263 C 18/2023-48

1.Žalobou podanou soudu dne 11.7.2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.407.055,-Kč s úrokem z prodlení z částky 487.941,-Kč od , právnická osoba, .2021 do zaplacení a z částky 919.214,-Kč od 12.11.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný způsobil dne 21.2.2020 dopravní nehodu, kdy po předchozím požití alkoholu řídil vozidlo – k němuž bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně – a nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla viditelnosti a situaci v dopravě, v důsledku čehož došlo ke střetu vozidla s chodcem , jméno FO, , kterému byla způsobena zranění neslučitelná s životem. Následně byly u žalobkyně uplatněny právní zástupkyní pozůstalého syna, sourozenců a manželů sourozenců zemřelého pana , jméno FO, nároky na odčinění duševních útrap a žalobkyně vyplatila na odčinění duševních útrap pozůstalých blízkých osob celkem 1.356.600,-Kč a uhradila náhradu nákladů právního zastoupení těchto osob ve výši 50.455,-Kč, v souhrnné výši tedy vyplatila 1.407.055,-Kč. Protože žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, požaduje žalobkyně dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. po žalovaném náhradu vyplaceného pojistného plnění. Výzvou ze dne 12.1.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 487.841,-Kč, coby náhradu za vyplacené plnění synovi zemřelého , právnická osoba, a výzvou ze dne 12.10.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 919.214,-Kč, coby náhradu za vyplacené plnění sourozencům a švagrům zemřelého , právnická osoba, , ovšem marně. Proto se žalobkyně obrátila se svou žalobou na soud a požaduje nejen zaplacení celkové dlužné částky ve výši 1.407.055,-Kč, ale i úroků z prodlení z každé dílčí částky, jak je specifikováno výše.

2.Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Zejména namítal, že mu bylo odepřeno právo a možnost jakkoli se bránit proti nedůvodným nárokům poškozených a vznesl i námitku promlčení. Žalobkyně uspokojila dobrovolně nároky uplatněné v rozporu se zákonem. Poukazoval na skutečnost, že v průběhu trestního řízení bylo zjištěno, že pan , právnická osoba, spoluzavinil daný stav, neboť v okamžiku dopravní nehody měl přes 2 promile alkoholu v krvi, nadto žil déle než 3 roky před svou smrtí na ubytovně. Žalobkyně plnila předčasně, výše újmy nebyla řádně zjištěna a jednalo se ze strany žalované o nestandardní postup, v důsledku čehož má požadované plnění na místo charakteru kompenzačního charakter sankční. Žalobkyně po žalovaném uplatňuje regresivní nárok, který žalovaný nebyl povinen hradit a nebyl proto splněn předpoklad přiznání žalovaného nároku.

3.Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Z listiny označené „Detail relace o dopravní nehodě“ ze dne 21.2.2020, č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 21.2.2020 řídil žalovaný osobní motorové vozidlo tovární značky , jméno FO, , RZ: , SPZ, (dále jen „vozidlo , jméno FO, “), přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla viditelnosti a situaci v dopravě, překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci a v prostoru u budovy na , adresa, došlo ke střetu přední části vozidla s chodcem , jméno FO, , narozeným , datum, , který se nacházel u pravého okraje vozovky ve směru jízdy vozidla žalovaného, byl oděn do tmavého oblečení bez reflexních prvků. V důsledku střetu s vozidlem utrpěl pan , jméno FO, zranění neslučitelná se životem a i přes laickou resuscitaci na místě nehody před příjezdem vozidla RZP zemřel. U žalovaného byla provedena dechová zkouška na alkohol přístrojem Dräger s pozitivním výsledkem a žalovaný požití alkoholu před jízdou i doznal.Z rozsudku Městského soudu v Brně, ze dne 31.8.2020, č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaný byl shledán vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, neboť dne 21. 2 2020 v 17:55 hodin po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů řídil osobní motorové vozidlo tovární značky , jméno FO, , registrační značky , SPZ, , v Brně po vozovce , adresa, ve směru od , adresa, , přičemž v prostoru u budovy , adresa, nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla viditelnosti a dopravní situaci, když jel v části obce bez veřejného osvětlení za tmy a v místě klesání, kde překročil nejvyšší povolenou rychlost, která je zde stanovena na 50 km/h, a jel rychlostí 72 km/h, přičemž přední částí vozidla zachytil chodce , právnická osoba, , narozeného , datum, , který byl pod vlivem alkoholu, a který se pohyboval po vozovce šikmo zleva z pohledu řidiče, přičemž poškozený při střetu a následném pádu na vozovku utrpěl polytrauma, kterým na místě podlehl, přičemž u žalovaného bylo přivolanou hlídkou PČR dechovou zkouškou pomocí přístroje Dräger naměřeno v 18:13 hodin 1,44 promile alkoholu v dechu, v 18:19 hodin 1,33 promile alkoholu v dechu a následným rozborem krve odebrané téhož dne v 19:22 hodin byla u něj zjištěna hladina 1,28 g/kg alkoholu v krvi. Žalovanému byl uložen trest a byla mu stanovena povinnost nahradit dceři zemřelého , jméno FO, , škodu ve výši 13 754 Kč a nemajetkovou újmu ve výši 452 750 Kč a se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy byla poškozená , jméno FO, odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, stejně tak další poškození - , jméno FO, , narozený , datum, , , jméno FO, , narozený , datum, , a , jméno FO, , narozený , datum, , byli odkázáni se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 4.11.2020.Z oznámení o převzetí právního zastoupení a uplatnění nároku poškozených ze dne 28.5.2020, 6.1.2021 a 23.9.2021 bylo zjištěno, že tyto jsou adresovány společnosti , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., které bylo advokátkou Mgr. , jméno FO, oznámeno, že převzala právní zastoupení pozůstalých po tragicky zemřelém , jméno FO, a jejich jménem uplatňuje nárok na odčinění duševních útrap a vyzvala žalobkyni k vyplacení peněžitých náhrad spolu s náhradou nákladů právního zastoupení ve výši : • 682.500,-Kč uplatňovaných dcerou zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 682.500,-Kč uplatňovaných vnukem zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 682.500,-Kč uplatňovaných vnukem zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 682.500,-Kč uplatňovaných vnukem zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 334.425,-Kč uplatňovaných bratrem zemřelého , právnická osoba, , nar. , datum, , • 191.100,-Kč uplatňovaných švagrovou zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 334.425,-Kč uplatňovaných sestrou zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 191.100,-Kč uplatňovaných švagrem zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, , • 477.750,-Kč uplatňovaných synem zemřelého , jméno FO, , nar. , datum, .Z oznámení o likvidaci pojistné události č. , hodnota, ze dne 12.1.2021 a 12.10.2021 a bylo zjištěno, že v důsledku škodné události č. , hodnota, ze dne 21.2.2020 bylo pojišťovnou ČSOB pojišťovna, a.s. vyplaceno za pojištěného – žalovaného pojistné plnění spočívající v odškodnění dítěte ve výši 477.750,-Kč, v náhradě právního zastoupení poškozeného ve výši 10.091,-Kč (dle oznámení ze dne 12.1.2021), náhradě za duševní útrapy blízkým osobám usmrceného ve výši 334.425,-Kč bratru , právnická osoba, , 334.425,-Kč sestře , jméno FO, , 105.000,-Kč švagrovi , jméno FO, , 105.000 švagrové , jméno FO, a náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 40.364,-Kč (dle oznámení ze dne 12.10.2021). Celkem tedy 1.407.055,-Kč, které byly žalobkyní poukázány bezhotovostně ve dvou platbách, jak bylo zjištěno listin označených „VY , Anonymizováno, - vybrané poukazy“, číslo výplaty , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a z výpisu z účtu , Anonymizováno, , č. účtu, za dobu 13.1.2021 a 13.10.202, kdy dne 13.1.2021 byla na účet , jméno FO, poukázána částka 487.841,-Kč a dne 13.10.2021 částka 919.214,-Kč.Z výzvy k zaplacení postihů ze dne 12.1.2021 a 12.10.2021 bylo zjištěno, že obě jsou adresovány žalovanému, který byl žalobkyní vyzván k zaplacení postihu dle § 10 odstavce 1 písmeno i) zákona č. 168/1999 Sb., v souvislosti s pojistnou událostí č. , hodnota, ze dne 21.2.2020 a újmou na zdraví poškozeného , právnická osoba, způsobenou vozidlem RZ: , SPZ, , dle pojistné smlouvy č. , hodnota, a to ve výši 487.841,-Kč ve lhůtě do 11.2.2021 dle výzvy ze dne 12.1.2021 a ve výši 919.214,-Kč ve lhůtě do 11.11.2021 dle výzvy ze dne 12.10.2021.Soud se při svém rozhodování nejprve zabýval žalovaným uplatněnou námitkou promlčení. Podle ustanovení § 609 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě (§ 619 an. o.z.) a dlužník není povinen plnit. Žalobkyní uplatněný nárok vůči žalovanému má povahu práva na náhradu poskytnutého pojistného plnění, podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o.z.). Jak je uvedeno shora předmětná částka byla žalobkyní poškozeným vyplacena dne 13.1.2021 – ve výši 487.841,-Kč a dne 13.10.2021 ve výši 919.214,-Kč. Nevykoná-li žalobkyně své právo v zákonem stanovené době, to znamená, že neuplatní-li u soudu své právo proti žalovanému na zaplacení požadovaných částek v zákonem stanovené době, právo se promlčí (§ 609 o.z.). V daném případě mohla žalobkyně požadovat postižní úhradu po žalovaném poprvé následující den po výplatě té které částky, tedy 14.1.2021, resp. 14.10.2021 a od tohoto dne jí začala běžet promlčecí doba, která je v tomto případě tříletá (§ 629 odst. 1 o.z.). Uplynula-li zákonem určená promlčecí doba a žalobkyně stanoveným způsobem nevykonala své právo u soudu, to znamená, že nepodala žalobu u soudu do 14.1.2024 ohledně částky 487.841,-Kč a do 14.10.2024 ohledně částky 919.214,-Kč, nevykonané právo se promlčelo. V důsledku toho vzniklo dlužníkovi - žalovanému právo vznést námitku promlčení a tím způsobit zánik možnosti žalobkyně domoci se úspěšně u soudu promlčeného práva. V předmětném sporu byla žaloba podána dne 11.7.2023, tedy před uplynutím promlčecí doby a vznesená námitka promlčení byla proto shledána nedůvodnou.Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna zemřelého , právnická osoba, , a jeho čestného prohlášení ze dne 29.12.2020 bylo zjištěno, že svědek se svým otcem spolu žili v , Anonymizováno, v domě sestry svědka (, jméno FO, ), a to od roku 1992 (narození svědka) do roku 2019. Náklady na domácnost hradili všichni dohromady, otec sestře dával z výplaty , právnická osoba, až 4.000 Kč. V roce 2019 svědek se svým otcem pracoval v jednom zaměstnání. Otec pak zůstal v , Anonymizováno, a do , Anonymizováno, jezdil pouze na víkendy, někdy každý týden, někdy jednou za 14 dní a býval v jedné domácnosti se sestrou svědka, jejími dětmi a přítelem. Svědek s otcem žádné problémy neměli, když byl otec doma, buď byli spolu nebo šli společně na fotbal, otec luštíval křížovky, díval se na filmy, byl upovídaný, s každým si popovídal, když mohl, každému pomohl, např. zednickými pracemi. Přes týden byl otec pryč, chodil do práce, o víkendu buď býval doma nebo chodil ke známým. V domě bydleli tak, že horní patro domu obýval svědek, jeho sestra s dětmi a přítelem, otec byl v přízemí. Koupelna a kuchyně byla společná, o nákupy jsme se starali všichni společně. S , právnická osoba, (strýcem svědka a bratrem zemřelého , právnická osoba, ) se otec vídal jednou za čas, bylo to tak 10x do roka. Vánoce otec trávil se svědkem, jeho sestrou, jejím přítelem , právnická osoba, , stejně tak narozeniny. Jak často se otec stýkal se svou sestrou, paní , jméno FO, , svědek nevěděl, uvedl, že se „párkrát se potkali, už je to dlouho, nepamatuje si to, bylo to asi víckrát za rok. Během Vánoc, nebo u oslav, paní , jméno FO, nebývala, nebyl tam ani její manžel, pořádně jej svědek nezná“.Z výpovědi svědka , právnická osoba, , bratra zemřelého , právnická osoba, , a jeho čestného prohlášení ze dne 12.9.2021 bylo zjištěno, že svědek se svým bratrem a sestrou , jméno FO, (, jméno FO, ) společně vyrůstali v , adresa, , v roce , Anonymizováno, se přestěhovali do , Anonymizováno, a sourozenci chodili spolu do školy. Svědek svému bratrovi pomáhal v letech 2016-2019 při stavbě domu. Po dobu asi 5 let spolu pracovali u jedné stavební firmy v , Anonymizováno, , poté bratr odešel za prací do , Anonymizováno, , kde bydlel na ubytovně, a domů jezdil 1x za 14 dní. Když bratr přijel z , Anonymizováno, , jezdil svědek za ním do , Anonymizováno, , „chodili hrát stolní tenis, na pivko“. Naposled dohromady slavili bratrovy padesátiny, byly tam bratrovy děti, jeho bývalá manželka, nějací známí. Sestra – paní , jméno FO, na oslavě padesátin nebyla. Bydlí ve , adresa, , kam s bratrem „tak 1x měsíčně, zajeli na návštěvu, bratr tam jezdil sám, bez dětí, bývalo to o víkendech, jezdil tam tak 6 – 7x ročně“.Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , švagrové zemřelého , právnická osoba, , a jejího čestného prohlášení ze dne 12.9.2021 bylo zjištěno, že se se švagrem vídali, když svědkyně jezdívala se svým manželem (svědkem , právnická osoba, ) k jeho rodičům do , Anonymizováno, , když švagr začal pracovat s jejím manželem, jezdíval pak po práci ke svědkyni a jejímu muži, často i na víkendy. Vzájemný vztah svědkyně a jejího zemřelého švagra hodnotila jako velice dobrý, stejně jako vztah zemřelého švagra a jeho syna , jméno FO, . Uvedla, že děti jejího švagra - , jméno FO, a , jméno FO, - zůstaly po rozvodu manželství jejich rodičů se švagrem, svědkyně jejich vztah hodnotila jako dobrý. Když byla u švagra, bývali „u nich doma, tedy dole, ve společné kuchyni, kde se uvařilo kafe, , jméno FO, s , jméno FO, tam bývali taky“.Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sestry zemřelého , právnická osoba, , a jejího čestného prohlášení ze dne 11.9.2021 bylo zjištěno, že se svými bratry vyrůstala v , adresa, , odkud se přestěhovali do , Anonymizováno, . Když se bratr , jméno FO, vrátil z vojny a oženil se, odstěhoval se do , Anonymizováno, . Svědkyně se vdala do , adresa, , kam za ní buď bratr přijel nebo se náhodně potkali, když bratr přijel do , adresa, darovat krev. Vánoce spolu netrávili, občas spolu oslavili narozeniny, svědkyně jezdila do , Anonymizováno, náhodně, ještě když žili rodiče a bratrovi děti byly malé. V červenci roku 2018 přestavovala s manželem dům, oba bratři u toho pomáhali. Dovolené svědkyně s bratrem , jméno FO, netrávili, dárky si nedávali, volný čas spolu také netrávili, bratr býval v Brně. Telefonovali si tak 3 až 5x do roka, na Vánoce. K padesátinám bratru , jméno FO, nepopřála, zapomněla. Na oslavu 50. narozenin ji bratr nezval, nevolal jí, nic neříkal. Uvedla, že velké oslavy nedělal, většinou se setkal s kamarády, „bratr byl svůj, byl zvláštní“, s bratrem , jméno FO, se měli rádi, ráda s ním trávila čas, když byl na vojně a přijel na opušťák. Po vojně pak jezdil za svou nevěstou a už moc neviděli. V posledních 10 letech jsme se viděli tak 2 až 3x. Svého synovce - , jméno FO, znala, když byl malý, šestiletý. Pak byl v učení – jakou studoval školu nevěděla - bydlel v Hostěradicích. V posledních 10 letech jej viděla 2 až 3x, stejně jako její manžel , jméno FO, . S neteří , jméno FO, se občas viděly, její děti zná od vidění, jsou to 3 kluci, neví, jak se jmenují a neví, kdy se narodili. Naposled se viděli asi před 4 lety.Z výpovědi svědka , jméno FO, , švagra zemřelého , právnická osoba, , a jeho čestného prohlášení ze dne 7.9.2021 bylo zjištěno, v roce 1983, se přestěhoval k rodičům manželky , jméno FO, a její bratr – , právnická osoba, – jim jezdil v letech 2018 nebo 2019 pomáhat na stavbu. V té době se vídali často, ale když pak pracoval v Brně, jezdíval domů jen na víkendy. Dovolené, ani svátky spolu neslavili, posledních 10 let se se švagrem stýkal tak 1x měsíčně, „když jeli kolem tak, spolu poklábosili“, potkávali se pracovně, svědek jej „respektoval, měl ho rád“. Občas se potkali v Hostěradicích na fotbale, na oslavu 50. narozenin jej švagr nepozval, vzájemně se nezvali.Ze zprávy , právnická osoba, ze dne 5.6.2024 bylo zjištěno, že žalovaný pobírá dávky invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně ve výši 10.237,-Kč. Dle závěru uvedeného v posudku o invaliditě, č.j. , Anonymizováno, ze dne 27.1.2023 vyhotoveného posudkovým lékařem Městské správy sociálního zabezpečení MUDr. , jméno FO, , poklesla pracovní schopnost žalovaného pro jeho dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav o 50%.

