2 Cmo 196/2024-254

1.Rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a současně uložil žalobci jako straně ve věci neúspěšné povinnost k náhradě nákladů řízení s tím, že je povinna zaplatit žalovanému částku , částka, z titulu účelně vynaložených nákladů řízení.

2.Žalovaná částka podle žalobních tvrzení představuje náhradu škody (nerealizovaný zisk) vzniklou v důsledku požadavku žalované na vydání předběžného opatření, kterému bylo ze strany soudu vyhověno. Jednalo se o řízení vedené u soudu prvního stupně pod sp. zn. 49 Cm 42/2016. Vzniklé škody se žalobce domáhá podle § 77a o. s. ř. V označeném řízení byli účastníci v opačném postavení a společnost , právnická osoba, se domáhala, aby , Jméno žalobce, byla stanovena povinnost vydat (převést) na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, kusů zaknihovaných akcií na majitele ve jmenovité hodnotě po , částka, emitovaných společností , právnická osoba, . a náhrady nákladů řízení. V průběhu řízení (dne 30. 1. 2017) podala společnost , právnická osoba, návrh na předběžné opatření, kterým se domáhala, aby , Jméno žalobce, byla stanovena povinnost s předmětnými akciemi TOMA nenakládat, a to až do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Návrhu na vydání předběžného opatření bylo vyhověno. Následně ve věci samé byla žaloba zamítnuta (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 7. 2020, č. j. 49 Cm 42/2016-390, právní moc 10. 12. 2021) a k odvolání potvrzena odvolacím soudem (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2021, č. j. 2 Cmo 349/2020-480, právní moc 12. 12. 2021) a došlo tak k zániku předběžného opatření.

3.Po zániku předběžného opatření žalobce prodal 62 859 ks předmětných akcií , Anonymizováno, za cenu , částka, (tedy za částku , částka, až , částka, za jednu akcii), když tato částka se ponižuje o poplatky vynaložené v souvislosti s prodejem akcií ve výši , částka, . Podle smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 (uzavřenou mezi žalobcem a společností , právnická osoba, ) měl žalobce možnost prodat uvedený balík akcií za celkovou částku , částka, (tedy za částku , částka, za jednu akcii). Celková škoda představuje rozdíl v uvedených cenách tedy částku ve výši , částka, a poplatky za vedení majetkového účtu po dobu trvání předběžného opatření ve výši , částka, , celkovou částku ve výši , částka, .

4.Žalovaná pohledávku žalobce neuznala. Přesto učinila některé skutečnosti nespornými. Především potvrdila, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 49 Cm 42/2016 bylo dne 2. 2. 2017 k návrhu žalované nařízeno předběžné opatření pod č. j. 49 Cm 42/2016-104, které k odvolání bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2017, č. j. 5 Cmo 136/2017-120. Pokud jde o spornou stránku věci žalovaná sporuje především pravost předložené listiny ze dne 10. 8. 2020, přičemž sporuje její správnost a to: i. uzavření smlouvy, ii. její (předložený) obsah, iii. datum uzavření 10. 8. 2020. Jedná se o nicotný právní akt (případně neplatné právní jednání) jehož účelem nebyl převod akcií , Anonymizováno, , nýbrž účelové vygenerování škodního nároku. Žalovaná namítla i nedostatek příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a vydaným předběžným nařízením, a to též vzhledem k porušení prevenční povinnosti ze strany žalobce, který nenavrhl zrušení předběžného opatření, ačkoli mu v takovém kroku nic nebránilo. Takový návrh nepodal ani poté, co uzavřel smlouvu o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020. Poukázáno bylo i na to, že v průběhu řízení ve věci sp. zn. 49 Cm 42/2016 žalobce požadoval doplatek jistoty ve výši , částka, s tvrzením, že dochází k poklesu ceny akcií, když mu tehdy vznikala škoda ve výši , částka, , následně když měl možnost prodat akcie za cenu , částka, za akcii, žalobce neučinil nic, ani žalovaného neuvědomil o záměru prodat akcie.

5.Žalobce reagoval námitkou, že žalovaná nicotnost smlouvy nikterak neprokazuje. Pokud jde o zatížení akcií (ve smlouvě chybějící informace) žalobce uvedl, že se nejedná o podstatnou náležitost smlouvy o převodu akcií, když navíc v čl. 1.

4.smlouvy je uvedená skutečnost obsažena a nabyvateli byla známa skutečnost o probíhajícím soudním řízení pod sp. zn. 49 Cm 42/2016, stejně jako skutečnost o vydaném předběžném opatření. Žalobce má naopak za evidentní příčinnou souvislost mezi vydaným předběžným opatřením a vznikem škody. Pokud by nebylo předběžné opatření vydáno škoda by nevznikla. Skutečnost, že žalobce nepodal návrh na zrušení předběžného opatření není podstatnou skutečností. Pokud jde o prevenční povinnost žalobce odkázal na dopis ze dne 15. 1. 2021, kde žalovanou informoval o hrozící škodě. Žalobce se snažil vznik škody minimalizovat, proto dne 29. 1. 2021 uzavřel dodatek č.1 ke smlouvě o převodu akcií, kde došlo k ujednání o snížení ceny akcií, když ani tento obchod se nepodařilo s ohledem na datum zániku předběžného opatření realizovat.

6.V reakci na toto podání žalovaná setrvala na svých stanoviscích, ještě s odkazem na absolutní neplatnost smlouvy podle § 76f o. s. ř.

7.Ve věci rozhodoval soud prvního stupně v pořadí prvním rozsudkem ze dne 10. 1. 2023, č. j. 32 Cm 15/2022-76, který byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2023, č. j. 2 Cmo 54/2023-128, když soudu byl vytčen zejména nedostatek poučovací povinnosti podle § 119a odst. 1 o. s. ř.

8.V dalším řízení vycházel soud prvního stupně z poučení poskytnutého stranám sporu při jednání konaném dne 28. 11. 2022 o zákonné koncentraci řízení ve smyslu § 118b o. s. ř., když strany byly seznámeny s výsledky přípravy jednání. Stranám byla poskytnuta koncentrační lhůta (30 dnů) a koncentrace skončila dne 28. 12. 2022. Na základě uvedeného provedl pouze důkazy, které byly navrženy v rámci zákonné koncentrace a provedl dříve zamítnutý výslech svědka , adresa, , když další soubor důkazních návrhů, jak byl obsahem podaného odvolání žalobce, byl s ohledem na poučení o koncentraci uplatněn po koncentrační lhůtě a ani nedostatek poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř. neumožňuje navrhnout další důkazy v rozsahu, jak žalobce učinil.

9.Soud provedl proto dokazování v nastíněném rozsahu a konstatoval následující skutkový stav projednávané věci. Prokázáno bylo, že žalobce nabyl od žalované na základě smlouvy o převodu cenných papírů ze dne 20. 3. 2014 celkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, akcií , Anonymizováno, , za částku , částka, . Žalovaná hodnotila smlouvu jako neplatnou, a proto podala dne 10. 8. 2025 žalobu na vydání nejprve 100 kusů předmětných akcií TOMA a podáním ze dne 18. 3. 2016 žalobu rozšířila tak, že žádala vydání všech 66 280 kusů akcií , Anonymizováno, . Dne 30. 1. 2017 byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, kterým mělo být žalobci zakázáno nakládat s 63 313 ks zaknihovaných cenných papírů. Návrhu bylo usnesením soudu prvního stupně ve spojení s potvrzujícím usnesením soudu odvolacího vyhověno. Po doplacení jistoty ve výši , částka, bylo připuštěno rozšíření žaloby a žaloba byla rozsudkem soudu prvního stupně zamítnuta. Po vyhlášení rozsudku uzavřel žalobce dne 10. 8. 2020 (tedy ještě v době, kdy předběžné opatření nezaniklo) se společností Natland pohledávková II, s.r.o. smlouvu o převodu akcií. Předmětem smlouvy bylo 66 313 ks akcií za částku , částka, (což matematickým výpočtem činí , částka, .za akcii), když v článku 3 je ve smlouvě uvedena částka , částka, za akcii. Ve smlouvě je uvedeno, že smlouva nabývá účinnosti zánikem nebo zrušením předběžného opatření, nejpozději však 31. 1. 2021 s dovětkem, že pokud nedojde ke zrušení předběžného opatření v termínu do 31. 1. 2021, smlouva se od počátku ruší. Dne 29. 1. 2021 byl uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě, avšak ani na jejím základě nedošlo k převodu akcií, byť za sníženou cenu, když došlo ze strany kupující , právnická osoba, ke ztrátě zájmu ke koupi akcií , Anonymizováno, (což bylo zjištěno z emailové korespondence a výslechu svědka , jméno FO, ). Tyto skutkové okolnosti proběhly v časovém úseku od vyhlášení rozsudku o zamítnutí žaloby o vydání akcií, který byl k odvolání žalované odvolacím soudem při jednání soudu dne 22. 12. 2021 potvrzen. Rozhodnutí soudu prvního stupně nabylo právní moci dne 12. 12. 2021 a rozhodnutí odvolacího soudu dne 10.12.2021. Dnem právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně zaniklo předběžné opatření.

10.Další dokazování se týkalo cen předmětných akcií jak v RMS, tak na BCPP. Na BCPP v období uzavření smlouvy se ceny pohybovaly (rok 2020) v rozmezí od , částka, za akcii až , částka, za akcii. V následujícím roce 2021 (kdy nejpozději z kraje roku 2021 mělo dojít k plnění) se částky pohybovaly v rozmezí od , částka, až , částka, za akcii. Pokud by tedy došlo k plnění za částku , částka, za akcii, jednalo by se o navýšení o cca vyšší než 40 %. V roce 2014 se cena akcií pohybovala v kurzu , částka, za akcii a nakonec v roce 2022 se pohybovala v maximální hranici v částce , částka, za akcii.

11.Žalobce uvedené akcie prodal nakonec za , částka, , když náklady s vedením účtu a za prodej akcií činily , částka, .

12.Pokud jde o právní posouzení věci soud prvního stupně postupoval podle § 76f odst. 1 a následujících o. s. ř., podle § 2900 a následujících o. z.

13.Předně konstatoval, že žaloba byla podána u soudu věcně i místně příslušného a byla ve smyslu § 77a odst. 2 o. s. ř. podána včas. Dále se zabýval objektivní odpovědností žalované ve smyslu § 77a odst. 1 o. s. ř. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2846/2008 a ve smyslu zde vysloveného právního názoru je tedy v posuzované věci dáno zavinění, když k náhradě škody je zapotřebí splnění tří podmínek: a) zavinění, b) vznik škody, c) kauzální nexus (příčinná souvislost) mezi zaviněním a vznikem škody.

14.Zavinění je na základě § 77a odst. 1 o. s. ř. dáno ex lege. Pokud jde o problematiku vzniku škody, zaměřil se soud jak na případné spoluzavinění žalobce, tak i na samotnou výši tvrzené škody a důkazy směřující k jejímu prokázání. Odkázáno bylo na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012. Základem bylo vyhodnocení smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 uzavřené mezi žalobcem a společností Natland pohledávková II s.r.o., a to s ohledem na § 76f odst. 1 o. s. ř. Prokázáno bylo, že ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 42/2016 byl vydán rozsudek ve věci samé, ještě v době, kdy běžela lhůta pro podání odvolání, byla dne 10. 8. 2020 uzavřena smlouva o převodu akcií za částku , částka, , když sjednaná cena za jednu akcii byla., částka, . K uzavření smlouvy došlo v době, kdy předběžné opatření ještě nebylo zrušeno (a bylo tedy platné). Za rozhodující považoval soud, že bylo podáno odvolání proti rozhodnutí soudu a věc byla definitivně skončena až ke dni 12. 12. 2021, tedy šestnáct měsíců po uzavření smlouvy o převodu akcií. Podle § 76f odst. 1 o. s. ř. je taková smlouva neplatným právním jednáním a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

15.Předmětnou smlouvu předložil žalobce na prokázání toho, že během trvání předběžného opatření měl možnost prodat akcie , Anonymizováno, za částku , částka, , když sjednaná cena za jednu akcii byla , částka, . V této souvislosti soud upozornil na matematicky nepřesný výpočet žalobce. Pokud žalobce jako náhradu škody (nerealizovaný zisk) požaduje částku , částka, , tedy částku nižší, nejeví se předmětná matematická nepřesnost jako rozhodující. V této části odůvodnění soud opakovaně provedl srovnání cen, za které se akcie TOMA prodávaly na běžném relevantním trhu (RMS a BCPP) v období smlouvy o převodu akcií a stanovil výši procentního rozdílu v případě ceny , částka, za jednu akcii. V průměru se jednalo o navýšení o 43,64 % a mediánu o 44,58 %. Žalobce vysvětlil navýšení ceny objemem prodávaných akcií. Takovému vysvětlení soud nepřisvědčil. Vyšel ze srovnání s prodejem jiného objemu akcií Twitter a uzavřel, že navýšení o 44 % nepovažuje za reálné. Navíc v době po zániku předběžného opatření došlo ze strany žalobce k postupnému prodeji akcií , Anonymizováno, , a to v celku za cenu , částka, . K prodeji většího balíku akcií nedošlo a prodej byl realizován prostřednictvím RMS a BCPP, stejně jako již z počátku roku 2017.

16.Pokud jde o spoluzavinění žalované, bylo soudem vycházeno z toho, že je dána její objektivní odpovědnost, ale i na žalobkyni dopadá § 2900 o. z. ohledně obecné prevenční povinnosti (pokud jde o případné spoluzavinění na vzniku škody). Soud přihlédl k tomu, že již 15. 7. 2020 byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta, avšak toto rozhodnutí nenabylo právní moci. Dne 10. 8. 2020 byla uzavřena smlouva o převodu akcií (kde bylo uvedeno, že převodu akcií brání předběžné opatření). Když ve věci bylo dne 31. 8. 2020 podáno odvolání, ke kterému se žalobce vyjadřoval dne 20. 10. 2020, bylo mu známo, že rozhodnutí soudu prvního stupně není v právní moci a do doby rozhodnutí odvolacího soudu ani nebude. S ohledem na uzavřenou smlouvu dne 10. 8. 2020 i na žalobce dopadá povinnost jednat tak, aby nedošlo ke vzniku škody. Nicméně i kdyby žalobce podal návrh na zrušení předběžného opatření ve smyslu § 77 odst. 2 o. s. ř., neměl by jeho postup na výsledek věci žádný vliv.

17.Soud tedy uzavřel, že jednak nebyla prokázána výše škody, když samotná smlouva o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 neobstojí. Pokud jde o problematiku příčinné souvislosti, v posuzované věci by se mělo jednat o příčinnou souvislost mezi podáním návrhu na vydání předběžného opatření a vznikem škody. Vzhledem k závěru, že výše škody nebyla prokázána a že soud dospěl k závěru, že žalobce mohl svým jednáním vzniku škody předejít, nebyla příčinná souvislost shledána. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. a náhrada nákladů řízení byla uložena žalobci, jako straně ve sporu neúspěšné.

18.Proti rozsudku se ve lhůtě stanovené zákonem odvolal žalobce (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). V úvodní části podaného odvolání provedl rekapitulaci předmětu sporu a průběhu řízení. S vyhodnocením posuzované věci, jak jej učinil soud prvního stupně, se neztotožnil. Pokud jde o vznik a výši škody odkázal žalobce na to, že uvedenou skutečnost prokazoval zejména smlouvou o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020, a dále výslechem svědka , tituly před jménem, , adresa, , zástupce společnost , právnická osoba, , která měla zájem akcie od žalobce koupit, a dále též e-mailovou korespondencí (e-mail , adresa, ze dne 26. 1. 2021 a e-mail , tituly před jménem, , adresa, ze dne 29. 6. 2021). Ze zjištění z uvedených důkazů mělo být zjištěno, že žalobce mohl, v případě neexistence předběžného opatření, prodat akcie za cenu , částka, za jednu akcii, tedy že za prodej 62 859 ks akcií mohl získat , částka, , a že vzhledem k trvajícímu předběžnému opatření již o koupi akcií nebyl zájem. Žalobce odkazoval na skutková zjištění z označených důkazů a na čl. 1.5 smlouvy o převodu akcií, ze kterého je zřejmé, že společnost , právnická osoba, deklarovala zájem o koupi akcií od žalobce za celkovou kupní cenu ve výši , částka, a žalobce deklaroval zájem této společnosti akcie prodat, nebude-li mu v jejich prodeji bráněno předběžným opatřením. Z uvedeného má za prokázané minimálně to, že nabyvatel (společnost , právnická osoba, .) měl v předmětném období na koupi akcií od žalobce dle sjednaných podmínek zájem, resp. že žalobce měl příležitost akcie za sjednanou cenu prodat. Prokázáno bylo i to, že po zániku předběžného opatření žalobce prodal předmětné akcie za kupní cenu v rozmezí , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , částka, za jednu akcii, získal tak částku ve výši , částka, (kupní cena , částka, ponížená o poplatky ve výši , částka, ). Předběžným opatřením tak žalobci vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši , částka, . Skutečnost, že žalobce v době trvání předběžného opatření mohl prodat akcie za vyšší cenu byla prokázána i jinak. Jednak výpisem z RM systému za rok 2020 a rok 2021, podle kterého mohl žalobce akcie prodat za , částka, a , částka, . Z uvedeného je prokázán vznik škody minimálně v částce , částka, a je zřejmé, že platnost smlouvy ze dne 10. 8. 2020 o převodu akcií není podmínkou vzniku škody, potažmo náhrady dané škody. Z uvedených důvodů nemůže obstát závěr soudu o tom, že nebyl prokázán vznik a výše škody. Navíc po dobu trvání předběžného opatření vznikla žalobci škoda na nákladech nutných k vedení účtu v částce , částka, . Pokud jde o závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 ve smyslu § 76f odst. 1 o. s. ř. namítá žalobce nesprávné právní posouzení věci. Pravdou je, že k uzavření smlouvy o převodu akcií došlo dne 10. 8. 2020 (v době trvání předběžného opatření), nicméně žalobce jejím uzavřením s akciemi (nijak) nenakládal. Za podstatné má žalobce, že účinnost smlouvy o převodu akcií, včetně následného převodu akcií, mohla nastat až zánikem nebo zrušením předběžného opatření. Pouhým uzavřením smlouvy o převodu akcií tak ze strany žalobce nebyla porušena povinnost uložená mu předběžným opatřením, resp. nemohl být naplněn důvod neplatnosti podle § 76f o. s. ř. Navíc rozsudek soudu prvního stupně je vnitřně rozporný, když se současně konstatuje, že k převodu akcií nedošlo a na druhé straně se konstatuje, že smlouva o převodu akcií je neplatné právní jednání. Rozsudek v části, kde se konstatuje, že uzavřením smlouvy o převodu akcií, došlo k porušení předběžného opatření, je nepřezkoumatelný, když se z odůvodnění nepodává, jak k tomuto závěru soud dospěl. Pokud jde o neplatnost smlouvy o převodu akcií jsou pro posouzení toho podstatná ustanovení § 555 odst. 1 a následujících o. z. Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Ze smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 se podává jednoznačná vůle stran realizovat v případě zániku či zrušení předběžného opatření převod akcií. Smlouvu o převodu akcií je třeba považovat za platnou. Pokud jde o závěr soudu o nereálnosti sjednané ceny je soudu vytýkána nesprávnost skutkových zjištění, když soud vzal v potaz toliko kurzy akcií na počátku a na konci příslušného roku, aniž by zohlednil kurzy akcií platných v průběhu roku. Proto je závěr soudu o tom, že považuje míru navýšení o cca 44 % za nereálnou, nesprávný a nemající oporu v provedeném dokazování. Navíc míra navýšení kupní ceny (stranami dohodnuté) oproti ceně dosahované na regulovaném trhu nemá žádnou vypovídací hodnotu a nelze z ní bez dalšího usuzovat o dosažitelnosti reálnosti dané ceny mimo regulovaný trh. Motivy zájemce (společnost , právnická osoba, ) o koupi akcií za dohodnutou cenu mohly být různé a neobstojí tvrzení soudu, že žalobce nepředložil jediný důkaz, který by navýšení ceny oproti cenám na trhu jakkoli podepřel, když takovou věc není třeba prokazovat. Navíc i v řízení zaznělo, že koupě takového množství akcií na regulovaném trhu nebyla možná. K prokázání tržní hodnoty akcií, resp. toho, že cena , částka, za akcii je racionální a reálná, žalobce navrhl důkaz znaleckým posudkem č. , č. účtu, ze dne 10. 4. 2024 (zpracovatel , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , právnická osoba, .). Důkaz nebyl proveden s tím, že byl navržen až po zákonné koncentraci řízení. Podle § 118b o. s. ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti a označit důkazy až do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta. Podle usnesení soudu vyhlášeného při jednání dne 10. 4. 2024 byla stranám poskytnuta lhůta 15 dní pro doplnění dokazování a skutkových tvrzení. Téhož dne byl žalobcem předložen soudu návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem, dříve nemohl být předložen, když teprve k uvedenému datu byl vypracován a žalobci předložen, platí proto výjimka z § 118b odst. 1 o. s. ř. a soud k navrženému znaleckému posudku smí přihlédnout. Navíc pokud soud v průběhu řízení dospěl k závěru, že navýšení ceny na , částka, na jednu akcii není reálné, měl žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit. Za nesprávná skutková zjištění označil žalobce zjištění ohledně počtu převáděných akcií. Pokud jde o příčinnou souvislost je více než zřejmé, že bez nařízení předběžného opatření by škoda nevznikla. Příčinná souvislost mezi vznikem škody a předběžným opatřením je tedy evidentní a byla v řízení prokázána. V závěru žalobce uvedl, že zamítnutí žaloby bylo pro něj rozhodnutím překvapivým, což bylo i důsledkem nesplnění poučovací povinnosti podle § 118a o. s. ř. Na prvním jednání dne 28. 11. 2022, kde byl prezentován náhled soudu tak, že by bylo namístě žalobě vyhovět, nikoli podle nesprávné protokolace průběhu jednání, kde je uvedeno, věc je spíše na zamítnutí. Žalobce jako nesprávný napadl výslovně i výrok o nákladech řízení, když žalovanému byla přiznána náhrada za jednání dne 28. 11. 2022 a dále za dva úkony právní služby. (písemné vyjádření ze dne 26. 11. 2022, 28. 12. 2022). Navrhl změnu napadeného rozsudku s uplatněním práva na náhradu nákladů řízení, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

19.K odvolání žalobce se písemným podáním vyjádřila žalovaná. Odvolání žalobce má za nekorektní. Pokud jde o vznik a výši škody, považuje za lichou námitku o výši škody v minimální částce., částka, , když soud v napadeném rozsudku k ničemu takovému nedospěl. Pokud jde o formulaci, že žalobci vznikla škoda ve výši , částka, nákladů nutných k vedení účtu, jedná se o formulační nedůslednost. Navíc za zásadní považuje žalovaná to, že podle žalobních tvrzení se žalobce domáhal konkrétního ušlého zisku z konkrétní nerealizované smlouvy, nikoli ušlého zisku vyplývajícího z nemožnosti prodat předmětné akcie.za cenu , částka, za kus, jak se snaží tvrdit. Stejně nepřípadná je argumentace žalobce, resp. jeho nepřípustný posun v tvrzeních - tedy, že měl možnost akcie prodat s odkazy na výpisy RMS z let 2020-2021. Pokud žalobce uvedl, že měl možnost prodat akcie za cenu , částka, za kus, resp. , částka, za kus, jedná se jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení zisku a navíc žalobce o záměru prodat předmětné akcie v obdobích cenových hladin uváděných žalobcem, či je prodat jakkoliv jinak než předmětnou smlouvou ani nikdy netvrdil. K právnímu posouzení absolutní neplatnosti smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 a související dílčí nepřezkoumatelnosti odkázala žalovaná na zrušovací usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2023, kde byla tato námitka již odmítnuta jako nedůvodná. Pro úplnost pouze připomenula, že smlouva o převodu akcií měla nabýt účinnosti nejpozději 31. 1. 2021 (odst. 4.

1.smlouvy) a zaniklo-li předběžné opatření dnem 12. 12. 2021, nabyla smlouva účinnosti za jeho trvání a dostala se tak do rozporu s § 76f odst. 1 o. s. ř. sankcionovaného absolutní neplatností. Nesprávná je i argumentace žalobce ohledně použití aplikace § 555 a násl. o. z., a to zejména proto, že je-li význam smluvních ujednání jasný a srozumitelný, aniž by vznikaly pochybnosti o jeho obsahu, je třeba takový význam respektovat a nelze jej pod záminkou dezinterpretace měnit, a to ani v případě, že by se takový postup jevil v daném případě vhodný či rozumný. Důvodná není ani námitka nepřezkoumatelnosti, když neexistuje žalobcem tvrzený rozpor napadeného rozsudku. Pokud jde o žalobcem vytýkaná nesprávná skutková zjištění o kurzech akcií v letech 2020-2021 není pravdou, že soud vyšel pouze z hodnot na počátku a konci příslušného roku, když vycházeno bylo i z průměru . S tím souvisí navrhovaný důkaz znaleckým posudkem, který byl navržen po uplynutí koncentrační lhůty. Pokud žalobce argumentuje poskytnutím 15 denní lhůty na jednání soudu dne 10. 4. 2024, nejedná se o lhůtu, která by prolamovala koncentraci podle § 118b odst. 1 o. s. ř., což soud při jejím poskytnutí avizoval, když upozornil na to, že navržené důkazy posoudí prismatem koncentrace řízení,. neznamená to však, že je provede. Nejedná se ani o důkaz, který nemohl účastník bez své viny včas uvést. Pokud jde o vytýkaná nesprávná skutková zjištění a formulační nedostatky, nemají pro věcné posouzení žádný význam a nepromítly se do meritorního posouzení. Pokud jde o příčinnou souvislost žalovaná upozornila na to, že smlouva o převodu akcií byla již uzavírána s přihlédnutím k existenci předběžného opatření, nejednalo se tedy o nepředvídatelnou situaci a podle žalované pravým důvodem jejího uzavření bylo zneužití práva požadovat náhradu škody podle § 77a o. s. ř. K nesplnění poučovací povinnosti podle § 118a o. s. ř. žalovaný uvedl, že je zavádějící tvrzení žalobce, že pokud soud dospěl k závěru, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání vzniku a výše škody, měl povinnost žalobce poučit. K ničemu takovému soud nedospěl, když žalobce tvrdil konkrétní škodu ze smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020. Pokud jde o vadnost nákladového výroku nepovažuje argumentaci žalobce za přiléhavou. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku a uplatnil právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

20.Odvolací soud přezkoumal rozsudek a řízení před soudem prvního stupně podle § 201, § 205, § 214 odst. 1 o. s. ř.

21.Při přezkoumání správnosti rozsudku soudu prvního stupně vycházel odvolací soud z obsahu spisu, skutkových zjištění soudu prvního stupně a tvrzení účastníků řízení.

22.Ve věci odvolací soud rozhodoval opakovaně, když v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ze dne 10. 1. 2023, č. j. 32 Cm 15/2022-76 byl zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2023, č. j. 2 Cmo 54/2023-129. Důvodem zrušení byla absence poučení podle § 119a odst. 3 o. s. ř. a přechod řízení do neúplné apelace s tím, že bude nezbytné se zabývat návrhem žalobce na doplnění dokazování jednak listinnými důkazy a dále návrhem na výslech svědka , tituly před jménem, , adresa, .

23.Z obsahu spisu se podává podstata nároku žalobce za žalovanou, který je uplatněn jako náhrada škody vzniklá v důsledku požadavku žalované na nařízení předběžného opatření ve věci spisové značky 49 Cm 42/2016. Ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 15. 7. 2020, č. j. 49 Cm 42/2016-390 ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne 9. 11. 2021, č. j. 2 Cmo 349/2020-480. Předmětem žaloby byl návrh na vydání věci (akcií , Anonymizováno, a tento návrh byl pravomocně zamítnut. Návrhu na nařízení předběžného opatření (zákazu nakládání s předmětnými akciemi , Anonymizováno, ) bylo vyhověno usnesením soudu prvního stupně ze dne 1. 2. 2017, č. j. 49 Cm 42/2016-104 ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2017, č. j. 5 Cmo 136/2017-120.

24.Odvolací soud se nejprve zabýval procesní stránkou věci. Pokud jde o nedostatek poučení podle § 119a odst. 3 o. s. ř., soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že strany byly při jednání konaném dne 28. 11. 2022 výslovně poučeny o zákonné koncentraci ve smyslu § 118b o. s. ř., když byly seznámeny s výsledky přípravy jednání. Stranám pak byla prodloužena koncentrační lhůta o 30 dnů od ukončení prvního jednání. Ke koncentraci řízení tak došlo dne 28. 12. 2022. Takový procesní postup se podává z protokolu o jednání z data 28. 11. 2022 ve shodě se zvukovým záznamem. Ve stanovené lhůtě reagovala písemným podáním žalovaná se souhrnem svých tvrzení a s návrhem na výslech svědka , tituly před jménem, , adresa, . Soud prvního stupně proto provedl pouze důkazy, které byly navrženy v koncentrační lhůtě a dříve zamítnutý výslech svědka , tituly před jménem, , adresa, . Odvolací soud se s tímto procesním postupem ztotožnil. Proti postupu soudu prvního stupně nebrojili ani účastníci řízení.

25.Žalobce vytkl soudu nedostatek poučení podle § 118 o. s. ř. Poučení se domáhal jako důsledku následujícím po sdělení výsledku přípravy jednání, který byl účastníkům sdělen při jednání soudu dne 28. 11. 2022. Odvolací soud tento náhled žalobce nesdílí. Poučení podle § 118a.odst. 1 a 3 o. s. ř. nebylo na místě. Žalobce se domáhal náhrady škody na základě smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020, která byla v řízení předložena, provedena jako důkaz a následně vyhodnocena. Je věcí soudu, jakým způsobem jednotlivý důkaz v souvislosti s dalšími provedenými důkazy vyhodnotí a zda dojde k závěru, že smlouva obstojí či nikoli. Skutečnost, že smlouvu soud prvního stupně vyhodnotil v neprospěch žalobce, nemá za následek poskytnutí poučení podle § 118a o. s. ř.

26.Pokud jde o vlastní pohledávku žalobce, tedy pohledávku na náhradu škody vzniklé jako důsledku nařízení předběžného opatření, kterým byla žalobci zakázána dispozice s akciemi , Anonymizováno, , soud prvního stupně správně postupoval podle § 2952o. z., podle kterého je ze zákona dáno zavinění a k náhradě škody je třeba splnění tří zákonných podmínek: a) zavinění, b) vznik škody a c) příčinná souvislost mezi zaviněním a vznikem škody.

27.Žalobce dovozoval vznik škody ze smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020, která byla uzavřena mezi žalobcem jako prodávajícím a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako kupujícím a nabyvatelem akcií. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že se jedná o smlouvu absolutně neplatnou, když byla uzavřena za trvání předběžného opatření, které v době podpisu smlouvy nebylo zrušeno. Skutečnost, že strana kupujícího, tedy nabyvatel akcií byl srozuměn se skutečností, že ve věci bylo vydáno předběžné opatření, není pro uvedený závěr rozhodující.

28.Odvolací soud již v předchozím zrušovacím usnesení vyslovil svůj náhled na platnost smlouvy o převodu akcií ze dne 10. 8. 2020 a nemá důvodu na něm cokoli měnit. Není sporu o tom, že smlouva byla uzavřena za trvání předběžného opatření, smluvní strany si toho byly vědomy, když do smlouvy o prodeji akcií vtělily ujednání bodu 4.

1.a posunuly účinnost smlouvy k momentu zániku či zrušení předběžného opatření. Jedná se o platnou odkládací podmínku, která ovšem nečiní smlouvu neplatnou. Je však třeba vycházet z dohody stran, že smlouva nabude účinnosti nejpozději dnem 31. 1. 2021 a s dodatkem ke smlouvě posunutého data nabytí účinnosti smlouvy k datu 31. 5. 2021. Z uvedeného je zřejmé, že smlouva o prodeji akcií ze dne 10. 8. 2020 nabyla účinnosti za trvání předběžného opatření, když toto zaniklo dne 10. 12. 2021. Z časové posloupnosti se podává, že se popřela odkládací podmínka a smlouva by byla neplatná. Nicméně ve stejné smlouvě si strany dohodly, že nedojde-li ke zrušení předběžného opatření do 31. 1. 20221, smlouva se od počátku ruší. Ke zrušení smlouvy došlo tedy uplynutím dohodnutého dne 31. 1. 2021. Dodatek ke smlouvě posunul datum.do 31. 5. 2021. To však na celé věci nic nemění s ohledem na zánik předběžného opatření dne 10. 12. 2021. Závěr soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti je tedy správný a nebylo třeba se zabývat dalšími výhradami žalovaného, ze kterých neplatnost smlouvy dovozoval.

29.Pokud jde o výši škody soud prvního stupně vycházel předně z tvrzení žalobce (doloženého smlouvou o prodeji akcií ze dne 10. 8. 2020), že měl během trvání předběžného opatření možnost prodat akcie za cenu , částka, za jednu akcii. Takto sjednanou cenu akcií srovnal soud s cenami, za které se uvedené akcie , Anonymizováno, prodávaly na běžném relevantním trhu (RMS a BCPP) a dospěl k závěru, že sjednaná cena neodpovídala zdaleka stavu trhu v rozhodném období. Z uvedeného důvodu přijal závěr o tom, že se nejedná o cenu reálnou a nelze z ní vycházet při konstrukci náhrady škody.

30.Odvolací soud se již jednou k této problematice vyjadřoval, a to ve svém zrušovacím usnesení. Ani na tomto závěru nemá důvod cokoliv měnit. Pro závěr soudu nemá význam, že dodatkem ke smlouvě došlo ke snížení ceny za jednu akcii na částku , částka, . I tak, ve srovnání s cenami na trhu by se nejednalo o cenu reálnou. Pokud je opakovaně argumentováno větším počtem prodávaných akcií, nejedná se o námitku důvodnou. Pokud základní kapitál společnosti , Anonymizováno, činil , částka, a je tvořen 1 477 266 akciemi, jak se ze samotné smlouvy o prodeji akcií podává, pak sjednané množství 63 313 kusů akcií činí pouze, vycházeno z matematického výpočtu, 4,29 % emitovaných akcií. Odvolací soud setrval na svém závěru o tom, že ani takto smluvený objem akcií nemůže odůvodnit sjednanou kupní cenu , částka, (, částka, ) za jednu akcii. Závěr soudu o nereálnosti sjednané ceny za jednu akcii, je tedy správný a nelze z takto sjednané ceny vycházet při konstrukci náhrady škody.

31.V této souvislosti neobstojí ani následná konstrukce žalobce, že pokud soud dospěl k takovému závěru, měl žalobci přiznat náhradu škody ve výši, kterou měl dovodit z možnosti žalobce prodat akcie v rozhodném období za cenu vyšší (výše škody minimálně v rozsahu , částka, ), než je následně prodal po zániku předběžného opatření. V řízení je třeba vycházet z toho, že žalobce se domáhal náhrady škody ze smlouvy o prodeji akcií ze dne 10. 8. 2020, nikoli z prodeje akcií na reálném trhu v rozhodném období. Navíc škoda (v daném případě v podobě ušlého zisku) musí být vždy specifikována konkrétně, jakési možné či budoucí dosažení musí být nepochybné a nemůže se jednat jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení zisku. Toliko k následným konstrukcím žalobce ohledně oprávněnosti jeho nároku.

32.Pokud jde o matematické výpočty a procentní srovnání, jak učinil soud prvního stupně, je zjevné, že tak činil proto, aby mohl posoudit reálnost ceny sjednané ve smlouvě o prodeji akcií, nikoliv z jiného důvodu.

33.Pokud posuzujeme námitku možného spoluzavinění, tato byla již rovněž řešena v zrušovacím usnesení odvolacího soudu a soud prvního stupně z názoru odvolacího soudu následně vycházel. Jen tedy pro úplnost je pravdou, že i žalobce mohl podat návrh na zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 o. s. ř., nicméně (s ohledem na výsledek sporu - žaloba žalované byla zamítnuta) jeho postup by na výsledek ve věci neměl žádný vliv.

34.Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně, že nebyl prokázán vznik škody, nemohla být naplněna ani podmínka příčinné souvislosti mezi vznikem škody a zaviněním.

35.Proto odvolací soud napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

36.Výtku žalobce ohledně nesprávného rozhodnutí v části o nákladech řízení žalované neshledal odvolací soud důvodnou. Pokud jde o jednání soudu prvního stupně dne 28. 11. 2022, nelze předmětné jednání míti za zmařené, když jednání řádně proběhlo, v rámci jednání byl dán i prostor k mimosoudnímu urovnání věci, byl sdělen výsledek přípravy jednání a byla dána stranám možnost doplnit návrhy na dokazování, případně doplnit skutková tvrzení. Pokud jde o přiznanou odměnu za právní úkon - podání žalované ze dne 26. 11. 2022 a 28. 12. 2022, odvolací soud obě podání vyhodnotil jako účelně vynaložené náklady, když v obou podáních je reagováno na argumentaci žalobce, jak je obsažena v žalobě, či ve sporu pod sp. zn. 49 Cm 42/2016 a následné repliky žalobce.

37.Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce neměl v odvolacím řízení úspěch s podaným odvoláním a žalované náleží právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované se sestávají z odměny za právní zastoupení žalované advokátem v rozsahu 4 úkonů právní služby po , částka, (porada s klientem, vyjádření k odvolání, porada s klientem, účast na jednání odvolacího soudu) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177 /1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze 4 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (2 úkony) a , částka, (2 úkony) podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, kolku ve výši , částka, - soudní poplatek za CD a z náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Náklady odvolacího řízení v celkové výši , částka, je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).