21 C 234/2023-72

1.Žalobou z 20.7.2023 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky s tím, že tuto uhradila žalované na základě smlouvy o zprostředkování koupě nemovitostí, přičemž k uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodů, které nespočívaly na straně žalobkyně, neboť kupující neakceptovala žalobkyní navržené splátky kupní ceny, které nebyly ve zprostředkovatelské smlouvě sjednány dostatečně určitým způsobem. Žalobkyně se dovolávala neplatnosti zprostředkovatelské smlouvy jednak z formálních důvodů (nedostatečné vymezení předmětu převodu a ceny), jednak z důvodu rozporu s ustanoveními občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách.

2.Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalovaná jednala nepoctivě, když tvrdila, že má k dispozici vlastní finanční prostředky, přičemž prostředky ke úhradě kupní ceny měla mít až na základě prodeje své nemovitosti, který se však neuskutečnil; těžila tak ze svého nepoctivého jednání, a to k tíži žalované, která několik měsíců prodej nemovitosti blokovala pro žalobkyni, přičemž žalovaná splnila své závazky ze smlouvy tím, že pro žalobkyni obstarala příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy, a tedy jí nevzniklo bezdůvodné obohacení.

3.Z níže uvedených listinných důkazů a svědeckých výpovědí vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:4. Žalobkyně je vlastníkem domu čp. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a pozemků parc. č. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se dům nachází, a parc. č. , Anonymizováno, zahrada (viz informace z katastru nemovitostí). Dne , datum, uzavřela žalobkyně jako vlastník těchto nemovitostí, společnost , právnická osoba, jako zprostředkovatel a , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, jako zájemci o koupi smlouvu o rezervaci nemovitostí, v níž žalobkyně prohlásila, že má zájem a vážný úmysl převést vlastnické právo k nemovitostem. V bodě 2.1 žalobkyně prohlásila, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena, zástavní práva, předkupní práva, nájemní, podnájemní práva a ani jiná omezení vlastníka, vyjma omezení uvedeném na listu vlastnictví, tedy zástavní právo. Kupní cena nemovitostí měla činit 7.300.000,00 Kč.

5.Žalobkyně kontaktovala , jméno FO, (spolupracovníka žalované) s tím, že má zájem o koupi bytu (viz svědecká výpověď svědka , jméno FO, ). Na žádost žalobkyně svědek , jméno FO, po kontaktování developera vyjednal pro žalobkyni namísto jí požadované slevy montáž kuchyňské linky v ceně 250.000,00 Kč zdarma. Svědek s žalobkyní sjednával uzavření smlouvy o zprostředkování koupě nemovitostí z , datum, . Ještě před uzavřením smlouvy sdělovala žalobkyně žalované, že má „jednání v bance ohledně financí na koupi bytu , Anonymizováno, “ (e-mail z 3.2.2023).

6.Dle shodných tvrzení účastníků tito uzavřeli , datum, výše uvedenou zprostředkovatelskou smlouvu, v níž se žalovaná jako zprostředkovatel zavázala vyvíjet činnost k tomu, aby žalobkyně měla příležitost uzavřít s třetí osobou kupní smlouvu na koupi bytu, specifikovaného v čl. II. smlouvy, a to za kupní cenu 4.840.000,00 Kč. V čl. II, bod 3 byla sjednána provize, kterou se žalobkyně v čl. III, bod 1 zavázala uhradit zálohově při podpisu smlouvy. V čl. III, bod 2 bylo ujednáno, že nárok na provizi vzniká žalované již obstaráním příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy. Žalovaná se zavázala složenou zálohu na provizi vrátit v případě neuzavření kupní smlouvy z důvodů na straně vlastníka nebo pokud nezprostředkuje žalobkyni příležitost k uzavření kupní smlouvy (čl. III, bod 3). Pokud jde o cenu nemovitostí, žalobkyně se v čl. III, bod 4 zavázala uhradit část kupní ceny ve výši 2.420.000,00 Kč z vlastních zdrojů do 31.5.2023, zůstatek, tj. 2.420.000,00 Kč pak ve splátkách sjednaných v kupní smlouvě s tím, že poslední část kupní ceny bude uhrazena po dokončení bytové jednotky a její kolaudaci. Smlouva byla uzavřena na dobu do 3.5.2023, přičemž pro případ odstoupení žalobkyně od smlouvy byla tato povinna uhradit žalované odstupné ve výši provize. V den uzavření smlouvy, tj. , datum, , zaslal svědek , jméno FO, e-mailem žalobkyni půdorys bytu. Žalobkyně e-mailem z 3.3.2023 sdělila svědkovi , jméno FO, , že si na 90 % přikoupí i garáž (svědek jí návazně e-mailem sdělil cenu garáže).

7.Zájemci o koupi domu žalobkyně se po podpisu smlouvy z , datum, dozvěděli (viz výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ), že nemovitost, kterou chtěli koupit, vykazuje vady, které jim byly zastřeny, spočívající v tom, že na zahradě domu se nacházela mimo studnu, z níž byl napájen kupovaný dům, i studna, která napájí sousední nemovitost ve vlastnictví rodičů žalobkyně, a u hranic pozemku se nachází inženýrské sítě ve prospěch rodičů žalobkyně, proto v této části pozemku nebyl postaven plot. Žádná z těchto služebností nebyla zapsána v katastru nemovitostí. Zájemci proto od smlouvy o rezervaci z , datum, odstoupili (viz přípis z 12.3.2023), kdy v odstoupení uvedli další důvody tohoto právního jednání, spočívající v existenci nepovolené čističky odpadních vod, do které ústí jímka před rodinným domem, a dále v hloubce studny, která s ohledem na svou faktickou hloubku (48 metrů, oproti žalobkyní deklarovaných 30 metrů) musí mít povolení. Odstoupení bylo zprostředkovateli doručeno 20.3.2023.

8.E-mailem z 4.4.2023 zaslala žalovaná žalobkyni návrh smlouvy o budoucí kupní smlouvě na byt s tím, že navrhla její podpis na 12.4.2023. Dalším e-mailem z téhož dne zaslala žalovaná žalobkyni vizualizaci kuchyňské linky, která měla kompenzovat žalobkyní požadovanou slevu z ceny.

9.Dne 7.4.2023 žalobkyně (viz přípis z 7.4.2023, označený jako Výzva k uzavření kupní smlouvy) vyzvala zájemce o koupi svých nemovitostí k uzavření kupní smlouvy, přičemž v přípise uvedla, že již uzavřela smlouvu o koupi bytu, a pokud zájemci neuzavřou smlouvu o koupi jejích nemovitostí, vznikne jí tím škoda ve výši nejméně 242.000,00 Kč, kterou bude vymáhat. S tím koresponduje i výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že reakce žalobkyně na odstoupení od smlouvy byla negativní, žalobkyně odmítla zájemcům uhradit náklady, které vynaložili na odhad nemovitostí pro účely poskytnutí hypotečního úvěru.

10.E-mailem z 10.4.2023 žalobkyně požádala žalovanou o přesun schůzky na 14.4.2023, a to z pracovních důvodů. Současně sdělila, že nebude kupovat garáž. E-mailem z 11.4.2023 zaslala žalovaná žalobkyni upravenou smlouvu o budoucí kupní smlouvě tak, že tato neobsahovala garážové stání. Dne 14.4.2023 sdělila žalobkyně žalované, že „ruší schůzku na poslední chvíli“ s tím, že řeší v současně chvíli „výpověď z realitní kanceláře , právnická osoba, (prodej RD)“ a uvedla, že se ozve příští týden.

11.Dle svědka , jméno FO, se žalobkyně již neozvala, svědek ji opakovaně kontaktoval, přičemž 24.4.2023 mu žalobkyně sdělila, že všechny informace má v dopise, který zaslala, zavěsila telefon a tím komunikace účastníků definitivně skončila.

12.Dne 26.4.2023 žalovaná vyzvala žalobkyni k podpisu smlouvy a zaslala jí smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Pokud jde o úhradu kupní ceny, v uvedené smlouvě byla tato uvedena tak, že 2.420.000,00 Kč uhradí žalobkyně do 31.5.2023 (viz smlouva z , datum, ), 1.936.000,00 Kč uhradí do 31.7.2023 a 484.000,00 Kč do 15 dnů od doručení výzvy, kdy současně s výzvou mělo být doručeno i kolaudační rozhodnutí.

13.Žalobkyně odpověděla téhož dne, tj. 26.4.2023 e-mailem, v němž sdělila, že zaslala žalované 22.4.2023 dopis, v němž sdělila, jak požaduje nemovitost financovat a žádá o opravu kupní smlouvy. Uvedený dopis je datován 20.4.2023 a obsahuje konstatování, že navržené splátky kupní ceny, jak jsou uvedeny ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě, neodpovídají zprostředkovatelské smlouvě, a že žalobkyně s ohledem na to, že výše splátek nebyla ve smlouvě specifikována, navrhuje úhradu kupní ceny v měsíčních splátkách po 10.000,00 Kč, a za těchto podmínek je připravena kupní smlouvu podepsat; totéž stanovisko sdělil právní zástupce žalobkyně přípisem z 2.5.2023. Žalovaná tento návrh odmítla.

14.Žalobkyně doložila k prokázání tvrzení, že měla zajištěny finance na koupi bytu, listinu nazvanou „Příslib úvěru“, dle které jí měla , jméno FO, poskytnout úvěr ve výši až 6.000.000,00 Kč, který by žalobkyně splácela v měsíčních splátkách v minimální výši 40.000,00 Kč. K doložení toho, že , jméno FO, má finanční prostředky k dispozici, předložila žalobkyně výpis z živnostenského rejstříku jmenované. Současně žalobkyně v podání z 9.12.2023 uvedla, že měla příjmy k úhradě kupní ceny nemovitostí jako jediný společník společnosti , právnická osoba, Dle veřejně dostupných listin ze Sbírky listiny obchodního rejstříku uvedená společnost, jejímž je žalobkyně dle výpisu z obchodního rejstříku jediným jednatelem a společníkem, za rok 2022 vykázala záporný výsledek hospodaření, a to – 135.000,00 Kč před zdaněním, přičemž její mzdové náklady činily 492.000,00 Kč za rok, což odpovídá částce 41.000,00 Kč měsíčně. Za rok 2021 měla společnost před zdaněním rovněž záporný výsledek hospodaření – 36.000,00 Kč, mzdové náklady 455.000,00 Kč, což odpovídá částce necelých 38.000,00 Kč měsíčně.

15.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu, která spadá po režim zákona 39/2020 Sb. o realitním zprostředkování.

16.Žalobkyně se v řízení domáhá vrácení uhrazené provize jako bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo v důsledku neplatnosti uzavřené smlouvy. Tuto neplatnost odůvodňuje tím, že nemovitosti, které měla na základě smlouvy zakoupit, resp. ohledně kterých měla uzavřít kupní smlouvu, byly ve smlouvě vymezeny nedostatečně. Z uvedené smlouvy, výpovědi svědka , jméno FO, i komunikace účastníků vyplývá, že se v daném případě jednalo o byt, který byl v době uzavření zprostředkovatelské smlouvy ve výstavbě, čehož si žalobkyně byla vědoma. Tato skutečnost mimo jiné vyplývá i z ujednání o zaplacení poslední části kupní ceny po dokončení bytové jednotky a její kolaudaci nebo povolení užívání. Byt byl vymezen číslem, podlahovou plochou, podlažím, s tím, že byl uveden pozemek, jehož součástí je budova, v níž se byt nachází, i terasa, která měla být v užívání žalobkyně a byla součástí společných částí budovy. S přihlédnutím k výkladovým zásadám, obsaženým v § 6 odst. 1, § 1749 odst. 2 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) v případě zprostředkovatelské realitní smlouvy, kde z jednání účastníků (dohoda o bezplatné instalaci kuchyňské linky, jednání o koupi garážového stání) vyplývá, že stranám muselo být, a také bylo, zřejmé, jaký byt ve výstavbě bude po dokončení předmětem kupní smlouvy, k definování předmětu převodu vlastnických práv postačí (na rozdíl od označení předmětu převodu v samotné kupní smlouvě, která je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí), je-li předmět převodu vymezen natolik určitě, že smluvním stranám je zřejmé, o jaký byt se jedná, jaká je jeho velikost a vybavení apod., což se v daném případě stalo.

17.Pokud žalobkyně jako dalším důvodem neplatnosti smlouvy z , datum, argumentovala nedostatečně určitým ujednáním o splátkách kupní ceny, ani v tomto směru nelze žalobním tvrzením přisvědčit. Ujednání o úhradě první části kupní ceny ve výši 2.420.000,00 Kč bylo zcela konkrétní, srozumitelné, určité, a to včetně termínu splatnosti, a toto ujednání bylo převzato i do návrhu smlouvy o smlouvě budoucí. Rovněž tak z formulace rezervační smlouvy vyplývá, že – bez ohledu na to, jaké splátky druhé poloviny kupní ceny budou sjednány – kupní cena bude v úplnosti doplacena po dokončení a kolaudaci bytové jednotky. V uvedené formulaci sice není dán konkrétní termín, resp. doba, v níž po kolaudaci bytu má být kupní cena doplacena, nicméně je nutné poukázat na § 6 odst. 1, § 8 a § 1749 odst. 2 o.z., a přihlédnou zejména k principu poctivého uspořádání vztahů a k tomu, že tato doba pro úhradu kupní ceny nesmí být v rozporu s obvyklými obdobnými situacemi a v rozporu s dobrými mravy.

18.Pokud žalobkyně poté, co se neuskutečnil prodej jejího domu, neměla evidentně dostatek finančních prostředků a nabídla, že kupní cenu uhradí v měsíčních splátkách po 10.000,00 Kč, jednalo se zjevně o krok, který nemohl směřovat k naplnění účelu rezervační smlouvy a nabytí vlastnického práva k bytu, neboť za situace, kdy žalobkyně je narozena , datum, , a uvedenou nabídku učinila v dubnu 2024, pak v případě uzavření takové kupní smlouvy v květnu 2024 by poslední splátku (ryze teoreticky) žalobkyně uhradila ve věku 99 let. Jinak řečeno, vlastník bytu by žalobkyni poskytl na dobu 40 let a 4 měsíců bezúročný úvěr ve výši 4.840.000,00 Kč.

19.Nadto lze poukázat na skutečnost, že žalobkyně v řízení neprokazovala, že by byla připravena uhradit minimálně první, zcela konkrétně sjednanou, splátku kupní ceny ve výši 2.420.000,00 Kč, když v přímém rozporu s tímto ujednáním je její nabídka splátek 10.000,00 Kč měsíčně.

20.Soud rovněž poukazuje na (až těžko pochopitelné) amorální jednání žalobkyně. Žalobkyně lhala zájemcům o koupi svého domu (viz výpověď svědka , jméno FO, ), kterým zatajila existenci služebností, nezapsaných do katastru nemovitostí a zatěžujících tyto nemovitosti, lhala žalované, které tvrdila, že má, resp. bude mít vlastní prostředky na koupi bytu, lhala jí i ve chvíli, kdy jí sdělovala, že vyřizuje v bance úvěr, lhala zájemcům o koupi svého domu, když jim sdělovala, že již uzavřela kupní smlouvu a že pokud odmítnou dům koupit, vznikne jí škoda, kterou bude vymáhat, a předložila soudu potvrzení, že měla zajištěn úvěr od soukromé osoby, které je dle názoru soudu také lživé: žalobkyní předložený výpis z živnostenského rejstříku nevypovídá nic o majetkových poměrech osoby, která měla úvěr přislíbit, v příslibu uvedené měsíční splátky 40.000,00 Kč nekorespondují s ekonomickým stavem společnosti, z níž dle svého vlastního tvrzení má žalobkyně příjem, ani s výdaji této společnosti na mzdové prostředky, a formulace příslibu je nelogická i z pohledu ostatních kroků žalobkyně, která by na jedné straně měla mít úvěr, kterým by mohla pokrýt úhradu kupní ceny, a který by splácela ve splátkách po 40.000,00 Kč měsíčně, avšak žalované nabízela, že kupní cenu uhradí v měsíčních splátkách po 10.000,00 Kč.

21.Soud neakceptoval ani argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu 33 Cdo 1507/2022, neboť toto rozhodnutí je postaveno na obsahově zcela odlišné zprostředkovatelské smlouvě, v níž byla zájemci i koupi nemovitostí uložena povinnost uzavřít zprostředkovávanou smlouvu, a nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno smluvní pokutou. Smlouva z , datum, však neobsahuje ani jeden z těchto prvků, tedy ani povinnost žalobkyně uzavřít zprostředkovávanou smlouvu, ani smluvní pokutu.

22.Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že provize je vázána na obstarání příležitosti uzavřít kupní smlouvu. Žalobkyni nebyla ve smlouvě uložena povinnost kupní smlouvu uzavřít, protože činnost žalované jako zprostředkovatele spočívala v obstarání příležitosti kupní smlouvu uzavřít. Za tuto činnost měla žalovaná získat sjednanou odměnu, a bylo jen na žalobkyni, zda sjednanou příležitost k uzavření kupní smlouvy, která zde objektivně existovala (tedy byla žalovanou vytvořena), využije či nikoliv.

23.Smlouva neobsahovala smluvní pokutu pro případ, že kupní smlouva uzavřena nebude (argumentace žalobkyně rozhodnutím 33 Cdo 1507/2022 je tedy zcela mimo okolnosti tohoto případu) - bylo pouze sjednáno odstupné pro případ, že žalobkyně od smlouvy odstoupí nebo žalovaná nesplní povinnost obstarat příležitost k uzavření kupní smlouvy. Ani jeden z těchto důvodů nebyl naplněn, neboť žalobkyně od smlouvy neodstoupila a žalovanou svou povinnost obstarat příležitost k uzavření kupní smlouvy jednoznačně splnila. Nadto nelze odstupné (tedy kompenzaci za využití smluvními stranami ujednaného práva zrušit závazek - § 1992 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník) zaměňovat se smluvní pokutou (utvrzení dluhu pro případ porušení smluvené povinnosti dle § 2048 an. zákona 89/2012 Sb.).

24.Jinak řečeno, žalobkyně se zavázala uhradit provizi ve zcela standardní výši (tj. 5 % z ceny prodávané nemovitosti) za činnost žalované, spočívající v obstarání příležitosti pro žalobkyni uzavřít smlouvu, která povede k tomu, aby nabyla vlastnické právo k bytu, který byl v době uzavření smlouvy ve výstavbě, a který byl proto specifikován natolik určitě a srozumitelně, aby si smluvní strany byly vědomy toho, o jaký byt se jedná. Ostatně žalobkyně si této skutečnosti byla vědoma např. i proto, že žalovaná jí zasílala vizualizaci kuchyňské linky, která měla být namísto žalobkyní požadované slevy v bytě instalována bezplatně.

25.Žalovaná dostála svým závazkům ze smlouvy a obstarala pro žalobkyni příležitost uzavřít smlouvu, která plně odpovídala zprostředkovatelské smlouvě, a která, zejména pokud jde o úhradu kupní ceny, byla v souladu s obvyklými podmínkami na trhu a v souladu s dobrými mravy, když žalobkyně měla zůstatek kupní ceny (po odpočtu první platby, která byla sjednána do 31.5.2023) uhradit zčásti do 31.7.2023 (kdy z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že žalobkyně byla s tímto termínem srozuměna) a ve zbytku po kolaudaci bytu. Žalovaná splnila svůj závazek uhradit za obstarání příležitosti k uzavření zprostředkovávané smlouvy sjednanou odměnu.

26.Pokud následně žalobkyně, evidentně z důvodu nedostatku finančních prostředků, které měla mít z titulu prodeje svého domu, začala s výmluvami a lhaním, a následně nabídla splátky v tak mizivé výši, že si musela být vědoma, že tato nabídka je neakceptovatelná, a smlouvu o budoucí kupní smlouvě ani kupní smlouvu proto neuzavřela, učinila tak pouze o své vlastní újmě a není namístě, aby jí žalovaná, která své závazky ze smlouvy splnila, řádně sjednanou a zaplacenou odměnu vracela.

27.Soud neshledal důvody, pro které by smlouva z , datum, byla v rozporu se zákonem 39/2020 Sb. a byla proto neplatná (§ 10 citovaného zákona), stejně jako neshledal důvody neplatnosti smlouvy podle obecných ustanovení zákona 89/2012 Sb. o spotřebitelských smlouvách, neboť z výpovědi svědka , jméno FO, vyplývá, že s žalobkyní obsah smlouvy probral ještě před jejím podpisem. Pokud žalobkyně poukazovala v závěru řízení na to, že výše sjednané provize může být v rozporu s dobrými mravy, ani zde se soud s takovým tvrzením neztotožňuje, protože z jiné rozhodovací činnosti je mu známo, že výše provize, odpovídající 5 % z kupní ceny nemovitostí, je zcela standardní a nejvíce sjednávanou – nižší provize se obecně vyskytují u těžko prodejných nemovitostí, které vykazují závažné stavební vady, případně se nachází v neatraktivní lokalitě apod.

28.Na základě shora provedeného dokazování a jeho hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když uzavřená zprostředkovatelská smlouva není neplatná, výše sjednané provize je ve zcela obvyklé výši, žalovaná své závazky ze smlouvy splnila a žalobkyně zprostředkovávanou smlouvu neuzavřela z důvodů, které leží výlučně na její straně, a které spočívají v nedostatku finančních prostředků, o kterých se domnívala, že je získá z prodeje svého domu. K tomuto prodeji však nedošlo, žalobkyně se tak ocitla ve finanční nouzi a tuto situaci řešila tak, že nabídla úhradu ve zcela nesmyslných splátkách, o kterých musela vědět, že jsou pro vlastníka neakceptovatelné. Jednání žalobkyně v průběhu celé transakce považuje soud za jednání, které je v příkrém rozporu s dobrými mravy, a jaké takové nemůže požívat ochrany (§ 6, odst. 1, 2 o.z.), a její postup ohledně navržených mizivých splátek soud považuje za pokus o zneužití práva (§ 8 o.z.).

29.Naopak žalobkyně, která po celou dobu ubezpečovala žalovanou, že má dostatek finančních prostředků, ačkoliv to nebyla nejméně od okamžiku, kdy zájemci o koupi jejího domu od smlouvy odstoupili, pravda, sama způsobila újmu, minimálně na reputaci žalované a na jejím vztahu s prodejcem bytu, který byl pro žalobkyni blokován (viz výpověď svědka , jméno FO, ) po dobu několika měsíců.

30.Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul a podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád zavázal žalobkyni jako procesně neúspěšného účastníka k úhradě nákladů řízení, spočívajících v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů. Jako účelně vynaložené a žalovanou prokázané úkony právních služeb soud shledal převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky), odpor proti platebnímu rozkazu, podání z 16.10.2023 (reakce na vyjádření žalobkyně k podanému odporu), podání z 7.12.2023, 13.3.2024 (§ 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky), a účast u dvou jednání (22.11.2023 a 13.3.2024 - § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky), tedy sedm úkonů po 9.300,00 Kč (§ 7 vyhlášky), včetně sedmi režijních paušálů po 300,00 Kč (§ 13 odst. 1, 4 vyhlášky), celkem 67.200,00 Kč. Soud nepřiznal odměnu za tvrzené jednání právního zástupce s klientem dne 21.11.2023 přesahující jednu hodinu, kdy toto nebylo soudu doloženo.