6 Cmo 99/2023-272

1.Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (rejstříkový soud) v záhlaví označeným usnesením odmítl návrh na zápis změn ze dne 22. června 2021 pod F 33560/2021/KSUL.

2.Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tak, že mu byl dne 22. 6. 2021 doručen návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele, (dále též zkráceně společenství), za něž návrh podal coby zástupce , Jméno advokáta, , advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.

3.V rámci rozhodování o podaném návrhu soud prvního stupně vycházel ze skutečnosti, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek, a to k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (zkráceně , Anonymizováno, ) dle § 152 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k. a souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku a k opětovnému předložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 7. 6. 2021 v originále nebo úředně ověřené fotokopii a v případě zaslání do datové schránky opatřeného doložkou konverze. Podle soudu prvního stupně navrhovatel ve stanovené lhůtě požadované listiny nedoložil.

4.Z uvedeného důvodu soud prvního stupně s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. uzavřel, že mu nezbylo, než návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.

5.Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně navrhovatel podal včasné odvolání a jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby nezdá se povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou; když tento požadavek nevyplývá z žádných právních předpisů. K provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originále a z toho důvodu bylo možné návrhu zcela vyhovět.2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis , Anonymizováno, jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutárního orgánu, přičemž postup stejného rejstříkového soudu podle odvolatele potvrzuje jeho argumentaci.3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné a nepřezkoumatelné.4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu v červnu 2021 přiloženy.

6.Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo změněno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8.K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou, neboť, jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele.

9.V uvedeném směru odvolací soud vychází z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 - odst. 49, podle něhož měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.

10.Ohledně nedoložení oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu (dále též zkráceně - oznámení) v originále nebo úředně ověřené fotokopii nebo v případě zaslání do datové schránky opatřeného doložkou konverze, má odvolací soud za to, že z předloženého oznámení není zcela zřejmé, zda se jedná jen o barevnou fotokopii nebo o originál. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby kvůli zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, v případě elektronického podání coby konvertovaný dokument.

11.Podle odvolacího soudu povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii sice zákon výslovně nestanoví, avšak v obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn z důvodu zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání - opatřeného konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat.

12.Podle právního názoru odvolacího soudu by rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností a specifik řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný.

13.V daném případě rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl a pochybnost o pravosti předkládaných listin nevyplývá ani z obsahu spisu.

14.K uvedené dílčí argumentaci odvolatele odvolací soud uzavírá, že podle jeho právního názoru předmětné oznámení ve spojení s ostatními listinami - hlasovacími listinami jednotlivých vlastníků jednotek, jež byly předloženy v originále, lze považovat za dostačující.

15.Dále se odvolací soud zabýval důvodností požadavků rejstříkového soudu na předložení listin, jejichž nepředložení bylo důvodem odmítnutí celého návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek:a) K požadavku soudu prvního stupně ohledně předložení písemného souhlasu předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) se zápisem do veřejného rejstříku“ dle § 12 z. v. r.V daném případě byl navrhován zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, nikoliv do obchodního rejstříku. Do toho se zapisuje družstvo coby obchodní korporace. Podle § 12 z. v. r. navrhovatel v souladu s § 11 z. v. r. současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin.V daném případě souhlas se zápisem navrženého družstva coby statutárního orgánu navrhovatele plyne z doložené plné moci, jíž udělil navrhovatel svým statutárním orgánem - , Anonymizováno, jednajícím členy jeho statutárního orgánu (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) speciálně k úkonům spojeným s podáním návrhu na změnu údajů v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující , Anonymizováno, při výkonu funkce, včetně jejich souhlasu se zápisem do rejstříku společenství vlastníků jednotek v tomto postavení, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy. Nepředložení této požadované listiny tedy důvodem odmítnutí návrhu být nemůže.b) K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) podle § 152 o. z.Podle § 152 o. z. právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu /individuální/ nebo o více členech /kolektivní/. (odst. 1); Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen - člen voleného orgánu), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby (odst. 2); Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností. (odst. 3). Podle § 151 odst. 1 o. z. zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.V citovaných ustanoveních se promítá tzv. teorie fikce znamenající, že právnická osoba je umělý, reálně neexistující útvar, který sám o sobě žádnou vůli nemá, přestože má právní osobnost. Za právnickou osobu jednají a nahrazují její vůli členové orgánu. U právnické osoby nelze hovořit o svéprávnosti ve smyslu shodném se svéprávností fyzických osob, jak k tomu dospěly i závěry odborné právní teorie, podle níž do ustanovení odstavce 1 se promítá vůdčí princip právní úpravy právnických osob v občanském zákoníku, který je postaven na tzv. teorii fikce, tedy na tom, že právnická osoba je pouze umělý konstrukt, který reálně neexistuje, a je jí pouze přičítána vůle fyzických osob (členů orgánů), které za ni jednají (zastupují ji) a nahrazují její vůli. Právnická osoba sice má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku (§ 118 o. z.), avšak sama o sobě žádnou vůli nemá. V případě právnické osoby proto ani nelze hovořit o její svéprávnosti (tj. o způsobilosti právnické osoby pro sebe vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti). Vůli mohou projevit pouze členové orgánů právnické osoby.Z uvedeného vyplývá nedůvodnost požadavku rejstříkového soudu k předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) coby právnické osoby podle § 152 o. z., když toto prohlášení předkládají za něj jen jednající, resp. do rejstříku společenství vlastníků jednotek zapisované osoby. Tedy ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný, tudíž nepředložení čestného prohlášení podle § 152 o. z. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto čestná prohlášení osob, jež navrhovatel požadoval zapsat jako osoby zastupující Krušnohor při výkonu funkce, jsou v rejstříkovém spisu založena v originále s jejich úředně ověřenými podpisy.c) K požadavku soudu prvního stupně ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) podle § 46 z. o. k.Dle § 46 z. o. k. v rozhodném znění (tedy znění do 30. 6. 2023) osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen - člen voleného orgánu), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. (odst. 1); Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 z. o. k. anebo zda u něho není dána překážka výkonu funkce “ (odst. 2).Z uvedeného ustanovení vyplývá, že se vztahuje na člena (členy) voleného orgánu obchodní korporace zapisující se do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují především obchodní korporace (viz § 42 z. v. r.). Navrhovatel, v jehož rámci je navrhován zápis změny zapisovaných údajů, je společenstvím vlastníků jednotek, jež se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků jednotek - viz § 39 z. v. r., nikoliv do obchodního rejstříku. Toto ustanovení se tedy na daný případ vůbec nepoužije.Z předmětné výzvy rejstříkového soudu ve spojení s odůvodněním napadeného usnesení, kdy v obou usneseních rejstříkový soud hovoří o zápisu do obchodního rejstříku, není zcela zřejmé, zda si rejstříkový soud ujasnil, do kterého veřejného rejstříku se zapisuje společenství vlastníků jednotek či zda se jedná pouze o písařskou chybu (zjevnou nesprávnost). V každém případě ani tento požadavek rejstříkového soudu nebyl důvodný a nepředložení čestného prohlášení podle § 46 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) nemůže být důvodem odmítnutí předmětného návrhu.Mínil-li snad rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány do obchodního rejstříku (tudíž u nich byly prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce) v rámci představenstva , Anonymizováno, , splňují předpoklady pro výkon funkce coby členů statutárního orgánu , Anonymizováno, (jsoucího předsedou společenství - navrhovatele), potom by takový požadavek na dvojí prověřování byl nesprávný a nedůvodný.d) K požadavku soudu ohledně předložení čestného prohlášení předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) podle § 63 - 67 z. o. k.Jak je zřejmé z § 63 odst. 1 z. o. k. soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen - vyloučení člena statutárního orgánu).Jak je zřejmé z § 63 až 66 zákona o obchodních korporacích je zde zakotven institut vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, (též označované jako diskvalifikace rozhodnutím soudu). Ustanovení § 63 až 66 z. o. k. podle názoru odvolacího soudu tudíž dopadají jen na členy orgánů obchodních korporací (a s nimi spjaté osoby). Obchodní korporací není společenství vlastníků jednotek, coby navrhovatel - viz § 1 odst. 1 z. o. k., dle něhož obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Toto ustanovení se tedy na daný případ nepoužije a požadavek rejstříkového soudu v uvedeném směru nebyl důvodný, tudíž nepředložení čestného prohlášení podle § 63 - 67 z. o. k. od samotné právnické osoby - předsedy společenství (tj. , Anonymizováno, ) nemůže rovněž být důvodem odmítnutí předmětného návrhu. Nadto ustanovení § 67 z. o. k. platilo pouze do 31. 12. 2020.Mínil-li rejstříkový soud, že je třeba znovu dokládat a prověřovat, zda osoby, které již byly jednou rejstříkovým soudem zapsány (tudíž u nich byly rejstříkovým soudem prověřeny zákonné předpoklady pro výkon funkce) v rámci představenstva , Anonymizováno, , splňují předpoklady pro výkon funkce členů statutárního orgánu , Anonymizováno, , zapsaného v obchodním rejstříku (jsoucího předsedou společenství - navrhovatele), byl by podle právního názoru odvolacího soudu takový požadavek na dvojí prověřování nedůvodný.

16.Ze všech výše uvedených důvodů vyplývá, že soudem prvního stupně dané argumenty pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r. k vůli nepředložení listin jím uváděných dány nebyly. Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se předmětný návrh neodmítá.