4.Po provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne 21. 2 2020 po předchozím požití většího množství alkoholických nápojů řídil osobní motorové vozidlo, přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy vozidla viditelnosti a dopravní situaci, a přední částí vozidla zachytil chodce , právnická osoba, , tento v důsledku střetu s vozidlem a následném pádu na vozovku utrpěl polytrauma, kterým na místě podlehl. Žalobkyní bylo následně vyplaceno za pojištěného – žalovaného pojistné plnění spočívající jednak v odškodnění dítěte , jméno FO, ve výši 477.750,-Kč a v náhradě jeho právního zastoupení ve výši 10.091,-Kč, a jednak v náhradě za duševní útrapy blízkým osobám usmrceného ve výši 334.425,-Kč bratru , právnická osoba, , 334.425,-Kč sestře , jméno FO, , 105.000,-Kč švagrovi , jméno FO, , 105.000 švagrové , jméno FO, a náhradě nákladů právního zastoupení těchto osob ve výši 40.364,-Kč. Celkem tedy 1.407.055,-Kč, které byly žalobkyní poukázány bezhotovostně ve dvou platbách, kdy dne 13.1.2021 byla uhrazena částka 487.841,-Kč a dne 13.10.2021 částka 919.214,-Kč. Výzvami ze dne 12.1.2021 a 12.10.2021 byl žalovaný žalobkyní s odkazem na § 10 odstavec 1 písmeno i) zákona č. 168/1999 Sb., vyzván k zaplacení postihu ve výši 487.841,-Kč ve lhůtě do 11.2.2021 a ve výši 919.214,-Kč ve lhůtě do 11.11.2021.

5.Vycházeje ze závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2020, sp. zn. , spisová značka, , se právní vztahy vyplývající z § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla posuzují podle právní úpravy účinné v době vzniku škodní události. Pokud se dopravní nehoda, která byla příčinou smrti poškozeného, stala dne 21.2.2020, je touto právní úpravou zákon č. 168/1999 Sb., ve znění účinném od 1.1.2018 do 31.12.2020, tedy ve znění zákona č. 293/2017 Sb. (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“).

6.Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem,pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

7.Podle ustanovení § 10 odstavec 1 písm. i) citovaného zákona má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

8.Citované ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. zakládá pojistiteli právo požadovat po pojištěném náhradu toho, co za pojištěného poškozenému vyplatil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, což bylo s posuzovaném případě splněno, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Dle ustanovení § 2959 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Soud při svém rozhodování zohlednil okolnosti na straně pozůstalých, spočívající zejména v intenzitě jejich vztahu se zemřelým, věku zemřelého a pozůstalých, otázce existenční závislosti na zemřelém. Vycházeje z předpokladu, že běžné rodinné vztahy mají určitou kvalitu, mohou být důvodem pro zvýšení náhrady vztahy mimořádně blízké a kvalitní, naopak pro úvahu o nižší náhradě by měly svědčit slabší než obvyklé vazby mezi zemřelým a pozůstalou osobou. Za základní částku náhrady pak lze považovat v případě nejbližších osob (v daném případě syna , jméno FO, ) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného a u ostatních blízkých osob (dle § 22 o.z. v daném případě sourozenci zemřelého a jejich manželé) je zpravidla náhrada odstupňována směrem dolů.

9.V roce 2019 činila průměrná hrubá měsíční mzda na přepočtené počty zaměstnanců 34.578,-Kč (dle údajů , právnická osoba, zjištěných na webových stránkách https://csu.gov.cz/) a základní částka náhrady tedy činí 691.560,-Kč (34.578 x 20 = 691.560). V posuzovaném sporu vycházel soud ze zjištění, že vazba mezi zemřelým a jeho synem , jméno FO, byla v době, kdy došlo k dopravní nehodě nižší intenzity, volný čas spolu trávili občas, nežili ve společné domácnosti, syn nebyl na svém otci materiálně ani jinak závislý. Nadto u zemřelého bylo shledáno částečné spoluzavinění, neboť i on se nacházel v okamžiku dopravní nehody ve stavu podnapilosti. Z toho důvodu byla základní částka náhrady ponížena o 35% a důvodnou náhradu soud shledal ve výši 65% ze základní částky, to je 452.750,-Kč. Ve vztahu k , právnická osoba, a , jméno FO, – sourozencům zemřelého , právnická osoba, , vycházel soud ze zjištění, že spolu vyrůstali a měli blízké sourozenecké vztahy, ale tyto se postupem doby rozvolnily natolik, že v době smrti jejich bratra se již vídali velice zřídka, nenavštěvovali se o Vánocích či jiných svátcích, nebyli v pravidelném osobním kontaktu, sestra zemřelému nepogratulovala ani k významnému jubileu. Soud proto shledal důvod pro snížení základní náhrady u , právnická osoba, a , jméno FO, na 20% z ní, a odpovídající náhradu za utrpěnou ztrátu stanovil ve výši 138.312,-Kč pro každého ze sourozenců. Ve vztahu k , jméno FO, a , jméno FO, se soud zabýval otázkou, zda splňují předpoklady uvedené v ustanovení § 22 odst. 1 o.z., tedy osoby blízké, které by újmu (úmrtí poškozeného) důvodně pociťovaly jako újmu vlastní a dospěl k závěru, že nikoliv. Z provedených důkazů – zejména výpovědí svědků, nelze mít za prokázáno, že vztahy mezi zemřelým a těmito osobami dosahovaly takové intenzity, kterou má na mysli § 22 odst. 1 o.z.. Pouhá okolnost, že se občas navštěvovali, příp. společně pracovali, není dostatečná pro závěržalobkyní , jméno FO, a , jméno FO, shledáno důvodným.

10.Proto soud zavázal žalovaného povinnosti zaplatit žalobkyni dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 168/199 Sb. náhradu v celkové výši 729.374,-Kč [ 452.750 + (2 x 138.312) = 729.374] a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

11.Žalobkyně požadovala po žalovaném i zaplacení úroků z prodlení z předmětné částky. Ve výzvě k zaplacení postihů ze dne 12.1.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 487.841,-Kč ve lhůtě do 11.2.2021 a ve výzvě ze dne 12.1.2021 k zaplacení částky ve výši 919.214,-Kč ve lhůtě do 11.11.2021. Nesplnil-li tedy žalovaný svou povinnost do 11.2.2021, resp. 11.11.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 12.2.2021 s přiznanou částkou 452.750,-Kč a od 12.11.2021 s přiznanou částkou 276.624,-Kč v prodlení a je dle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., které ve svém ustanovení § 2 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení od 12.2.2021 a 12.11.2021 ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

12.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1.407.055,- Kč, byla úspěšná ve výši 729.374,-Kč, což je 52 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 48 %. Vzhledem k tomu, že úspěch obou účastníků byl téměř shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.