12 C 118/2025-16

1.Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, postoupila pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupitel, postoupila pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, na společnost , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , jako postupníka a nového věřitele. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť není schopna uzavření předmětné smlouvy doložit. Dále tvrdila, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem částku ve výši , částka, v platbách , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . V poznámce k platbě bylo uvedeno , Anonymizováno, . Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, . Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem , částka, .

2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytl žalovanému na účet č. , č. účtu, částku , částka, v platbách , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, (z Potvrzení o provedených platbách, ze sdělení banky ze dne , datum, ). V řízení nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, když předložená smlouva o úvěru není žalovaným podepsána. Společnost , právnická osoba, postoupila dne , datum, předmětnou pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., a ta ji následně smlouvou ze dne , datum, postoupila na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno (ze smluv o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek, z oznámení). Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou dne , datum, do tří dnů; výzva byla téhož dne odeslána (z výzvy, z dodejky).

4.Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5.Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7.Vzhledem ke skutečnosti, že v řízní nebylo prokázáno, z jakého právního důvodu došlo k převodu částky ve výši , částka, z právního předchůdce žalobkyně na žalovaného (lze se jen domnívat, že se tak stalo na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru), bylo nutno posoudit výše popsaný skutkový stav podle ust. § 2991 a násl. o.z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které je povinen žalovaný jako obohacený vydat ochuzenému, tedy žalované, na kterou byla pohledávka postoupena (§ 1879 o.z.). Žalovaný přitom v řízení ani netvrdil, že by peněžní částku ve výši , částka, vrátil. Soud tedy žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Právo žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle něhož soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za dva úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva) a z částky , částka, za jeden úkon právní služby (podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .