16 C 40/2025-107

1.Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., , adresa, , a žalovanými dne , datum, , na základě níž byl žalovaným jako spoludlužníkům poskytnut úvěr ze stavebního spoření do částky , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaní dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru od , datum, do , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Celková kapitalizovaná dlužná částka ke dni podání žaloby představovala , částka, .

2.Žalovaní se ve věci nevyjádřili a proti uplatněnému nároku nevznesli žádné skutkové ani právní námitky.

3.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.

4.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , na základě níž přešla pohledávka za žalovanými na žalobkyni. Žalovaným bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.

5.Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, ze dne , datum, , z podmínek pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření fyzickým osobám, z evropských standardizovaných informačních, z přehledů k překlenovacímu úvěru, z tabulky splátek předmětného úvěru, z platebních příkazů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. z , datum, , z potvrzení o převzetí dluhu a předpisu splátek z , datum, , z výpisu z účtu překlenovacího úvěru za rok , Anonymizováno, , z potvrzení o zaplacených úrocích za rok , Anonymizováno, , z výzvy k doložení dodatečných dokumentů z , datum, , z konečného výpisu z účtu stavebního spoření č. , č. účtu, ze dne , datum, , z údajů registru úvěrových závazků žalovaných , Anonymizováno, ze dne , datum, k oběma žalovaným, z potvrzení o výši příjmů žalovaných z , datum, , z žádosti žalovaných o překlenovací úvěr z , datum, , z výpisů z účtů žalovaných za období od ledna do března , Anonymizováno, , z výpisu z účtu žalované vedené u společnosti , právnická osoba, za období leden až březen , Anonymizováno, , z urgence k doložení dodatečných dokladů z , datum, , , datum, , ze 7 upomínek k úhradě dlužných splátek úvěru z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , z opakovaných upomínek adresovaných žalovaným z , datum, a , datum, , z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., , adresa, , za období leden , Anonymizováno, až březen , Anonymizováno, , z e-mailu žalované ze dne , datum, zaslaného věřiteli, z upozornění před zesplatněním úvěru, z oznámení o odstoupení od úvěrové smlouvy a z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že dne , datum, požádali žalovaní o poskytnutí překlenovacího úvěru pro bydlení ve výši , částka, . Z žádosti vyplynulo, že příjmy domácnosti sestávaly z příjmů žalované ve výši , částka, a z příjmu žalovaného jako spolužadatele ve výši , částka, , kdy tyto částky vycházely z potvrzení výše příjmu společností , právnická osoba, ., , adresa, . Dále ze stejného potvrzení vyplynulo, že oba žalovaní pracovali v dělnické profesi a jejich pracovní poměry byly sjednány na dobu neurčitou. Pokud se týká výdajů domácnosti, byly v žádosti uvedeny náklady na bydlení a stravování ve výši , částka, měsíčně, výdaje na splátky všech stávajících úvěrů ve výši , částka, měsíčně a ostatní pravidelné výdaje bez bližší specifikace ve výši , částka, . Celkové výdaje domácnosti představovaly , částka, . Své ubytovací potřeby řešili žalovaní vlastním domem/bytem. Z výpisu z účtu žalované za období od ledna do března , Anonymizováno, , vedeného u , právnická osoba, ., , adresa, , vyplývá, že ve všech třech měsících bezprostředně předcházejících datu uzavření smlouvy o úvěru se zůstatek na účtu nacházel v záporném čísle, přičemž jediný příjem žalované představovala mzda z pracovního poměru. Z výpisu z účtu za leden , Anonymizováno, dále vyplývá, že žalovaná opakovaně čerpala částky v rámci řádného kontokorentu. Z výpisu účtu žalované za leden až březen , Anonymizováno, vedeného u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, , vyplynulo, že z tohoto účtu pravidelně čerpala finanční prostředky prostřednictvím platební karty či výběru hotovostí, kdy v lednu 2022 byl konečný zůstatek ve výši , částka, , v únoru , Anonymizováno, ve výši , částka, a v březnu , Anonymizováno, ve výši , částka, . Z výpisu z účtu žalovaného za leden až březen , Anonymizováno, vedeného u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., , adresa, , vyplývá, že konečné zůstatky na tomto účtu se ve všech třech měsících nacházely v záporné částce pohybující se kolem , částka, . Z výpisu je zřejmé, že žalovaný měl jediný příjem z pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, . Z výpisu z registru BRKI o závazkovém zatížení žalovaných ke dni , datum, má soud za prokázané, že žalovaná měla 4 existující splátkové kontrakty s celkovými měsíčními splátkami ve výši , částka, a zbývající nesplacená částka představovala , částka, . V případě nesplátkových , podezřelý výraz, měla žalovaná 2 existující kontrakty, kdy souhrnná částka těchto kontraktů představovala , částka, . Úvěrový rámec představoval , částka, . V případě žalovaného ze stejného registru vyplývá, že měl ke dni , datum, sedm existujících splátkových kontraktů, kdy měsíční splátky představovaly , částka, a zbývající částka dlužníka představovala , částka, . V případě nesplátkových , podezřelý výraz, činila souhrnná částka , částka, a úvěrový rámec dlužníka , částka, . V případě výdajů žalovaných banka vycházela pouze z deklarovaných informací sdělených žalovanými, kdy s přihlédnutím k životnímu minimu domácnosti byly započítány do výdajů domácnosti životní náklady ve výši , částka, . Po předsmluvních krocích byla dne , datum, s žalovanými uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě níž byl žalované jako dlužníkovi a žalovanému jako spoludlužníkovi poskytnut překlenovací úvěr až do částky , částka, na financování nemovitosti – rodinný dům ve vlastnictví, budova č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Pevná roční úroková sazba představovala 6,99 % a pravidelná měsíční splátka úvěru a úroku činila , částka, měsíčně. Žalovaní fakticky vyčerpali z předmětného úvěrového rámce částku , částka, . Jelikož žalovaní nedodrželi svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostali se v hrazení splátek do prodlení, banka v souladu s článkem IX. odst. 2 a 3 podmínek pro poskytování spotřebitelských překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření pro fyzické osoby odstoupila od smlouvy a požadovala vrácení všech poskytnutých peněžních prostředků. Žalobkyně z titulu vyčerpané dlužné jistiny požadovala zaplacení částky , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty dle článku VII. odst. 1 písm. c) iii ve výši , částka, a 12 poplatků za období od ledna 2023 do března 2024 po , částka, za výzvy k úhradě dlužné částky, celkem , částka, . Žalobkyně rovněž kapitalizovala smluvní úrok za období od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, . Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou dlužné částky od , datum, do , datum, , požadovala žalobkyně za uvedené období kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, . Celkový nárok, který žalobkyně uplatnila z titulu tohoto nároku představuje , částka, . Jelikož jsou žalovaní nadále v prodlení s úhradou dlužné částky požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, i od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byli žalovaní písemně vyzváni k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovali a dlužnou částku neuhradili.

6.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7.Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8.Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10.Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalované za spotřebitele, neboť jsou fyzickými osobami, které nejednaly v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitelů splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitelů, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.

11.Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila osobní a majetkové poměry žadatelů o spotřebitelský úvěr v zákonem požadovaném rozsahu a případné výsledky prověření nevyhodnotila v souladu s tímto zákonem, zvláště za situace, že žalovaným měla být poskytnuta částka , částka, . Žalobkyně předložila potvrzení o příjmech žalovaných, které se pohybovaly na hranici minimální mzdy ve výši , částka, - , částka, měsíčně. Z předložených dokladů nevyplývá, zda byly ověřeny i výdajové poměry obou žalovaných. Žalobkyně uvedla, že životní náklady žalovaných byly stanoveny ve výši , částka, , aniž by tyto náklady žalovaných byly věřitelem fakticky prověřovány. Z výpisu z účtu žalovaných za měsíce, které předcházely uzavření smlouvy, vyplývá, že oba žalovaní se opakovaně nacházeli záporném zůstatku. Za zcela zásadní soud považuje výpis z registrů BRKI, který analyzuje finanční zatíženost osob v rámci splátkových i nesplátkových , podezřelý výraz, či kreditních karet a podobně. V případě obou žalovaných se jednalo o výrazné finanční zatížení, kdy žalovaná měla 4 existující splátkové kontrakty, žalovaný dokonce 7 kontraktů splátkového charakteru. Celkové měsíční splátky u obou žalovaných představovaly částku přes , částka, . Zůstatky dlužných částek představovaly u žalované , částka, a u žalovaného , částka, . Mimo tyto splátkové , podezřelý výraz, měli žalovaní i nesplátkové závazky, a to žalovaná v počtu dvou kontraktů a žalovaný 1 kontrakt. Z uvedeného lze učinit závěr, že oba žalovaní byli ke dni uzavření smlouvy o úvěru vysoce finančně zatíženi, což mělo vést k důsledné a podrobné analýze majetkových a osobních poměrů žalovaných a zvážení podmínek poskytnutí úvěru. Za této situace soud uzavírá, že nepovažuje prověření majetkové situace žalovaných za dostatečné, přičemž výsledky prověření neodůvodňovaly poskytnutí úvěru ve výši sjednaného limitu. Za této situace soud považuje smlouvu za neplatnou a přiznal žalobkyni pouze neuhrazenou jistinu úvěru ve výši , částka, . Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou této částky od , datum, do , datum, , provedl soud kapitalizaci zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně za shora uvedené období, což představuje částku , částka, . Celkově byla žalobkyni přiznána částka , částka, (, částka, + , částka, ). V případě zákonného úroku z prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 a § 1970 o. z., kdy v případě, že se dlužník dostane do prodlení s úhradou dlužné částky, je povinen zaplatit věřiteli zákonný (stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), případně sjednaný úrok z prodlení.

12.Vzhledem k tomu, že žalobkyni byla přiznána částka , částka, , soud do zbývající částky ve výši , částka, (, částka, -, částka, ) žalobu jako nedůvodnou zamítl s přihlédnutím k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Tato částka představovala smluvní pokutu, sjednané poplatky a kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení nároků, které vyplývají z dohod obsažených v neplatné smlouvě.

13.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná do nepatrné míry uplatněného nároku. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzva před podáním žaloby za poloviční odměnu dle § 11 odst. 2 písm. h) cit. vyhlášky), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do , datum, . Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla jí z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .

14.Jelikož se jedná o společný závazek obou žalovaných, stanovil soud povinnost žalovaným zaplatit jistinu s příslušenstvím i náklady řízení společně a nerozdílně.

15.O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.