2 Cmo 30/2025-177

o 181 130 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného 2. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 10. prosince 2024, č. j. 55 Cm 48/2023-166

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 24.03.2025 ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Cmo.30.2025.1

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že žalovanému 2. se přiznává osvobození od soudního poplatku z jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 7. 2024, č. j. 2 Cmo 49/2024-124 v rozsahu 5 000 Kč.

1.Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku v souvislosti s jeho dovoláním proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 7. 2024, č. j. 2 Cmo 49/2024-124, který v této věci činí 7 000 Kč. Vzal za prokázáno, že druhý žalovaný je svobodný. Vykázal jediný příjem z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč měsíčně. Nemá významnější majetek s výjimkou automobilu Toyota RZ , SPZ, , o který však vede spor. Měl by vrátit panu , adresa, 000 Kč z důvodu odstoupení od kupní smlouvy a měl by dostat zpět tento automobil. Dluží 35 000 Kč za zdravotní pojištění, , Anonymizováno, 250 000 Kč s měsíční splátkou 6 000 Kč, , právnická osoba, . dluží 700 000 Kč s měsíční splátkou 16 000 Kč, u , právnická osoba, . jde o 50 000 Kč s měsíční splátkou 3 000 Kč a , jméno FO, , Anonymizováno, dluží 29 000 Kč. Výdaje na zdravotní pojištění činí 2 552 Kč a místní poplatky 200 Kč. Dále uvedl, že od roku 2017 podnikal v autoopravárenství. Podnikání se ale nedařilo a roce v 2023 musel podnikání přerušit. V současnosti je proti němu vedeno několik exekucí a je zaměstnán u svého otce jako řidič autobusu. Usiluje o lépe placené zaměstnání, aby mohl dosáhnout oddlužení. Bydlí u rodičů, kde neplatí ani nájem a ani žádné poplatky.

2.Soud konstatoval, že druhý žalovaný neobjasnil věrohodně svoje majetkové a výdělkové poměry. Uvádí jediný příjem 10 000 Kč, ze kterého musí hradit svoje běžné potřeby kromě nájemného, u kterého však nedoložil, že bydlí zdarma u rodičů. Dále platí jím uvedené výdaje a splátky jednotlivých závazků. Tyto platby a výdaje převyšují významně jím uváděné příjmy. Protože druhý žalovaný neosvědčil v plném rozsahu svoje poměry, nebylo možné uzavřít, že splňuje předpoklady pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků. Mimoto závazky a případné exekuce proti němu vedené nejsou samy o sobě důvodem pro přiznání osvobození od soudních poplatků.

3.Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 2. a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. Uvedl, že soud z jím předloženého Prohlášení o osobních majetkových a výdělkových poměrech vyvozuje jiné okolnosti, než, které uvedl. V Prohlášení tvrdil, jaké má závazky a že je hodlá řešit oddlužením. Netvrdil, že je ze svého platu 10 000 Kč splácí. Některé z těchto závazků, které pocházejí z podnikání společnosti Rancado s.r.o., mají více dlužníků, také rodiče druhého žalovaného, kteří tyto společné závazky splácí. Příjem druhého žalovaného mu neumožňuje splácet žádný z nich. Skutečnost, že bydlí u rodičů považuje za běžnou okolnost, kterou není nutné prokazovat. Nestaví svoji žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků na svých závazcích ani na probíhajících exekucích, nýbrž výlučně na tom, že ze svého příjmu není schopen soudní poplatek uhradit, když mu stačí jen na úhradu jeho základních životních potřeb.

4.Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.

5.Z katastru nemovitostí vyplývá, že stavba č.p. 665 v obci a katastrálním území , adresa, je rodinným domem, který je součástí parcely č. 1313 o výměře 135 m2. Vlastníky nemovitosti jsou první žalovaná a její manžel, rodiče druhého žalovaného. Z vyplněného tiskopisu Prohlášení, jak jej předložil druhý žalovaný soudu prvního stupně, je patrné, že v jeho části X. Závazky se v bodě 34 požaduje, aby žadatel o poplatkovou úlevu uvedl, jaké má dluhy a půjčky. Nežádá se, aby uvedl, které z nich splácí a případně v jakém rozsahu.

6.Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani v nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.

7.Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana druhého žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda druhý žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.

8.Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že nebyl zjištěn žádný jiný majetek druhého žalovaného, než je sporný automobil značky Toyota.

9.Podobně je tomu s příjmy druhého žalovaného. Za jistý je nutno považovat jen příjem z dohody o provedení práce. Jestliže by druhý žalovaný splácel svoje závazky anebo alespoň některé z nich, šlo by o zjevný nepoměr ve vztahu k příjmům, které tvrdí a osvědčuje. Vzhledem ke koncepci tiskopisů Prohlášení však nelze vskutku způsob, kterým vyplnil druhý žalovaný bod 34. tiskopisu za prohlášení, že tyto závazky nejen má, nýbrž je i splácí. Navíc, jak to zjistil již soud prvního stupně, v části XI. tiskopisu Prohlášení druhý žalovaný uvedl, že hodlá usilovat o oddlužení. Jestliže by druhý žalovaný řádně splácel svoje dluhy, není pravděpodobné, že by byl soudem zjištěn jeho úpadek a že by pak mohlo být rozhodnuto o jeho řešení oddlužením. Potom již s ohledem na to, co druhý žalovaný uvedl v jeho Prohlášení, nelze toto interpretovat tak, že uváděné závazky skutečně splácí. Není proto možné uzavřít, že jeho výdaje přesahují jeho příjmy.

10.Již v žalobě je bydliště druhého žalovaného uváděno shodně s adresou rodinného domu ve vlastnictví jeho rodičů. Sama výměra parcely, jejíž je předmětný rodinný dům součástí, ukazuje na rodinný dům standardních rozměrů. Nic neukazuje na to, že by se v tomto objektu nacházelo více bytů. Sám druhý žalovaný stejnou adresu v tomto řízení setrvale uvádí jako své bydliště. Lze tedy uvěřit tomu, že druhý žalovaný žije společně s jeho rodiči, a nikoliv v nájmu. Není sice naprosto běžné, jak to uvádí projednávané odvolání, aby osoba narozená v roce 1984 sdílela domácnost se svými rodiči, nejde však zároveň o nic výjimečného, takové případy jsou z různých důvodů časté. Odvolací soud tedy vychází z toho, že druhý žalovaný výdaje spojené s nájmem nemá.

11.Z uvedeného vyplývá, že druhý žalovaný splňuje také druhý z předpokladů pro přiznání úlevy na soudních poplatcích. Předmětný soudní poplatek sice není nijak zvláště vysoký, ale přesto by vyčerpal téměř celý měsíční příjem druhého žalovaného.

12.Nelze ovšem pominout, jak to bylo zmíněno již shora, že úplné osvobození je vyhrazeno pro případy zcela mimořádné. Druhý žalovaný sice není v dobré majetkové a příjmové situaci, nicméně nejde, jak je nutné s politováním konstatovat, o případ nijak vzácný, a tedy se také jeho poměry nevyznačují znaky mimořádnosti, jak to zákon požaduje. Přichází tedy v úvahu osvobození od soudních poplatků pouze v částečném rozsahu. Za přiměřené poměrům druhého žalovaného považuje odvolací soud osvobození od soudního poplatku z předmětného dovolání, nakolik jeho výše přesahuje 2 000 Kč.

13.Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněno tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	2 Cmo 30/2025-177
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. Jitka Malá
Datum rozhodnutí	24.03.2025
Datum zveřejnění	24.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2025:2.Cmo.30.2025.1