná výše odměny neumožňuje v daném případě provést likvidaci v zákonem stanoveném rozsahu při zachování řádné odborné péče.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212, 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 1 z. ř. s., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 19 z. ř. s.) a odvolání likvidátora shledal důvodným.V souladu s § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. základem pro určení odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace.V souladu s § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odměna likvidátora činí 15 % ze základu do 100 000 Kč.V souladu s § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidárora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.Z pohledu samotného výpočtu odměny z čistého likvidačního zůstatku dle § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nelze shledat na straně soudu prvního stupně žádného pochybení. S přihlédnutím k tomu, že to byl soud prvního stupně, který svým usnesením ze dne 30. 3. 2021, č. j. 38 Cm 528/2019-26 ustanovil výše uvedeného likvidátora do funkce, pak přiznaná odměna i s vědomím výše likvidačního zůstatku, se odvolacímu soudu za celé období provedené likvidace nejeví jako přiměřená. V této souvislosti odkazuje odvolací soud na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. I. ÚS 3214/20, ve kterém Ústavní soud vyslovil závěr, že postup soudů při stanovení odměn likvidátorům by měl být vstřícnější, a pokud si jménem státu objednají u nich určitou práci, pak by ji měl odpovídajícím způsobem i zaplatit. Za těchto okolností zejména s přihlédnutím k rozsahu a časové náročnosti likvidace i rozhodovací praxi, postupoval soud dle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a zvýšil celkovou odměnu likvidátora na částku 10 000 Kč, jak uvedeno ve výroku rozhodnutí s tím, že část odměny (nad rámec likvidačního zůstatku) bude vyplacena z rozpočtových prostředků státu.Na základě výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a změnil usnesení soudu prvního stupně tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.