17 C 63/2024-95

Zdejší soud rozhodl ve věci dne 4. 4. 2025 rozsudkem pod č.j. 17 C 63/2024-89, jímž uložil žalované povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předcházejícího měsíci, na který se výživné hradí, a to počínaje dnem 25. 7. 2024 (výrok I.), uložil žalované uhradit žalobkyni dlužné výživné za období od 25. 7. 2024 do 30. 4. 2025 ve výši 23 065 Kč prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4 613 Kč, které jsou pod ztrátou výhody splátek splatné společně se splátkami běžného výživného, a to počínaje právní mocí rozsudku (výrok II.) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).Soud však nerozhodl o celém předmětu řízení, když při vyhlášení rozsudku opomněl vyhlásit zamítavou část rozhodnutí, činí tak tedy tímto doplňujícím rozsudkem v souladu s § 166 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), neboť rozsudek dosud není pravomocný, jelikož účastnicím dosud neuplynula lhůta k podání odvolání, a soud tak může tento rozsudek doplnit i bez návrhu.Žalobkyně se v řízení domáhala, aby žalované byla stanovena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně počínaje říjnem 2023 a aby byla žalované stanovena povinnost uhradit jí částku 13 000 Kč na nákup skládacího ultra lehkého venkovního chodítka, které projede uličkou uvnitř městské hromadné dopravy, to vše do doby, než žalovaná zajistí pro žalobkyni byt dle dohody se zápisem v katastru doživotního práva užívání. Shora uvedeným rozsudkem soud stanovil žalované povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 2 500 Kč počínaje dnem 25. 7. 2024 (k tomu viz rozsudek ze dne 4. 4. 2025), ve zbytku neshledal žalobu důvodnou, a proto ji v této zbývající části tímto doplňujícím rozsudkem zamítl.