46 C 70/2025-65

zaplacení 22 782,04 Kč s příslušenstvím

Okresní soud ve Zlíně Datum rozhodnutí: 16.09.2025 ECLI:CZ:OSZL:2025:46.C.70.2025.1

I.Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 782,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 782,04 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení, zastavuje.

II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III.Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV.Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 625 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1.Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 782,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 782,04 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného prostřednictvím internetu dne 3. 6. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 2 782,04 Kč nejpozději dne 4. 12. 2024, avšak žalovaný ničeho neuhradil i přes zaslanou upomínku ze dne 18. 1. 2025. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, příslušnou dokumentací však nedisponuje a pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje, aby její nárok posoudil v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2.Podáním ze dne 9. 9. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 2 782,04 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 782,04 Kč od 5. 12. 2024 do zaplacení. Soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavil. Přitom podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci (výrok I).

3.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav4. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 3. 6. 2024 o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 122,98 % ročně do 5 měsíců od poskytnutí úvěru (viz Smlouva). Společnost zaslala dne 3. 6. 2024 na účet vedený na jméno žalovaného částku 20 000 Kč s VS odpovídajícímu číslu Smlouvy (viz výpis z běžného účtu, sdělení , právnická osoba, .).

5.Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 4. 2024 do poskytnutí úvěru je patrno, že za měsíc 4/2024 činily příjmy žalovaného 629 345 Kč a výdaje celkem 634 119,64 Kč a v měsíci 5/2024 činily příjmy žalovaného 1 907 232 Kč a výdaje 1 961 233,78 Kč. Větsinu příjmů i výdajů přitom tvořily částky zasílané a přijaté z účtů společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Dne 5. 4. 2024 byla na tento účet připsána částka 8 000 Kč s popisem „Pujcka od , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, dne 5. 4. 2024 částka 18 000 Kč a 2 000 Kč s popisem „pujcka dle smlouvy od , Anonymizováno, , právnická osoba, .“, dne 7. 4. 2024 částka 4 200 Kč s popisem „Vás , Anonymizováno, úvěr“, dne 15. 5. 2024 částka 15 000 Kč a 5 000 Kč s popisem „pujcka dle smlouvy od , Anonymizováno, , právnická osoba, .“, dne 17. 5. 2024 částka 8 500 Kč od s popisem „, Anonymizováno, pujcka“ a dbe 28. 5. 2024 částka 190 000 Kč s popisem „Zápůjčka. Splatnost 30. 6. 2024“ (viz výpis z běžného účtu).

6.Dne 12. 12. 2024 si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla pod položkou č. , hodnota, uvedena pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne 18. 1. 2025 oznámila postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně, která jej současně vyzvala k zaplacení částky 22 345,52 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek vč. dodatku a přílohy, výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Žalovaný ničeho neuhradil (nezpochybněné tvrzení žalobkyně).Právní posouzení věci7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8.Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9.Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne 12. 12. 2024 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 18. 1. 2025, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11.Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14.Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15.Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Společnost však v daném případě nedisponovala žádnými údaji o výši příjmů a výdajů žalovaného, nezjišťovala, zda je žalovaný zaměstnán či pobírá dávky státní sociální podpory a nezkoumala ani výši jeho výdajů na bydlení, jídlo, dopravu atd. Společnost tak zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, když neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI) a nevyžádala si ani potřebné dokumenty, ze kterých by zjistila příjmy a výdaje žalovaného, jako například pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu či výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého je navíc patrné, že výdaje žalovaného činily v měsíci 4/2024 634 119,64 Kč a v měsíci 5/2024 činily 1 961 233,78 Kč, přičemž jsou tvořeny zejména částkami, které žalovaný zasílal na účty sázkových kanceláří. Ačkoliv příjmy žalovaného v uvedených měsících činily 629 345 Kč a 1 907 232 Kč, jejich zdrojem byly opět sázkové kanceláře. Nadto je z uvedeného účtu patrné, že žalovanému byly před uzavřením Smlouvy poskytnuty jiné nebankovní úvěry a zápůjčky. Majetková situace žalovaného tak vůbec nebyla dobrá, žalovaný měl jiné nebankovní půjčky a současně vydával značné částky na hazardní hry, které přesahují příjmy, které nicméně opět plynuly z hazardních her a jsou tedy u něj zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí zápůjčky. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.

16.S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

17.Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelských úvěrů založených Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s náhradou účelně vynaložených nákladů, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

18.Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z.

19.Žalovanému byla poskytnuta od Společnosti částka 20 000 Kč. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neposkytl Společnosti ničeho.

20.Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

21.Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 20 000 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalovaného zůstaly soudu pro jeho pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok III).Náklady řízení a lhůta k plněníO náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 20 000 Kč (jistina úvěru), naopak žalobou požadovala celkem částku 25 058,05 Kč (jistina 20 000 Kč + úrok ve výši 2 782,04 Kč + úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 22 782,04 Kč od 5. 12. 2024 v kapitalizované výši 2 276,01 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 79,8 % v poměru k neúspěchu 20,2 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 59,6 %. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 727 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 912 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění) á 400 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč [§ 14b odst. 1, 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 59,6 % z výše uvedené částky 2 727 Kč, tedy částku 1 625 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV.).

22.Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

8 C 21/2026-66 30.03.2026

zaplacení 53 096 Kč s příslušenstvím

36 C 2/2026-30 25.03.2026

zaplacení 56 900 Kč s příslušenstvím

46 C 21/2026-32 24.03.2026

vyklizení parkovacího stání

46 C 19/2026-24 24.03.2026

zaplacení 12 762 Kč s příslušenstvím

46 C 125/2025-41 24.03.2026

zaolacení 22 494,81 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	46 C 70/2025-65
Soud	Okresní soud ve Zlíně
Soudce	Mgr. Tomáš Pavlíček
Datum rozhodnutí	16.09.2025
Datum zveřejnění	23.10.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSZL:2025:46.C.70.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

46 C 70/2025-65

zaplacení 22 782,04 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení