12 Cmo 153/2024-177

o zaplacení směnečného peníze ve výši 1 000 000 Kč s postižními právy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2024, č. j. 79 Cm 32/2023-154,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 21.10.2024 ECLI:CZ:VSPH:2024:12.Cmo.153.2024.1

Napadený rozsudek se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1.Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem v bodě I. výroku ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 5. 4. 2023, č. j. 79 Cm 32/2023-14 a v bodě II. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 107 060,80 Kč.

2.Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu směnky vystavené žalovaným dne 2. 2. 2021 ve prospěch žalobce na částku 1 000 000 Kč, splatnou dne 30. 6. 2021. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž uvedl, že předmětná částka 1 000 000 Kč byla žalobci uhrazena. Mezi ním a žalobcem byla v roce 2021 uzavřena ústní dohoda o zápůjčce, což potvrzuje žalobcem předložená směnka. Dohoda o změně smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 11. 2021 (dále jen „Dohoda“), v níž žalobce potvrdil, že mu byla částka 1 000 000 Kč uhrazena a že veškerá práva a povinnosti jsou zcela vypořádána, prokazuje úhradu zápůjčky.

3.Žalobce ve vyjádření k námitkám uvedl, že směnka nebyla vystavena v souvislosti se smlouvou o zápůjčce. Dohoda se netýká tohoto směnečného závazku. V Dohodě není smlouva o zápůjčce specifikována a neobsahuje zmínku o existenci směnky.

4.Soud žalovaného poučil podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o povinnosti tvrdit a prokázat, že podle ujednání účastníků směnka zajišťovala tvrzenou zápůjčku a že pohledávka směnkou zajištěná byla zaplacena, včetně následků spojených s nesplněním povinností. Žalovaný k prokázání, že dluh ze směnky byl splněn, navrhl výslech , Anonymizováno, . Uvedl, že v době podepisování Dohody požadoval po žalobci vydání předmětné směnky, o čemž svědčí WhatsAppová komunikace. Pan , Anonymizováno, uhradil za žalovaného na předmětnou směnku směnečný dluh ve výši 450 000 Kč. Jiná smlouva mezi ním a žalobcem v letech 2021 až 2023 neexistovala. Žalobce mu slíbil, že své dluhy vůči němu v celkové výši 600 000 Kč za úhradu motorového vozidla , Anonymizováno, a další dluhy za letenky, oblečení apod. uhradí po zápase.

5.Po provedeném dokazování (směnkou, Dohodou, komunikací probíhající na platformě WhatsApp, hlasovou zprávou ze dne 15. 12. 2021, potvrzeními o platbách ze dne 11. 7. 2022 a 11. 11. 2022, potvrzeními o přijetí plateb č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , znaleckým posudkem ze dne 10. 1. 2024 pod. č. , Anonymizováno, , výpisem z banky , Anonymizováno, , zpětvzetím žaloby ve věci sp. zn. 16 C 329/2022, usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 10. 2023, č. j. 16 C 329/2022-208, úředními záznamy Policie ČR ze dnů 23. 1. 2024, 6. 2. 2024, 15. 2. 2024, 21. 2. 2024, 7. 3. 2024 a 29. 4. 2024, výslechem svědka , Anonymizováno, a výslechem žalobce) soud uzavřel, že žalobce a žalovaný měli mezi sebou různé závazky v ústní formě. Žalobce ve prospěch žalovaného propagoval společnost , právnická osoba, , prodal mu osobní automobil zn. , Anonymizováno, , kola na automobil, mobilní telefon atp. Šlo o plnění v celkové hodnotě zhruba 1 000 000 Kč bez protiplnění ze strany žalovaného. Žalovaný žalobci dodal stavební materiál (cement, okapy, světýlka a další), letenky, “škrpály“ v celkové hodnotě zhruba 1 000 000 Kč. Na počátku roku 2021 požádal žalovaný žalobce o zapůjčení částky 1 000 000 Kč na koupi chaty. Žalobce dne 15. 1. 2021 vybral částku 1 500 000 Kč ze svého účtu vedeného u společnosti , Anonymizováno, , z níž 1 000 000 Kč zapůjčil žalovanému. Tento závazek zajišťovala směnka vystavená 2. 2. 2021 v , Anonymizováno, . Směnku připravil pan , Anonymizováno, , u jejího podpisu nebyl. Žalovaný úhrady stavebního materiálu a letenky napsal na zadní stranu směnky, s čímž žalobce nesouhlasil, a proto předmětný text přeškrtal. Dne 29. 11. 2021 účastníci podepsali Dohodu, na základě níž byl narovnán závazek žalovaného vůči žalobci ve výši 1 000 000 Kč. Z Dohody nevyplývá, že by se vztahovala ke směnečnému závazku z předložené směnky.

6.Další důkazy navržené účastníky soud neprovedl, neboť nemohly přinést žádné zásadní skutečnosti významné pro posouzení věci. Nepřihlížel k podání vysvětlení , Anonymizováno, kvůli zjevným sporům mezi ním a žalobcem; mohlo by se jednat o zavádějící a zkreslené skutečnosti.

7.Při právním posouzení vycházel soud z čl. I § 75, čl. I § 28 odst. 1, 2, čl. I § 48, čl. I § 49 a čl. I § 46 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečný a šekový (dále jen „z. s. š.“).

8.Žalobce předložil směnku, která nebyla při splatnosti zaplacena a žalobci vznikl proti žalovanému přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 1 000 000 Kč se 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky, tj. ode dne 1. 7. 2021 do zaplacení. Proti majiteli směnky je možné bránit se námitkami (směnečnými nebo kauzálními). Námitku neplatnosti směnky z důvodu přeškrtání textu na její zadní straně neshledal důvodnou. Směnka má všechny zákonem požadované náležitosti směnky vlastní, text nebyl změněn. Přeškrtnutí textu na zadní straně směnky nemělo na platnost směnečně právního úkonu vliv. Z provedených důkazů vyplývá, že přeškrtaný text nepředstavoval ani indosaci směnky, ani akceptační prohlášení, a proto se nepoužije čl. I § 16 a čl. I § 29 z. s. š.

9.Nedůvodná je i kauzální námitka, že na směnku bylo částečně placeno, neboť znaleckým posudkem ze dne 10. 1. 2024 pod č. , Anonymizováno, bylo prokázáno, že na zadní straně směnky je přeškrtaný text ve znění „- 33 396 Kč Letenky“ a dále „- 35 262 Kč Stavebniny , Anonymizováno, “. Takový text nemá směnečnoprávní důsledky. Nejedná se o kvitanci. Protože zákon směnečný a šekový nestanovuje žádné náležitosti kvitance, použije se analogicky právní úprava v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. „). Pro vyznačení částečného plnění na směnku se používají doložky „zaplaceno“ nebo „vyplaceno“ a podpis předkladatele směnky (čl. I § 39 z. s. š.). Samozřejmou součástí kvitance by měl být podpis věřitele i v případě kvitance podle § 1949 o. z. Přeškrtaný text tedy nepředstavuje ani potvrzení o částečném placení na směnku, a to z důvodu absence podpisu předkladatele směnky.

10.Dále soud posuzoval kauzální námitku, že směnka byla vystavena jako zajišťovací k závazku žalovaného ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 2. 2021 a že ke dni 29. 11. 2021 byl závazek žalovaného z této smlouvy ve výši 1 000 000 Kč uhrazen. Soud vyšel z toho, že plněním na zajišťovací směnku nezaniká směnkou zajištěná pohledávka a plněním na směnkou zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka směnečná (k tomu rozsudek ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo 1141/2006, rozsudek ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 690/2010 nebo rozsudek ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2600/2011). Námitka zaplacení pohledávky směnkou zajištěné a námitka zaplacení směnky jsou založeny na odlišných skutkových tvrzeních (k tomu rozsudek ze dne 28. 8. 2014, sp. zn. 29 Cdo 254/2012, usnesení ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 125/2006). Žalovaný musí předně uvést obsah směnečné dohody uzavřené s žalobcem a proč důvod podepsání směnky žalovaným odpadl nebo se nenaplnil. Žalovaný ani po poučení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nedoplnil tvrzení o existenci směnečné smlouvy a neuvedl relevantní důkazy k prokázání takových tvrzení. Soud nemá provedenými důkazy za prokázané, že se Dohoda vztahovala ke směnečnému závazku vyplývajícího z předložené směnky, resp. že bylo plněno na směnkou zajištěnou pohledávku (předmětem námitkového řízení byla námitka zaplacení pohledávky směnkou zajištěné, nikoli zaplacení směnky). Naopak bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikaly závazkové vztahy (shora popsané), k nimž se vztahovala uvedená Dohoda. V tomto směru soud poukazuje i na nesrovnalosti v tvrzení žalovaného. Ten tvrdil, že pan Lundák uhradil žalobci za žalovaného na předmětnou směnku směnečný dluh ve výši 450 000 Kč. Toto tvrzení nebylo prokázáno, neboť jmenovaný tuto skutečnost popřel. Žalovaný také nejprve tvrdil, že k zápisu kvitance na rubu předmětné směnky a jejímu následnému přeškrtání došlo ze strany žalobce. Při podání vysvětlení ale uvedl, že to byl on, kdo psal na rub směnky. Měla-li by se Dohoda týkat předložené směnky, je nelogické, aby se na předmětnou směnku zapisovala částečná plnění (kvitance), když již v té době (po 29. 11. 2021) měly, dle tvrzení žalovaného, být závazky ze směnky vyplývající mezi účastníky vyrovnané. Výslechem žalobce v souvislosti s ostatními provedenými důkazy má soud za prokázané, že mezi účastníky existovaly vzájemné závazky i z období předcházejícímu podpisu směnky.

11.Žalovanému se s ohledem na uvedené nepodařilo prokázat důvodnost námitek, a proto byl vydaný směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji ve sporu úspěšnému žalobci.

12.Rozsudek napadl v celém rozsahu žalovaný včasným odvoláním a navrhl jeho zrušení a vrácení věci soud prvního stupně k dalšímu řízení. Po rekapitulaci skutkových zjištění uvedl, že zjištěný skutkový stav neodpovídá provedeným důkazům. Z žádného důkazu nevyplývá, že by si žalovaný měl půjčovat 1 000 000 Kč na nemovitost. Je zřejmé, že soud prvního stupně vyšel z nepravdivých a nedoložených tvrzení žalobce. Soud prvního stupně nevzal v úvahu obsahy výpovědí , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zachycené v úředních záznamech, a v řízení je ani nevyslechl. , Anonymizováno, před policejním orgánem vypověděl, že vypracoval Dohodu, protože žalovaný dluh ve výši 1 000 000 Kč zaplatil a žalobce nechtěl směnku vrátit. Je logické, že jmenovaný směnku neviděl, neviděl ji ani žalovaný. Tuto výpověď však soud prvního stupně vyhodnotil ve prospěch žalobce. Vůbec pak nehodnotil výpověď , Anonymizováno, s ohledem na soudní spor mezi jmenovaným a žalobcem. To však není důvodem proto, aby byla jeho výpověď nevěrohodná. Soud prvního stupně měl jmenovaného předvolat a vyslechnout jako svědka, nikoliv vyhodnotit úřední záznam o podaném vysvětlení jako nepoužitelný. Nehodnotil ani výslech žalobce a rozpory mezi tímto důkazem a sdělením v aplikaci WhatsApp. Neprovedením výslechu navržených svědků soud prvního stupně zavinil, že skutkový stav zůstal neúplně zjištěný. Při jednání dne 21. 3. 2024 byl žalobce soudem prvního stupně poučen podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Doplněná skutková tvrzení byla mimo rámec poučení, když žalobce pouze uvedl, že se ze strany žalovaného mělo jednat o podvodné předložení „dokumentu“ a narušení rovnosti stran s ohledem na vysvětlovací povinnost žalobce. Žalobce neunesl břemeno tvrzení, natož důkazní, protože nevyhověl poučení soudu prvního stupně. Proto žalovaný dál nebrojil stran nutnosti vyslechnout navržené svědky, neboť měl za to, že nesplnil-li žalobce výzvu podle § 118a o. s. ř., nemůže mít úspěch ve věci. Soud prvního stupně nehodnotil provedené důkazy, tj. to, že v době podpisu Dohody požadoval žalovaný po žalobci vydat směnku. V tomto směru nebyly správně vyhodnoceny důkazy komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp a audionahrávky. Přeškrtaný text na rubu směnky představoval kvitance v řádech desetitisíců, soud prvního stupně to však vyhodnotil tendenčně, když opomenul jiné formální zásahy do směnky. Nerozlišil také, zda došlo k právně významnému nebo právně bezvýznamnému zásahu do textu směnky, a nevyhodnotil, zda zásahy do směnky nespadají pod regulaci změn textu směnky (čl. I § 69 z. s. š.). Žalovaný rovněž navrhoval přerušení řízení z důvodu probíhajícího prověřování, zda nedošlo ke spáchání trestného činu. Policejním orgánem již bude vydáno rozhodnutí, na které by měl vyčkat i odvolací soud a řízení podle ů 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušit. Dle žalovaného žalobce předložil směnku s pozměněným textem na jejím rubu a jejím použitím byl dokonán trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku v souběhu s trestným činem podvodu. Soud prvního stupně nesprávně posoudil rozložení důkazního břemene, když žalovanému neumožnil prokázat tvrzené skutečnosti o úhradě směnečné sumy, a zároveň rozhodl, že neunesl důkazní břemeno. Naopak důkazní břemeno neunesl žalobce.

13.Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a neshledal důvody ani pro jeho potvrzení, ani pro jeho změnu.

14.Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že žalobce předložil směnku, která má všechny náležitosti vyžadované pro platnou směnku vlastní (čl. I § 75 ZSŠ), a vznikl mu dle čl. I § 78 odst. 1 ve spojení s čl. I § 28 odst. 2 vůči žalovanému jako výstavci přímý nárok na zaplacení směnečného peníze spolu se směnečným úrokem a směnečnou odměnou (čl. I § 48 ZSŠ). Jakýkoliv text na rubu směnky, nemohl mít na platnost směnky vliv.

15.Jak plyne z obsahu spisu, o koncentrační zásadě formulované v ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný ve směnečném platebním rozkazu poučen. Z citovaného ustanovení vyplývá, že předmětem námitkového řízení jsou jen námitky včasné a odůvodněné; to se týká jak námitek směnečných, tak kauzálních. Námitka neplatnosti směnky v důsledku přeškrtání textu na její zadní straně obsahem včasných námitek nebyla, a proto soud prvního stupně nepostupoval správně, projednal-li jí. Obsahem včasných námitek bylo, že žalobce poskytl v roce 2021 žalovanému na základě ústní smlouvy o zápůjčce bezúročně částku 1 000 000 Kč, kterou žalovaný uhradil. Tvrzení o tom, že poskytnutí zápůjčky „potvrzuje“ směnka, lze chápat tak, že pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla zajištěna spornou směnkou (to, že „1 000 000 Kč zapůjčil oproti směnce žalovanému“, žalobce potvrdil v podání ze dne 25. 4. 2024). Tím žalovaný, byť velmi stručně, vylíčil obsah tzv. směnečné smlouvy, která byla bezprostředním důvodem vzniku směnky. Jinak řečeno, včasné námitky žalovaného obsahovaly jedinou kauzální námitku, a to tu, že směnkou zajištěná pohledávka zanikla. Sporným zůstalo to, zda pohledávka směnkou zajištěná byla žalovaným uhrazena, resp. zda Dohoda ze dne 29. 11. 2021 prokazuje úhradu žalovaným tvrzené zápůjčky.

16.Žalovaný se v námitkách nebránil zánikem (byť částečným) směnečné pohledávky. Tudíž veškeré úvahy soudu prvního stupně týkající se toho, zda a kolik bylo plněno na směnku (ať již šlo o 450 000 Kč, které měl dle tvrzení žalovaného zaplatit , Anonymizováno, , nebo částky uvedené na rubu směnky), případně toho, jaká věcná plnění a v jakých hodnotách si účastníci navzájem poskytli, se zcela minuly s obsahem námitek. Rozsah dokazování v námitkovém řízení je určen výhradně obsahem včasných a odůvodněných námitek; dokazovat cokoliv jiného je bezpředmětné, neboť by to nemohlo vést ke zrušení směnečného platebního rozkazu (i kdyby to prokázáno bylo).

17.Soud prvního stupně sice správně poukázal na to, že důkazní břemeno k prokázání námitek tíží žalovaného (vyjma námitky týkající se pravosti směnky), v řízení se tím ale neřídil. Žalovaný k prokázání námitek navrhl provedení důkazů (mimo jiných důkaz výslechem svědků , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a výslechem žalobce a žalovaného), z nichž soud prvního stupně provedl jen část (výslech žalobce). Nepřihlédl k důkazu úředním záznamem o podaném vysvětlení , Anonymizováno, z důvodu sporů mezi jmenovaným a žalobcem s tím, že by se mohlo jednat o „zavádějící a zkreslené skutečnosti“. Zřejmě ze stejného důvodu neprovedl důkaz výslechem jmenovaného jako svědka. Svědkem přitom může být každá fyzická osoba bez ohledu na případný vztah k některé ze stran sporu (§ 126 o. s. ř.). Nadto, v civilním řízení je více než běžné, že jako svědci vypovídají osoby, které určité vztahy s některou stranou sporu mají. Neprovedl-li soud prvního stupně důkaz úředním záznamem, případně výslechem jmenovaného svědka proto, že předpokládal, že s ohledem na jeho spor se žalobcem by jeho výpověď mohla být zavádějící a zkreslená, tj. nevěrohodná, jde o jednoznačné pochybení, neboť tím soud prvního stupně předjímal výsledky hodnocení důkazů. Jakýkoliv důkaz je možné hodnotit až poté, co je proveden. Pokud soud prvního stupně neměl jiný důvod pro neprovedení navržených důkazů (a ty se z rozsudku nepodávají), měl je provést, zjistit okolnosti, které mohou mít vliv na věrohodnost, a ty vzít v úvahu při hodnocení důkazů (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2516/2008). Soud prvního stupně neprovedl ani důkaz výslechem žalovaného s odůvodněním, že důkaz „by již nepřinesl žádné zásadní skutečnosti významné pro posouzení věci“. Zůstalo nevysvětleno, z jakého důvodu považoval za důvodné provést důkaz výslechem žalobce, ale nikoliv důkaz výslechem žalovaného, resp. proč pro výslech žalobce shledal podmínky uvedené v § 131 o. s. ř. splněné a pro výslech žalovaného nikoliv.

18.V posuzované věci soud prvního stupně provedl řadu důkazů, avšak hodnotil pouze některé z nich, což je v rozporu s § 132 o. s. ř. Pokud soud prvního stupně uvedl, že „nemá za prokázané, že by se Dohoda vztahovala ke směnečnému závazku vyplývajícímu z předložené směnky“, uvedené předmětem dokazování ani být nemělo. Žalovaný v námitkách netvrdil, že by dohoda upravovala práva a povinnosti vyplývající ze směnky; naopak tvrdil, že v ní žalobce potvrdil, že mu celková dlužná částka 1 000 000 Kč, tj. směnkou zajištěná pohledávka, byla uhrazena.

19.Jednou ze základních zásad civilního sporného řízení je zásada projednací. Z ní pro účastníky vyplývá povinnost tvrdit a povinnost svá tvrzení prokázat. Nastane-li situace, že některá ze stran sporu nemá bez svého zavinění dostatek informací, aby mohla řádně vést spor, může soud uložit straně, kterou netíží břemeno tvrzení, aby poskytla vysvětlení či doplnila tvrzení, které druhá strana nemá a mít nemůže. Vysvětlovací povinnost neukládá soud z vlastní vůle, ale k návrhu strany, které se informací nedostává. V posuzované věci žádný takový návrh žalovaného, natož odůvodněný, obsahem spisu není.

20.Obrátil-li se tedy soud prvního stupně na žalobce „s vysvětlovací povinností týkající se toho, že dohoda smlouvy o zápůjčce se netýkala směnky, nýbrž jiné zápůjčky“, nešlo fakticky o uložení vysvětlovací povinnosti, ale přenesení důkazního břemene na žalobce. Uvedený postup je v rozporu se zásadou, že důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek tíží vždy žalovaného. Nebylo na žalobci, aby prokázal, že se Dohoda ze dne 29. 11. 2021 netýkala směnky (ostatně to netvrdil ani žalovaný, ani žalobce), ani že se vztahovala k jiné smlouvě o zápůjčce než tvrzené žalovaným, ale naopak bylo na žalovaném, aby prokázal, že pohledávka směnkou zajištěná zanikla. Bylo přitom na žalovaném, jaké důkazní prostředky k prokázání této kauzální námitky zvolí. Pokud jedním z důkazních prostředků byla Dohoda, bylo na soudu prvního stupně, aby její obsah vyložil a v kontextu s dalšími provedenými důkazy vyhodnotil, zda lze mít kauzální námitku za prokázanou, tj. zda žalovaný unesl důkazní břemeno či nikoliv.

21.S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil, neboť jsou tu takové vady (shora uvedené), které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně provede žalovaným navržené důkazy k prokázání kauzální námitky (budou-li způsobilé ji prokázat), provedené důkazy vyhodnotí, přičemž v rámci hodnocení se vypořádá i s okolnostmi svědčícími o jejich případné nevěrohodnosti. Následně posoudí, zda provedené dokazování umožňuje přijmout závěr, že žalovaný unesl břemeno důkazní. A bude mít přitom na paměti, že jedinou včasnou námitkou byla námitka zániku směnkou zajištěné pohledávky.

22.O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v novém rozhodnutí ve věci (§ 224 odst. 3 o.s.ř.).

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	12 Cmo 153/2024-177
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	Mgr. Kateřina Černá
Datum rozhodnutí	21.10.2024
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2024:12.Cmo.153.2024.1