2119 C 14/2023-419

1.Podanou žalobou se žalobkyně domáhá žalované zaplacení částky 12 448 Kč (po opravě 12 447 Kč) s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako nájemnice uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou dne 10. 12. 2020 nájemní smlouvu na dobu určitou do 30. 12. 2021, dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byl nájem prodloužen do 31. 12. 2022. Nájem fakticky skončil dohodou stran o skončení nájmu ke dni 31. 10. 2022. Předmětem nájmu byl byt na adrese , adresa, . Žalobkyně dále uvedla, že předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou již od 19. 12. 2014. Nájem byl každoročně prodlužován. Následně v roce 2020 žalovaná trvala na tom, že nájem nebude prodlužovat dodatkem, ale uzavře novou smlouvu. Po skončení nájmu vznikl mezi žalobkyní a žalovanou spor o vrácení jistoty, kterou žalovaná zčásti vrátit odmítla a vznášela vůči žalobkyni nároky z titulu náhrady škody. Žalobkyně složila zálohu ve výši 17 100 Kč. Po skončení nájmu měla žalovaná žalobkyni vrátit částku v celkové výši 26 866,71 Kč, která sestává ze složené jistoty 17 100 Kč, přeplatku na službách ve výši 8 227,71 Kč a úroku ze složené jistoty po přepočtu ve výši 1 539 Kč. Žalovaná však žalobkyni zaplatila pouze částku 17 639,71 Kč, a to až dne 17. 2. 2023. Žalovaná odmítla zaplatit žalobkyni zbývající částku ve výši 9 227 Kč z titulu náhrady škody na bytě, kterou vůči žalobkyni vznesla. Žalovaná tento nárok uznala co do částky 500 Kč. K úhradě tedy zbývá částka 8 727 Kč. Dále se podanou žalobou žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 320 Kč, kterou musela vynaložit na opravu okna, což je oprava, která jí jako nájemníci nepřísluší. Tento typ opravy by měla hradit žalovaná jako pronajímatelka. Naposledy se žalobkyně domáhá zaplacení nároku ve výši 2 400 Kč z titulu opožděně předloženého vyúčtování služeb za rok 2021, které by jí jako nájemníci mělo být žalovanou jako pronajímatelkou předloženo nejpozději do 30. 4. 2022. Vyúčtování však žalovaná zaslala až dne 17. 6. 2022. Ocitla se tedy v prodlení s vyúčtováním v délce 48 dnů. K výši pokuty dospěla žalovaná dle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalovaná ze shora označených návrhů dosud žalobkyni ničeho neuhradila.

2.Žalovaná se vyjádřila ve věci tak, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že mezi žalovanou jako pronajímatelkou a žalobkyní jako nájemnicí byla dne 10. 12. 2020 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt na ulici , Anonymizováno, a nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byl nájemní vztah prodloužen o jeden rok, tj. do 31. 12. 2022. Nájemní vztah však skončil ke dni 31. 10. 2022 dohodou stran. Žalovaná rovněž nerozporuje, že žalobkyně byt užívala již dříve, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 19. 12. 2014 s tím, že nájem byl každoročně prodlužován. Žalovaná rovněž činí nesporným, že žalobkyně složila pro rok 2021 zálohu ve výši 16 800 Kč, která byla v průběhu roku 2021 navýšena na částku 17 100 Kč, kterou žalobkyně složila. Žalovaná vypočetla vypořádání s žalobkyní tak, že z celkové částky 26 866,71 Kč tvořené složenou zálohou ve výši 17 100 Kč, částkou ve výši 1 539 Kč představující úrok ze složené zálohy a přeplatku na službách ve výši 8 227,71 Kč odečetla žalobkyni vzniklou škodu na předmětu nájmu ve výši 9 227 Kč, zaplatila jí tedy pouze částku 17 639,71 Kč. Žalovaná dále nerozporuje tvrzení žalobkyně, že žalobkyně uznala tvrzenou škodu co do výše 500 Kč na poškozeném linoleu. Zbylá částka ve výši 8 727 Kč, je mezi účastnicemi sporná. Žalovaná v řízení nevznesla vzájemný nárok pouze náhradu škody v řízení použila jako svoji procesní obranu, kdy vůči nároku žalobkyně započetla své nároky z titulu náhrady škody, které specifikovala následujícím způsobem: chybějící světla (částka 1 745 Kč), žalovaná tvrdí, že žalobkyně demontovala světla v bytě, které následně odnesla a do bytu, nevrátila; žalobkyně dále poškodila dveře do koupelny (částka 2117,50 Kč), dveře do koupelny byly univerzální bytové dveře, u kterých nebylo vyloučeno použití pro koupelnu, bez jednoho škrábnutí, byly bez vad, při vrácení nájmu však tyto dveře byly zcela zdevastované a žalovaná musela koupit nové; chybějící dveře do kuchyně, (částka 2 117, 50 Kč) žalobkyně tyto dveře při převzetí nájmu převzala a v bytě se nacházely po dobu trvání nájmu dveře zmizely a žalovaná popírá, že by tyto dveře převzala od žalobkyně a někam ji odnesla, žalobkyně je tedy při skončení nájmu nevrátila; dalším nárokem je poškozená plotýnka na sporáku (částka 2 247 Kč) žalobkyně potvrdila, že jedna z plotýnek na sporáku za trvání nájmu přestala fungovat, žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že se jedná o vadu způsobenou obvyklým opotřebením, dle názoru žalované toto způsobila žalobkyně neustálým přepínáním plotýnek a poškozením přepínače. Poškozené linoleum v pokoji (částka 1 000 Kč) žalobkyně potvrdila žalované, že způsobila poškození linolea v důsledku pádu žehličky, žalovaná vyčíslila náhradu škody na linoleu ve výši 1 000 Kč, část této škody ve výši 500 Kč žalobkyně uznala. Co se týče sporného nároku na opravu okna ve výši 1 320 Kč, k tomu žalovaná uvádí, že dle žalobkyně se jednalo o urgentní situaci, kdy u okna hrozilo, že spadne. Dle názoru žalované je málo uvěřitelné, že by u okna, které bylo zcela v pořádku, hrozila taková zásadní nefunkčnost. Žalobkyně nepočkala, až žalovaná si okno prohlédne a sama si sjednala opravu, za kterou požaduje náhradu po žalované ve výši 1 320 Kč. S ohledem na to, že žalovaná si okno nemohla předtím prohlédnout, neví, jakým způsobem k poškození okna došlo, odmítá tuto opravu zaplatit. V průběhu řízení žalovaná vznesla nárok na náhradu škody v konečné výši 3.000 Kč za poškozenou foukanou izolaci na půdě, kterou měla žalobkyně způsobit skladováním věcí v půdním prostoru. Co se týče nároku žalobkyně na pokutu za opožděné vyúčtování, žalovaná tvrdí, že se jedná o zavedenou zvyklost mezi stranami, že žalobkyně obdržela vyúčtování vždy poté, co žalovaná obdržela od jednotlivých poskytovatelů služeb vyúčtování, které následně rozpočítala. Pokud v předchozích letech žalobkyně chtěla vyúčtování dříve, řekla o tom z předstihem žalované, aby tato mohla vyžádat mimořádné vyúčtování od dodavatelů služeb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadavek na dřívější vyúčtování v roce 2022 žalované sdělila až 12. května, nemohla žalovaná zajistit mimořádné vyúčtování od poskytovatelů služeb. Žalovaná poskytla vyúčtování žalobkyni nejdříve, jak mohla, a to bylo dne 17. 6. 2022. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3.Mezi účastnicemi byla nesporná a soud vzal za svá (ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.) tato skutková tvrzení účastnic. Žalobkyně jako nájemnice uzavřela s žalovanou jako s pronajímatelkou dne 10. 12. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu na , adresa, . Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byl nájem prodloužen do 31. 12. 2022. Nájemní vztah skončil dohodou stran ke dni 31. 10. 2022. Žalobkyně jako nájemnice předmětný byt obývala již dříve, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 19. 12. 2014, která byla každoročně prodlužována dodatkem. Žalobkyně složila zálohu pro rok 2021 ve výši 16 800 Kč, která byla v průběhu roku 2021 navýšena na částku 17 100 Kč. Po skončení nájmu vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni složenou zálohu ve výši 17 100 Kč, dále úrok ze složené zálohy ve výši 1 539 Kč a přeplatek na službách ve výši 8 227,71 Kč. Celkem tedy částku 26 866,71 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni dne 17. 2. 2023 částku ve výši 17 639,71 Kč.

4.Ke zjištění skutku a stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění. Z předávacího protokolu, který tvoří přílohu č. , hodnota, smlouvy ze dne 31. 12. 2020 se podává, že dne 31. 12. 2020 byl předán do užívání žalobkyni byt na , adresa, . V bytě jsou označeny místnosti čísly 101–110, v místnostech 101, 104, 105 je uvedeno, že se zde nachází stropní světlo ufo. V místnosti 110 je uvedeno, že se zde nachází světlo závěsné. Protokol je podepsán žalobkyní jako nájemnicí a žalovanou jako pronajímatelkou. Z dohody ze dne 15. 10. 2022 se podává, že žalovaná jako pronajímatelka a žalobkyně jako nájemce uzavřely dohodu o ukončení nájmu bytu založenou smlouvou ze dne 10. 12. 2022 a dodatkem ze dne 30. 12. 2021 o prodloužení nájemní smlouvy. Nájem bude skončen ke dni 31. 10. 2022, přičemž vyklizený byt bude předán dne 31. 10. 2022 v 17.00 hodin. Z předávacího protokolu při ukončení nájmu ze dne 31. 10. 2022 se podává, že žalovaná jako pronajímatelka a manžel žalobkyně jako její zmocněnec sepsali tento protokol, ve kterém je uvedeno, že v místnosti 101 chybí stropní svítidlo, v místnosti 104 chybí stropní osvětlení, v místnosti 105 chybí osvětlovací těleso ufo, dveře jsou zničeny vlhkostí z obou stran, v místnosti 107 chybí stropní osvětlení čtyř žárovkové, chybí síť proti hmyzu v okně. V místnosti 108 chybí síť proti hmyzu, chybí zde dveře a u sporáku nefunguje regulování teploty jedné plotýnky. Rovněž v místnosti 110 je uvedeno, že mimo jiné chybí závěsné světlo, je poškozené linoleum od horké žehličky a chybí síť proti hmyzu. Ve vyjádření zmocněnce žalobkyně je uvedeno, že co se týče stropních světel v místnosti č. , hodnota, , 104, 105 stropní světlo slíbil vrátit pan , jméno FO, , zatím nedodal. Tato světla pan , jméno FO, odnesl, když byla demontována při převzetí bytu. Co se týče sítí proti hmyzu uvedl, že tyto nejsou v předávacím protokole, z bytu je žalobkyně neodnesla. Co se týče nefunkční plotýnky sporáku, jedná se o běžné opotřebení, které bylo nahlášeno. Dveře nejsou v předávacím protokole. Dveře kuchyňské si odnesla žalovaná, když byla v kuchyni instalována myčka. Na výzvu žalobkyně nevydala zpět.

5.Z vypořádání vzájemných závazků pronajímatele a nájemce ze dne 1. 12. 2022, které žalovaná zaslala žalobkyni se podává, že po skončení nájmu bytu na adrese , adresa, , který žalobkyně jako nájemnice užívala, provedla vypořádání vzájemných neuhrazených závazků, zjistila škody na nájmu na základě předávacího protokolu ze dne 31. 10. 2022 v celkové výši 9 227 Kč a vypočetla částku, kterou žalobkyni zašle s tím, že původně vypočetla úrok ze složené jistoty ve výši 1 979,61 Kč, posléze snížila tuto částku žalovaná na 1 539 Kč.

6.Z předávacího protokolu č. , hodnota, ke smlouvě ze dne 19. 12. 2014 podepsaného žalobkyní jako nájemnicí a žalovanou a jejím manželem jako pronajímateli se podává, že při předání bytu byl rovněž sepsán protokol. U dveří do koupelny bylo zmíněno odřené místo o velikosti 6 cm z chodby.

7.Z příjmového pokladního dokladu ze dne 17. 8. 2022 se podává, že žalobkyně zaplatila částku 1 320 Kč, a to společnosti , jméno FO, , se sídlem , adresa, . Účelem platby bylo dodání a výměna pantu.

8.U emailu žalované zaslaného žalobkyni dne 17. 6. 2022 se podává, že přílohou tohoto emailu bylo zaslání vyúčtování energií za rok 2021.

9.Z předžalobní výzvy ze dne 9. 2. 2022 se podává, že žalovaná před podáním žaloby byla vyzvána k plnění. Dle doručenky do datové schránky žalované bylo dodáno dne 10. 2. 2023. Z předžalobní výzvy k zaplacení, reakce na přípis ze dne 21. 3. 2023 se podává, že tuto zástupce žalobkyně zaslal zástupci žalované s tím, že rozporuje nároky na náhradu škody vznesené žalovanou. Z doručenky do datové schránky se podává, že zástupci žalované byla výzva doručena dne 31. 3. 2023. Dle předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2023 adresované zástupcem žalované zástupci žalobkyně se podává, že žalovaná nesouhlasí s nároky žalobkyně.

10.Z účtenky , Anonymizováno, soud zjistil, že bylo zaplaceno 1 190 Kč, dále 555 Kč za tři kusy svítidel nástěnných á 185 Kč. Z vyúčtování , Anonymizováno, ze dne 10. 11. 2022 se podává, že byla zjištěna závada a vyměněn vadný přepínač u zadní pravé plotýnky, cena 2 247 Kč. Z nabídky č. , hodnota, ze dne 7. 11. 2022 se podává, že byla předložena nabídka na dvoje dveře v ceně každé 2 117,50 Kč. Z daňového dokladu k přijaté k platbě , Anonymizováno, ze dne 8. 11. 2022 se podává, že žalovaná zaplatila částku 1 271 Kč. Z příjmového pokladního dokladu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2022 se podává, že žalovaná zaplatila částku, zaplatila zálohu ve výši 2 964 Kč. Z emailu žalované zaslané žalobkyni ze dne 9. 5. 2022 se podává, že tato nesouhlasí s opravou okna, neboť jí nebylo umožněno zhlédnout poškození okna a s částkou za opravu nesouhlasí. Tuto hradit nebude. Z faktury č. , hodnota, , kterou vystavěly , právnická osoba, . se podává, že to byla vystavena 18. 3. 2022, splatná 5. 4. 2022, zaslána manželovi žalované. Z faktury , Anonymizováno, řádné faktury za plyn č. , hodnota, se podává, že za to byla vystavena 14. 6. 2022. Dle mimořádné faktury za elektřinu č. , hodnota, se podává, že se jedná o mimořádnou fakturu za elektřinu vystavenou 20. 5. 2022. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou se podává, že žalobkyně si v průběhu roku ledna 2021 stěžovala na zvýšenou vlhkost v celém bytě i za plného využívání sušičky prádla a častého dlouhodobého větrání a na další vady bytu, zejména spojené s kuchyňskou linkou dále vlhkost v koupelně. Z telefonické komunikace a SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovanou se podává, že dne 8. 8. 2022 byla žalovaná informována o rozbitém okně. Rovněž tak plyne z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 8. 8. 2022 a následně 9. 8. 2022. Žalovaná byla dne 8. 8. 2022 několikrát vyzvána, aby se dostavila, což odmítla. , adresa, si dne 8. 8. 2022 nafotila pouze ze strany zahrady, nezazvonila, do bytu nevešla, přestože na ni žalobkyně čekala. Z výzvy k plnění povinnosti pronajímatele ze dne 2. 10. 2022 se podává, že žalobkyně vyzývala žalovanou plnění povinnosti pronajímatele, mimo jiné ji upozorňovala na problémy s funkčností jedné z varných zón elektrického sporáku a vrácení světel demontovaných z bytu manželem žalované v lednu roku 2015. Tyto světla byla demontována a následně si je žalovaná a její manžel ponechali.

11.Soud provedl důkaz přehráním dvou videí z CD předložených žalobkyní. Při povolení přípustnosti tohoto důkazu soud vyšel z názoru obsažených v nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II ÚS 1774/14, kdy přihlédl ke skutečnosti, že v posuzovaném právním vztahu vystupovala žalovaná jako pronajímatelka bytu žalobkyně jako nájemnice, tudíž ve vztahu k žalované ve slabším právním postavení. Soud přihlédl k okolnosti, že se jedná o videozáznam pořízený soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby a poměřoval chráněné zájmy a práva, která se v dané soukromé sféře střetávají. Soud dospěl k závěru, že prokázání skutečností bez použití předkládaného důkazu by nebylo možné. Soud tedy upřednostnil zajištění náležitého způsobu a zjištění skutkového stavu a rozhodování o vlastním předmětu sporu. Video nebylo pořízeno se záměrem nahrávanou osobu poškodit, nebylo pořízeno uvnitř jejího obydlí a přispělo k řádnému zjištění skutkového stavu věci (k tomu srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.8.2018, sp. zn.: , spisová značka, ).

12.Výslechem svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek je manželem žalobkyně, v bytě s žalobkyní žije zhruba od roku 2019. Zpočátku vše fungovalo přátelsky, slušně. Komunikace byla normální. Nájem byl prodlužován tak, že vždy na konci roku žalovaná přinesla novou nájemní smlouvu se zvýšeným nájmem, aniž by to s žalobní a svědkem konzultovala. Těžko, co koncem roku hledat s dětmi, takže prodloužení vždy podepsali. Svědek uvedl, že po dobu, co tam bydlel, tak systematické prohlídky probíhaly ze strany žalované a jejího manžela zhruba posledního půl roku. Předtím do bytu vstupovali, když si chodili pro nájem, což probíhalo fyzicky, nebo když si chtěli něco půjčit, takže v takovém průběžném kontaktu byli s žalovanou. Ohledně opravy okna svědek vypověděl, že mu žalobkyně telefonovala, že vypadlo okno. Byla sama doma. Poradil jí, ať to zabezpečí, a aby dala vědět žalované. Žalovaná byla někde pryč. Po svém návratu na to nereagovala, a to přes opakované výzvy ze strany žalobkyně. Ví, že žalovaná si okno fotila pouze ze vnější strany. Po 5 až 6 hodinách, co nepřišla ze strany žalované žádná reakce, začala to řešit přes , právnická osoba, , kde jim doporučili, jak okno zajistit a přijel tam technik, který to řešil, pant opravil a vše fungovalo dál. Na tu krizovou situaci žalovaná nijak nereagovala. Opravu zaplatila žalobkyně. Ohledně světel z koupelny, předsíně a šatny svědek uvedl, že většina světel, která tam byla původně, když se žalobkyně nastěhovala, tak byly nějaké staré, nejlacinější obyčejná světla, které tam žalobkyně mít nechtěla, proto se domluvila s manželem žalované a žalobkyně spolu se svým kamarádem je tehdy odmontovala a předala je manželovi žalované panu , jméno FO, , který si světla odnesl a žalobkyně si nakoupila do bytu světla nová, která se jí líbila. Předtím, než se odstěhovali pryč, tak vyzýval manžela žalované, aby ta světla vrátil a bylo je možné zpět do bytu namontovat. Ale on dělal hloupého s tím, že o ničem neví. Světla mu zapírali. V době, kdy se tam nastěhoval svědek, již světla byla demontována a v bytě nebyla. Co se týče dveří do kuchyně, které mají chybět. K tomu svědek uvedl, že v době, kdy si pořídili myčku, kvůli tomu, aby se myčka do prostoru vešla, musely být tyto dveře odstraněny a po konzultaci s žalovanou a jejím manželem si manžel žalované tyto dveře osobně odnesl k sobě do garáže. Po skončení nájmu ho svědek vyzýval, ať ty dveře dá zpátky, že je nasadí a opět manžel žalované dělal, že o ničem neví a zapíral to. K poškozeným dveřím do koupelny svědek uvedl, že již dříve vyzývali žalovanou, aby poškozené dveře nějak řešila. Jedná se o dveře, které vůbec nejsou vhodné do koupelny, ve vlhčím prostředí začaly hnít. Žalovaná dala najevo, že toto nehodlá nijak řešit. Dveře měl manžel žalované zaříznout. Jsou víc než 15 roků staré, jsou zcela nevhodné. K nefunkční plotýnce na sporáku uvedl, že tento sporák tam byl po celou dobu, kdy se žalobkyně nastěhovala. Už v té době nebyl nový, jednalo se o elektrický sporák a jedna ze čtyř plotýnek přestala fungovat. Okamžitě upozornili žalovanou, která nabídla, že pokud chtějí, tak nějaký vařič či spirálu jim dá k dispozici. Uvedla, že nyní to nechce řešit, že to vyřeší až ke konci nájmu. Co se týče poškození foukané izolace, svědek uvedl, že žalovaná a její manžel, dovolili žalobkyni dát si tam nějaké věci. Byl to nízký půdní prostor, kde byly jen latě a trámy. Používali prostor pouze na trámech, měli tam několik krabic. Poté, co se chování žalované a jejího manžela změnilo, řekli jim, že nechtějí, aby tam chodili, takže prostor vyklidili, a následně to žalovaná zamkla. Ohledně síti do oken svědek uvedl, že tyto tam průběžně instaloval a demontoval manžel žalované. Chodil kolem domu, sítě dával zvenku, ke konci nájmu si svědek všiml, že už tam sítě nebyly, nicméně sítě byly vyrobeny na míru a svědek popírá, že by je žalobkyně nebo on z bytu odnesli. Ohledně poškozeného linolea uvedl, že ví o tom, že žalobkyni nebo malému tam spadla žehlička, bylo poškozeno řádově 5 cm². Žalobkyně uznala tuto škodu ve výši 500 Kč, žalovaná to však nechtěla nijak vyřešit a stanovila si nesmyslnou částku ve výši 1 000 Kč. K vyúčtování za byt svědek uvedl, že po dobu, kdy tam bydlel, žádná zvláštní dohoda o pozdějším předkládání vyúčtování za byt mezi žalovanou a žalobkyní nebyla. Žalobkyně, naopak potřebovala vyúčtování včas, protože pobírala příspěvky na bydlení a případně další sociální dávky, takže v určitém termínu to každý rok potřebovala a každý rok to urgovala. Co se týče celkového stavu bytu za celou dobu, co žalobně byt využívala, k žádné výraznější rekonstrukci nedošlo. Jednalo se o starý byt, byly tam použité laciné materiály a laciné věci. Co se opravovalo, se opravovalo průběžně. Většinu oprav po svém nastěhování dělal potom svědek. Výpověď svědka byla konzistentní v souladu s provedenými listinnými důkazy. Soud si je vědom skutečnosti, že svědek může být ovlivněn skutečností, že je manželem žalobkyně a vzal toto v úvahu při posuzování skutečností, které jeho výslechem zjistil.

13.Výslechem svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento je manžel žalované. Žalobkyni zná jako jejich pronajímatelku, která bydlela v bytě od roku 2015 až do roku 2022, kdy od roku zhruba 2019 v bytě bydlela s otcem svého dítěte. Svědek uvedl, že na činnosti žalované při pronajímání bytu se podílel. Všechny kontroly bytu a předávání prováděli společně s žalovanou. Uvedl, že do předmětného bytu vstupoval minimálně jednou za rok, kdy se podepisovala smlouva a předával byt na další rok. Někdy tam vstupoval, že i pohlídal dítě. Věděl, jak ten byt vypadá, dělal rovněž pravidelný odpis energií. Byl přítomen i při soupisu předávacího protokolu dne 31. 10. 2022. Ohledně světel svědek popřel, že by tyto světla odnesl. Světla tam měla být od začátku namontována a po celou dobu, kdy tam chodili, tak tam světla byly, ty původní. Co se týče chybějících dveří do kuchyně, svědek potvrdil, že po zakoupení myčky žalobkyně požádala, jestli by mohla dveře vysadit, což svědek a žalovaná odsouhlasili, nicméně svědek vůbec netuší, kam dveře odnesla, či jak je zlikvidovala. Svědek popřel, že by měl dveře u sebe v držení. Co se týče dveří do koupelny, tak uvedl, že tyto tam byly vsazeny během roku 2012. Ohledně rekonstrukce hodně věcí dělal svědek, trvalo mu to celý rok. Dveře byly nové, nová linka a všechno vybavení. V roce 2021 si žalobkyně stěžovala na velkou vlhkost v bytě, do té doby byly dveře do koupelny úplně v pořádku a bez vady. Poté se až začaly ničit. Jednalo se o normální dveře, nejednalo se o žádné speciální dveře ke koupelně. Sporák byl rovněž tak z roku 2012. Svědek uvedl, že je mu známo, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že jedna z plotýnek nefunguje, nicméně nepustila žalovanou, aby si to prohlédla. Jednalo se o záležitost v období před koncem nájmu. Ohledně sítí do oken svědek uvedl, že sítě do oken tam byly po celou dobu nájmu. Pak se náraz ztratily. Musel to být poslední dva dny. Ohledně rozměrů svědek uvedl, že se jednalo o sítě vyrobené na míru do oken a popřel, že by sítě odnesl. Ohledně skladování věcí na půdě svědek uvedl, že půda je nepochůzná cca metr vysoká. Nedá se tam vůbec chodit, dá se tam dostat přes otevřený prostor v podlaze, na kterou se nesmí šlápnout a nic položit, zcela popřel, že by někomu dovolil tam cokoliv skladovat. Dříve půda zamčená nebyla. Poté už jí žalovaná zamčela. Ohledně vyúčtování služeb svědek uvedl, že většinou čekali na vyúčtování od dodavatelů a na základě těchto faktur se udělalo vyúčtování. Někdy snad minulý rok neví svědek přesně kdy, se vyúčtování na žádost žalobkyně dělalo hned na konci roku. Ohledně nahlášení poruchy okna svědek uvedl, že to bylo v době, kdy mu zemřel bratr, byl ve špatném rozpoložení, večer se vrátil domů. Neměl náladu něco moc řešit, pouze žalovaná. On by tam nic neudělal, protože děti spaly a servisy byly zavřené. Takže řekl, že přijde ráno a opravdu po osmé hodině tam byl. Druhý den, už mu žalobkyně nedovolila tam vstoupit. Sdělila mu, že si to již zajistila sama. Podařilo se jí to přes noc. Další skutečnosti podstatné pro posouzení a rozhodnutí ve věci soud výslechem svědka nezjistil. V některých ohledech byl výslech svědka rozporuplný a nevěrohodný. Soud vzal v úvahu skutečnost, že svědek je manželem žalované.

14.Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že v bytě bydlí od konce roku 2014, respektive počátku roku 2015. Smlouva byla podepsána na rok a vždy po roce prodlužována až do uzavření nové smlouvy v roce 2020, která byla následně opět prodloužena. Když se do bytu nastěhovala, bylo zde vybavení z roku 2012. Použité materiály byly nekvalitní, věci a vybavení laciné. Zpočátku byly vztahy s žalovanou dobré, pravidla se dodržovala. Žalobkyně potřebovala někde bydlet. Žalobkyně nikdy byt žalované neznepřístupnila, vždy se snažila akceptovat pravidla žalované a k nájmu přistupovat transparentně. Vztahy se změnily asi 2–3 měsíce po podpisu nájemní smlouvy na rok. Začala vnímat, že žalovaná přestala odpovídat na pozdrav jí i dětem. Bylo to pro ni nové, protože bydlely úzce vedle sebe. Potom jí začaly chodit doporučené dopisy domů. Přestože to dříve se vůbec nestávalo. Následně žalovaná otevřeně řekla, že smlouvu mají sice na rok, ale že si nepřeje jejich přítomnost. Proto došlo k předčasnému skončení nájmu. Co se týče jednotlivých položek, tak k chybějícím svítidlům žalobkyně uvedla, že v průběhu prvních 14 dnů asi v lednu 2015 je manžel žalované odmontoval. Jednalo se opravdu o ta nejlacinější světla, některá nástěnná, jedno závěsné, velmi staré, které tam žalobkyně nechtěla. Prodávala svůj byt v té době, takže nějaké základní vybavení měla a chtěla si byt hezky zařídit. Byla tam pouze kuchyňská linka a tato světla. Manžel žalované světla odmontoval. Původně měla sjednanou pomoc od manžela jedné kamarádky s tím, že to nebylo potřeba, protože je odmontoval manžel žalované a odnesl. V předávacím protokolu světla ještě skutečně uvedena byla. Manžel žalované jí nikdy nepodepsal žádný protokol o tom, že světla demontoval a odnesl. Před skončením nájmu jsme chtěli ty světla zpátky, jenže to už nám je žalovaná a její manžel zapřeli. Stejně tak byly odneseny i dveře do kuchyně, které si odnesl pan , jméno FO, a umístil zřejmě u sebe v garáži. Co se týče okna, dne 8. 8. 2022 okno spadlo z pantu, zavázala provazem okno na kliku, běhaly jí tam dvě malé děti, takže volala manželovi. Situaci bylo potřeba okamžitě řešit, kontaktovala žalovanou a jejího manžela, ti byli pryč. Žalovaná jí odpověděla tak, že se na to potom podívá, jestli to způsobila žalobkyně nebo ne, nicméně žalobkyně nemohla čekat. Vždycky se o byt starala hezky, takže poté, co žalovaná si okno nafotila pouze zvenku, manžel žalované situaci nijak neřešil, zavolali servis a opravu okna si zajistili sami. Ke dveřím do koupelny žalobkyně uvedla, že se jedná o dveře laciné, byly tam zřejmě od roku 2012, nicméně nebyly vhodné do koupelny a postupem času se na nich začala vlhkost podepisovat. Nicméně už při předání na nich byl šrám. Co se týče sítí do oken, žalobkyně uvedla, že tam byly, nebyly tam od začátku nájmu až později. Žalobkyně ani její manžel k nim neměli přístup, neboť se montovali zvenku. Dělal tu pan , jméno FO, ze zahrady. Musel to být pan , jméno FO, , kdo je ke konci nájmu zase demontoval. Nedává žádný smysl, proč by sítě do oken vyrobené na míru do oken předmětného bytu kradli a vozil ji někam jinam. Nevrácení celé kauce značně zkomplikovalo žalobkyni, která byla na druhé mateřské dovolené, život. Jednání žalované nebylo dle názoru žalobkyně fér. Ke sporáku uvedla, že jí přestala po dlouhé době užívání sporáku fungovat jedna plotýnka. Zhodnotili, že stav sporáku není rentabilní, tak starý sporák se nevyplatí opravovat. Informovala o tom žalovanou, která to odmítla řešit, neboť se věc stala těsně před skončením nájemního vztahu. K půdě uvedla žalobkyně, že ji využívala pouze na dosah ruky. Věci skládali pouze na trám tak, jak jim to manžel žalované dovolil. Poté, co se vztahy zhoršily, jim bylo oznámeno, že půdu využívat nemohou a prostor tedy vyklidili a následně jej žalovaná zamlčela. Další skutečnosti rozhodne pro posouzení a rozhodnutí věci soud výslechem žalobkyně nezjistil.

15.Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že předmětný byt inzerovali od roku 2014. Vybrali si z řady uchazečů právě žalobkyni. Nájemní smlouvu uzavřeli koncem roku 2014. Od roku 2015 tam žalobkyně bydlela, a to až do 31. 10. 2022. Zpočátku tam bydlela sama s dítětem. Někdy od roku 2019 se tam přistěhoval její partner, otec jejího druhého dítěte. Když se tam přistěhovala do bytu, byla tam kuchyňská linka se sporákem, lednička, další nábytek tam nebyl, byla tam světla, vybavená koupelna, šatna s šatním systémem. Co se týče provedených oprav, tak v mezidobí se žalobkyni spálila lednička, kterou vyměnili, v roce 2018 nebo 2019 se spálil elektrický rozvaděč a v roce 2019 dávali nový plynový kotel. Co se týče důvodu skončení nájmu, žalovaná uvedla, že se domnívá, že byt o výměře 55 m² nebyl pro čtyřčlennou rodinu dostatečně velký. K využití půdního prostoru žalovaná uvedla, že rozhodně nikdy žalobkyni nedovolili půdní prostor využívat. Je tam víko a jezdící schody. Nevěděli o tom, že žalobkyně půdu využívá. Potom v červnu to manžel žalované uzavřel. Nadále tam již chodit nemohli. Na půdu vstupoval pouze manžel žalované, a to dne 15. 6. 2022, kdy zatékalo kolem digestoře, tak tam něco opravoval. Vstoupil tam pouze manžel žalované. V době, kdy tam vstoupil, tam žádné věci nebyly, protože by to řešili už tehdy. Sítě do oken vyrobil manžel žalované, byli tam od roku 2015 nebo 2016. Namontovali je tam, byly tam celou dobu, někdy kolem data odstěhování, tedy 31. 10. 2022 ty sítě naráz zmizely. K dotazu soudu doplnila, že se jednalo celkem o tři sítě. Ohledně jejich použitelnosti uvedla, že to byly sítě na míru do oken v daném bytě. K dotazu soudu ohledně návštěv bytu, žalovaná uvedla, že tam chodila pomáhat s hlídáním malého, bývala tam několikrát do měsíce, viděla, jak byt vypadá. Užívání bytu probíhalo normálně. Okem pronajímatelky chodila na prohlídku každý rok. Každý rok se dělalo prodloužení nájemní smlouvy a podepsal se předávací protokol. Tvrdí, že světla tam byla od počátku nájemního vztahu po celou dobu, což je i v předávacích protokolech. Dveře do koupelny byly normální, v přírodní barvě, nijak upravené pro potřeby koupelny nebyly. V koupelně je okno, nebylo tedy třeba větrat nějakými otvory ve dveřích. Ke stížnostem žalobkyně ohledně vlhkosti v bytě v roce 2021 uvedla, že žalobkyni poučili, jak má v bytě větrat s tím, že nemůže větrat dlouho, pouze krátce a intenzivně. Žalovaná popřela, že by světla demontoval její manžel a někde uschoval, stejně tak popřela, že by její manžel uschoval někde dveře od kuchyně, která byla vysazena z pantů poté, co si žalobkyně pořídila myčku. K vyúčtování za rok 2021 žalovaná uvedla, že byly domluveni udělat vyúčtování později. Poté, co dojde k vyúčtování od dodavatelů tak, jak každý rok chodí. Některý rok se dělaly mimořádné faktury, ale poslední rok v roce 2021 bylo domluveno, že vyúčtování udělají později. Vyúčtování žalovaná provedla poté, co jí došly veškeré faktury od dodavatelů. K poškozenému oknu žalovaná uvedla, že byli mimo dům, když obdržela zprávu o poškození okna. Poté, co domů přijeli, tak manžel musel jít ještě něco zařídit. Ona se tam kolem osmé hodiny šla podívat, vyfotila okno zvenku, neviděla, že by okno bylo přivázané na zácloně. Večer se šla podívat ještě jednou. Napsala žalobkyni SMS, aby okno podložila knihou, aby neviselo na pantu a následně viděla, že se povedlo žalobkyni okno zavřít. Žalovaná uvádí, že u bytu nezazvonila, dovnitř do bytu se podívat nešla. Manžel žalované se šel na místo podívat druhý den v osm hodin ráno. To mu již žalobkyně sdělila, že si opravu zařídili sami, neboť věc byla urgentní. Ohledně síti do oken žalovaná uvedla, že nyní mají sítě nové. Manžel opět vyrobil sítě do oken. K dotazům dále žalovaná uvedla, co se týče poškozeného linolea, linoleum je v pokoji stále to samé. Ohledně sporáku uvedla, že sporák byl vyměněn, neboť vyměnili celou kuchyňskou linku. Další skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci soud výslechem žalované nezjistil.

16.Nad rámec shora uvedeného soud z provedených důkazů nevzal za prokázané žádné skutkové zjištění rozhodné pro posouzení rozhodnutí ve věci.

17.Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislost, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132, o.s.ř.), učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci.

18.Žalobkyně jako nájemnice uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou dne 10. 12. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu na , adresa, . Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Dodatkem ze dne 30. 12. 2021 byl nájem prodloužen do 31. 12. 2022. Nájemní vztah skončil dohodou stran ke dni 31. 10. 2022. Žalobkyně jako nájemnice předmětný byt obývala již dříve, a to na základě nájemní smlouvy ze dne 19. 12. 2014, která byla každoročně prodlužována dodatkem. Žalobkyně složila zálohu pro rok 2021 ve výši 16 800 Kč, která byla v průběhu roku 2021 navýšena na částku 17 100 Kč. Po skončení nájmu vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni složenou zálohu ve výši 17 100 Kč, dále úrok ze složené zálohy ve výši 1 539 Kč a přeplatek na službách ve výši 8 227,71 Kč. Celkem tedy částku 26 866,71 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni dne 17. 2. 2023 částku ve výši 17 639,71 Kč. Při předání a převzetí bytu v prosinci roku 2014 v bytě byla instalována ve třech místnostech kulatá světla – ufo a jedno světlo závěsné, dále dveře do kuchyně. Při převzetí bytu ke dni skončení nájemního vztahu v říjnu 2022 tyto předměty v bytě nebyly. Při převzetí bytu ke dni 31. 10. 2022 byly vlhkostí poškozené dveře v koupelně a nefunkční jedna plotýnka sporáku. , právnická osoba, nebyly sítě proti hmyzu. Linoleum bylo poškozeno pádem teplé žehličky.

19.Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně jako nájemnice uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou smlouvu o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále občanský zákoník). Předmětem tohoto právního vztahu byl na nájem bytu na , adresa, . Nájem byl skončen dohodou stran ke dni 31. 10. roku 2022.

20.Dle ustanovení § 2254 odstavec 2 občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

21.Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně složila žalované jistotu ve výši 17 100 Kč. Při skončení nájmu žalovaná netvrdila, že by žalobkyni vznikl dluh na nájemném, vznikla jí tedy povinnost žalobkyni složenou jistotu v plné výši vrátit. Pokud tak žalovaná neučinila a odůvodňuje to svou tvrzenou pohledávkou z titulu náhrady škody, je její povinnost vzniklou škodu a její výši tvrdit a prokázat. Pokud žalovaná tvrdí, že žalobkyně z bytu zcizila tři nástěnná světla ufo a jedno světlo závěsné. Po provedeném dokazování má soud za to, že tvrzení žalobkyně jsou věrohodná. Soud se přiklonil k její skutkové verzi i s ohledem na přehraný videozáznam, k demontáži světel došlo ze strany žalované, respektive prostřednictvím jejího manžela, který tato světla na začátku užívání bytu žalobkyní v roce 2014 demontoval a uložil, stejně tak uložil po demontáži dveře do kuchyně a tyto odmítl vrátit. Co se týče dveří poškozených vlhkostí od koupelny, tyto dveře byly běžné, interiérové dveře bez úpravy pro zvládání zátěže z vlhkostí v koupelně, pakliže v bytě sloužily od roku 2012, po 10 letech je možné, že běžným opotřebením došlo k jejich poškození. Stejně tak nefunkční ploténka na elektrickém sporáku. Tento sporák dle shodných tvrzení stran, v bytě sloužil od roku 2012, tedy 10 let. Při jeho každodenním použití lze očekávat, že dojde k poruše elektrické plotýnky. Výslechem žalované soud zjistil, že po skončení nájmu tento sporák vyměnila za nový. Po skončení nájmu nebyla plotýnka opravena, o náklady na opravu se tedy nejedná. S ohledem na zjištěné okolnosti soud tyto jednotlivé položky tvrzené žalovanou jako její nároky z titulu náhrady škody hodnotí jako běžné opotřebení bytu ve smyslu ustanovení § 2293 odstavec 1 občanského zákoníku.

22.Pokud žalovaná tvrdí, že jí vznikla škoda, v jednotlivých případech by musela dotvrdit, že k jednotlivým závadám došlo zaviněním žalobkyně. Pokud tak žalovaná činí, jedná se o spekulace, např. v případě sporáku, kdy žalovaná spekuluje o tom, že k závadě došlo opakovaným přepínáním. Neoznačila k tomuto tvrzení žádné důkazy. Rovněž špatné větrání v koupelně, je spekulací žalované, ohledně které neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení. Vznáší-li žalovaná vůči žalobkyni nárok na náhradu škody za poškozenou foukanou izolaci ve výši 3 000 Kč, žalovaná v řízení neoznačila žádný důkaz k prokázání jednak vzniku škody, tedy poškození foukané izolace na půdě nad bytem, který měla pronajatý žalobkyně, a dále neoznačila žádný důkaz k prokázání skutečnosti, že škoda vznikla v důsledku jednání žalobkyně. Soud rovněž nepovažuje za věrohodné tvrzení žalované, že by žalobkyně zcizila sítě do oken, které navíc žalovaná nijak nespecifikovala, a to ani jejich počet, či rozměry, až na dotaz soudu uvedla, že se mělo jednat o tři sítě. Sama žalovaná uvedla, že byly vyrobeny na míru oken bytu, tudíž by byly těžko použitelné v jiných oknech, v jiném bytě. Ohledně opravy okna, respektive pantu okna soud uvádí, že toto nepatří dle nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu mezi běžnou údržbu bytu, která by náležela nájemci bytu. Je tedy na žalované, aby a zajistila, uhradila opravu okna, respektive poškozeného pantu okna. Žalovaná tak na výzvu žalobkyně neučinila. Pokud nebyla schopna obratem opravu zajistit sama, je její povinností odůvodněnou opravu hrazenou žalobkyní po vyúčtování opravy ze strany žalobkyně k jejím rukám, uhradit. Částka 1 320 Kč dle názoru soudu není nijak nadhodnocená a odpovídá opravě poškozeného pantu okna. Jedná-li se o poškození linolea v pokoji, žalobkyně uznala, že k poškození došlo její vinou a uznala škodu ve výši 500 Kč. Pokud se žalovaná domáhá škody ve výši 1.000 kč, nijak tuto výši neodůvodňuje. Poškozené linoleum, bylo součástí vybavení bytu od počátku nájmu a stále slouží svému účelu v dané místnosti, k jeho výměně dosud nedošlo, což při svém účastnickém výslechu potvrdila sama žalovaná. Je zjevné, že míra a způsob poškození nebrání jeho dalšímu užívání k původnímu účelu ve stejném rozsahu. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšné žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 24.232 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, 10 úkonů právní služby po 1.620 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., 10 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu ze dne 24.11.2023, ze dne 8.3.2024, ze dne 15.4.2024, výzva k plnění ze dne 9.2.2023, účast na jednání soudu dne 7.2.2024, 29.4.2024, 10.

7.2024, 16.9.2024) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 4.032 Kč.