29 Co 61/2025-68

1.Okresní soud napadeným rozsudkem výrokem I zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, , výrokem II rozhodl, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a výrokem III rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud rozsudek odůvodnil tak, že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím, a to z titulu dlužného plnění a smluvních pokut ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, na dobu 30 měsíců, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu žalované do odběrného místa na adrese , adresa, . Účinnost smlouvy byla stanovena na den , datum, . Účastnice sjednaly ve shora uvedené smlouvě v článku označeném jako „smluvní sankce“ smluvní pokutu ve výši násobku , částka, pro kategorii domácnost a počtu kalendářních měsíců po dni ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. V tomtéž článku sjednaly smluvní pokutu ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní. Uvedený článek obsahuje i sankce pro dodavatele ve výši , částka, za neprovedení změny dodavatele a přerušení dodávky do odběrného místa, dále ve výši , částka, pro případ prodlení přesahující 10 dní s vrácením přeplatku nad , částka, . Výše měsíční zálohy byla stanovena na částku , částka, . Žalovaná odebírala elektřinu od , datum, . Spotřebovala celkem , hodnota, MWh elektřiny za , částka, . Žalobkyně vyúčtovala fakturou (opravným vyúčtováním) z , datum, cenu za dodávky elektřiny v období od , datum, do , datum, se splatností , datum, . Smluvní pokutu ve výši , částka, žalované vyúčtovala dne , datum, . Za předčasné ukončení smlouvy byla dále žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši , částka, (za 16 měsíců po , částka, ).

2.Okresní soud vyhověl žalobě v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kupní ceny za dodanou elektrickou energii ve výši , částka, , a v části, jíž se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve , částka, za prodlení s platbou faktury VS č. , var. symbol, . V části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, shledal tento požadavek neoprávněným. Vyšel z toho, že ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení odběru elektřiny je neplatné. Po právní stránce odůvodnil rozsudek podle § 11c, § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, § 1813 a § 1815 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále je „o. z.“). Dále vyšel ze znění článku 12 odst. 2, 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne , datum, , o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU. Uvedl, že i přesto, že zákonodárce dosud směrnici ze dne , datum, (ani směrnici ze dne , datum, ) neimplementoval celou, lze se na směrnici odvolat vzhledem k tzv. přímému účinku norem evropského práva. Poukázal na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-679/18 OPR-Finance, ze kterého dovozuje, že vnitrostátní soudy jsou povinny vykládat normy vnitrostátního práva v co největším možném rozsahu eurokonformně. Dále uvedl, že se jedná o poplatek za ukončení smlouvy zákazníkovi (žalované), který z vlastní vůle, byť nejednáním spočívajícím v přerušení plateb, ukončil odběr elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby. Poukázal, že žalobkyně nedokládá přímou hospodářskou ztrátu způsobenou ukončením smlouvy, pouze zavádějícím způsobem zmiňuje předpokládanou spotřebu. Připustil, že žalobkyně reagovala na rozhodovací činnost odvolacího soudu ohledně systematického zařazení smluvních pokut novým označením oddílu, jakož i na výhrady o nerovnováze v právech a povinnostech spotřebitele. I nadále však v textu smlouvy používá drobné písmo a stále existuje rozpor mezi vymezením smluvní povinnosti, jejíž porušení má být sankcionováno, a účelem, k němuž má smluvní pokuta sloužit. Koncipování smluvní pokuty je výrazně vychýleno v neprospěch odběratele. Došlo ke zvýšení sazby smluvní pokuty za porušení uvedené povinnosti na dvojnásobek (ze , částka, na , částka, ). Z těchto důvodů soud prvního stupně neshledal nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, po právu. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 16%, žalované však náklady řízení, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly.

3.Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, jímž napadla výhradně zamítavý výrok I a výrok III o nákladech řízení. Namítá, že účastnice ujednaly smluví pokutu ve smlouvě v části „smluvní sankce“ zahrnující případnou náhradu škody vzniklou tím, že zákazník neodebere nasmlouvané množství elektřiny, a to ve výši , částka, za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Oproti tomu zákazník v části smlouvy „prohlášení zákazníka“ výslovně prohlašuje, že uzavřením smlouvy na dobu určitou získává výhodu v podobě jistoty nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu. Současně je zákazník poučen, jaké činnosti je žalobkyně nucena konat v souvislosti se smlouvou uzavřenou na dobu určitou a jaké škody žalobkyni vznikají v důsledku ukončení smlouvy před sjednaným datem. Okresní soud neodůvodnil, z čeho dovozuje, že dle § 1813 o. z. nerovnováha práv nebo povinností je významná a odporuje požadavku přiměřenosti. K tomu, aby ujednání o smluvní pokutě bylo zakázané dle § 1813 o. z., je třeba posoudit nejen to, jestli smluvní ujednání zakládá nerovnováhu, ale také to, zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem poctivosti a zda je významná. Pominul, že ujednání o smluvní pokutě je vyvažováno výhodou pro žalovanou v podobě pevné a zvýhodněné ceny elektřiny, a neporovnával práva a povinnosti stran jako celek. Jednání žalobkyně je regulováno a porušením povinností se vystavuje riziku správních sankcí. Vytýká okresnímu soudu, že se nezabýval otázkou přiměřenosti ani tím, zda je nerovnováha významná. Zabýval se otázkou přímé účinnosti směrnice, která na projednávanou věc nedopadá, neboť žalovaná smlouvu neukončila, směrnice nadto smluvní pokutu nezakazuje. Směrnice byla do českého právního řádu implementována, ochrana spotřebitelů před nepřiměřenou sankcí za ukončení smlouvy je dána ust. § 1813 a § 1815 o. z. Mezi stranami byla sjednána měsíční záloha ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, /měsíc. Takový poměr nemůže naplňovat kritérium nepřiměřenosti a významné nerovnováhy. K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Nesouhlasí s názorem okresního soudu, že přerušením plateb žalovaná vyjádřila vůli smlouvu ukončit, naopak se jedná o nepoctivé jednání žalované, porušující její smluvní závazky i obecně závazné právní předpisy. Smlouvu ukončila žalobkyně odstoupením od smlouvy. V této souvislosti poukázala na zákonnou definici neoprávněného odběru elektřiny, který je zakázán energetickým zákonem. V poměrech českého energetického trhu nelze dodávat energie zákazníkovi, který poruší platební povinnosti ze smlouvy. Pokud okresní soud vytýká žalobkyni, že nedoložila hospodářskou ztrátu, která jí v důsledku porušení smlouvy žalovanou vznikla, pak ji měl vyzvat k doplnění tvrzení. Navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Pokud odvolací soud shledá podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí, nechť jej změní a žalobě v plném rozsahu vyhoví a žalobkyni přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4.Odvolací soud podle ustanovení § 214 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním dotčeném rozsahu, tj. ve výrocích I a III, (§ 212 o. s. ř.) a přezkoumal též jemu předcházející řízení, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5.Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila, jednání krajského soudu se neúčastnila a po celou dobu soudního řízení zůstala zcela pasivní.

6.Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu učiněných na základě dokazování vedeného podle listin předložených žalobkyní. Bylo tak okresním soudem objasněno, že mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (kategorie Domácnost) na dobu určitou 30 měsíců (s možností prolongace o 24 měsíců), na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii do doběrného místa na drese , adresa, , a to s účinností od , datum, . Žalovaná se zavázala platit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu dle ceníku žalobkyně a měsíční zálohy ve výši , částka, . Na straně žalované došlo k opakovanému porušení platebních povinností dle této smlouvy nezaplacením záloh za měsíce únor a březen 2023, jak vyplývá z upomínky ze dne , datum, a , datum, . Žalobkyně z tohoto důvodu odstoupila dne , datum, od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností. Pro tuto situaci si smluvní strany ve smlouvě v odstavci „smluvní sankce“ ujednaly, že pokud zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je dodavatel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši násobku částky , částka, pro kategorii domácnost a počtu kalendářních měsíců (včetně započatých a nedokončených) následujících po dni ukončení nebo přerušení dodávky žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Shodná sankce je vázána i na případ, že zákazník dodavateli znemožní dodávku, předčasně ukončí smlouvu či změní dodavatele v rozporu se závazkem na dobu určitou. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Ve prospěch zákazníka byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, , kterou je povinen uhradit dodavatel, pokud neprovede změnu dodavatele, nezahájí dodávku dle smlouvy či dojde k přerušení dodávky do odběrného místa zákazníka. Konečně byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, v případě prodlení více než 10 dní s vrácením přeplatku nad , částka, .

7.V právním hodnocení uvedených skutkových zjištění okresní soud správně uzavřel, že smlouva podléhá primárně režimu zákona č. 458/2020 Sb., energetický zákon, a subsidiárně zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

8.Podle § 2048 věty prvé o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9.Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, a na závazky z nich vzniklé.

10.Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

11.Podle § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

12.Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

13.Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14.Institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jejichž smyslem je zajištění splnění povinností, představujících obsah závazků. Účelem smluvní pokuty je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Při porušení smluvní povinnosti stíhá dlužníka nepříznivým následkem v podobě vzniku povinnosti k úhradě další peněžité částky (sankční charakter).

15.V projednávané věci byla mezi účastnicemi platně sjednána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou 30 měsíců. Žalovaná svoji povinnost včas a řádně hradit zálohy za dodávanou komoditu neplnila, což bylo důvodem pro odstoupení žalobkyně od smlouvy, a tedy předčasného ukončení smluvního vztahu účastníků. Ještě předtím dne , datum, a dne , datum, upozornila žalovanou na možné přerušení dodávky a možné ukončení smlouvy, pokud závazky v poskytnuté lhůtě neuhradí. K ukončení dodávky elektrické energie došlo dne , datum, , jak vyplývá z vyúčtování dodávky elektřiny č. , hodnota, ve znění opravného vyúčtování č. , hodnota, . Téhož dne žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši , částka, za předčasné ukončení smlouvy (tj. 16 měsíců po , částka, ).

16.V daném případě povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu za porušení povinnosti odebírat nasmlouvané množství elektřiny do konce doby trvání smlouvy vychází z uzavřené smlouvy. Účastnice si ujednaly vznik práva na smluvní pokutu jen ve vazbě na porušení smluvní povinnosti, aniž by bylo toto právo zároveň vázáno na odstoupení žalobkyně od smlouvy [viz článek ve smlouvě označený jako „smluvní sankce“ bod (i)]. Obecně je takové ujednání, které váže vznik práva na zaplacení smluvní pokuty na porušení povinnosti zákazníkem a zároveň na ukončení dodávky obchodníkem, možné (viz obdobně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem však musí být dostatečně srozumitelné a transparentní. Podle čl. 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne , datum, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (na niž odkazuje okresní soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí) je možné účtovat smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy o dodávce elektřiny, ale pouze za určitých podmínek: smlouva musí být na dobu určitou s pevnou cenou, výstupní poplatek (smluvní pokuta) musí být přiměřený a odůvodněný, zákazník musí být o výši a podmínkách pokuty informován před uzavřením smlouvy, poplatek nesmí být překážkou pro změnu dodavatele. V projednávané věci však žalovaná neprojevila vůli ukončit dodávku elektrické energie od žalobkyně ani změnit dodavatele. Nic takového z provedených důkazů nevyplynulo. Nelze to dovodit jen ze skutečnosti, že nezaplatila zálohy za měsíce únor a březen 2023, neboť to samo o sobě (bez dalšího) neznamená, že by chtěla (měla vůli) ukončit dodávku či změnit dodavatele, pokud současně neučinila jakýkoliv jiný krok, který by k tomu směřoval. Nezaplacení záloh za uvedené měsíce tak nepředstavuje (ani konkludentní) projev vůle, který by směřoval k ukončení dodávky či změně dodavatele. Jde toliko o opakované porušení ze smlouvy vyplývající platební povinnosti žalovanou, které následně vedlo k tomu, že žalobkyně před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy ukončila dodávku elektrické energie do smluveného odběrného místa. Právní předpisy ani uvedená směrnice přitom nezakazují ujednání smluvní pokuty pro takový případ.

17.V projednávané věci odvolací soud nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované jako spotřebitelky neshledává, a to i s přihlédnutím k výši sankce, kterou nelze považovat za nepřiměřenou. Sjednaná záloha na dodávky elektrické energie činila měsíčně , částka, . Sazba smluvní pokuty , částka, za každý měsíc nerealizované smlouvy tedy představuje cca. 40 % sankci v poměru k předepsané výši měsíčních záloh. Taková výše nečiní sjednanou smluvní pokutu nepřiměřenou (k přiměřenosti výše smluvní pokuty srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, či sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

18.Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s dobrými mravy znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za taková se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy (typicky obchodní podmínky, na něž smlouva pouze odkazuje). Stěžejní ochranou spotřebitele v případě sjednávání smluv je informační povinnost kladená na dodavatele (podnikatele). Spotřebitel by měl být natolik informován, aby byl schopen se kvalifikovaně rozhodnout, zdali uzavře smlouvu či nikoliv.

19.Je třeba zdůraznit, že v předmětné věci je ujednání o smluvní pokutě obsaženo na jedné ze dvou stran smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě není nikterak skrýváno, je součástí smlouvy samotné. Nelogičností či nepřehledností text smlouvy netrpí. , jméno FO, zjevné, že při běžné opatrnosti neměla ujednání na druhé straně smlouvy, jejíž text není nijak rozsáhlý, žalované coby spotřebitelce uniknout. Z ničeho nevyplynulo, že by jí nebyla dána objektivní možnost seznámit se plně s obsahem smlouvy. Ujednání stran o smluvní pokutě je srozumitelné a určité. Obsah ujednání o smluvní pokutě ve výši , částka, za každý měsíc nenaplněného trvání smlouvy sjednané na dobu určitou, a to pro opakované porušení povinnosti zákazníka související s dodávkou, nenaplňuje kritéria stanovená v § 1813 o. z., neboť v jeho důsledku ve smluvním vztahu účastníků významná nerovnováha nenastává. Přiměřenost smluvní pokuty byla posouzena s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval vzájemným poměrem mezi původní a sankční povinností. V úvahu bylo třeba rovněž vzít výši smluvní pokuty, která žalobkyni alespoň částečně nahrazuje škodu, vzniklou nedodržením smluvních podmínek v souvislosti s tím, že je jako obchodník s elektřinou povinna zajistit dostatečnou kapacitu pro všechny zákazníky s náležitým předstihem (tedy nakoupení elektřiny pro všechny její zákazníky). Uzavřením smlouvy na dobu určitou měla žalovaná zaručenou neměnnost ceny za dodávku elektřiny po dobu 30 měsíců.

20.V dřívějších rozhodnutích týkajících se obdobných smluv téže žalobkyně odvolací soud dospěl k závěru, že naznačenému požadavku transparentnosti a srozumitelnosti pro spotřebitele smlouva v části ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení dodávky elektřiny neodpovídala. Od těchto předchozích smluv se však smlouva účastnicemi uzavřená dne , datum, výrazně liší. Ujednání o smluvní pokutě je v nyní posuzovaném případě obsaženo (jako i dříve) ve smlouvě samotné (a nikoliv jen v obchodních podmínkách). Nově, narozdíl od dřívějšího znění smlouvy, kde byla neočekávaně zahrnuta mezi „ostatní ujednání“, jsou ujednání o smluvních pokutách logicky zařazena do oddílu „smluvní sankce“. I spotřebitel průměrného rozumu tak musí při běžné opatrnosti zaznamenat, že smlouva obsahuje ujednání o smluvních sankcích, a tomuto oddílu smlouvy věnovat pozornost, byť jsou tato smluvní ujednání ve smlouvě zachycena drobným písmem. Tak je tomu oproti dřívějším zněním smlouvy, kde ujednání smluvních sankcí zůstávalo do značné míry skryto, neboť označení „ostatní ujednání“ evokovalo dojem jejich menšího významu. Navíc nejvýznamnější smluvní pokuta za nedodržení délky závazku nebyla uvedena jako první z vícero druhů smluvních pokut, nýbrž následovala bez grafického odlišení až za jinými. Oproti tomu nyní je uvedena jako první. Ujednání o smluvní pokutě je tak nyní v textu smlouvy logicky umístěno a dobře viditelné.

21.Za stěžejní odvolací soud považuje i to, že (na rozdíl od dřívější verze) nyní smlouva obsahuje v části „prohlášení zákazníka“ vysvětlení důvodů a významu tohoto zajišťovacího institutu. Je zde totiž vysvětleno, že žalobkyně musí dle uzavřených smluv na dobu určitou zajišťovat příslušné množství energie, pročež jí vzniká legitimní očekávání určitého odběru. Zákazník profituje jistotou nezvýšení ceny elektřiny po sjednanou dobu oproti variantně nabízené smlouvě na dobu neurčitou. Je však zavázán k pokutě s funkcí náhrady škody, pokud z důvodů na jeho straně dojde předčasnému ukončení smlouvy na dobu určitou či ukončení dodávky od žalobkyně.

22.Lze tak shrnout, že utvrzovací instituty již nejsou ve smlouvě pro běžného spotřebitele skryty.

23.Nová úprava smluvního vztahu obsahuje sankce i pro případ porušování smluvních povinností ze strany dodavatele, jak uvedeno shora. Není tedy smluvními pokutami sankcionováno výlučně jednání spotřebitele, nýbrž vztah je vyvážen smluvními pokutami pro případ porušení povinností ze strany dodavatele.

24.Na rozdíl od soudu prvního stupně tak odvolací soud dospěl k závěru, že ve smlouvě byla jejími stranami platně sjednána smluvní pokuta podle § 2048 o. z. pro případ předčasného ukončení dodávky žalobkyní z důvodu opakovaného porušení platebních povinnosti žalovanou. Odvolací soud příslušná ujednání shledává srozumitelnými i přiměřenými s tím, že sjednaná smluvní pokuta nezakládá výraznou nerovnováhu stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 1813 o. z.

25.Odvolací soud uzavírá, že jelikož žalovaná opakovaným porušením platební povinnosti (nezaplacením záloh za měsíce únor a březen 2023) způsobila nedodržení sjednané doby trvání smlouvy, vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle § 2048 o. z. Její výše se odvíjí od počtu měsíců, jež měly uplynout po dni ukončení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy, a sjednané výše , částka, měsíčně. V daném případě se jedná o 16 měsíců (smlouva byla účinná od , datum, , ukončena , datum, , doba trvání smlouvy byla sjednána do , datum, ). Odvolací soud nezjistil žádné další skutečnosti, které by odůvodňovaly přijetí závěru, že přiznání nároku na smluvní pokutu v uvedené výši je v rozporu s principy ochrany slabší strany a že by proto mělo být opodstatněno narušení zásady autonomie vůle a rovnosti stran soukromoprávního vztahu kogentní ochranou spotřebitele. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, (tj. za 16 měsíců nedodržení trvání smlouvy po , částka, ). Smluvní pokuta byla žalované řádně vyúčtována a žalovanou nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by byla žalobkyni uhrazena.

26.S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu v odvoláním dotčeném výroku I změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).

27.V důsledku změny napadeného rozhodnutí bylo třeba v souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodnout i o nákladech řízení u soudu prvního stupně. Žalobkyně byla ve vztahu k předmětu řízení (v obou jeho stupních) zcela úspěšná, a má proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšné žalované právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

28.Žalobkyně byla v řízení před soudem prvního stupně zastoupena advokátem. Náklady řízení sestávají ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, zaslání předžalobní výzvy), za které náleží odměna za každý úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění účinném do , datum, , ve výši , částka, a paušální náhrada výdajů v celkové výši , částka, (§ 14 odst. 5 písm. a) AT). K tomu náleží podle § 11 odst. 1 písm. g) AT odměna za jeden úkon právní služby (účast na jednání okresního soudu dne , datum, ) ve výši , částka, podle § 7 bod 5. AT (vycházeno z tarifní hodnoty , částka, ) a paušální náhrada výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 1, 4 AT. Advokát žalobkyně má též nárok na náhradu cestovného za jedno soudní jednání. Sídlo advokáta je v Praze a cestě do , adresa, a zpět tak odpovídá vzdálenost 220 km. Dle technického průkazu vozidla použitého k přepravě šlo o vozidlo typu Hyundai používající jako palivo benzín s kombinovanou spotřebou 6,1 l/100 km. Žalobkyni náleží náhrada cestovného ve výši , částka, (sazba dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). Advokát žalobkyně má nárok i na náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši , částka, za jednu půlhodinu, a to v rozsahu šesti půlhodin za cestu na soudní jednání a zpět, tj. , částka, . Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada sazby DPH z těchto částek ve výši celkem , částka, (tj. 21 % z , částka, ) a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem žalobkyni na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem náleží , částka, .

29.Odvolací soud odměnu a náhradu hotových výdajů za tři výše uvedené úkony právní služby zástupci žalobkyně přiznal dle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o případ, kdy žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů v řízení zahájeném návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jehož předmětem bylo peněžité plnění, a tarifní hodnota nepřevýšila , částka, .

30.V odvolacím řízení žalobkyni vznikly náklady, jež jsou tvořeny odměnou advokáta za dva úkony právní služby, a to ve výši , částka, za každý úkon (odvolání ze dne , datum, a účast na jednání odvolacího soudu dne , datum, podle § 11 odst. 1 písm. g), k) AT) vycházeno z tarifní hodnoty , částka, a dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupce žalobkyně v celkové výši , částka, dle § 13 odst. 1, 4 AT (tj. , částka, za podané odvolání ve znění AT účinného do , datum, a , částka, za účast na jednání odvolacího soudu ve znění AT účinného od , datum, ). Advokát žalobkyně má též nárok na náhradu cestovného za jedno soudní jednání. Cestě z , adresa, a zpět tak odpovídá vzdálenost 230 km. Dle technického průkazu vozidla použitého k přepravě šlo o vozidlo typu , jméno FO, , jméno FO, používající jako palivo motorovou naftu s kombinovanou spotřebou 3,7 l/100 km. Žalobkyni náleží náhrada cestovného ve výši , částka, (sazba dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). Advokát žalobkyně má nárok i na náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve znění účinném od , datum, ve výši , částka, za jednu půlhodinu, a to v rozsahu šesti půlhodin za cestu na soudní jednání a zpět, tj. , částka, . Protože je advokát žalobkyně plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada sazby DPH z těchto částek ve výši celkem , částka, (tj. 21 % z , částka, ) a náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Celkem žalobkyni na náhradě nákladů za řízení před odvolacím soudem náleží , částka, .

31., adresa, plnění a lhůta k plnění byly určeny v souladu s § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř., za použití § 211 o. s. ř.