18 C 113/2025-86

1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela smlouva o úvěru ze dne , datum, . Na jejím základě žalovanému vyplatila , částka, , které se zavázal vrátit ve splátkách spolu s úrokem a pojistným. Schopnost žalovaného úvěr splácet žalobkyně ověřila na základě informací, které od ní získala, dále z databází (NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, evidence neplatných dokladů) a jiných zdrojů (dokladů o příjmech atd.). Z toho vyplynulo, že čistý příjem žalovaného je , částka, a výdaje , částka, . Na základě zjištěných údajů provedla scoring žalované na základě interního matematického modelu. Žalovaný uhradil pouze třikrát splátku ve výši , částka, a dále podmínky smlouvy řádně a včas neplnil. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu smluvních pokut a nákladů souvisejících s prodlením. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru k , datum, .

2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3.Soud ve věci jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.

4.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5.Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že žádá o úvěr , částka, s tím, že částka, kterou má celkem splatit spolu s úrokem 71,04 % p. a. (RPSN 99,41 %), bude činit , částka, . Součástí smluvních podmínek bylo právo zesplatnit úvěr v případě prolení s úhradou kterékoliv splátky nebo jej části o délce 65 dnů. Žalobkyně návrh akceptovala , datum, (zjištěno z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ve znění Dodatku č. , hodnota, ). Žalobkyně žalované dne , datum, oznámila schválení úvěru (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru).

6., adresa, 000 Kč byla žalované odeslána , datum, na účet (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru).

7.Žalobkyně při posouzení bonity žalovaného vycházela z čistého měsíčního příjmu , částka, plynoucího ze zaměstnání MONDO , právnická osoba, . Žalovaný uvedl, že jeho výdaje na bydlení činí , částka, , žalovaný nemá jiné výdaje, žalobkyně vycházela z životního minima , částka, . Žalovaný je svobodný, žije u rodičů (zjištěno z hodnocení klienta). Žalobkyně lustrovala v registru SOLUS (zjištěno z výpisu záznamů z registru SOLUS) a NRKI, ze kterého vyplynulo, že má dluh , částka, po splatnosti (zjištěno z výpisu z nebankovního registru klientských informací).

8.Žalovaný obdržel dne , datum, platbu od společnosti MONDO , právnická osoba, . ve výši , částka, , shodnou platbu dne , datum, . Dne , datum, se jednalo o částku , částka, (zjištěno z potvrzení o platbě).

9.Žalovaný splatil celkem , částka, (zjištěno z karty klienta).

10.Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splátek splatných , datum, , , datum, a , datum, a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne , datum, a , datum, ). Žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru dopisem ze dne , datum, , ve kterém stanovila lhůtu k zaplacení do 10 dnů od odeslání (zjištěno z oznámení ze dne , datum, ).

11.Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, ve které jej vyzvala k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, ). Výzva byla odeslána , datum, (zjištěno z podacího archu).

12.Ze zbývajících provedených listin soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci samé, a proto by bylo nadbytečné na tomto místě rekapitulovat jejich obsah. Dále soud zamítl návrhy na provedení dalších důkazů z důvodu jejich nadbytečnosti z hlediska prokázání rozhodných skutečností.

13.Na základě takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu, na jejímž základě mu poskytla , částka, , které mu zaslala na účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal danou částku splácet spolu se sjednanými úroky. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dluhů po splatnosti s tím, že v opačném případě bude úvěr zesplatněn. Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem , částka, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala potvrzeními o platbě mzdy za tři ze čtyř měsíců předcházejících uzavření smlouvy, lustrovala žalovaného v registrech NRKI a SOLUS. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně požadovala za účelem ověření úvěruschopnosti od žalovaného jakékoliv další listiny týkající se jeho majetkové situace. Žalovaný zbytek dluhu neuhradil ani poté, co mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, ve které mu k zaplacení stanovila lhůtu 15 dnů počítaných od jejího odeslání dne , datum, .

14.Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel.

15.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16.Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

17.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18.Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně sice na výzvu soudu vznesla tvrzení a předložila listiny týkající se toho, jak byla úvěruschopnost posouzena, nicméně ty k závěru o posouzení s odbornou péčí samy o sobě nesvědčí. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala potvrzením o tom, v jaké výši byla žalovanému na účet vyplacena mzda v posledních třech ze čtyř měsíců před uzavřením smlouvy. Žalobkyně však neprokázala, že by jakýmkoli způsobem prověřovala výdaje žalovaného. V tomto směru vyšla výlučně z jeho tvrzení, což není dostačující a nelze na základě pouhého tvrzení žadatele o úvěr učinit porovnání jeho příjmů a výdajů.

19.Jestliže žalobkyně ve své argumentace tvrdí, že nemá možnost, jak příjmy a výdaje žadatelů o úvěr ověřit, soud této námitce nepřisvědčil. Žalobkyni totiž nic nebránilo, aby od žalovaného před uzavřením smlouvy požadovala předložení kopií nájemní či jiné obdobné smlouvy, potvrzení o platbách za bydlení, výpisů z účtů za relevantní období apod. Jak plyne i z judikatury Soudního dvora EU, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (viz rozsudek ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, /13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, a další). Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že žalovaný úvěr po určitou dobu fakticky splácel (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, ve věci C-755/22, , právnická osoba, . proti , právnická osoba, .).

20.Soud tedy uzavřel, že předmětná dohoda, na jejímž základě byl poskytnut úvěr, je absolutně neplatná ve smyslu výše uvedených ustanovení a neplatná jsou všechna její ustanovení.

21.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22.V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku celkem , částka, , u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze , částka, . Soud proto žalobkyni přiznal nárok na úhradu rozdílu mezi těmito částkami jako bezdůvodného obohacení. Povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne , datum, , kterou lze s ohledem na § 573 o. z. považovat za doručenou třetí pracovní den, tj. , datum, . Po uplynutí pěti dnů [§ 1959 písm. e) o. z.] se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení soud stanovil dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části pak soud žalobu výrokem II. zamítl.

23.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný sice byl v řízení úspěšný ve větším rozsahu než žalobkyně, ale s ohledem na celkovou procesní pasivitu mu nevznikly v souvislosti s tímto řízením náklady, které by mu žalobkyně měla nahradit.