24 C 119/2025-37

o 35 090 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Jihlavě Datum rozhodnutí: 23.09.2025 ECLI:CZ:OSJI:2025:24.C.119.2025.1
Sdílet:
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.
1.Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne , datum, . V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , z nějž byla částka , částka, vyplacena na bankovní účet žalovaného a částka , částka, byla vyplacena jako odměna zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peníze a zaplatit úrok v celkové výši , částka, , a to ve 40 měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po úhradě verifikační platby žalovaným ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné části jistiny úvěru ve výši , částka, s příslušenstvím v podobě úroků ve výši 27,28 % ročně, které byly částečně kapitalizovány částkou , částka, , nákladů vymáhání ve výši , částka, a úroků z prodlení, a dále smluvních pokut ve výši , částka, za tři odeslané upomínky po , částka, a ve výši 0,1 % denně z dlužné částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, ale žalovaný dosud žalobou uplatněnou pohledávku neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného ověřila žalobkyně informacemi poskytnutými žalovaným a lustrací v dostupných databázích.
2.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3.Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu České národní banky je žalobkyně oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. Z dokumentu označeného jako „Žádost/Smlouva o spotřebitelském úvěru“ č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně je označena jako poskytovatel a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyni měla zastupovat jako zprostředkovatel společnost , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČ , IČO, , pověřená osoba , jméno FO, . Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, číslem OP, trvalou a současnou adresou, telefonním číslem, e-mailovou adresou a bankovním účtem č. , č. účtu, . Smlouvou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , z něhož měla být částka , částka, vyplacena zprostředkovateli jako provize a ve zbytku měl být poukázán na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni částku , částka, ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Ve smlouvě je sjednán úrok ve výši 27,28 % ročně, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a smluvní pokuta ve výši , částka, za každý případ prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Smlouva ani úvěrové podmínky nejsou opatřeny žádným podpisem, k oběma je připojena poznámka formou připojených stránek o tom, že do systému dokumenty vložil „, Anonymizováno, “. U jména žalovaného v závěru smlouvy je poznámka, že smlouva byla žalovaným podepsána verifikační platbou ve výši , částka, . V části nazvané „, adresa, pro ověřovací doložku podpisu zákazníka“ není připojena žádná doložka, prostor je ponechán prázdný. Z tabulky umoření soud zjistil rozpis 40 splátek úvěru. Ke smlouvě byl také připojen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva; ani tento formulář není nikým podepsán.
4.Z dokumentu „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, soud zjistil, že k osobě žalovaného je vyplněno, že jeho příjem činí , částka, a příjmy domácnosti činí , částka, , jako druh bydlení je uveden podnájem s úhradou , částka, ; rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činil , částka, . Vyživované osoby nebyly k žalovanému vyplněny, dále je v dokumentu vyplněno, že žalovaný žije v , adresa, , jeho normativní náklady na bydlení činí , částka, , životní minimum činí , částka, a nezabavitelná částka činí , částka, . V nepodepsaném dokumentu „Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“ je k poměrům žalovaného uvedeno, že žalovaný je svobodný, výše jeho výdajů na bydlení činí , částka, a jeho mzda činí , částka, měsíčně. Z prohlášení samostatného zprostředkovatele ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že , jméno FO, jako pověřený pracovník společnosti , právnická osoba, prohlásil, že žalovaný nemá žádné závazky ani ostatní zjištěné výdaje, nemá problémy se sázkami a hazardními hrami a má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou. Z prohlášení , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že tato osoba se z důvodu spoluužívání nájemního bytu podílí na nájmu s žalovaným částkou , částka, . Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný si pronajal od , tituly před jménem, , jméno FO, vybavenou bytovou jednotku č. 107/5 v , adresa, za částku , částka, měsíčně. Z výplatních lístků žalovaného soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, a v červenci 2024 mu byla vyplacena mzda ve výši , částka, a v srpnu 2024 mu byla vyplacena mzda ve výši , částka, . Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od června do září 2024 soud zjistil měsíční příchozí platby od zaměstnavatele ve výších , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , jeden vklad hotovosti na účet ve výši , částka, a odchozí úhrady , tituly před jménem, , jméno FO, každý měsíc ve výši , částka, . Z předložených výpisů soud zjistil, že žalovaný neprocházel lustrací v insolvenčním rejstříku ani v Centrální evidenci exekucí. Z výpisu z Registru platebních informací ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný má dva spotřebitelské úvěry a jeden revolvingový úvěr a celková částka po splatnosti i celková vymáhaná částka inkasními agenturami činí , částka, .
5.Z listiny označené jako „Bonita smlouvy“ soud zjistil, že žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy dne , datum, částku , částka, . Podle potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, byla téhož dne ve prospěch bankovního účtu žalobkyně připsána částka , částka, z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, s VS , var. symbol, . Podle potvrzení , právnická osoba, . ze dne , datum, byla z účtu žalobkyně odepsána dne , datum, částka , částka, s VS , var. symbol, ve prospěch účtu č. , č. účtu, a částka , částka, s VS , var. symbol, ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, byla z tohoto účtu odeslána částka , částka, na účet č. , č. účtu, s VS , var. symbol, a téhož dne byla na uvedený účet připsána platba ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, s VS , var. symbol, .
6.Z dopisů žalobkyně z , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu splátek smlouvy ve výši , částka, a , částka, . Podle dvou prohlášení , jméno FO, ve spojení se seznamy a přehledy měly být upomínky odeslány obyčejnou zásilkou dne , datum, a dne , datum, . Dopisem ze dne , datum, oznámil zástupce žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu ze smlouvy a současně jej vyzval k úhradě dluhu ve výši , částka, do 7 dnů od odeslání výzvy; podle podacího lístku byl dopis odeslán dne , datum, .
7.Soud nezjistil žádnou pro rozhodnutí relevantní skutečnost z dokumentu označeného jako „email“; předmětný dokument byl soudu předložen ve formátu .pdf a není z něj zřejmé, zda skutečně šlo o e-mailovou zprávu (formát tomuto ani neodpovídá), kým byla odeslána, na jakou adresu a kdy.
8.Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně předložila žalovaným nepodepsaný dokument označený jako „Žádost/Smlouva o spotřebitelském úvěru“ č. , hodnota, , který obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku , částka, a závazek žalovaného hradit 40 měsíčních splátek po , částka, . Částka měla být poskytnuta ve výši , částka, na účet žalovaného a v částce , částka, na účet zprostředkovatele. Z účtu žalovaného byla na účet žalobkyně zaslána dne , datum, částka , částka, . Z bankovního účtu žalobkyně byla odeslána na účet žalovaného dne , datum, částka , částka, . Žalovaný neuhradila žalobkyni na splátkách poskytnuté částky ničeho. Předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů od odeslání.
9.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.
10.Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11.Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13.Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.
14.Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15.Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána a uvedení jeho jména v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalovaného, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít tuto smlouvu v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.
16.Pro případ, že by smlouva měla být posouzena jako platná, je nutné na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením konstatovat, že na tvrzený závazkový vztah mezi účastníky je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému hodlala poskytnout úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nevystupoval jako podnikatel, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Žalobkyně tvrdila a prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného prověřením v dostupných databázích a zohledněním získaných informací od žalovaného, nadto také přistoupila k aplikaci legislativně normovaných částek výdajů a statistických údajů, které jí byly dostupné. Tato svá tvrzení žalobkyně také doložila, když soudu předložila dokumenty, z nichž vycházela, a to včetně výpisů z účtu žalovaného z období před poskytnutím úvěru, nájemní smlouvy, prohlášení spolužijící osoby či výplatních pásek žalovaného. Soud má proto za to, že žalobkyně splnila svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr, neboť z doložených listin nevyplynulo, že by závazky žalovaného přesahovaly jeho příjmy nebo že by se i podle jiných kritérií jednalo o zásadně rizikového klienta. S ohledem na zásadu přiměřenosti rovněž nelze po žalobkyni požadovat, aby vyvíjela ještě další činnosti vedoucí k dalšímu prověřování finanční, sociální, rodinné a majetkové situace žalovaného, a to i s ohledem na výši poskytovaného úvěru, která představuje přibližně výši jednoho měsíčního platu žalovaného.
17.Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , přičemž žalovaný žalobkyni uhradil pouze částku , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že zbývající peněžní prostředky žalobkyni vrátil nebo že se jeho plnění zprostil jinak. Jelikož nebylo prokázáno, že byl mezi účastníky platně sjednán závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má nárok na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud proto rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku , částka, . Žalobkyni dále náleží úrok z prodlení z přiznané částky, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Podle výzvy k úhradě, u které žalobkyně prokázala odeslání žalovanému, měl žalovaný plnit do 7 dnů od odeslání, tj. do , datum, . Žalobkyni byl tedy přiznán úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od , datum, , kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
18.Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, zahrnujících náklady vymáhání a smluvní pokuty, včetně smluvního úroku a zbytku požadovaného úroku z prodlení za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná s ohledem na výše uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru zamítnuta.
19.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizované částky , částka, , úspěšná však byla jen co do částky , částka, , tj. ze 72 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky , částka, , tj. z 28 %. Žalobkyni proto náleží pouze částečná náhrada nákladů řízení ve výši 44 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a náhrady nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky , částka, ve výši , částka, . Celkové náklady řízení činí , částka, . Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení