14 Cmo 111/2024-105

1.Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením navrhovateli nepřiznal osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě na obnovu řízení ze dne 3. 12. 2023.

2.Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil s odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že navrhovatel napadl žalobou na obnovu řízení ze dne 3. 12. 2023 pravomocné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2022, č. j. 85 Cm 2371/2021-37, jímž byl odmítnut jeho návrh na nařízení předběžného opatření (dále též jen „žaloba na obnovu řízení“). Navrhovatel požádal o osvobození od soudních poplatků za podání této žaloby. Soud s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, kterou cituje, navrhovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Žaloba na obnovu řízení totiž představuje zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť směřuje proti usnesení, jímž nebylo ve smyslu § 228 o. s. ř. rozhodnuto ve věci samé, není tudíž přípustná.

3.Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel odvolání.

4.Odvolatel je přesvědčen, že napadené usnesení „brání průchodu práva a navyšuje škody“, které jemu a zaniklé , Jméno navrhovatele B, . v likvidaci vznikají, k tomu svou argumentaci blíže rozvíjí. Žádá vydat předběžné opatření, jímž bude zrušen výmazu společnosti z obchodního rejstříku.

5.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6.Podle § 228 o. s. ř.(1) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.(2) Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.

7.Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

8.Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Odvolací soud se ztotožnil s argumentací soudu prvního stupně, kterou považuje za zcela přiléhavou. Správný je rovněž odkaz na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, v níž Nejvyšší soud vyslovil a odůvodnil závěr, že o uplatnění zřejmě bezúspěšného práva se jedná zpravidla, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno (k tomu srov. blíže odkazované usnesení či usnesení ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).

9.Žaloba na obnovu řízení v poměrech projednávané věci směřuje proti pravomocnému usnesení soudu prvního stupně, jímž byl odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření, nejedná se tedy o rozhodnutí ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř., kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Odvolací soud se již jednou v téže věci týkající se týchž účastníků řízení podrobně zabýval výkladem „věci samé“ (k tomu srov. blíže usnesení ze dne 20. 12. 2022, č. j. 14 Cmo 182/2022-70), na které odvolací soud pro stručnost odkazuje. Zde vyslovil a odůvodnil závěr, že pojem „věc sama“ je vykládán jako věc, která je tím předmětem, pro něž se řízení vede. Nadepsané řízení je řízením ve věci zrušení právnické osoby, proti čemuž navrhovatel brojí. Usnesením, jímž soud prvního stupně v průběhu řízení odmítl návrh na nařízení předběžného opatření, není meritorním rozhodnutím ve věci samé. Soud prvního stupně tedy nepochybil, když v podané žalobě na obnovu řízení shledal její nepřípustnost. A protože se v případě nepřípustnosti žaloby jedná o (zřejmě) bezúspěšné uplatňování práva, nelze navrhovateli osvobození od soudních poplatků dle citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. přiznat.

10.S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.