25 C 62/2023-133

1.Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným jakožto nájemcem uzavřela nájemní smlouvu na nájem bytu č. , hodnota, v domě č.p. 1999, 2000, 2001 na adrese , adresa, na období od , datum, do , datum, . Nájemné bylo sjednáno na částku , částka, měsíčně a zálohy na služby na částku , částka, měsíčně. Žalovaný nezaplatil nájemné za období od října 2022 do ledna 2023 v celkové výši , částka, . Účastníci dne , datum, uzavřeli dohodu o ukončení nájmu, a to ke dni , datum, , kdy byl rovněž byt předán. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, naposledy upomínkou ze dne , datum, .

2.Soud rozsudkem ze dne , datum, žalobě vyhověl, když žalovaný ani obecný zmocněnec se k jednání nedostavili. Rozhodnutí bylo zdůvodněno, že jediné prokázané ujednání účastníků je písemná nájemní smlouva.

3.Odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , rozsudek okresního soudu zrušil s odůvodněním, že okresní soud poučovací povinnost nerealizoval vůči žalovanému důsledně, když z protokolace z ústního jednání ze dne , datum, , kam se dostavil místo žalovaného jeho obecný zmocněnec ani z protokolace z jednání ze dne , datum, , kam se nedostavil žalovaný ani jeho obecný zmocněnec nevyplynulo, že žalovaný byl důsledně poučen o konkrétních důvodech hrozící prohry ve sporu pro neunesení břemene tvrdit nebo prokazovat. Rozhodnutí krajského soudu ze dne , datum, , č.j.: , spisová značka, , bylo účastníkům rozesláno, kdy obecný zmocněnec žalovaného uvedené usnesení obdržel dne , datum, .

4.Soud opětovně nařídil ústní jednání na , datum, , kdy obecný zmocněnec žalovaného předvolání obdržel dne , datum, , přičemž k jednání se následně bez omluvy nedostavil žalovaný ani obecný zmocněnec. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 103 odst 1 o.s.ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.

5.Soud při jednání dne , datum, zopakoval dosavadní průběh řízení. Při prvním nařízeném ústním jednání , datum, prohlásili účastníci za nesporné, že žalovaný užíval předmětný byt v období od , datum, do , datum, a rovněž před tímto obdobím. Dále bylo mezi stranami nesporné, že byla uzavřena nájemní smlouva na období od , datum, do , datum, , kdy se žalovaný zavázal hradit nájem ve výši , částka, a zálohu na služby ve výši , částka, měsíčně, kdy uvedená částka byla splatná k poslednímu dni v měsíci za daný měsíc. Mezi stranami bylo nesporné, že se strany dohodly na ukončení nájmu ke dni , datum, .

6.Obecný zmocněnec při prvním jednání konaném dne , datum, uvedl, že mezi účastníky existovala jiná dohoda a písemná nájemní smlouva byla uzavřena na žádost žalobkyně z důvodu čerpání dávek. Nájem za užívání bytu měl být ze strany žalovaného dle dohody stran hrazen investicí nebo odpracován. Ohledně nájmu měl žalovaný něčeho uhradit v hotovosti, případně žalobkyně získala nějaké platby od úřadu, část nájmu mohla proběhnout zápočtem za rekonstrukci bytu, kdy dle dohody měla být částka , částka, za rekonstrukci započtena na úhradu nájmu. Ačkoli byl obecný zmocněnec soudem vyzván, aby upřesnil přesný rozsah uzavřené dohody ohledně prací, případně investic do bytu, dobu a formu ujednání účastníka, upřesnil ujednání o zápočtu sjednané ceny za nájem, výši vyplacené podpory na bydlení, neučinil tak. Obecný zmocněnec při jednání slíbil dotvrdit svá tvrzení a navrhnout svědky k jednotlivým tvrzením ve lhůtě 14 dnů s ohledem na zdravotní stav žalovaného. Ve svém písemném vyjádření zaslaným elektronicky dne , datum, pouze uvedl, že žalovaný prováděl rekonstrukci bytu a vyklizení a stěhování v celkové hodnotě , částka, a účastníci se dohodli, že za uvedené nebude hradit 2 roky nájemné, pouze platby do fondu oprav a energie. Následně žalovaný byt užíval několik měsíců. Účastníci měli z popudu žalobkyně následně uzavřít „fiktivní“ nájemní smlouvu, aby mohl žalovaný čerpat příspěvek na bydlení. Příspěvek na bydlení měla od úřadu získat za žalovaného žalobkyně a doplatek nájemném po žalovaném nechtěla. Úřad však žádost zamítl a žalobkyně po hádce v prosinci částku po žalovaném vymáhá.

7.Protože žalovaný do jednání nařízeného na den , datum, nedoplnil svá tvrzení ohledně obsahu dohod účastníků, když pouze v rámci odvolání bez bližšího upřesnění uvedl, že účastníci měli spolu uzavřít dohodu o rekonstrukci bytu v hodnotě , částka, , za což měl žalovaný za užívání bytu hradit pouze energie a fond oprav , částka, měsíčně a od listopadu , částka, , přičemž zbytek měl být hrazen jako příspěvek na bydlení, soud při jednání opětovně poučil. Soud v souladu s pokynem krajského soudu dle odstavce 10 usnesení odvolacího soudu č.j. , spisová značka, poučil nepřítomného žalovaného a vyzval jej, aby svá tvrzení doplnil a prokázal, jinak nemůže být ve sporu úspěšný. Žalovaný přes výzvu a poučení o následcích neupřesnil, jaký měl být přesný obsah dohody účastníků, když zůstalo pouze u o obecných tvrzení, že žalovaný měl provést neurčitou rekonstrukci v neurčité hodnotě. Žalovaný při prvním jednání dne , datum, uváděl hodnotu rekonstrukce ve výši , částka, , následně při písemném vyjádření ze dne , datum, (č.l. 30 ) již uváděl částku , částka, a v rámci odvolání proti rozsudku ze dne , datum, (č.l. 60) opětovně částku , částka, . Žalovaný blíže neupřesnil, čeho se měla rekonstrukce týkat, kdy měla probíhat a jaké přesně protiplnění od žalobkyně měl žalovaný získat, přičemž žalobkyně dohodu s žalovaným ohledně rekonstrukce popřela. Žalovaný nejen neupřesnil obsah dohody, ale neupřesnil rovněž kdy k dohodě mělo dojít a kdo byl uzavření dohody přítomen. Ohledně protiplnění ze strany žalobkyně žalovaný ve vyjádření ze dne , datum, (č.l. 30) tvrdil, že se měli účastníci dohodnout, že žalovaný po dobu dvou let nebude hradit nájem, ale hrazeny budou pouze náklady za fond oprav a energie, aniž by uvedl od kdy do kdy uvedené období mělo běžet. Následně v rámci odvolání ze dne , datum, již žádné období sníženého nájmu neuváděl. Při prvním jednání dne , datum, žalovaný neurčitě uváděl, že mělo snad dojít k započtení vzájemných pohledávek. Tvrzení žalovaného ohledně ujednání účastníků zůstala neurčitá a neprokázaná. Žalovaný dále neurčitě tvrdil, že některé platby z jeho strany vůči žalobkyni proběhly, aniž by je blíže specifikoval a prokázal. Další platby za žalovaného měly dle jeho tvrzení při prvním jednání dne , datum, proběhnout od úřadu. Rovněž uvedené platby žalovaný v rámci řízení neupřesnil ani neprokázal. Žalovaný dále tvrdil, že uzavření písemné nájemní smlouvy mezi účastníky, včetně následné dohody o ukončení nájmu učiněné rovněž v písemné podobě, bylo pouze fiktivní, když uvedená smlouva nebyla pravdivá, ale měla za účel přesvědčit úřad k vyplácení příspěvku na bydlení, který by získala žalobkyně. Uvedené žalovaný neuváděl při ústním jednání dne , datum, , ale až v následném vyjádření ze dne , datum, . Z vyjádření žalovaného vyplývá, že se společně s žalobkyní chtěli dopustit protiprávního jednání a na úkor českého státu na základě uvedených nepravdivých údajů získat majetkový prospěch. Žalobkyně uvedené popřela. Žalovaný svá tvrzení nijak neprokázal.

8.Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav. Žalobkyně je výlučným vlastníkem bytové jednotky 2000/5 v budově č.p. 1999, 2000, 2001 v Plzni, , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalovaný užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, a žalovaný se zavázal za užívání domu hradit nájemné ve výši , částka, a zálohy na služby ve výši , částka, . Splatnost nájemného byla sjednána do posledního dne měsíce za měsíc, za který se platí. Doba nájmu byla uvedena od , datum, do , datum, . Následně si účastníci dohodli ukončení nájmu ke dni , datum, . Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení částky ve výši , částka, .

9.Podle § 2201 odstavec 1 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen Občanský zákoník) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10.Podle § 2235 odstavec 1 Občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

11.Podle § 6 odstavec 1,2 Občanského zákoníku má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

12.Podle § 7 Občanského zákoníku se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

13.Podle § 8 Občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14.Soud zjištěný skutkový stav hodnotí následovně. Mezi účastníky byla prokazatelně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. a § 2235 a násl. Občanského zákoníku, jejímž předmětem je právo žalované užívat k zajištění bytových potřeb byt popsaný shora a ze které současně plyne povinnost platit nájemné ve výši , částka, a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v smyslu § 2246 a § 2247 Občanského zákoníku ve výši , částka, . Byt byl užíván žalovaným minimálně v době od , datum, do , datum, , kdy byl nájemní vztah dohodou účastníků ukončen a byt žalobkyni předán zpět.

15.Žalovaný neurčitě tvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena dříve jiná dohoda, aniž by dotvrdil přesný obsah uzavřené dohody, ačkoli k tomu byl vyzván. Tvrzení žalovaného přes výzvu soudu zůstalo neurčité. Žalovaný neuvedl, kdy a kde měla být dohoda uzavřena, jakou formou dohodu uzavřeli, co přesně bylo předmětem ujednání. Zůstalo nedotvrzeno, kdy a co měl žalovaný provést a jaké bylo protiplnění ze strany žalobkyně. Při prvním jednání zmocněnec žalovaného tvrdil, že hodnota prací byla sjednána ve výši , částka, , ale v písemném vyjádření (č.l. 30) již uváděl , částka, , následně v odvolání opět částku , částka, , aniž by rozpor vysvětlil. Jeho tvrzení zůstalo v obecné rovině ohledně předmětu a rozsahu díla a zcela postrádalo dobu, kdy byla smlouva uzavřena a kdy mělo být dílo dokončeno a předáno. Rovněž ohledně údajně sjednaného bezplatného užívání bytu žalovaný neuvedl, od kdy mělo k užívání bytu dojít, když pouze uvedl dobu užívání bytu po dobu dvou roků. Ve svém písemném vyjádření již žalovaný neuváděl, kdy a jaké platby měl žalovaný žalobkyni uhradit, ačkoli podle předchozího tvrzení při jednání mělo k nějakým úhradám dojít. Rovněž ve svém písemném vyjádření uvedl, že dohoda účastníků o bezplatném užívání bytu obsahovala závazek žalovaného hradit energie a platby do fondu oprav. Tvrzení žalovaného jsou nejen neurčitá, ale rovněž nevěrohodná. Žalovaný nejen neupřesnil rozsah, předmět ani způsob rekonstrukce, ale průběžně měnil její hodnotu a měnil i svá tvrzení ohledně jím hrazených plateb. Pochybnosti má soud rovněž ohledně hrazení nákladů rekonstrukce, když žalovaný vzhledem ke svojí nemajetnosti byl osvobozen v tomto řízení od soudních poplatků. Jediný příjem žalovaného je ve výši okolo , částka, měsíčně, což vzbuzuje pochybnosti, z jakých prostředků měl údajnou rekonstrukci hradit. Pochybnosti vzbuzuje i skutečnost, že žalovaný, ač měl mít s žalobkyní ujednání o užívání bytu, měl uzavřít následně fiktivní písemnou nájemní smlouvu za účelem spáchání podvodu. Věrohodnost předložené písemné nájemní smlouvy naproti tomu podporuje skutečnost, že písemně byla účastníky uzavřena i dohoda o ukončení této „fiktivní“ nájemní smlouvy. Soud tak nemá prokázanou jinou dohodu účastníků, než byla doložená nájemní smlouva. Soud nemá důvod pochybovat o úmyslu účastníků uzavřít předloženou písemnou nájemní smlouvu na předmětný byt a její následné ukončení. Pokud by účastníci neměli úmysl uzavřít nájemní smlouvu, která měla být dle tvrzení žalovaného uzavřená bez dostatku vůle účastníků, postrádalo by smysl takovou smlouvu následně písemnou dohodou předčasně končit. Uvedená dohoda o skončení nájmu bytu a jeho vyklizení neobsahuje žádnou zmínku o případném závazku ze strany žalobkyně vůči žalovanému. Žalovaný byt v souladu s dohodou vyklidil a předal žalobkyni. Soud shledal nelogickým, proč by smlouvu, která měla být dle žalovaného jen předstíraná, účastníci následně písemně dohodou ukončili a žalovaný byt v souladu s ujednáním o skončení údajně neplatné nájemní smlouvy byt vyklidil. A zároveň účastníci současně nijak neřešili údajný závazek žalované vůči žalovanému ohledně úhrady za provedenou rekonstrukci a vyklizení. Soud tak má za to, že pokud vůbec byla nějaká dohoda účastníků před uzavřením nájemní smlouvy, došlo uzavřením předložené nájemní smlouvy k její změně. Žalovaný svoji obranu postavil na neurčitých tvrzeních, které ani po výzvě a poučení soudu o následcích svá tvrzení řádně nedoplnil ani neprokázal. Soud obecně předpokládá v souladu s § 7 Občanského zákoníku, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Pokud sám žalovaný tvrdí, že jednal v rozporu s právem, pak jeho chování dle § 8 Občanského zákoníku nezasluhuje ochrany. Soud tak předpokládá, že účastníci při uzavírání nájemní smlouvy jednali poctivě a v dobré víře, když nebyl v tomto řízení prokázán opak.

