94 C 136/2024-29

zaplacení 37 578 Kč s příslušenstvím - úvěr

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 10.04.2025 ECLI:CZ:MSBR:2025:94.C.136.2024.1
Sdílet:
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.
II.Žaloba se v části o zaplacenía) částky 12 578 Kčb) úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 37 578 Kč od 16.12.2023 do zaplacenízamítá.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 783 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV.Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 375 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1.Žalobkyně se žalobou doručenou dne 14. 5. 2024 domáhala zaplacení částky 37 578 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 8. 2023, kterou žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, p.l.c., a to s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
2.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 8. 2023, že společnost , Anonymizováno, p.l.c. a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč na účet žalovaného č. ú. , č. účtu, , a to v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal při řádném splacení úvěru do jednoho roku zaplatit úrok ve výši 19 899,24 Kč (v úrokové sazbě 146,95%).
3.Společnost , Anonymizováno, p.l.c. prověřovala při uzavírání smlouvy úvěruschopnost žalovaného pouze z databází, konkrétní poměry u žalovaného nijak nezjišťovala, další skutečnosti či důkazy žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila.
4.Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 včetně seznamu pohledávek, dodatek č. 2 o pokračující koupi pohledávek). Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2024 včetně podacího lístku). Výzvou ze dne 20. 1. 2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 37 578 Kč (předžalobní upomínka, podací lístek).
5.V rámci právního posouzení věci se soud nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda společnost , Anonymizováno, p.l.c před uzavřením smlouvy o úvěru splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být uzavřena s dlužníkem jakožto spotřebitelem (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39), neboť pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-449-13). Společnost , Anonymizováno, p.l.c. však vycházela pouze z databází, aniž by zjišťovala u žalovaného konkrétní příjmy a výdaje, které by také řádně listinami vypovídající o konkrétních příjmech a výdajích žalovaného doložil. Na základě takových údajů nebylo možné při uzavírání smlouvy učinit žádné závěry o tom, zda byl žalovaný úvěruschopný, o tom, jaké jsou jeho reálné poměry (obdobně rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 74 Co 182/2021- 137 ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 94 C 14/2019).
6.Pokud tedy byla následně mezi , Anonymizováno, p.l.c jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem, uzavřena úvěrová smlouva (§ 2395 občanského zákoníku) je tato smlouva neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 9 odst. 1, 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
7.Vzhledem k tomu, že právní důvod plnění žalobkyně odpadl (úvěrová smlouva je neplatná) je třeba na plnění, které žalobkyně poskytla žalovanému ve výši 25 000 Kč, hledět nikoli jako na plnění žalobkyně ze smlouvy, ale jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 občanského zákoníku). Soud proto výrokem I. žalobě co do části jistiny vyhověl.
8.Vzhledem k tomu, že úprava § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud co do lhůty k plnění z toho, že žalovaný není povinen vrátit ihned, ale až v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Mezi účastníky nebyla lhůta k plnění dlužné jistiny ujednána. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní. Soudu nejsou známy sociální a majetkové poměry žalovaného na základě, kterých by bylo možno stanovit lhůtu k plnění. Soud tak měl za přiměřenou lhůtu třiceti dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona).
9.Výrokem II. soud zamítl žalobu co do příslušenství (úroků, úroků z prodlení), na které žalobkyně z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru neměla nárok. Účelem zákona o spotřebitelském úvěru je totiž postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích10. Procesně převážně úspěšné žalobkyni přiznal soud výrokem III. (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 1 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 500 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 504 Kč a soudní poplatek ve výši 1 879 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 783 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.)11. Výrokem III. uložil soud žalobkyni doplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 600 Kč, neboť platební rozkaz nemohl být z důvodu neznámého pobytu žalovaného v České republice vydán (Položka 2 bod 2 přílohy Sazebník poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení § 174a odst. 3 a § 172 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).
Odkazované předpisy
Související rozhodnutí
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení