7 C 124/2025-21

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , na jejímž základě umožnila žalobkyně čerpat žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč, a to poukázáním celé částky na jeho bankovní účet. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v 96- ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 877 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 13,99 % ročně. Jelikož žalovaný splátky úvěru nehradil, zesplatnila , právnická osoba, dne 27.03.2024 celou částku jistin úvěru ve výši 218 656,80 Kč, kapitalizovaného úroku ke dn 30.11.2023 ve výši 21 157,60 Kč a dále co do poplatku 1 800 Kč. Žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z listiny nazvané Smlouva o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, , IČ , IČO žalobkyně, se žalovaným ujednala, že mu poskytne částku 220 000 Kč, kterou žalovaný splatí v 96 měsíčních splátkách po 3 877 Kč. Ujednán byl úrok 13,9 % p. a. Pro případ prodlení s úhradou sjednané splátky po dobu 3 měsíce nebo prodlení s úhradou svou či více splátek bylo v článku 8.1 a 8.2 sjednáno nastoupení tzv. zesplatnění celého dluhu žalovaného, tj. ztráta možnosti uhradit jej ve splátkách. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu soud zjistil, že dne 27.03.2024 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 220 457 Kč a upozorněn na možné další sankce, pokud k úhradě nepřistoupí. K důkazu soud provedl i předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 11.11.2024 a k ní příslušející poštovní podací arch prokazující její zaslání žalovanému.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V daném případě je totiž nepochybné, že bylo ujednáno časově omezené poskytnutí finančních prostředků a jejich vrácení s úrokem (a poplatkem). Žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení splatného dluhu žalovaného i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 921,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 819 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 220 456,80 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 010 Kč ve výši 6 092,10 Kč.