13 Co 221/2025-109

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím,

Městský soud v Praze Datum rozhodnutí: 16.09.2025 ECLI:CZ:MSPH:2025:13.Co.221.2025.109

I. Rozsudek soudu I. stupně s e p o t v r z u j e.II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 41 118,90 Kč k rukám advokáta , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1.Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 250 000 Kč spolu s 14,75% p.a. úrokem z prodlení od 7.3.2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku a v téže lhůtě žalobkyni zaplatit k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení 151 712,02 Kč.

2.Rozhodl tak o žalobě došlé soudu dne 14.6.2024, doplněné podáním z 5.8.2024, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 000 Kč představující sankci (smluvní pokutu) za porušení účastníky sjednané konkurenční doložky, když na základě výsledků provedeného dokazování dospěl k závěru, že v Čl. IX. odst. 2 smlouvy o spolupráci, uzavřené mezi účastníky dne , datum, , se žalovaný zavázal, že i/ na základě jiné smlouvy nebude u zákazníka žalobkyně působit po dobu trvání prováděcí smlouvy a ii/ po dobu trvání prováděcí smlouvy a po dobu 12ti měsíců po jejím ukončení nebude vstupovat v jednání se zákazníkem žalobkyně uvedeným z prováděcí smlouvě a pro případ porušení této smluvní povinnosti byla sjednána sankce - smluvní pokuta 250 000 Kč. Tuto konkurenční doložku považoval soud I. stupně ve smyslu ust. § 2975 odst. 1,2,3 o. z. za platně uzavřenou. Dne 19.12.2023, tj. za trvání jak smlouvy o spolupráci z 12.6.2019, kterou vypověděl podle Čl. X. odst. 2 písm. b) dopisem z 22.12.2023 a jejíž 6timěsíční výpovědní lhůta uplynula 22.6.2024, tak i prováděcí smlouvy z , datum, (uzavřené na období od 1.

1.do 31.12.2023), žalovaný nabídl , právnická osoba, . poskytování služeb v oblasti IT, zejména, nikoliv však výlučně, konzultace, vývoj software, implementaci software, testování; též dne podepsal zásady, kterými bude povinen se řídit jako externí specialista při užívání informačního systému , právnická osoba, ., jejíž zástupce listinu podepsal s tím, že zahájení poskytování služby je 1.1.2024 na dobu neurčitou s druhem služby „analytik“; činnost pro , právnická osoba, . v přímém smluvním vztahu s ní začal žalovaný vykonávat od 1.1.2024 a tímto svým jednáním porušil povinnost převzatou smlouvou o spolupráci z , datum, , na což byla sjednána sankce - smluvní pokuta (§ 2048 o. z.) 250 000 Kč. Výši této smluvní pokuty považoval za přiměřenou a k jejímu snížení (§ 2051 o. z.) neshledal důvody. Žalobě proto vyhověl včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) a částky 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

3.Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání a soudu I. stupně vytýkal, že konkurenční doložku posoudil nesprávně za platnou. Poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí sp.zn. 27 Cdo 3424/2219 a 23 Cdo 4192/2008) a uvedl, že v daném případě nelze určit konkrétní výši finanční náhrady žalovaného za plnění konkurenční doložky, proto je neplatná/resp. k ní nemá být přihlíženo. Vyjádřil své přesvědčení, že konkurenční doložka nepokrývá a nezakazuje mu vykonávat pro KB a.s. činnosti programového designera a architekta a k doložce tak nemá být přihlíženo. Ujednání popisující okruh činností, jichž je povinen se zdržet, je vymezením takového obecného charakteru, který okruh činnosti činí širokým a neurčitým a vymyká se i smyslu zákonného ustanovení, pro které může být konkurenční doložka sjednána, a již nesleduje pouze ochranu žalobkyně. V konkurenční doložce zakázaná činnost je vymezena až šikanózním způsobem, že takové ujednání nelze respektovat a nelze mu poskytnout právní ochranu (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Odo 659/2005 a rozsudek téhož soudu sp.zn. 23 Cdo 4192/2008). Dále namítal, že jednání z 16.1.2025 bylo odročováno i za účelem výslechu svědka , jméno FO, , který s ním měl smlouvu obsahující konkurenční doložku sjednávat. Při jednání dne 15.5.2025 byla konstatována závada v doručení, avšak soud I. stupně neučinil žádné další kroky směřující k obeslání a výslechu tohoto svědka a jeho výslech nezamítl, v čemž žalovaný spatřuje procesní pochybení. Závěrem proto navrhl, aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že se žaloba zamítá, in eventum aby byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

4.Žalobkyně ve svém písemném vyjádření zopakovala, že konkrétní výše finanční náhrady není zákonným požadavkem ve smyslu § 2975 o. z., což potvrdil i soud, že „proporcionalita nemusí být dosažena pouze sjednáním konkrétního finančního protiplnění zavázané osoby z konkurenční doložky“ (bod 20. odůvodnění rozsudku). Žalovaný podpírá svoji argumentaci dvěma judikáty Nejvyššího soudu ČR, které se však věnují proporcionalitě konkurenční doložky v obecnější rovině a ve věci vyčíslení finanční náhrady nic relevantního neobsahují. Co se týče této proporcionality v širším slova smyslu, žalobkyně se plně ztotožňuje se závěry soudu I. stupně. Žalovaný se snaží vyvolat dojem o šíři restrikcí konkurenční doložky, ačkoliv bylo v řízení postaveno na jisto, co je závazkem - žalovaný byl v daném případě omezen v obchodních vztazích u jednoho konkrétního klienta (, právnická osoba, .) v rámci jeho činnosti na jedné konkrétní zakázce. Poukázala dále na ust. § 2975 odst. 3 o. z., které přímo opravňuje dotčenou stranu k podání návrhu na omezení, zrušení či zneplatnění konkurenční doložky v situacích, kdy ji tato strana považuje za nepřiměřeně omezující a pokud tedy žalovaný v průběhu svého působení u žalobkyně nabyl takového dojmu, měl možnost domáhat se korekce takového pravidla soudní cestou. Pokud žalovaný poukazuje na neuskutečnění výpovědi , jméno FO, , výpověď neproběhla z důvodu objektivního charakteru, přičemž výslech , jméno FO, měl být proveden na základě úvahy soudu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.) a nejednalo se o návrh ze strany žalovaného ani žalobkyně. Platnost vzájemných ujednání mezi účastníky byla podle ní jednoznačně prokázána a proto navrhla, aby byl napadený rozsudek jako věcně i právně správný potvrzen.

5.Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a odvolání neshledal důvodným.

6.Jak bylo v řízení prokázáno, dne 10.6.2019 žalovaný získal živnostenské oprávnění v oboru poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály a dne 12.6.2019 byla mezi žalobkyní (objednatel) a žalovaným (zhotovitel) uzavřena na dobu neurčitou smlouva o spolupráci, v níž bylo mj. ujednáno, že přesná specifikace služeb poskytovaných na základě této smlouvy zhotovitelem bude vždy uvedena v prováděcí smlouvě (Čl. I. odst. 2); cena za poskytování služeb že bude stanovena příslušnou prováděcí smlouvou a takto stanovená cena se bude považovat za konečnou a bude zahrnovat veškeré náklady vynaložené zhotovitelem v souvislosti s poskytováním služeb (Čl. IV. odst. 1) a žalovaný se zavázal jak přímo, tak i nepřímo prostřednictvím třetích subjektů obchodně ani jakýmkoli jiným způsobem nepůsobit u zákazníků objednatele dle aktuální prováděcí smlouvy, po dobu činnosti na projektu a po dobu 12 měsíců po ukončení prováděcí smlouvy nevstupovat jak přímo, tak i nepřímo prostřednictvím třetích subjektů do obchodních či jiných jednání se zákazníky objednatele, kteří jsou předmětem plnění dle prováděcí smlouvy, v rámci jakékoliv formy spolupráce (OSVČ, HPP nebo prostřednictvím jiné právnické osoby). Pro případ nedodržení tohoto ujednání byla stanovena sankce 250 000 Kč za každé takové porušení ze strany zhotovitele. Současně bylo dohodnuto, že se tato konkurenční doložka vztahuje na území plnění v rámci prováděcí smlouvy a že kompenzace za tuto konkurenční doložku je již zahrnuta v ceně plnění zhotovitele pro objednatele podle prováděcí smlouvy (Čl. IX. odst. 2). V prováděcí smlouvě uzavřené , datum, se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni služby v oblasti testování software u společnosti , právnická osoba, . (testing) v termínu 17.6.2019 - 30.6.2020 ve sjednaném místě plnění s cenou 4 500 Kč bez DPH za člověkoden a v poslední prováděcí smlouvě uzavřené , datum, se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni služby v oblasti testování software v téže společnosti (analýza) v termínu 1.1.2023 - 31.12.2023 ve sjednaném místě plnění za cenu 8 000 Kč bez DPH za člověkoden.

7.Soud I. stupně tak správně posoudil konkurenční doložku jako platně uzavřenou, neboť byla časově ohraničena dobou činnosti na projektu a 12ti měsíci po skončení prováděcí smlouvy a vymezovala území, na které se vztahovala, okruh činnosti i osobu, jíž se týkala (§ 2975 odst. 1 o. z.) a správně uzavřel, že jí žalovaný nebyl nepřiměřeně omezen. Omezení vyplývající ro žalovaného z konkurenční doložky bylo kompenzováno sjednanou výší ceny plnění žalovaného/zhotovitele pro žalobkyni/objednatele podle prováděcí smlouvy 8 000 Kč bez DPH za člověkoden. Dovozuje-li žalovaný neplatnost konkurenční doložky, resp. že k ní nemá být přihlíženo proto, že nelze určit konkrétní výši finanční náhrady za plnění této doložky, pak zcela přehlíží, že sjednání konkrétní výše finančního plnění, jímž má být povinnému z konkurenční doložky (zde žalovanému) kompenzováno její dodržování, navíc zákon ani nevyžaduje a jeho absenci nijak nesankcionuje (srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 27 Cdo 3424/2019). Nelze pak přisvědčit argumentaci žalovaného ohledně důvodů, pro které je podle něj konkurenční doložka neplatná, resp. by k ní nemělo být přihlíženo, a to nejen s ohledem na princip smluvní volnosti, ale především proto, že cítil-li se žalovaný sjednanou konkurenční doložkou omezen, mohl se podle § 29758 odst. 3 o. z. domáhat rozhodnutí soudu o jejím omezení, zrušení či prohlášení za neplatnou, jak také správně konstatoval již soud I. stupně, což však neučinil. Námitka žalovaného týkající se postupu soudu I. stupně stran neprovedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, nebyla shledána důvodnou, neboť tento důkaz nebyl navrhován žádným z účastníků, soud I. stupně jej hodlal provést z vlastní iniciativy (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) a od jeho provedení následně upustil z objektivního důvodu, poněvadž se tohoto svědka nepodařilo obeslat na adresu , adresa, , sdělenou soudu ministerstvem vnitra (viz č.l. 48), což je adresa , Orgán veřejné moci, . Zbývá tak než uzavřít, že se žalovanému prostřednictvím jeho odvolací argumentace správnost závěrů soudu I. stupně nepodařilo zpochybnit, natož vyvrátit.

8.Z uvedených důvodů byl proto rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrzen.

9.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla úspěch i v této fázi řízení, byla přiznána náhrada nákladů sestávající z odměny advokáta za tři úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, další porada s klientem 28.8.2025 přesahující jednu hodinu a účast při odvolacím jednání) po 9 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. c), g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025, tří paušálních náhrad po 450 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhlášky), z náhrady za promeškaný čas ve výši 1 500 Kč (10 půlhodin à 150 Kč) podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 téže vyhlášky, jízdného osobním vozidlem tov. zn. , podezřelý výraz, , reg.zn. , SPZ, , Brno - Praha a zpět (2 x 208 km) ve výši 3 232,60 Kč [§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 475/2024 Sb.] a z 21% náhrady za daň z přidané hodnoty v částce 7 136,30 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tj. celkem 41 118,90 Kč. Nahlížení do spisu není v občanském soudním řízení samostatným úkonem právní služby, za který by náležela náhrada podle § 11 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a žalobkyní požadované náklady vzniklé jí v souvislosti s nahlížením do spisu dne 28.8.2025 neshledal odvolací soud s ohledem na průběh odvolacího řízení a obsah spisu nezbytnými ani účelnými a proto žalobkyni jejich náhradu nepřiznal.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

67 To 38/2026-826 30.04.2026

trestní věc

13 Co 59/2026-187 29.04.2026

o vyklizení bytu, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu...

14 Co 117/2026-73 24.04.2026

o zaplacení 390 104 Kč

25 Co 71/2026-65 23.04.2026

o určení neplatnosti kupní smlouvy, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodníh...

39 Co 19/2026-105 22.04.2026

o zaplacení 18 701 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Ob...

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	13 Co 221/2025-109
Soud	Městský soud v Praze
Soudce	JUDr. Eliška Mrázková
Datum rozhodnutí	16.09.2025
Datum zveřejnění	21.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:MSPH:2025:13.Co.221.2025.109

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

13 Co 221/2025-109

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím,

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení