75 Co 217/2024-103

1.Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 3.000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.000 EUR od 8. 10. 2022 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve výroku II. pak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 31.569 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

2.Po projednání věci okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož si žalovaný u žalobkyně objednal na základě emailové komunikace ze dne 1. 9. 2022 služby spočívající v zajištění přepravy zásilky ze společnosti , právnická osoba, , adresa, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . v obci , adresa, , ČR, do , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Službu žalobkyně žalovanému poskytla, za což vystavila fakturu č. , hodnota, na částku 3.000 EUR, na kterou žalovaný ničeho neuhradil. Přepravu realizovala za žalobkyni společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

3.Na takto zjištěný skutkový stav okresní soud aplikoval pravidla Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), v platném a účinném znění, publikované vyhláškou ministerstva zahraničních věci č. 11/1975 Sb. (dále jen Úmluva CMR) a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o přepravě v režimu Úmluvy CMR. Pokud žalovaný následně zaslal i písemnou smlouvu v češtině rakouské společnosti, těžko mohl předpokládat, že takové smlouvě protistrana porozumí, ostatně jí odpověděl v mailu v angličtině, že se jedná o standardní přepravu dle Úmluvy CMR. Okresní soud dále vyložil, že ve smyslu čl. 4 Úmluvy CMR je dokladem o uzavření smlouvy nákladní list. Nákladní list svědčí o skutečnosti, že doprava byla realizována, což bylo i nesporné. Dále vyložil, že odchýlení se od ustanovení Úmluvy CMR je přitom nepřípustné, a to ať už přímé či nepřímé, ve smyslu čl. 41 Úmluvy CMR je takové ujednání neplatné. Kromě uvedené neplatnosti případného ujednání odchylujícího se od Úmluvy CMR okresní soud doplnil, že obsahem projevu vůle žalobkyně ani žalovaného, jak vyplynulo z dokazování, nebylo při sjednání smlouvy sjednat smluvní pokutu. Přesto okresní soud podle § 118a odst. 3 o. s. ř. na jednání vyzval žalovaného, který tvrdil, že si účastníci sjednali smluvní pokutu za zprostředkování dopravy jiným dopravcem či pozdní dodání, aby své tvrzení prokázal a poskytl mu k tomu poučení o následcích v podobě neunesení důkazního břemene. Žádné další důkazy však žalovaný neoznačil. Okresní soud proto odmítl procesní obranu žalovaného, který proti nároku žalobkyně hodlal započítávat svůj tvrzený nárok na smluvní pokutu ve výši ceny přepravy. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl ve smyslu čl. 1 a násl. Úmluvy CMR, včetně úroku z prodlení stanoveného podle práva procesního soudu, a to podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 téhož nařízení vlády.

4.Proti uvedenému rozsudku brojí odvoláním žalovaný, domáhajíc se jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta. Okresnímu soudu vytýká závěr o tom, že obsahem vůle žalobkyně nebylo sjednání smluvní pokuty a dále závěr o tom, že i případné ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s čl. 41 Úmluvy CMR.

5.Žalobkyně navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. Argumentovala tím, že smlouva o přepravě byla uzavřena na základě emailové komunikace ze dne 1. 9. 2022, nikoliv na základě listiny Smlouva o přepravě, která nebyla stranami podepsána, nadto byla v českém jazyce, proti čemuž se žalobkyně ohradila a požadovala její předložení v angličtině, aby znění porozuměla, na což žalovaný reagoval sdělením, že v anglickém znění tuto nezasílá a že se jedná o standardní smlouvu o přepravě dle Úmluvy CMR. V tomto směru, stran problematiky srozumitelnosti právního jednání, odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 1760/2007. Žalobkyně tedy vychází z předpokladu, že mezi účastníky nebyla žádná smluvní pokuta ujednána. Rovněž je toho názoru, že případné sjednání smluvní pokuty by bylo v rozporu se zněním č. , hodnota, Úmluvy, tedy neplatné a právně neúčinné. Nad rámec pak namítala, že smluvní pokuta sjednaná ve výši ceny přepravy by byla nepřiměřená.

6.Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)], a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

7.Z obsahu spisu v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí v odvolacím řízení bylo zjištěno, že žalobou podanou u okresního soudu dne 24. 4. 2023 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3.000 EUR spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně od 8. 10. 2022 (po částečném zpětvzetí žaloby) do zaplacení, dále zaplacení částky 1.200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů řízení za skutkových tvrzení o tom, že na základě emailové komunikace, objednávky č. , hodnota, -, Anonymizováno, , byla mezi účastníky uzavřena smlouva o přepravě v režimu Úmluvy CMR, kdy žalobkyně přepravu do určeného místa provedla a fakturou ze dne 7. 9. 2022 žalovanému vyúčtovala dohodnutou cenu 3.000 EUR, splatnou 7. 10. 2022. Žalovaný však ničeho dosud nezaplatit, ač byl opakovaně upomínán. Současně se žalobkyně vyjádřila tak, že odmítá, že by její nárok zanikl započtením domnělé pohledávky žalovaného z titulu penále, neboť nic takového mezi účastníky nebylo ujednáno, nadto ujednání o penalizaci za použití poddopravce a nedodržení termínu přepravy by bylo v rozporu s čl. , Anonymizováno, Úmluvy. Dne 15. 5. 2023 pod č. j. 218 C 10/2023-38 okresní soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, proti němuž žalovaný brojil včasným odporem. Předně podle žalovaného byl žalobkyní akceptován návrh smlouvy č. , hodnota, -, Anonymizováno, zaslaný emailem dne 1. 9. 2022 v 14 hod. 18 min., který byl učiněn v českém jazyce. Žalobkyni bylo sděleno, že objednávku v angličtině nezasílá a bylo tak na žalobkyni, zda přepravu provede za podmínek zaslané objednávky či nikoliv. Pokud žalobkyně přepravu provedla, nepochybně si zvolila možnost první. Žalobkyně pak porušila podmínky smlouvy, kdy jednak nedodržela termín vykládky a dále povinnost uskutečnit přepravu jí samou. Toto porušení jí bylo vytknuto dne 7. 9. 2022 a za porušení termínu vykládky jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 3.000 EUR, kterou žalovaný započetl dne 12. 9. 2022. K tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že nemohla být uzavřena smlouva o přepravě ve znění podmínek žalovaného, když žalobkyně požadovala zaslaní podmínek v angličtině, na což bylo reagováno tak, že v angličtině žalovaný podmínky neposílá a dále bylo žalovaným sděleno, že se jedná o běžné podmínky dle Úmluvy CMR. Dále namítala, že by případně takové ujednání bylo v rozporu s č.l. , Anonymizováno, Úmluvy. Nemohlo tak dojít k započtení, které je tak neplatné či zdánlivé a není tvrzena žádná škoda. Okresní soud pak věc projednal u jednání konaného dne 15. 5. 2024, kdy po provedeném dokazování ve věci rozhodl napadeným rozsudkem.

8.Za podmínek ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zopakoval dokazování výtiskem emailové komunikace ze dne 1. 9. 2022 mezi žalobkyni zastoupenou , jméno FO, (, e-mail, ) a žalovaným (, e-mail, ), kdy ze zprávy z 12:24 hod. vyplývá, že žalovaný poptává (přes , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) přepravu z místa nakládky , Anonymizováno, , , adresa, . 9.-2. 9. 2022 (7:00-14.00), místo vykládky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , 5. 9. 2022 – 6. 9. 2022 (8:00 – 16.00), vzdálenost 1.497 km, délka 13.6m.váha 20t, cena 2.400 EUR, platba bezprostředně po nakládce. Ve 12:27 hod. žalovaný potvrzuje žalobkyni hodnotu 13,6, dotazuje se, zda je možná nakládka dnes, že zaplatí 2.500 EUR ihned po nakládce a že se jedná o paletované zboží, nic zvláštního. Ve 12:30 hod žalobkyně sděluje žalovanému, že požaduje cenu 3.150 Euro. Na to ve stejný čas žalovaný reaguje dotazem, zda je možná vykládka v pondělí do 16.00 hod., kdy ve 12:41 hod. žalobkyně odpovídá, že ano. Ve 12:57 hod. se žalovaný dotazuje žalobkyně, zda je to možné provést za 3.000 EUR. , právnická osoba, 13:44 žalobkyně reaguje dotazem, zda by bylo o.k. 3.100 EUR. , právnická osoba, 13:45 hod. žalovaný reaguje tak, že celková cena 3.000 EUR. Na to v 13:51 hod. žalobkyně sděluje, že , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . za 3.000 EUR a posílá čísla značek vozidel , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , právnická osoba, 13.56 hod. se žalobkyně dotazuje žalovaného, zda je to v pořádku a zda jí žalobce zašle objednávku. Na to žalovaný reaguje v čase 13.56 hod. tak, že odpovídá ano a dotazuje se na čísla vozidel; současně sděluje, že objednávka za cca 30 min. , právnická osoba, 13:58 hod žalobkyně sděluje žalovanému, že nákladní vozidlo je již prázdné, dotazuje se, zda je žalovaný schopen poslat objednávku ihned a zasílá reg. značky vozidla , SPZ, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Na to žalovaný v čase 14:01 sděluje, že objednávka za cca 20 min. , právnická osoba, 14:15 se žalobkyně opět žalovaného dotazuje, zda jí ihned pošle objednávku, na což žalovaný ve 14:16 hod odepisuje, že 5 min. , právnická osoba, 14:18 zasílá žalovaný žalobkyni emailovou zprávou s obsahem: „objednávka , jméno FO, prosím potvrdit“. Přílohou je soubor označený jako , Anonymizováno, -, Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Z tiskového výstupu tohoto souboru vyplývá, že text je označen jako Smlouva o přepravě zboží, kdy jsou v záhlaví specifikovaní účastníci, a to žalovaný jako objednatel a žalobkyně jako dopravce, včetně uvedení sídel, identifikačních čísel, daňových identifikačních čísel a kontakt s tím, že uzavírají smlouvu o přepravě zboží č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Nakládka 2. 9. 2002 (6-14 hod.) , právnická osoba, ., , adresa, , Anonymizováno, , vykládka 5. 9. 2022 do 16 h max., na adrese dle CMR, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , zboží 13,6, váha 24t. Cena za přepravu: „3000 eur all in pay express and loading“. Dále bylo mimo jiné uvedeno, že akceptací objednávky souhlasí se všeobecnými podmínkami přepravy níže. K tomu měl soubor obsahovat další listinu označenou jako Smlouva o přepravě zboží, obsahující 24 bodů a místa pro podpis objednatele a dopravce, která zůstala nevyplněna. Bod 15. bylo mimo jiné uvedeno, že vzájemné vztahy se řídí českým právem a příslušný je soud dle žalovaného. Na tuto emailovou zprávu žalobkyně reagovala v čase 14:25 hod. požadavkem na zaslání objednávky v angličtině, na což žalovaný emailovou zprávou ve 14:28 hod. reagoval tak, že v angličtině objednávky nepodává, že se jedná o standardní objednávku podle Úmluvy CMR. Ve zbytku pak odvolací soud akceptuje skutková zjištění učiněná okresním soudem z důkazů jím provedených, jak je uvedeno v bodě 4. písemného vyhotovení napadeného rozsudku. Současně odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o skutkovém stavu uvedený v bodě 7. napadeného rozsudku s tím doplněním, že dne 1. 9. 2022 mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako odesílatelem probíhala prostřednictvím emailových zpráv v době od 12:24 hod. do 13:51 hod jednání o uzavření smlouvy o přepravě a jejím obsahu, kdy právě emailovou zprávou žalobkyně v čase 13:51 hod. byla odstraněna poslední sporná obsahová náležitost, a to cena dopravy, na které se účastníci shodli (žalobkyně akceptovala cenu) v částce 3.000 Eur.

9.Předně je třeba připomenout, že žalobkyně je zahraniční právnická osoba a ve věci bylo třeba nejprve řešit otázku, zda je vůbec dána mezinárodní příslušnost českých soudů, přičemž při kladném závěru o této bylo třeba dále se zabývat otázkou místní příslušnosti konkrétního soudu. Pokud okresní soud věc projednal a rozhodl, není pochyb o tom, že dospěl k závěru o tom, že v dané věci je založena mezinárodní příslušnost českých soudů a že Okresní soud v Šumperku je soudem místně příslušný. Okresnímu soudu je však třeba vytknout, že tento svůj závěr dostatečně neodůvodnil.

10.Byť jsou oba účastníci osobami se sídlem na území členských státu EU (Rakousko, Česko), nelze pro určení mezinárodní příslušnosti soudu aplikovat pravidla obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), neboť jeho čl. 71 odst. 1 zakládá tzv. aplikační přednost úmluv upravujících příslušnosti, uznávání nebo výkon rozhodnutí ve zvlášť vymezených věcech (srovnej rozhodnutí ESD při řešené předběžné otázky ve věci , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Mezinárodní příslušnost soudu je tak třeba řešit za aplikace čl. 31 odst. 1 Úmluvy CMR, přičemž v situaci, kdy nebyla tvrzena a ani zjištěna dohoda účastníků o místě sudiště, platí čl. 31 odst. 1, písm. a) Úmluvy CMR, že mezinárodně příslušným je soud dle sídla žalovaného, což tedy svědčí pro závěr o mezinárodní příslušnosti českého soudu. Místní příslušnost konkrétního českého soudu je pak třeba určit dle vnitrostátního předpisu, tj. občanského soudního řádu, podle jehož ust. §§ 84, 85 odst. 2 o. s. ř. byl k projednání a rozhodnutí ve věci povolán Okresní soud v Šumperku, který je obecným soudem žalovaného jako podnikající fyzické osoby.

11.Pro posouzení předmětné věci je pak zásadní zodpovězení otázky, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě a zejména s jakým obsahem, tedy zda smlouva obsahovala vedlejší ujednání o smluvních sankcích, a pokud ano, zda tato ujednání jsou či nejsou v rozporu s čl. , Anonymizováno, Úmluvy CMR.

12.V uvedeném směru odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o tom, že mezi účastníky byla dne 1. 9. 2022 uzavřena prostředky komunikace na dálku (emailem) smlouva o přepravě (viz shora), když je zřejmé, že účastníci si ujednali místo odeslání a místo doručení, cenu za přepravu dobu přepravy. Vzhledem k tomu, že místo převzetí zásilky se nacházelo na území ČR a místo jeho dodání na území , Anonymizováno, , přičemž obě místa jsou ve státech, které jsou smluvní stranou Úmluvy CMR, dopadají na sjednanou smlouvu o přepravě i pravidla dle Úmluvy CMR. Pokud žalobkyně po žalovaném po sjednání obsahu smlouvy požadovala zaslání objednávky, pak podle odvolacího soudu se jednalo ve smyslu § 2556 o. z. o potvrzení objednávky přepravy, jehož smyslem je v situaci, kdy pro uzavírání smluv o přepravě není vyžadována písemná forma, zajistit dopravci důkaz o obsahu objednávky přepravy, obdobnou funkci má pak dle Úmluvy CMR nákladní list. Jestliže pak žalovaný v reakci na uvedený požadavek zaslal žalobkyni objednávku v českém jazyce, která svým obsahem vedle již ujednaných náležitostí smlouvy o přepravě obsahovala i vedlejší ujednání, např. právě o smluvní pokutě, nemohla se taková ujednání stát obsahem závazkového vztahu mezi účastníky, neboť jak vyplynulo z reakce žalobkyně, požadujíc její zaslaní v jazyce anglickém, byl tento projev vůle žalovaného pro žalobkyni subjektivně nesrozumitelný a v tomto směru šlo o nicotné právní jednání žalovaného (§ 553 odst. 1 o. z.), které i s ohledem na následné vyjádření žalovaného (o objednávce dle Úmluvy CMR) nemohlo vést k žalovaným tvrzenému právnímu následku, tedy vzniku dohody o smluvní pokutě. Lze tak přisvědčit okresnímu soudu, že žalovaný neprokázal, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o smluvní pokutě, což vylučuje existenci takového nároku na straně žalovaného, který by mohl žalovaný právně účinně započíst proti nároku žalobkyně na zaplacení přepravného. Je pak nadbytečné se v poměrech projednávané věci dále zabývat otázkou, zda je vůbec možné ve smlouvě o přepravě, na níž dopadají i pravidla Úmluvy CMR, platně sjednat smluvní pokutu za porušení povinnosti včasné vykládky přepravovaného zboží. Odvolací soud rovněž akceptuje závěr okresního soud stran přiznaného zákonného příslušenství ve formě úroku z prodlení dle ust.§ 1970 o.z. a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když na právní vztah je třeba s ohledem na okolnosti věci aplikovat i české právo (samozřejmě včetně pravidel pro uzavírání smluv, smluvního typu či vad právního jednání) /čl. 3, bod 1, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I)/.

13.Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení ust. § 219 o. s. ř. ve výroku I. jako věcně správný potvrdil.

14.Jde-li o výrok o náhradě nákladů řízení před okresním soudem (výrok II. napadeného rozsudku), pak ten byl odvolacím soudem změněn, když okresní soud, při jinak správné aplikaci ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., nesprávně vyhodnotil předžalobní výzvu jako úkon právní služby honorovatelný dle § 11 odst. 1, písm. d) AT plnou výši mimosmluvní odměny, namísto správného posouzení jako úkonu dle § 11 odst. 2, písm. h) AT, tedy honorovatelného mimosmluvní odměnou ve výši jedné poloviny. Je tomu tak proto, že tato výzva ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku obsahuje pouze odkaz na nezaplacenou fakturu a neobsahuje požadovaný alespoň základní skutkový a právní rozbor uplatněného nároku. Za tuto výzvu tedy žalobkyni náleží na náhradě nákladů řízení za činnost advokáta jako zástupce částka 1.970 Kč + 21 % DPH, tj. 2.383,7 Kč, a nikoliv částka 3.940 Kč + 21 % DPH, tj. 4.767,40 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že v ostatním okresní soud správně náhradu nákladů řízení kvantifikoval, je s ohledem na výše vyložené třeba okresním soudem přiznanou částku náhrady nákladů řízení ponížit o částku 2.383,70 Kč. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení před okresním soudem proti žalovanému náleží částka 29.185,30 Kč.

15.O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšná, neboť odvolání žalovaného nebylo vyhověno. Žalovaný má tedy povinnost uhradit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátkou ve výši 10.410 Kč (částka 4.180 Kč /dle přepočtu předmětu řízení na CZK kurzem ČNB ke dni 25. 9. 2024/ za sepis vyjádření k odvolání žalovaného, částka 4.140 Kč /dle přepočtu předmětu řízení na CZK kurzem ČNB ke dni 5. 11. 2024/ za účast u odvolacího jednání dne 5. 11. 2024 a částka 2.090 Kč /dle přepočtu předmětu řízení na CZK kurzem ČNB ke dni 12. 11. 2024/ za účast u vyhlášení rozhodnutí dne 12. 11. 2024, vše podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. k/ a g/, § 11 odst. 2, písm. f/ AT), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokátky žalobkyně ve výši 900 Kč (3x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 AT), cestovného advokátky žalobkyně ve výši 2.498 Kč, určeného v souladu s vyhl. č. 398/2023 Sb. na trase ze sídla , adresa, a zpět k jednání dne 5. 11. 2024 a 12. 11. 2024 vozidlem RZ , SPZ, , celkem ujeto 312 km, při spotřebě 6,3 l paliva BA na 100 km (osvědčení o registraci vozidla), paušální náhradě za ujetý km 5,60 Kč a vyhláškové ceně paliva benzín automobilový 95 oktanů 38,20 Kč/l a náhrady za promeškaný čas na těchto cestách za 12 započatých půlhodin po 100 Kč, celkem 1.200 Kč (§ 14 odst. 1 a. t.). Dále žalobkyni náleží náhrada na daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výše uvedené odměny a náhrad její zástupkyně (tj. z částky 15.008 Kč, když bylo doloženo, že zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně) ve výši 3.151,70 Kč. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží proti žalovanému částka 18.159,70 Kč.