6 C 113/2024-96

1.Žalobkyně se žalobou domáhá určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí dané žalobkyni dne 14. 5. 2024 a na základě které dala žalovaná žalobkyni výpověď dle ust. § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen zákoník práce), je neplatná. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 12. 9. 2018 na pozici provozní dělník na adrese , adresa, . Zpočátku vykonávala žalobkyně práci i v noci. V roce 2019 však začala mít problémy s tlakem, a proto podstoupila vyšetření, jehož výsledkem byl lékařský posudek ze dne 2. 1. 2020, dle kterého byla zdravotně způsobilá s omezením bez práce na noční směny. Dne 14. 4. 2023 se pak znovu podrobila mimořádné lékařské prohlídce, neboť jí byla lékařským posudkem o nemoci z povolání č. 147/2023 ze dne 22. 3. 2023 stanovena diagnóza epikondylitida laterální vpravo (bolestivé onemocnění pravého loktu omezující hybnost). Závěrem této prohlídky bylo, že dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost. Následně jí proto byla ze strany žalované změněna pracovní náplň na nevhodnou práci uklízečky. Dne 31. 5. 2023 pak byl vyhotoven další lékařský posudek, dle kterého byla shledána zdravotně způsobilou s podmínkou omezení zvedání břemen, nepřekročení hygienických limitů pro lokální svalovou zátěž. Po návratu z dlouhodobé pracovní neschopnosti byla opět žalovanou vyslána na lékařskou prohlídku pro opakované posouzení schopnosti práce v noci, jejímž výsledkem byl posudek ze dne 14. 5. 2024, dle kterého byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou. Následně byla žalobkyni dne 14. 5. 2024 předána výpověď z pracovního poměru s odůvodněním, že dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce s odkazem na lékařský posudek ze dne 14. 5. 2024. Dle žalobkyně je daná výpověď neplatná, neboť byla dána žalobkyni účelově dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce proto, aby se touto cestou žalovaná zprostila nároku žalobkyně na hrazení odstupného (a souvisejících nároků), k čemuž by byla žalovaná povinna, pokud by dala žalobkyni výpověď dle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce, tedy pro nemoc z povolání.

2.Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že má za to, že žalobkyni byla výpověď z pracovního poměru ze dne 14. 5. 2024 dána důvodně. Opírá se přitom o závěry lékařského posudku o zdravotní způsobilosti vydaného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 14. 5. 2024, který byl vyžádán k tomu, zda žalobkyně je dlouhodobě způsobilá k práci, a to ve vztahu k práci v noci, když u žalobkyně se vyskytlo psychické onemocnění, které nebylo nemocí z povolání, a které vyvolalo to, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k práci. Dle žalované tak byl naplněn výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce.

3.Žalobkyně svá tvrzení doplnila podáním ze dne 19. 2. 2025 (č.l. 48 spisu), že byla žalovanou dne 18. 2. 2025 vyzvána k nástupu do práce poté, co podstoupila další lékařskou prohlídku. Dle žalobkyně je tak zjevné, že žalovaná na žalobkyni neustále zvyšuje psychický tlak, ačkoli žalobkyni by nástupem do zaměstnání mohla být způsobena újma.

4.Žalovaná se k tomu vyjádřila podáním ze dne 14. 3. 2025 (č.l. 50 spisu) tak, že na žádost žalované byl dne 17. 2. 2025 vyhotoven další lékařský posudek o zdravotním stavu žalobkyně, když žalobkyně nepředložila doklad o pracovní neschopnosti a odmítala nastoupit do zaměstnání, ačkoli namítala, že daná výpověď je neplatná a trvala na dalším zaměstnávání u žalované. Tento lékařský posudek zkonstatoval, že žalobkyně je zdravotně způsobilá k výkonu práce. Vzhledem k tomu, že u žalované již nebyla realizována práce v noci, vyzvala žalobkyni k nástupu do zaměstnání. Znovu zopakovala, že předmětná výpověď se opírá o lékařský posudek ze dne 14. 5. 2024 a trvá na její platnosti.

5.Mezi účastníky byla v průběhu řízení jako nesporná tato skutková tvrzení, jež soud vzal podle ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá a s ohledem na zásadu hospodárnosti k nim nevedl dokazování:6. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 12. 9. 2018 pracovní smlouvu, ve které byl sjednán druh práce provozní dělník. Dnem nástupu byl den 12. 9. 2018 a tímto dnem vnikl pracovní poměr žalobkyně u žalované. Přílohou pracovní smlouvy byl popis pracovní činnosti ze dne 12. 9. 2018. Rovněž bylo nesporné, že žalovaná měla v roce 2019 problémy s tlakem a na základě lékařského posudku ze dne 2. 1. 2020 začala pracovat bez nočních směn. Rovněž jí s ohledem na její zdravotní stav byla upravována pracovní náplň tak, aby nedocházelo k zatěžování horních končetin.

7.Ke zjištění skutkového stavu věci pak soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:8. Z žádosti o lékařské vyšetření a posudku zdravotní způsobilosti k práci ze dne 14. 4. 2023 vyhotovené , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 6, č. l. 35 p.v. a 54 p.v. spisu) má soud za prokázané, že žalobkyně podstoupila mimořádnou lékařskou prohlídku na žádost žalované, dle které žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost pro kategorii druhou rizika práce.

9.Z pracovní smlouvy ze dne 12. 9. 2018 ve spojení s popisem pracovní činnosti ze dne 12. 9. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně vykonávala práci směnového mistra, jehož účelem bylo zajištění provozu balení.

10.Z oznámení ze dne 23. 9. 2024 (č. l. 9 a 66 spisu) má soud za prokázané, že žalobkyně žalované oznámila, že považuje výpověď ze dne 14. 5. 2024 za neplatnou a že trvá na dalším zaměstnávání u žalované.

11.Z žádosti o lékařské vyšetření a posudku zdravotní způsobilosti k práci vyhotoveného , tituly před jménem, , adresa, ze dne 2. 1. 2020 (č. l. 10, č. l. 34 p.v. a 53 p.v. spisu) má soud za prokázané, že žalovaná podstoupila mimořádnou lékařskou prohlídku na žádost žalované, dle které byla žalobkyně shledána zdravotně způsobilou s omezením bez práce na noční směny. V uvedené žádosti byla vyplněna poznámka „práce v noci, nepřetržitý provoz á 11 hod směna“.

12.Z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání č. 147/2023 vyhotoveného dne 22. 3. 2023 , jméno FO, (č. l. 11 spisu) má soud za prokázané, že žalobkyni byla diagnostikována nemoc z povolání u žalované, a to epikondylitis lateralis vpravo, s tím, že rozhodnutí o zdravotní způsobilosti k práci vystaví příslušný smluvní lékař pracovnělékařské služby.

13.Z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalované, že považuje danou výpověď neplatnou, když byl vypracován lékařský posudek, dle kterého nemůže konat práci z důvodu nemoci z povolání a další lékařský posudek byl vypracován dle žalobkyně účelově. Žádala úhradu 12měsíčního odstupného s tím, že pak nebude požadovat žádné další nároky.

14.Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci a lékařského posudku ze dne 7. 8. 2024 vyhotoveného , jméno FO, (č. l. 14 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyslala žalobkyni na výstupní lékařskou prohlídku s odůvodněním ukončení pracovního poměru z důvodu pozbytí způsobilosti (nikoliv z důvodů pro uznání nemoci z povolání). Směnnost byla uvedena 12 hod, denní/noční, krátký/dlouhý týden. Posudkový závěr není uveden.

15.Z výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem ze dne 14. 5. 2024 (č. l. 16 spisu) má soud za prokázané, že žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru u žalované, neboť z mimořádného posudku závodního lékaře , jméno FO, ze dne 14. 5. 2024 vyplývá, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce. Výpověď je tudíž dávána z důvodu ust. § 52 písm. e) zákoníku práce a k zániku pracovního poměru mělo dojít ke dni 31. 7. 2024.

16.Z popisu pracovní činnosti ze dne 9. 5. 2023 (č. l. 17 spisu) má soud za prokázané, že mělo dojít ke změně účelu pracovního místa s ohledem na zdravotní omezení žalobkyně bez práce na noční směny.

17.Z vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 12. 9. 2024 (č. l. 18 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyšla žalobkyni vstříc s ohledem na její zdravotní stav a omezení způsobeného nemocí z povolání, přizpůsobila její pracovní pozici a umožnila jí výkon práce. Dle názoru žalované však žalobkyně dle lékařského posudku z důvodu psychické nemoci, která není nemocí z povolání, není způsobilá k noční práci a jelikož práce provozního dělníka vždy zahrnuje práci v nepřetržitém provozu, nebylo již možné tuto situaci řešit jako dříve úpravou náplně práce a směn. Proto nezbylo žalované než přistoupit k ukončení pracovního poměru dle ust. § 52 odst. e) zákoníku práce. Žalovaná má za to, že se s nemocí z povolání žalobkyně vypořádala cestou úpravy pracovní náplně, a proto nemoc z povolání nepředstavovala důvod ukončení pracovního poměru.

18.Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci a lékařského posudku ze dne 31. 5. 2023 vyhotoveného , jméno FO, (č. l. 20, č. l. 36 a 55 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyslala žalobkyni na mimořádnou lékařskou prohlídku z důvodu změny pracovní náplně tak, aby nedocházelo k přetěžování horní končetiny a ke změně pracovní doby z důvodu zkrácení času zátěže na horní končetinu a prodloužení času regenerace. Výsledkem byl závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá s omezením – zvedání břemen, nepřekročení hygienických limitů pro lokální svalovou zátěž.

19.Z žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci a lékařského posudku ze dne 14. 5. 2024 vyhotoveného , jméno FO, . Uvedena je kategorie rizik 2 a směnnost 12 hodin. Závěrem tohoto posudku je, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá.

20.Z žádosti o lékařské vyšetření a posudku zdravotní způsobilosti k práci vyhotoveného , adresa, ze dne 8. 8. 2018 (č. l. 34 a 53 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyslala žalobkyni na vstupní lékařskou prohlídku, jejímž závěrem bylo, že je zdravotně způsobilá. V poznámce bylo uvedeno, že náplní práce je práce v noci a nepřetržitý provoz á 11 hod směna.

21.Z žádosti o lékařské vyšetření a posudku zdravotní způsobilosti k práci vyhotoveného , jméno FO, ze dne 2. 3. 2022 (č. l. 35 a 54 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyslala žalobkyni na periodickou lékařskou prohlídku, jejímž závěrem bylo, že je zdravotně způsobilá. V poznámce bylo uvedeno, že práce je rozvržena na 11 hod směny.

22.Z e-mailové komunikace z období ledna 2025 (č. l. 40 – 43 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobkyni k nástupu do zaměstnání ke dni 27. 1. 2025 s tím, že náplň práce jí bude vysvětlena během první směny s ohledem na její zdravotní omezení. Následně byla vyzvána k absolvování další mimořádné lékařské prohlídky a k nástupu do zaměstnání ke dni 10. 2. 2025.

23.Z popisů pracovní činnosti (č. l. 57-59) má soud za prokázané, že s žalobkyní byla sjednána náplň práce dne 12. 9. 2018. Následně jí byla pracovní činnost měněna ze strany žalované, s čímž žalobkyně nesouhlasila.

24.Z e-mailové komunikace ze dne 18. 2. 2025 (č. l. 60 – 63 spisu) má soud za prokázané, že mezi zástupci účastníků probíhala komunikace ohledně nástupu žalobkyně do zaměstnání a dalšího lékařského posudku.

25.Z nepravidelného rozvržení pracovní doby v roce 2025 (č. l. 64 spisu) ve spojení s výše uvedenou e-mailovou komunikací má soud za prokázané, že žalovaná rozvrhla žalobkyni pracovní dobu pouze na denní směny.

26.Z žádosti o posouzení způsobilosti k práci a lékařského posudku ze dne 17. 2. 2025 vyhotoveného , jméno FO, (č. l. 70 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná vyslala žalobkyni na mimořádnou lékařskou prohlídku z důvodu dlouhodobého přerušení práce. Popis práce byl uveden s ohledem na výsledky měření lokální svalové zátěže, směnnost 12 hodin, pouze denní směny. Při tomto vyšetření lékař dospěl k závěru, že žalobkyně je zdravotně způsobilá.

27.Po poučení žalované ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) nebylo ze strany žalované soudu navrženo a doloženo ničeho. Žalovaná tak ani přes poučení, že lékařský posudek , jméno FO, ze dne 14. 5. 2024, o který žalovaná opírá předmětnou výpověď, je sám o sobě nedostačující a že je třeba soudu označit konkrétní důkazy k prokázání tvrzení žalované o tom, že žalobkyně je dlouhodobě nezpůsobilá k práci, a to ve vztahu k práci v noci, když u žalobkyně se vyskytlo psychické onemocnění, které není nemocí z povolání a které vyvolalo to, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost v práci, svá tvrzení nijak neprokázala.

28.Pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení soud další dokazování neprováděl, neboť z nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování měl za dostatečně zjištěný skutkový stav věci tak, aby věc bylo možno posoudit a rozhodnout.

29.Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co účastníci uvedli, učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:30. Žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 12. 9. 2018 jako provozní dělník s tím, že vykonávala i práce v noci. V roce 2019 začala mít problémy s tlakem, pro které byla lékařským posudkem ze dne 2. 1. 2020 shledána zdravotně způsobilou s omezením – bez práce na noční směny. Následně začala proto po dohodě s žalovanou pracovat bez nočních směn. Dne 22. 3. 2023 byla žalobkyni uznána nemoc z povolání, a to onemocnění pravého loktu omezující hybnost. V krátké době pak žalobkyně z podnětu žalované podstoupila dvě mimořádné lékařské prohlídky. Závěrem lékařského posudku ze dne 14. 4. 2023 bylo, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost, když v tomto posudku nebyl uveden důvod prohlídky. Závěrem lékařského posudku ze dne 31. 5. 2023 pak bylo, že je zdravotně způsobilá s omezením – zvedání břemen, nepřekročení hygienických limitů pro lokální svalovou zátěž. V tomto posudku byl uveden jako důvod mimořádné prohlídky uznání nemoci z povolání zaměstnankyně. Žalovaná se žalobkyni pokusila upravit její pracovní činnost dle tohoto omezení, ale následně došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně a její pracovní neschopnosti. Po návratu z pracovní neschopnosti byla žalobkyně žalovanou znovu vyslána na lékařskou prohlídku, aby došlo k opětovnému přezkoumání, zda je schopna pracovat v noci. Výsledkem lékařského posudku ze dne 14. 5. 2024 pak bylo, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá. V předmětném posudku nebylo uvedeno, z jakého důvodu. Současně s tímto posudkem byla žalobkyni dána výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, neboť dle žalované v souladu s lékařským posudkem ze dne 14. 5. 2024 dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu práce.

31.Právně byla věc posouzena dle ust. § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), dle kterého zaměstnavatel pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost. Dle ust. § 50 odst. 1 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Podle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Dle ust. § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

32.Nejprve se soud zaobíral tím, zda jsou splněny podmínky pro podání žaloby v této věci. V řízení nebylo mezi účastníky sporné ani uzavření pracovního poměru, ani podání výpovědi a její doručení. Výpověď obsahuje veškeré náležitosti dle ust. § 50 zákoníku práce a dále dvouměsíční výpovědní dobu, počínaje prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi, tedy s ukončením pracovního poměru ke dni 31. 7. 2024. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 30. 9. 2024 a pracovní poměr měl žalobkyni skončit dne 31. 7. 2024, byla dodržena dvouměsíční lhůta stanovená v ust. § 72 zákoníku práce. V oznámení ze dne 23. 9. 2024 rovněž žalobkyně žalované oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání u žalované.

33.Žalovaná jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnanec uzavřeli dne 12. 9. 2018 platnou pracovní smlouvu, na základě které od 12. 9. 2018 vykonávala žalobkyně pracovní pozici provozní dělník. V průběhu pracovního poměru podstoupila žalobkyně hned několik lékařských prohlídek, jejichž výsledkem bylo několik lékařských posudků, které různým způsobem hodnotily zdravotní způsobilost žalobkyně k práci a na základě kterých došlo k různým úpravám její pracovní činnosti. Předmětem tohoto řízení je však neplatnost výpovědi dané žalovanou žalobkyni z důvodu dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce dne 14. 5. 2024 ve spojení s lékařským posudkem , jméno FO, ze dne 14. 5. 2024 a tudíž se soud v tomto řízení zabýval pouze tím, zda došlo v daném období k naplnění podmínek pro výpověď zaměstnance z tohoto důvodu, tedy zda byl naplněn výpovědní důvod, že žalobkyně v důsledku svého zdravotního stavu dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce, a to v souladu s ustálenou judikaturou.

34.Soudní praxe (např. rozhodnutí NS ČR 21 Cdo 5557/2015) dlouhodobě zastává názor, že lékařský posudek není rozhodnutím nebo jiným správním aktem, jenž by byl závazný pro smluvní stranu základních pracovněprávních vztahů, vůči které byl učiněn pracovněprávní úkon, a tedy ani pro soud. Jde v podstatě o „dobrovzdání“ o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb a nejde o úkon, kterým by se přímo zakládala práva a povinnosti posuzované osoby. Proto pak ani nestanoví a ani neprokazuje závazným a konečným způsobem, že by posuzovaný zaměstnanec skutečně vzhledem ke svému zdravotním stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce pak soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí může vycházet jen z takového lékařského posudku, má-li všechny stanovené náležitosti, není neurčitý či nesrozumitelný a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jeho správnosti. Pokud tomu tak není anebo z postojů zaměstnance či zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se za řízení objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném řízení otázku, zda zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vyřešit dalším dokazováním. Soud pak může shledat danou výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost a došlo tak k naplnění výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, když břemeno tvrzení a důkazní je v takovém případě na zaměstnavateli.

35.Předmětný lékařský posudek ze dne 14. 5. 2024 byl závodní lékařkou žalované vyhotoven na základě žádosti žalované, která žalobkyni vyslala na mimořádnou lékařskou prohlídku pro opakované posouzení schopnosti práce v noci. V žádosti bylo uvedeno, že vykonává pracovní činnosti vhodné dle výsledků měření lokální svalové zátěže a pracuje na denní 12hodinové směny se střídajícím se krátkým a dlouhým týdnem. V profesních rizicích byly zaškrtnuty noční práce, kategorie 2 s hlukem jako rizikovým faktorem. Lékařka , jméno FO, dospěla k závěru, že žalobkyně je zdravotně nezpůsobilá. V posudku nebyl uveden termín provedení prohlídky, ani datum ukončení platnosti posudku. Stejně tak nebylo zcela vyplněno poučení o možnosti podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, resp. nebyla uvedena lhůta, ve které je možno přezkum podat. Z posudku rovněž není zřejmé, z jakého důvodu, resp. pro které zdravotní omezení, byla žalobkyně shledána zdravotně nezpůsobilou. Zároveň je třeba zdůraznit, že lékařská prohlídka byla učiněna s cílem posoudit způsobilost žalobkyně pracovat v noci, když do této doby žalobkyně práce v noci s ohledem na svůj zdravotní stav nevykonávala. Soud tak proto dospěl k závěru, že předmětný lékařský posudek není sám o sobě k prokázání tvrzení žalované dostačující. Soud má rovněž s ohledem na veškerá předchozí vyšetření a lékařské posudky vyhotovované na žádost žalované a neustálé změny pracovní činnosti žalobkyně, zejména co se směnnosti týče, důvodnou pochybnost o účelovosti jednání žalované vyhnout se případnému nároku žalobkyně na odstupné a další případné nároky pro nemoc z povolání. Žalovaná nemoc z povolání žalobkyně nijak nerozporovala, avšak argumentovala tím, že žalobkyni s ohledem na její zdravotní stav umožnila změnu pracovní náplně. To, že následně přistoupila k výpovědi, bylo z jiného důvodu, než je právě její nemoc z povolání. Vzhledem k těmto skutečnostem soud poučil žalovanou dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání svého tvrzení, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě způsobilost k práci z důvodu psychického onemocnění, které není nemocí z povolání, a byl tak naplněn důvod dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce, pro který dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru, když z předloženého lékařského posudku toto jednoznačně nevyplývalo. Pokud pak žalovaná nenavrhla žádný důkaz k prokázání svých tvrzení a trvala na svém názoru, že dle lékařského posudku ze dne 14. 5. 2024 žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci, neboť trpí psychickým onemocněním, které není nemocí z povolání a které jí brání v práci v noci, nezbylo soudu než zkonstatovat, že takové tvrzení má za neprokázané.

36.S ohledem na shora uvedené skutečnosti proto soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně ke dni 14. 5. 2024 dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci, tedy že byl naplněn výpovědní důvod dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce uvedený ve výpovědi ze dne 14. 5. 2025 a pracovní poměr žalobkyně u žalované nebyl tak shora uvedenou výpovědí ze dne 14. 5. 2024 ukončen platně. Soud proto žalobě žalobkyně zcela vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni požadovaný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 755,53 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024, ve výši 2 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. předžalobní výzva, 3. sepis žaloby), tj. celkem 7 500 Kč, dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby, tj. celkem 900 Kč, dále odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 5. 2025, ve výši 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (1. vyjádření ze dne 28. 1. 2025, 2. účast na jednání ze dne 19. 3. 2025, 3. další porada s klientem dne 18. 3. 2025 a 4. účast na jednání ze dne 2. 7. 2025), tj. celkem 14 800 Kč, dále paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 450 Kč za každý z těchto čtyř úkonů právní služby, tj. celkem 1 800 Kč. Dále má advokát dle ust. § 13 a.t. nárok na náhradu cestovních výdajů v požadované výši 2 523,58 Kč za ujetých 264 km na dvě jednání k soudu z Českých Budějovic a zpět, když ta dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí, Anonymizováno, 5,80 Kč za 1 km, při ceně paliva 35,80 Kč za 1 litr a průměrné spotřebě vozidla dle TP 10,5 l na 100 km, a dále nárok dle ust. § 14 odst. 1 uvedené vyhlášky na náhradu za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin v celkové výši 1 200 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. v sazbě 21 % pak byla stanovena ze základu ve výši 28 723,58 Kč částkou 6 031,95 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů za vyjádření ze dne 19. 2. 2025 nebyla advokátovi přiznána, když se nejednalo o vyjádření ve věci samé či jiný úkon dle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.