9 Cmo 103/2024-0

o návrhu na zápis výmazu do obchodního rejstříku, o odvolání účastníka a Vavřince Bodenlose proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2024, č. j. B 31/RD13/MSPH, Fj 28876/2024/MSPH,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 06.08.2024 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.103.2024.0
Sdílet:
I.Odvolání Vavřince Bodenlose proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2024, č. j. B 31/RD13/MSPH, Fj 28876/2024/MSPH, se odmítá.
II.Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2024, č. j. B 31/RD13/MSPH, Fj 28876/2024/MSPH, se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
1.Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 24. 1. 2024 se navrhovatel domáhal, aby rejstříkový soudu vymazal , právnická osoba, , IČO , IČO navrhovatele, (dále jen „účastník“) z obchodního rejstříku. Svůj právní zájem odůvodnil tím, že dochází k celkové revizi pohledávek Ministerstva financí a v souvislosti s evidencí pohledávek České republiky za Alžírskou lidově demokratickou republikou bylo zjištěno, že jedním z důvodu, který brání vymožení pohledávek je skutečnost, že pohledávky vznikly na základě investičních akcí účastníka, které však nedokončil. Je proto žádoucí, aby byl vyjasněn aktuální právní stav společnosti. Upozornil, že účastník již několik let nevyvíjí žádnou činnost. Uvedl, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. K 49/92-1244, ze dne 18. 5. 2007, byl podle § 44 odst. 1 písm. d) zákona č. 328/1991 Sb. (dále jen „zákon o konkursu a vyrovnání“) zrušen konkurs na majetek společnosti po splnění rozvrhového usnesení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 5. 2007. Ačkoliv byl již dle § 68 odst. 3 písm. f) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), účastník zrušen, nedošlo k jeho výmazu.
2.Rejstříkový soud v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. rozhodl, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vložce číslo 31 se zapisuje:„Ostatní skutečnostiVymazává se , Jméno navrhovatele, , IČO , IČO navrhovatele, , sídlem , adresa, z obchodního rejstříku, vedeného u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 31, včetně všech zapsaných skutečností.Právním důvodem výmazu je zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení na základě pravomocného rozhodnutí č.j. K 49/92-1219, které nabylo právní moci dne 4.5.2007 a usnesení MS v Praze o zproštění správce konkursní podstaty č.j. K 49/92-1244, které nabylo právní moci dne 8.6.2007 a MF osvědčuje právní zájem na výmazu.Den výmazu: Dnem nabytí právní moci“3. Ve výroku II. rejstříkový soud uvedl, že o náhradě nákladů řízení dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) nerozhodoval, neboť navrhovatel je jediným účastníkem řízení a že usnesení neodůvodnil, neboť jím vyhověl návrhu, jemuž nikdo neodporoval.
4.Proti výše uvedenému usnesení podali účastník a , adresa, (jako likvidátor a jediný akcionář účastníka) včasné odvolání. Předně namítají, že jim nebyl doručen návrh podaný navrhovatelem, ke kterému se tak nemohli vyjádřit a odporovat mu. Soud prvního stupně si tak dle nich nikterak neověřil tvrzení navrhovatele a nezjistil si ani jejich stanoviska k podanému návrhu. Považují tedy postup soudu prvního stupně za chybný a v naprostém rozporu s jejich právy, které jim zaručuje ústavní pořádek České republiky. Taktéž namítají, že napadené usnesení nebylo ani doručeno účastníkovi, ačkoliv se ho přímo dotýká. Upozorňují i na to, že napadené usnesení není odůvodněno a nemohou tak vyvracet závěry soudu prvního stupně.
5.Dále namítají, že nejsou splněny podmínky pro zrušení účastníka. Uvádí, že účastník je aktivní a vlastní pohledávky, které vymáhá. Tudíž nejsou splněny podmínky pro jeho „zrušení“, jelikož dle § 68 odst. 4 obch. zák. zbude-li po zrušení účastníka z důvodu uvedených v odstavci 3 písm. f) majetek, provede se jeho likvidace.
6.Dále uvádí, že navrhovatel neosvědčil ani právní zájem na zrušení a výmazu účastníka. K pohledávkám České republiky za Alžírskou lidově demokratickou republikou a pohledávkám účastníka za Alžírskou lidově demokratickou republikou uvádí, že se jedná o dva samostatné vztahy. Nemůže tak dle nich být důvodem pro výmaz účastníka pouze to, že je účastník v právním vztahu s třetí osobou, s níž je v jiném právním vztahu i Česká republika.
7.Pro úplnost odvolatelé objasňují i pohledávku účastníka za Alžírskou lidově demokratickou republikou, která byla krytá směnkami. Nominální hodnota směnek měla odpovídat ke dni 31. 12. 1995 částce ve výši 239 675 226,50 Kč. Odvolatelé v podaném odvolání popisují, co se se směnkami dělo během konkursu účastníka. Dále uvádí, že by tyto směnky měly nyní náležet do vlastnictví účastníka a měly by být i předmětem jeho likvidace, avšak nebyly mu nikdy vráceny. Tudíž se měl likvidátor účastníka obrátit na orgány činné v trestním řízení. Odvolatelé také mají podezření, zda návrh nebyl iniciován někým jiným než navrhovatelem.
8.Odvolatelé navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a aby jim byla přiznána náhrada nákladů řízení.
9.Soud prvního stupně následně doručil dne 20. 2. 2024 napadené usnesení i účastníkovi.
10.K podanému odvolání se navrhovatel vyjádřil podáním ze dne 4. 3. 2024. Uvádí, že napadené usnesení považuje za správné po materiální i formální stránce. Odkazuje pak na argumentaci uvedenou již v návrhu, na kterém nadále trvá. Konkrétně pak připomíná, že podle § 44 odst. 1 písm. d) zákona o konkursu a vyrovnání byl zrušen konkurs na majetek účastníka a účastník byl tak dle § 68 odst. 3 písm. f) ObchZ zrušen. Navíc upozorňuje, že účastník nezveřejňuje účetní závěrky, čímž porušuje svoji zákonnou povinnost. Podporuje to dle navrhovatele i jeho tvrzení, že účastník již nevyvíjí žádnou činnost. K náhradě nákladů řízení uvádí, že v daném případě není důvod, proč by nemělo být uplatněno základní pravidlo pro rozhodování o náhradě nákladů řízení. Měl by si tak dle jeho názoru nést každý z účastníků své náklady sám. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
11.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve posuzoval, zda odvolání byla podána osobami k tomu oprávněnými.
12.Podle ustanovení § 201 o. s. ř. může napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním účastník řízení, pokud to zákon nevylučuje.
13.Podle ustanovení § 84 zákona č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“) je účastníkem řízení osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba. Zapsanou osobou přitom citovaný zákon rozumí právnické a fyzické osoby, o kterých se do rejstříku zapisují předepsané údaje, tj. (zjednodušeně řečeno) osoby, o kterých se vede rejstříkový spis (viz § 1 odst. 2 z. v. r). Zapsanými osobami tedy nejsou osoby, které se u těchto osob zapisují jako členové jejich orgánů, společníci apod. Takové osoby nejsou účastníky rejstříkového řízení, ledaže by vlastním jménem podaly návrh na zápis.
14.Účastníky řízení ve věci samé jsou pouze navrhovatel a účastník. „Kromě navrhovatele a zapsané osoby, jiné osoby účastníky rejstříkového řízení být nemohou, byť by se zápis do veřejného rejstříku jejich práv dotýkal“ (srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 252). Vavřinec Bodenlos tedy není účastníkem rejstříkového řízení, a nemůže proto podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
15.Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání , Anonymizováno, podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
16.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání účastníka proti napadanému usnesení bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že toto odvolání je důvodné.
17.Podle § 18 odst. 1 z. v. r. návrh na zápis lze podat pouze na formuláři. Podle § 86 písm. b) z. v. r., rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže nebyl podán předepsaným způsobem. Podle § 88 věty první a druhé z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně.
18.Podle § 120 z. v. r., není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.
19.Podle § 114 odst. 1 o. s. ř., nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Podle § 114 odst. 2 písm. a) o. s. ř. za tím účelem předseda senátu žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným. Podle § 93 z. v. r. k projednání návrh na zápis do veřejného rejstříku nemusí být nařízeno jednání.
20.Podle § 169 odst. 2 o. s. ř. vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.
21.V projednávané věci rejstříkový soud nepostupoval podle žádného ze shora uvedených zákonných ustanovení. Předně ze spisu vyplývá, že návrh nebyl podán na formuláři, který předpokládá § 18 odst. 1 z. v. r. Rejstříkový soud měl tedy navrhovatele vyzvat k nápravě podle § 88 z. v. r. ve spojení s § 43 odst. 1 o. s. ř. (tj. navrhovatele poučit, jak má vady návrhu odstranit), a pokud by výzvě nebylo vyhověno, návrh podle 86 písm. b) z. v. r. odmítnout, neboť nebyl podán předepsaným způsobem. Jedná se tedy o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
22.Pokud by byl návrh doplněn, bylo povinností rejstříkového soudu zaslat jej k vyjádření druhému účastníkovi. Ani tuto povinnost soud prvního stupně nesplnil. Toto opomenutí je rovněž vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jelikož bylo porušeno právo účastníka být slyšen.
23.V poměrech projednávané věci nebyly ani splněny podmínky, za nichž nemusí být usnesení odůvodněno. Řízení v projednávané věci má více než jednoho účastníka a k závěru, že návrhu nikdo neodporoval, lze dospět až poté, co je druhému účastníku umožněno vyjádřit se. Jelikož usnesení soudu prvního stupně neobsahuje řádné odůvodnění, nelze ani dovodit, jaké úvahy rejstříkový soud k vydání napadeného usnesení vedly. Řádné odůvodnění rozhodnutí je však základním atributem spravedlivého procesu. Bylo tudíž povinností rejstříkového soudu napadené usnesení řádně odůvodnit, a to v souladu se zásadami uvedenými v § 157 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř.
24.S ohledem na výše uvedené vady řízení je předčasné zabývat se ostatními námitkami účastníka. Bude především na soudu prvního stupně, aby se s nimi v dalším řízení vypořádal.
25.Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V dalším řízení rejstříkový soud především napraví shora popsané vady řízení a dojde-li k rozhodnutí ve věci samé, řádně je odůvodní.
26.O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým řízení skončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).
Odkazované předpisy
Související rozhodnutí
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Informace
Spisová značka 9 Cmo 103/2024-0
Soud Vrchní soud v Praze
Soudce JUDr. František Švantner
Datum rozhodnutí 06.08.2024
Datum zveřejnění 24.11.2025
ECLI ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.103.2024.0

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Oblíbené
Historie prohlížení