16.Vzhledem k tomu, že tvrzení žalovaného zůstala neurčitá a žalovaný ani jeho zmocněnec se k jednání nedostavili a nemohli tak tvrzení dotvrdit, neprovedl soud jako důkaz výslech navržených svědků, když nebylo patrno, jaké tvrzení má být jejich svědectvím prokázáno. Z vyjádření žalovaného nevyplynulo, k jaké skutečnosti měli být svědci voláni, zda byli přítomni přímo ujednání účastníků nebo mají dosvědčit pouze některou část tvrzení. Žalovaný rovněž doložil elektronickou komunikaci svědkyně , jméno FO, a žalobkyně a rovněž písemné vyjádření , jméno FO, , ze kterých však žádné ujednání účastníků ani podvodné jednání účastníků nevyplývá. Není ani v rozporu s písemnou smlouvou, když uvedené částky , částka, a , částka, tvoří položky za fond oprav a energie dle písemné nájemní smlouvy. V internetové komunikaci není ani slovo „nájem“ v souvislosti s uvedenými platbami zmiňován, přičemž není vyloučené, že oba účastníci věřili, že část nájmu bude žalovaný hradit z příspěvku na nájem. Vyjádření , jméno FO, , které nesplňuje náležitosti svědectví, neobsahuje konkrétní skutečnosti, kterých se má týkat, navíc z něj vyplývá, že ujednání účastníků přítomna nebyla, přesný obsah ujednání nezná a informace čerpá toliko z doslechu. Soud tak nemá prokázanou jinou dohodu účastníků, než byla doložená nájemní smlouva.

19.Splatnost nájemného byla nájemní smlouvou dohodnuta do posledního dne měsíce za měsíc, za který se platí. Prodlení žalované se zaplacením nájemného za říjen 2022 tedy nastalo dne , datum, a v následujících měsících obdobně vždy k prvnímu dne měsíce. Proto soud vyhověl žalobě i ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužného nájemného, a to s odkazem na § 1970 Občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení v převážné míře úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, podání žaloby, vyjádření k návrhu žalovaného, 3x účast při jednání, vyjádření k odvolání žalovaného), dále 2 úkony po , částka, představující poloviční úhradu za předžalobní výzvu a odvolání do rozhodnutí o nákladech řízení , coby úkon v § 11 odst. 2 a. t., včetně 8 paušálních náhrad výdajů po , částka, a jeden po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .