4 C 44/2025-158

1.Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným k nemovitostem uvedeným ve výroku shora, protože se o zrušení a vypořádání s žalovaným nedohodla. Svůj návrh odůvodnila tím, že nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu, pokoušela se s žalovaným dohodnout, ale neúspěšně, a proto navrhla zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudní cestou. Žalobkyně je přitom spoluvlastnicí s velikostí podílu ideálních 3/4 a žalovaný podílu o velikosti ideální 1/4. Žalobkyně navrhla, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl.

2.Žalovaný v zásadě s žalobou, tedy i přikázáním společné věci do výlučného vlastnictví žalobkyně souhlasil s tím, aby mu byla vyplacena náhrada odpovídající velikosti jeho spoluvlastnického podílu a obvyklé ceně nemovitosti.

3.Soud z provedených důkazů, jež hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vzal prokázané, že žalobkyně je spoluvlastnicí o velikosti podílu ideálních 3/4 a žalovaný spoluvlastníkem o velikosti podílu ideální 1/4 k nemovitostem: pozemku p.č. (st.) , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č.e. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, zapsaných na LV číslo , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedených u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . To vyplývá z listu vlastnictví.

4.Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, vzal soud za prokázané, že omezení svéprávnosti žalovaného bylo prodlouženo na dalších 5 let, přičemž jeho způsobilost byla kromě jiného omezena tak, že není způsobilý uzavírat, měnit a vypovídat smlouvy, nakládat samostatně s finančními prostředky nad , částka, týdně a spravovat své jmění. Zároveň bylo rozhodnuto, že opatrovníkem žalovaného se ponechává obec , adresa, .

5.Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, vypracovaného v rámci exekučního řízení, vedeného Exekutorským úřadem , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že tento znalec stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 k celku na předmětných nemovitostech částkou , částka, .

6.Z dopisu žalobkyně vyplývá, že navrhla žalovanému, respektive jeho opatrovníku, odkoupení spoluvlastnického podílu dopisem z , datum, , a to za částku , částka, . Z emailové komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně a opatrovníkem žalovaného vyplývá, že k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedošlo. Důvodem nedohody bylo, že opatrovník žádal aktuální stanovení hodnoty spoluvlastnického podílu.

7.Z potvrzení o vedení účtu vzal soud za prokázané, že žalobkyně má veden účet u , právnická osoba, , přičemž k , datum, na něm měla zůstatek , částka, . Z předložených fotografií pak vyplývá zanedbaný technický stav nemovitosti.

8.Ze znaleckého posudku a výslechu znalce , jméno FO, pak vyplynulo, že obvyklá cena předmětné nemovitosti , částka, při zohlednění všech cen ovlivňujících parametrů. Přílohou znaleckého posudku jsou fotografie dokládající zanedbaný stav nemovitosti. Znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel z bohatého portfolia realizovaných převodů nemovitostí i nabídek obdobných nemovitostí v dané lokalitě či blízkého okolí.

9.Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to konkrétně z ustanovení § 1143 o.z., podle kterého nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 téhož ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

10.Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobkyně nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Je tedy namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat.

11.V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, a to pozemků p.č.(st.) , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.e. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , vedeným u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž žalobkyni náleží podíl o velikosti ideálních 3/4 a žalovaný je spoluvlastníkem ideální 1/4. Žalobkyně již nemá zájem v podílovém spoluvlastnictví s žalovaným setrvat, a proto domáhá jeho zrušení a vypořádání. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné bez vynaložení nepřiměřeně vysokých finančních prostředků. Soud tedy dospěl k závěru, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a vzhledem k velikosti podílů a zjištěného skutkového stavu považuje za nejúčelnější přikázat nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že žalovanému vyplatí vypořádací podíl. Žalobkyně totiž disponuje dostatečnou finanční částkou k vypořádání spoluvlastnického podílu žalovaného. Žalobkyně je povinna na vypořádací podíl žalovaného zaplatit částku , částka, , vypočtenou dle odhadu obvyklé ceny nemovité věci znaleckým posudkem v celkové výši , částka, a velikosti podílu žalovaného. Soud z této obvyklé ceny nemovitosti vyšel a podle ní stanovil přiměřenou náhradu žalovanému. Za přiměřenou náhradu je nutno považovat 1/4 obvyklé ceny nemovitosti, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalovaný přichází.

12.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě se jedná o specifické řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v němž se nedá hovořit o tom, že by jeden z účastníků měl ve věci plný nebo větší úspěch než ten druhý. V zásadě se dá říci, že zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je ku prospěchu obou účastníků řízení, a že tedy úspěchy obou účastníků řízení jsou shodné.

13.Ze stejné premisy soud vycházel i při stanovení povinnosti hradit náklady řízení státu vzniklé v souvislosti se zadáním a zpracováním znaleckého posudku na obvyklou cenu nemovitostí. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jak už bylo výše řečeno, úspěchy obou účastníků v řízení jsou v zásadě totožné, a proto soud stanovil každému z nich za povinnost zaplatit polovinu nákladů řízení státu vzniklých v celkové výši , částka, v souvislosti s úhradou znalečného znalci , jméno FO, za vypracovaný znalecký posudek. Každému z účastníků tak uložil povinnost zaplatit České republice částku , částka, . Žalobkyně však svoji povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu již splnila, a to úhradou předepsané zálohy ve výši , částka, . Rozdíl bude žalobkyni vrácen.