12 C 301/2025-51

o 160 675 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Nymburce Datum rozhodnutí: 11.11.2025 ECLI:CZ:OSNB:2025:12.C.301.2025.1
Sdílet:
I.Řízení se pro požadavek na zaplacení částky 70 147 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 145 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 620,89 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 99 456,40 Kč od 23. 5. 2024 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 4. 2024 dosáhne částky 315 187 Kč, zastavuje.
II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 528 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z této částky od 15. 7. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III.Žaloba se co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 94 528 Kč od 30. 4. 2024 do 3. 7. 2024, z částky 93 528 Kč od 4. 7. 2024 do 1. 10. 2024, z částky 92 528 Kč od 2. 10. 2024 do 31. 10. 2024, z částky 91 528 Kč od 1. 11. 2024 do 26. 11. 2024 a z částky 90 528 Kč od 27. 11. 2024 do 14. 7. 2025, zamítá.
IV.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1.Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku ve výši 59,14 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 14,75 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení , maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 14., 12. 2023 poskytla žalovanému převodem na účet peněžní prostředky ve výši , částka, za úrok ve výši 59,14 % ročně. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku , částka, . K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů a dokladů poskytnutých žalovaným a ověřila je prohlášením žalovaného a výpisem z úvěrového účtu.
2.Podáním ze dne , datum, , před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně bez udání důvodu žalobu zpět pro peněžité plnění uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno pro zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.
3.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4.Tvrzení, že se žalobkyně dne , datum, zavázala, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a naproti tomu se žalovaný zavázal tyto vrátit i s úroky a zaplatit ve splátkách spolu se smluvními poplatky, nebyla prokázána. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, a z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tyto neobsahují vlastnoruční podpis žalovaného ani uznávaný elektronický podpis.
5.Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla odepsána na účet žalovaného č. , č. účtu, platba ve výši , částka, .
6.Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou sepsala pro žalovaného oznámení o zesplatnění úvěru a výzvu k úhradě částky , částka, .
7.Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou odeslala dne , datum, prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému výzvu k okamžité úhradě všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy č. , hodnota, s upozorněním na možnost jejího vymáhání.
8.Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru uhradil částku , částka, , neboť žalovaný další úhrady netvrdil.
9.Žalobkyně se k jednání nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. k potřebě navržení důkazu za účelem prokázání, že žalobkyně a žalovaný učinili projev vůle obsažený ve smlouvě o úvěru ze dne , datum, .
10.Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně aniž by bylo dohodnuto, že poskytne žalovanému peněžní prostředky v částce , částka, , které žalovaný vrátí i s úroky ve splátkách, bezhotovostně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně, zastoupená advokátem, žalovaného dopisem odeslaným dne , datum, prostřednictvím držitele poštovní licence vyzvala k okamžitému zaplacení částky , částka, .
11.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12.Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
13.Podle § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
14.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 odst. 1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
15.Podle § 104 ZSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
16.Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
17.Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
18.Podle § 6 odst. 2 z. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace, v platném znění (dále jen „ePodpis“) se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
19.Podle § 7 ePodpisu lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
20.Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „Nařízení eIDAS“) se podepisující osobou rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; elektronickým podpisem data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a kvalifikovaným elektronickým podpisem zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.
21.Podle článku 25 Nařízení eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.
22.Podle článku 26 Nařízení eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
23.Podle § 7 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „AML zákon“) provede povinná osoba identifikaci klienta nejpozději tehdy, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku , částka, , pokud tento zákon dále nestanoví jinak. Bez ohledu na limit stanovený v odstavci 1 identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde o vznik obchodního vztahu.
24.Podle § 8a odst. 1 písm. b) AML zákona může povinná osoba postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank.
25.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26.Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
27.Soud na základě zjištěného skutkového stavu dále dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu ust. § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZSÚ nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o. z. je k platnosti takto učiněného právního jednání třeba, aby k němu žalovaný připojil svůj podpis, což platí i pro právní jednání učiněné elektronickými prostředky. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného Nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tedy podpis vytvořený kvalifikovaným prostředkem, tj. „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 Nařízení eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (tj. „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Jedná se tedy o podpis označovaný zákonem č. 297/2016 Sb., jako uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 Nařízení eIDAS.
28.V daném případě uvedenému podpis žalovaného neodpovídá. Proto dospěl soud k závěru, že v tomto případě nebyla smlouva o úvěru uzavřeny tak, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Smlouva o úvěru dle § 2395 o. z. písemnou formu nevyžaduje a požadavek na její písemnou formu uvedený v § 104 ZSÚ nesplnění této povinnosti nesankcionuje neplatností, nicméně v projednávaném případě žalobkyně tvrdila, že smlouvy byly uzavřeny prostředky komunikace na dálku, tedy v písemně formě, a proto pak musely být žalovanou podepsány. To však v řízení prokázáno nebylo. Za podpis nelze považovat to, že poskytovatel úvěru vloží do elektronické verze listiny nacionále osoby s uvedením zadaného kódu, který měl být žalovanému zaslán prostřednictvím SMS a žalovaným prostřednictvím telefonu potvrzen. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu Nařízením eIDAS a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu29. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu peněžní prostředky ve výši , částka, , má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Pokud žalovaný již žalobkyni uhradil částku , částka, , má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že tato požádala žalovaného o okamžitou úhradu dopisem odeslaným prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, . Dluh žalovaného se tak stal splatným dne , datum, v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. 2024, když zásilka odeslaná zástupcem žalobkyně došla žalovanému ve smyslu ust. § 573 o. z. dne , datum, . Lhůta k plnění tedy uplynula dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , neboť od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 11,5 % p. a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).
30.O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) a § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, aniž by žalovaný nárok žalobkyně po podání žaloby v této části uspokojil, a zároveň měla ve zbývající části předmětu řízení úspěch jen částečný.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení