47 C 80/2025-22

vydání věci

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 27.06.2025 ECLI:CZ:MSBR:2025:47.C.80.2025.1
Sdílet:
I.Žalovaná je povinna vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla , hodnota, umístěné v bytě č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce.
II.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 982,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1.Žalobou ze dne 15. 4. 2025 (podanou u soudu dne 15. 4. 2025) se žalobce po žalované domáhal vydání věci – plynoměru specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná se během řízení nevyjádřila.
2.Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a vyhlásil tento rozsudek. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.
3.Žalobce je podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) povinen vybavit měřicím zařízením odběrné místo zákazníka připojené k jím provozované soustavě. Žalobce proto v odběrném místě č. , Anonymizováno, - byt č. , hodnota, v nemovitosti na adrese , adresa, , , adresa, osadil plynoměr výrobního čísla , hodnota, (důkaz: Protokol o osazení Plynoměru ze dne 23. 3. 2017).
4.Plynoměr je měřícím zařízením, kterým se podle energetického zákona provádí měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobce jakožto provozovatele distribuční soustavy. Uživatelem bytu č. , hodnota, v nemovitosti na adrese odběrného místa je žalovaná. Totiž dne 30. 11. 2024 žalované skončila smlouva o nájmu bytu č. , hodnota, na uvedené adrese a byt vlastníkovi nepředala ani ke dni 12. 2. 2025, o čemž vlastník nemovitosti (tj. statutární město , adresa, ) informoval žalobce dne 12. 2. 2025 (důkaz: informace o pozemku - Náhled do katastru nemovitostí; e-mail vlastníka nemovitosti na adrese odběrného místa ze dne 12. 2. 2025). Navíc sama žalovaná e-mailem dne 3. 2. 2025 požádala žalobce o strpění s demontáží s odůvodněním, že dne 12. 2. 2025 dostane výplatu a dluh zaplatí; tím mj. potvrdila, že byt č. , hodnota, stále užívá (důkaz e-mailovou komunikací mezi účastníky z 3. 2. 2025). Následně dne 27. 2. 2025 žalovaná žalobci poslala fotografii plynoměru k prokázání aktuálního stavu plynoměru (důkaz e-mailem žalované žalobci z 27. 2. 2025 včetně fotografie plynoměru a e-mailem žalobce z 28. 2. 2025); tím žalovaná potvrdila, že plynoměr je v její faktické moci (dispozici). Ostatně žalovaná má na uvedené adrese i poštovní (domovní) schránku, do níž jí byla dne 2. 6. 2025 vhozena žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Předmětný plynoměr je umístěn v bytě č. , hodnota, (srov. např. Výměna – pravidelná výměna k cejchu ze dne 23. 3. 2017 a formulář Odpojení dodávky pro neplacení ze dne 15. 1. 2025 a formulář Demontáž plynoměru – měřený neoprávněný odběr plynu)., právnická osoba, uvedené odběrné místo obchodník s plynem (, právnická osoba, ) požádal dne 27. 12. 2024 o ukončení služeb distribuční soustavy pro neplacení, a to k 31. 12. 2024 (důkaz: Žádost obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu do odběrného místa).
6.Žalobce se opakovaně snažil provést demontáž plynoměru, avšak marně. Žalovaná v odběrném místě jeho demontáž neumožnila, přestože byla výzvou žalobce ze dne 23. 1. 2025 vyzvána k jeho zpřístupnění (důkaz: Protokol o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 15. 1. 2025; Výzva žalobce ke zpřístupnění plynoměru ze dne 23. 1. 2025 včetně dokladu o odeslání a dodejky; Protokol o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru ze dne 6. 3. 2025). Žalovaná byla ke zpřístupnění plynoměru naposledy vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 2. 4. 2025 (důkaz: Předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 2. 4. 2025 včetně dokladu o odeslání). Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala.
7.Žalovaná tak v nemovitosti na adrese odběrného místa, ke kterému jí svědčí užívací právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobce, tj. plynoměr. Žalovaná přitom nedisponuje k plynoměru žádným právem, které by ji opravňovalo mít jej ve své moci.
8.Soud skutkový stav právně posoudil na základě energetického zákona. Plynoměr je vlastnictvím žalobce.
9.Ustanovění § 71 odst. 6 věta první energetického zákona stanoví, že zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
10.Podle § 1040 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.
11.Žaloba je zcela důvodná. Žalobce má právo na ochranu vůči žalované, která do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřící zařízení zadržuje. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 385/2012: „žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde její pracovník mohl demontovat její plynoměr. K tomu ho opravňuje ustanovení § 71 odst. 8 energetického zákona a tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat. Žalobní návrh znějící na vydání plynoměru může být důvodný proto, že chování, kterým by žalovaný vydání plynoměru uskutečnil, by bylo v dané situaci shodné s chováním, kterým by žalobci umožnil přístup a demontáž. Tato shoda je jednak důsledkem absence povinnosti žalovaného plynoměr demontovat a fyzicky v nejužším smyslu slova předat, jednak důsledkem právní úpravy místa plnění. Vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobci zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobci. K druhé alternativě však z výše uvedených důvodů není povinen, tudíž může být povinen jen k alternativě prvé. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam donést. Za stávající právní úpravy výkonu rozhodnutí lze považovat žalobní návrh znějící na vydání plynoměru dokonce za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobce, než by byl žalobní návrh znějící na umožnění přístupu a demontáže.“12. Jak uvedl Nejvyšší soud dále např. v rozsudku ze dne 28. 3. 2012 sp. zn. 22 Cdo 3431/2010, „vydat plynoměr může žalovaný buď tak, že zástupci pověřenému žalobkyní zpřístupní své prostory a nechá jej plynoměr demontovat, anebo tak, že plynoměr sám (nebo prostřednictvím někoho jiného) demontuje a předá žalobkyni.“13. Ohledně důvodnosti žaloby ve stejném duchu lze odkázat na aktuální usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1132/2025 (srov. mimo jiné: „Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, a to ať už je s dovětkem „za účasti pověřeného zástupce“ nebo bez tohoto dovětku.“).
14.Na základě výše uvedeného byla žalované uložena povinnost vydat měřící zařízení blíže specifikované ve výroku, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
15.Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
16.Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. V daném případě představují náklady řízení na straně úspěšného žalobce jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, jednak náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif). Za každý z úkonů právní služby náleží 2 300 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu, přičemž účelné úkony spočívaly v:1) převzetí a přípravě zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,2) předžalobní výzvě - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a3) sepisu a podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,= 6 900 Kč.
17.Ke každému ze tří úkonů právní služby náleží paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu = 1 350 Kč.
18.V neposlední řadě na základě § 137 odst. 3 o. s. ř. náleží žalobci náhrada 1 732,50 Kč za DPH v sazbě 21 % (počítáno z odměny a paušální náhrady hotových výdajů).
19.Celkové náklady řízení žalobce 11 982,50 Kč soud uložil žalované zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení