9 C 72/2025-90

o 269 738,86 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Chebu Datum rozhodnutí: 09.10.2025 ECLI:CZ:OSCH:2025:9.C.72.2025.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 214 725,19 Kč, s úrokem z prodlení od 12. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.Co do částky 55 013,67 Kč a příslušenství:úrok 5,89 % ročně z částky 230 000 Kč od 10.11.2023 do zaplacení,zákonný úrok z prodlení z částky 15 274,81 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení ve výši 15 %,se žaloba zamítá.

III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 35 530 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1.Žalobce se domáhal zaplacení 269 738,86 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 230 000 Kč. Žalovaný částku nesplácel, žalovaná částka se skládá z jistiny 230 000 Kč, smluvní pokuty 30 000 Kč, poplatků za správu úvěru 351 Kč, poplatky za výzvy a upomínky 1 075 Kč a úroku od 17.1.2023 do 9.11.2023 ve výši 8 312,86 Kč. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

2.Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření je prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . jako úvěrujícím dne 30.3.2022 smlouvu o úvěru na částku 230 000Kč, s úrokem 5,89% pro fázi překlenovacího úvěru a úrokem 3,1% pro fázi úvěru ze stavebního spoření, pokud je klient v prodlení, činí úrok 8% ročně. Výše splátky je 1 130 Kč a povinného vkladu 690 Kč pro překlenovací úvěr a pro úvěr ze stavebního spoření 1 955 Kč.

3.Z výpisu z účtu žalovaného č.l. 33 prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 230 000 Kč. Žalovaný zaplatil částku 15 274,81 Kč, což vyplývá ze skutkových tvrzení žalobce, kdy břemeno tvrzení i důkazní v tomto punktu nese žalovaný, tento se však nevyjádřil.

4.Žalovaný posuzoval úvěruschopnost z výpisu z účtu za 11/2021 až 1/2022: Z výpisů z účtů č.l. 64 a následující je prokázáno, že za listopad 2021 byl počáteční zůstatek – (minus) 8 470,33 Kč a konečný zůstatek – (minus) 6 211,3 Kč, za prosinec 2021 byl počáteční zůstatek na účtu žalovaného – (minus) 6 211,3 Kč, konečný zůstatek – (minus) 9 070, 79 Kč a za leden byl počáteční zůstatek – (minus) 9 070, 79 Kč, konečný zůstatek – (minus) 10 035,01 Kč. V listopadu a v prosinci přišly na účet žalovaného vysoké částky označené byt, záloha na byt, částky v podobné výši byly z účtu zase odeslány. Z potvrzení o příjmu č.l. 51 je prokázáno, že příjem žalovaného za posledních 12 měsíců je 27 710 Kč. Z protokolu o ověření schopnosti žadatele splácet překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření (nezajištěný nemovitostí) č.l. 49 je prokázáno, že příjem žalovaného je 27 710 Kč dle potvrzení zaměstnavatele, žalovaný má úvěr se splátkou 10 650 Kč (ve výši 2 342 000 Kč) a se splátkou 300 Kč (ve výši 10 000 Kč). Náklady na bydlení energie a potraviny uvedl 4 500 Kč, banka započetla statistické výdaje 7 233,83 Kč. (pozn. soudu: aniž by přihlédla ke skutečným výdajům dle výpisu z účtu) Z protokolu je dále prokázáno, že banka nenalezla negativní záznam v insolvenčním ani exekučním registru ani v bankovních registrech.

5.Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy čl. 14 a násl. je prokázáno, že Raiffeissen stavební spořitelna, a.s. postoupila žalobci pohledávku za žalovaným.

6.Ze zesplatnění č.l. 12 je prokázáno, že úvěr byl zesplatněn dne 11.12.2023, z dodejky č.l. 80 je prokázáno, že zesplatnění bylo dáno k poštovní přepravě nějpozději 17.11.2023, když toho dne bylo oznámeno žalovanému uložení zásilky.

7.Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný jako úvěrovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . jako úvěrujícím dne 30.3.2022 smlouvu o úvěru na částku 230 000Kč, s úrokem 5,89% pro fázi překlenovacího úvěru a úrokem 3,1% pro fázi úvěru ze stavebního spoření, pokud je klient v prodlení, činí úrok 8% ročně. Výše splátky je 1 130 Kč a povinného vkladu 690 Kč (1 820 Kč) pro překlenovací úvěr a pro úvěr ze stavebního spoření 1 955 Kč. Žalovaný úvěr čerpal.

8.Žalovaný měl na účtu za 11/2021-1/2022 (za měsíce, za které banka úvěruschopnost přezkoumávala) vždy záporné částky, a to za listopad 2021 byl počáteční zůstatek – (minus) 8 470,33 Kč a konečný zůstatek – (minus) 6 211,3 Kč, za prosinec 2021 byl počáteční zůstatek na účtu žalovaného – (minus) 6 211,3 Kč, konečný zůstatek – (minus) 9 070, 79 Kč a za leden byl počáteční zůstatek – (minus) 9 070, 79 Kč, konečný zůstatek – (minus) 10 035,01 Kč. V listopadu a v prosinci přišly na účet žalovaného vysoké částky označené byt, záloha na byt, částky v podobné výši byly z účtu zase odeslány.

9.Banka při posouzení úvěruschopnosti vycházela z příjmu žalovaného 27 710 Kč, který ověřila. Výdaje (včetně výdajů na nájemné) banka odhadla na 7 233,83 Kč, ačkoli výdaje žalovaného v jednotlivých měsících pravidelně přesahovaly jeho příjmy a stav jeho účtu byl vždy minusový. Žalovaný měl splátky 10 650 Kč a 300 Kč ze dvou stávajících úvěrů, úvěry byly 2 342 000 Kč a 10 000 Kč.

10.Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci. Právní předchůdce žalobce pohledávku zesplatnil dne 11.12.2023, zesplatnění bylo doručeno.

11.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14.Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.

15.Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalovaného neprověřil, když banka vycházela z výdajů žalovaného 7 233,83 Kč včetně nákladů na bydlení, aniž by požadovala např. nájemní smlouvu. Naopak z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaný měl vysoké výdaje, za tři měsíce před uzavřením smlouvy o úvěru, které banka posuzovala (11/2021-1/2022) nebyl žalovaný jediný měsíc v kladném zůstatku (konečný zůstatek v listopadu 2021 až v lednu 2022 byl –(minus) 8 470,33 Kč, až – (minus) 10 035,01 Kč. Pokud má žalovaný vyšší výdaje, než je příjem, neměl být úvěr vůbec poskytnut, soud úvěruschopnost neshledal. Na tom nic nemění ani negativní záznam v rejstřích (insolvence, exekuce, bankovní registry).

16.Právní zástupce žalobce namítal, že žalovaný měl kontokorentní úvěr 10 000 Kč, byl tedy oprávněn být v minusu a tento úvěr byl splacen, což bylo podmínkou čerpání. Dále namítal, že žalovanému zbylo dost, když jeho příjem byl 27 000 Kč a za poslední 3 měsíce 30 000 Kč, splátka byla 1 800 Kč, hypotéka 10 600 Kč, kontokorent musel být splacen jako podmínka čerpání a tedy žalovanému zbývalo 17 500 Kč. Námitka není důvodná. Především měl právní předchůdce žalobce posuzovat faktické výdaje žalovaného, které v zásadě převyšovaly jeho příjmy, ne nějaké nutné výdaje, nebo fiktivní, statistické výdaje. Banka neposoudila výdaje podle skutečnosti, na tom nemění nic ani to, že žalovaný zakoupil Iphone (prokázáno z výpisu z účtu č.l. 65) za částku 19 990 Kč, když jde o jednorázový výdaj. Z výpisů z účtu žalovaného bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný nakládá se svými prostředky nehospodárně, a ačkoli mu měsíčně zbývá částka 14 600 Kč až 17 600 Kč na všechny výdaje, počítáno podle průměrného ročního příjmu nebo příjmu za poslední tři měsíce, jeho faktické výdaje jsou velké a žádná částka nezbyde, ani na splátku dalšího úvěru. Právní předchůdce žalobce to měl zjistit předem a úvěr neposkytnout.

17.Ze všech okolností vyplývá, že právní předchůdce žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání úvěruschopnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

18.Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19.Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20.Žalovaný se bezdůvodně obohatil, když obdržel plnění z neplatné smlouvy o úvěru, a to ve výši 230 000 Kč, zaplatil 15 274,81 Kč. Proto soud přiznal částku 214 275,19 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Z neplatné smlouvy nepřísluší ani úrok, ani smluvní pokuta, ani poplatky.

21.Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 nového občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, a to ode dne následujícího od splatnosti a pouze z přiznané částky. Úrok z prodlení byl přiznán ode dne následujícího po výzvě k placení.

22.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce měl úspěch pouze částečný, co do 79%, po odečtení úspěchu od neúspěchu obdrží žalobce 58% svých nákladů. Soud přiznal soudní poplatek 10 790 Kč. Soud přiznal 3,5 úkony právní pomoci po 9 380 Kč (32 830 Kč -převzetí, žaloba, ½ výzva, jednání 9.10.2025), dle § 7 bod 5 tarifu ( vyhl. 177/1996 Sb.) a 4 režijní paušály po 450 Kč (1 800 Kč). Dále soud přiznal náhradu za promeškaný čas 10 započatých půlhodin za cestu Praha-Cheb po 150 Kč (1 500 Kč) a cestovné 2 730 Kč za cestu Praha – Cheb a zpět (náhrada 5,8 Kč za km, 35,8 Kč za litr benzinu, 342 km, spotřeba 6,1 litru na 100 km) a DPH.

23.Soud celkem přiznal odměnu advokáta 32 830 Kč, režijní paušály 1 800 Kč, promeškaný čas 1 500 Kč, cestovné 2 730 Kč, DPH 8 161 Kč a soudní poplatek 10 790 Kč, celkem tedy 57 811 Kč. Z toho 58 % je 33 530 Kč a tuto částku soud přiznal. Dotvrzení soud nepřiznal, neboť žaloba měla být podána řádně.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

14 C 61/2026-29 29.04.2026

o 15 525 Kč s příslušenstvím

14 C 28/2026-34 29.04.2026

o 32 832 Kč s příslušenstvím

9 C 4/2026-56 16.04.2026

o 12 495 Kč s příslušenstvím

11 C 55/2026-22 13.04.2026

o zaplacení 19 555 Kč s příslušenstvím

11 C 54/2026-21 09.04.2026

o zaplacení 10 195 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	9 C 72/2025-90
Soud	Okresní soud v Chebu
Soudce	Mgr. Miroslava Theissová
Datum rozhodnutí	09.10.2025
Datum zveřejnění	19.11.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSCH:2025:9.C.72.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

9 C 72/2025-90

o 269 738,86 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení