31 C 14/2025-26

1.Žalobou došlou soudu dne 8. 3. 2025 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 5. 2. 2024 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč (viz. článek IV. odst. 4.

2.smlouvy o úvěru). Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.

3.smlouvy o úvěru. Žalobce poukazuje na skutečnost, že smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru, na čemž se smluvní strany dohodly a s čímž žalovaný souhlasil. Uzavření smlouvy o úvěru je patrné jak z autorizačních doložek připojených ke smluvní dokumentaci a k předsmluvním informacím, tak rovněž z navazujících úkonů žalovaného (zejm. zaslání verifikační platby, čímž se žalovaný zachoval podle smlouvy). Úroky úvěru měly být žalovaným žalobci hrazeny v měsíčních splátkách 3 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 9. 2024. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslal žalobce žalovanému první upomínku ze dne 20. 9. 2024, kde vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobci své splatné závazky neuhradil. Žalobce proto zaslal žalovanému druhou upomínku ze dne 5. 10. 2024, kde opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 9. 2024. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbývalo jiné možnosti, než přistoupit dle ustanovení článku V. odst. 5.

5.smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru, a vyzvat žalovaného s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění, náklady na upomínkování a nákladů právního zastoupení, jak je patrné z připojeného zesplatnění ze dne 21. 2. 2025. Žalobkyně tímto výslovně uvádí, že žalovaný k dnešnímu dni neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. V návaznosti na shora řečené požaduje žalobce v rámci tohoto řízení po žalovaném své nároky, a to konkrétně částku ve výši 20 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. , hodnota, a upomínku č. , hodnota, v souladu čl. V. odst. 5.

4.Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně z procesní opatrnosti uvádí, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobkyně. Žalobkyně si dále dovoluje zdvořile sdělit soudu, že je připravena doplnit svá skutková tvrzení po případné výzvě soudu., právnická osoba, výzvě soudu žalobce rozsáhle doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 25. 7. 2025, a to k posouzení úvěryschnopnosti žalovaného při sjednávání smlouvy, odkázal na listiny: výpis z databáze neplatných dokladů, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z obchodního rejstříku, výpis z CEE, SOLUS, REPI. Doplnil dále, že žalovaný uhradil 7 splátek po 3 000 Kč v době do 15. 2. 2024 do 15. 8. 2024, a to na splátku úroku, na jistinu žalovaný neuhradil ničeho.

3.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4.První ústní jednání se konalo dne 26. 8. 2025, k tomuto jednání se žalobce nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Na základě uvedeného tak soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě spisu a výsledků dokazování.Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Z výpisu z ISIR soud zjistil, že žalovaný byl účastníkem insolvenčního řízení, které bylo skončeno usnesením insolvenčního soudu ze dne 19. 9. 2023, kterým bylo vzato na vědomí splnění oddlužení. Z fotokopie ŘP, OP, včetně výsledku lustrace v databázi neplatných dokladů soud zjistil, že se jedná o fotokopii dokladů žalovaného, OP byl lustrován v databázi neplatných dokladů s negativním výsledkem. Z listiny „REPI – Registr platebních informací“, „Výsledek lustrace v registru SOLUS“ soud zjistil, že byl žalovaný lustrován bez negativního záznamu. Z výpisu z CEE soud zjistil, že žalovaný má zde 13 záznamů ke dni 31. 1. 2024. Z výpisu z obchodního rejstříku DPO, a.s., mzdového lístku žalovaného za 12/2023, 11/2023, 10/2023, výpisu z účtu žalovaného za 10/2023 až 12/2023 soud zjistil, že žalovanému byla na účet za 12/2023 včetně nemocenské vyplacena částka 33 675 Kč, za 11/2023 částka 37 583 Kč, za 10/2023 částka 39 900 Kč, jinak jsou k tíži účtu zaúčtovávány různě vysoké částky.

6.Z listiny označené jako „smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že jako poskytovatel je zde uveden žalobce, jako spotřebitel žalovaný (tento je identifikován ve smlouvě rodným číslem, kontaktními údaji a adresou trvalého pobytu a kontaktní adresou , adresa, ). Žalobce se ve smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to výplatou na účet žalovaného. Žalovaný měl podle textu smlouvy zaplatit žalobci kromě samotného úvěru také úroky při úrokové sazbě 15 % měsíčně a RPSN 435,03 %. Částka ve výši 56 000 Kč (jistina + úrok ve výši 36 000 Kč) měla být podle textu smlouvy splatná v měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci, konečná splatnost dne 15. 1. 2025. V čl. V. bodu 5.

4.textu smlouvy bylo stanoveno, že v případě jakéhokoliv prodlení je věřitel oprávněn zaslat dlužníkovi zpoplatněnou upomínku ve výši 500 Kč. Pokud ani poté nebude dlužná částka zaplacena, je poskytovatel oprávněn jistinu úvěru zesplatnit. V příloze č. , hodnota, je připojen dokument nazvaný „posouzení úvěryschopnosti spotřebitele“. Tato listina je opatřena podpisem žalobce, u žalovaného není opatřena podpisem ani žádným jiným prostředkem způsobilým podpis nahradit. V úvodu dokumentu je pouze připojen text nadepsaný „autorizační doložka“ a je uvedena IP adresa, datum podpisu: 5. 2. 2024, 10:57:11, SMS kód a telefonní číslo.

7.Z listiny „detail pohybu – platba převodem uvnitř banky“ ze dne 21. 2. 2024 soud vzal za prokázané, že dne 5. 2. 2024 je evidováno zaúčtování částky ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, , který je označen jménem a příjmením žalovaného, pod VS , var. symbol, s poznámkou verifikační platba. Z listiny „detail pohybu – platba převodem uvnitř banky“ ze dne 20. 2. 2024 soud vzal za prokázané, že dne 5. 2. 2024 je evidováno zaúčtování částky ve výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, , pod VS , var. symbol, s poznámkou CFIG úvěr.

8.Z upomínky č. , hodnota, ze dne 20. 9. 2024, emailu z téhož dne, 2. upomínky ze dne 5. 10. 2024, e-mailu z téhož dne soud vzal za prokázané, že žalobce odeslal žalovanému v uvedených datech e-mailem upomínku k úhradě dlužné částky.

9.Z listiny: „předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení“ ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím zástupce vyzval žalovaného k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy číslo , hodnota, , jejichž výši vyčíslil na 41 530 Kč, a to ve lhůtě do 7. 3. 2025. Z poštovního podacího lístku ze dne 21. 2. 2025 vzal soud za prokázané, že zástupce žalobce odeslal uvedený dopis dne 21. 2. 2025 žalovanému na adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě.

10.Z listiny: Předsmluvní informace soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

11.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12.Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13.Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ nicméně tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného ani žádným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit; z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dále nevzal za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce v tomto směru odkázal na doloženou fotokopii OP, ŘP, výpis z účtu žalovaného, dále pak na výsledky lustrací, výpis z ISIR a na výpis z databáze neplatných dokladů, kdy tyto listiny soudu doložil. Z nich vyplývá, že žalovaný disponoval příjmem od zaměstnavatele, dále pak bylo prokázáno, že žalovaný byl účastníkem insolvenčního řízení, které bylo skončeno na podzim 2023, bylo vůči němu evidováno více nařízených exekucí. Z doložených listin však nelze zjistit nic o osobních poměrech žalovaného a s tím souvisejících konkrétních pravidelných výdajích na vedení domácnosti, na zájmy a další pravidelné výdaje. Nelze mít za to, že by pasivní stránka majetkových poměrů žalovaného byla zjištěna dostačujícím způsobem. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř. u nařízeného ústního jednání, nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

14.Soud vzal za prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč dne 5. 2. 2024 převodem na jeho účet. Rovněž soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne 21. 2. 2025, ve lhůtě do 7. 3. 2025.

15.Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě není možno vyhovět ani částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částku celkem ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil žalobci částku celkem ve výši 21 000 Kč, (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec těchto částek v uvedených obdobích). Soud tedy konstatuje, že žalobce by měl v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu/podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému. Již pouhým matematickým srovnáním žalovanému poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč a žalovaným uhrazené částce před podáním žaloby celkem ve výši 21 000 Kč, lze uzavřít, že na straně žalovaného neexistuje bezdůvodné obohacení, k jehož úhradě by soud mohl žalovaného zavázat. Na základě uvedeného tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. I tohoto rozsudku, a to co do jistiny včetně požadovaného příslušenství – úroku z prodlení, které sdílí osud jistiny; stejně tak soud zamítl žalobu, pokud žalobce požadoval nároky odvozené z uzavřené smlouvy (poplatky za odeslání upomínek), kdy uzavření (platné) smlouvy nebylo prokázáno (viz. shora).

16.Výrok ad. II o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve věci zcela procesně neúspěšný, žalovanému, kterému náleží právo na náhradu nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat v souvislosti s tímto řízením, nevznikly.