4 Cmo 108/2025-19

o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané žalovanou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024 č. j. 5 Co 16/2024-55, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 2. 2025, č. j. 16 C 62/2024-11,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 28.05.2025 ECLI:CZ:VSPH:2025:4.Cmo.108.2025.1
Sdílet:
I.Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1.Soud prvního stupně napadeným usnesením odmítl pro vady podání žalovaného označené jako žaloba pro zmatečnost a na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2024, č. j. 5 Co 16/2024-55 (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
2.Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém vyjadřuje nesouhlas s napadeným rozhodnutím i s jinými rozhodnutími soudů. Trvá na vyřízení všech svých dříve učiněných podání, která má za včasná a důvodná. Vznáší blíže neodůvodněnou námitku podjatosti soudce, který nyní napadené rozhodnutí vydal, a blíže nespecifikovaných soudců „zdejšího krajského, vrchního i okresního soudu“, a dovolává se delegace nutné podle příslušných ustanovení zákona. Odvolacímu soudu navrhuje, aby napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil nebo prohlásil jeho nicotnost.
3.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 212 a § 212a odst. 1 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
4.Žalovaná v odvolání vznáší námitku podjatosti samosoudce JUDr. Jiřího Petržálka. V žalobě samotné pak namítá podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Ireny Ondruszové, JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové a domáhá se delegace nutné dle § 12 odst. 1 o. s. ř. Ani v jednom případě své námitky blíže neodůvodňuje.
5.Odvolacímu soudu je z obsahu spisu a úřední činnosti známo, že žalovaná uplatňuje obecné námitky podjatosti soudců opakovaně a zneužívá tento procesní institut k procesním obstrukcím. Jako k procesnímu úkonu zneužívající povahy dle § 2, § 6 věta druhá o. s. ř., proto k němu jako procesně nepřípustnému procesnímu úkonu nebylo přihlédnuto (§ 41a odst. 3 o. s. ř.). Odvolací soud odkazuje, pokud jde o procesní postup při zneužívání námitek podjatosti účastníkem, na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 NSCR 104/2017, přičemž ústavní konformita tohoto postupu byla shledána usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18.
6.Odvolací soud tedy uzavírá, že soudce soudu prvního stupně není vyloučen z projednání a rozhodnutí této věci a vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci nejsou ani soudci odvolacího senátu uvedení v záhlaví tohoto rozhodnutí.
7.Pokud se žalovaná domáhá delegace nutné, tak podle komentářové literatury (k tomu obdobně Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 – 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 71 s.) okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem podle § 14 až § 16b o. s. ř. a nejde o předběžnou otázku vlastního řízení o delegaci nutné. O přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř. se rozhoduje teprve tehdy, je-li nadřízeným soudem pravomocně rozhodnuto, že soudci příslušného soudu jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, a příslušný soud proto nemůže jednat (k tomu obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 1980, sp. zn. Ncdf 132/79).
8.Předpoklady pro rozhodování o delegaci nutné tak nebyly vůbec naplněny.
9.Odvolací soud je zajedno se soudem prvního stupně v tom, že tato žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost podaná žalovanou zákonné náležitosti nesplňuje. K nutnosti poskytnout v případě této konkrétní (několikáté v pořadí) žaloby pro zmatečnost, případně žaloby na obnovu řízení, poučení podle § 43 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud dále uvádí, že z obsahu spisu a ze skutečností jemu známých z rozhodovací činnosti je zřejmé, že žalovaná reaguje na jakékoli rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, případně na obnovu řízení. Tyto mimořádné opravné prostředky jsou podávány prakticky „automaticky“ proti každému rozhodnutí soudu a všechna tato podání jsou zcela nedostatečná. Žalovaná byla opakovaně poučována, jak má nedostatky žalob odstranit a že neučiní-li tak, bude její podání odmítnuto. Odvolacímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že podobný (obstrukční) procesní postup (podávání všech existujících řádných i mimořádných opravných prostředků proti všem rozhodnutím) žalovaná volí i ve všech dalších řízeních, jichž se účastní, přičemž i v nich byl mnohokrát poučena o tom, jaké náležitosti musí žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost splňovat, aby byla projednatelná. Z uvedeného je podle odvolacího soudu možno uzavřít, že žalované je a musí být dobře známo, jaké náležitosti mají její podání obsahovat.
10.Z uvedených důvodů je i odvolací soud ve světle závěrů usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2021, č. j. IV. ÚS 3112/21, přesvědčen, že poučení žalované o nutnosti odstranit vady žaloby pro zmatečnost a žaloby na obnovu řízení podaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2024, č. j. 5 Co 24/2024-37, nebylo nutné a soud prvního stupně postupoval správně, pokud i bez jeho poskytnutí tyto žaloby odmítl.
11.Odvolací soud tedy usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
12.O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci žádné náklady odvolacího řízení nevznikly.
Odkazované předpisy
Související rozhodnutí
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení