37 C 130/2023-113

1.Zástavní věřitel se návrhem doručeným soudu dne 2. 6. 2023 domáhal nařízení soudního prodeje ve výroku uvedené zástavy, neboť jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, zástavnímu dlužníku 1. na základě smlouvy o úvěru ze dne 30. 6. 2021 poskytla úvěr ve výši ve výši 4 100 000 Kč. K tomuto dluhu přistoupili smlouvou o přistoupení k dluhu ze dne 1. 7. 2021 zástavní dlužník 2. a 3. Úvěr byl zajištěn zástavním právem k uvedené nemovitosti z titulu smlouvy o zřízení zástavního práva k předmětné nemovitosti ze dne 31. 8. 2021 s právními účinky vkladu k témuž dni. Zajištěná pohledávka za zástavními dlužníky byla na zástavního věřitele převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2021. Účastníci dne 14. 11. 2022 uzavřeli smlouvu o vypořádání a novaci předmětného závazku s tím, že zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli jistinu ve výši 7 359 326,23 Kč s příslušenstvím do 31. 1. 2023. Protože dluh v dohodnuté lhůtě uhrazen nebyl, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.

2.Zástavní dlužníci návrh zástavního věřitele nepovažovali za důvodný, neboť úvěrová smlouva i dohoda o její novaci jsou absolutně neplatné, když tyto dohody byly uzavřeny se zástavním dlužníkem 1. v postavení spotřebitele, v době jejich uzavření více než 10 let fakticky nepodnikal, pouze do smluv uvedl své IČ. Byl též ohledně dohody o novaci uveden v omyl ohledně změny úrokové sazby ani že bude muset hradit úroky z prodlení a smluvní pokuty. Zástavní dlužník 1. neměl faktickou možnost ovlivnit obsah těchto dohod.

3.Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 30. 6. 2021 společnost , právnická osoba, se zástavním dlužníkem 1. jako podnikatelem, když v době uzavření smlouvy měl zástavní dlužník 1. živnostenské oprávnění, jak se podává z výpisu z živnostenského rejstříku spolu s oznámením o předcházejícím přerušení jeho živnostenského podnikání, uzavřela smlouvu o úvěru částky 4 100 000 Kč, jak se z této smlouvy a jejích dodatků 1 a 2 podává. Ze smlouvy je zřejmé, že ji zástavní dlužník 1. uzavřel za účelem rozvoje podnikání a vyplacení závazků z jeho podnikatelské činnosti vymáhaných v exekučním řízení, vůči Institutu správy pohledávek, vůči , Anonymizováno, . za dluh zástavního dlužníka 2. za nákup nemovitosti za účelem bydlení, jak se podává z této jeho smlouvy, a hotovostní úvěr ve výši 190 866 Kč. K této smlouvě přistoupili zástavní dlužník 2. a 3. smlouvou ze dne 1. 7. 2021, jak je z ní zřejmé. Úvěrovaná částka byla zástavním dlužníkem 1. čerpána nejpozději 13. 10. 2021, jak se podává z potvrzení o přijetí této částky. Všichni zástavní dlužníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí. Dne 31. 8. 2021 společnost , právnická osoba, se všemi zástavními dlužníky uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem za účelem zajištění poskytnutého úvěru, jak se podává z této smlouvy. Pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru byly postoupeny na zástavního věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 10. 2021, jak je z této smlouvy zřejmé, o čemž všichni zástavní dlužníci byli vyrozuměni, jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 10. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem. Zástavní věřitel a zástavní dlužník 1. dne 14. 11. 2022 uzavřeli dohodu o vypořádání a novaci dosavadních závazků tak, že dluh zástavního dlužníka 1. činil jistinu 7 359 326,23 Kč splatnou do 31. 1. 2023, když zástavní věřitel zástavnímu dlužníkovi 1. odpustil dluh ze smluvních pokut ve výši 150 000 Kč, jistina byla úročena úrokem ve výši 2,5 % měsíčně a smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou dluhu ve výši 0,1 % denně, jak se z této dohody podává. Uvedené tyto strany zopakovaly v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti ze dne 14. 11. 2022 sp. zn. , Anonymizováno, , jak je z něho zřejmé. I tuto novou pohledávku strany zajistili předmětným zástavním právem, jak se podává ze smlouvy o novaci a ze souhlasů se zajištěním pohledávky z novaci zástavních dlužníků 2. a 3. ze dne 30. 11. 2022. Toto zástavní právo k zajištění uvedené pohledávky až do výše 12 000 000 Kč vzniklé do 30. 6. 2031 bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky 26. 10. 2021, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí.

4.Z návrhu zástavního dlužníka 1. na odklad exekuce ze dne 17. 7. 2023 soud neučinil žádná skutková zjištění, když ho zástavní dlužník 1. předložil za účelem doplnění svých tvrzení, když na něj ve svém podání ze dne 23. 8. 2023 odkazoval. Z čestného prohlášení zástavního dlužníka 1., že nepodává jako OSVČ daňová přiznání, soud rovněž neučinil žádná skutková zjištění, když uvedené nevylučuje, aby si úvěr sjednal za účelem úhrady závazků z dosavadního podnikání.

5.Soud k důkazu neprováděl pracovní smlouvy, potvrzení o zdanitelných příjmech ani výpočty daně předložené zástavními dlužníky, neboť skutečnost, zda zástavní dlužník 1. pracoval, a z jakých příjmů vypočítával své daně nevylučují, že by si mohl předmětný úvěr sjednat za účelem úhrady dluhů z předcházející podnikatelské činnosti, jak uvedl v původní smlouvě o úvěru.

6.Podle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZŘS”) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

7.Soud úvodem poukazuje na to, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud vykonatelným usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, která začíná podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srov. § 338a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

8.V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 ZŘS - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné.

9.S ohledem na uvedené je návrh zástavního věřitele důvodný, tento doložil existenci zajištěné pohledávky shora uvedenými důkazy, a to zejména dohodou o vypořádání a novaci závazku. Zástavní věřitel dále doložil smlouvou o zástavním právu k předmětné nemovitosti, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že jeho pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na nemovitost uvedenou ve výroku tohoto usnesení. Pokud zástavní dlužníci namítali neplatnost zástavní smlouvy s tím, že při uzavření původní smlouvy o úvěru byl zástavní dlužník 1. v postavení spotřebitele, soud tomuto jejich tvrzení jako účelovému neuvěřil, když ze smlouvy o úvěru je zřejmé, že byl zástavnímu dlužníkovi 1. poskytnut jako podnikateli, když tento je ve smlouvě označen svým IČ a sídlem a úvěr byl dohodnut jako účelový pro rozvoj jeho podnikání a vyplacení jeho závazků z podnikání. Pokud část úvěru byla poskytnuta k umoření dluhu zástavního dlužníka 2. u , Anonymizováno, neznamená to, že by smlouva o úvěru ani v této části byla neplatná, když se jednalo pouze o dílčí účel čerpání úvěru. Na uvedených závěrech ničeho nemění ani provedená emailová komunikace, která nepopírá, že by ostatní závazky zástavního dlužníka 1. byly z jeho dosavadní podnikatelské činnosti, jak bylo uvedeno ve smlouvě. I tak není pravdou, že by zástavní dlužník 1. musel smlouvu o úvěru v uvedeném znění uzavřít, když by v ní byly uvedeny nepravdivé údaje, se kterými by nesouhlasil. Pokud zástavní dlužníci namítali, že zástavní dlužník 1. byl při novaci závazku uveden v omyl ohledně jeho obsahu, soud uvádí, že její znění bylo dostatečně jasně uvedeno v písemné dohodě, nemohlo tedy dojít k žádným nejasnostem o tom, co je jejím předmětem.

10.Soud proto shledal, že zástavní věřitel doložil všechny rozhodné skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 ZŘS, a rozhodl o nařízení prodeje zástavy zástavních dlužníků, a to nemovitosti ve výroku tohoto usnesení uvedené ve prospěch zástavního věřitele k uspokojení jeho pohledávky vč dohodnuté smluvní pokuty a zákonných úroků z prodlení stanovených dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11.O nákladech řízení soud nerozhodoval, a to s ohledem na názor Ústavního soudu, dle kterého je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy, současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 114/06-2).

12.Soud si je vědom odlišného názoru, který se objevuje v rozhodnutích Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1520/2009), dle kterého by mělo být v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto o nákladech řízení s tím, že nebude stanovena lhůta k plnění, a věřitel se může domáhat splnění jen z výtěžku zpeněžení zástavy. Vzniklá dvojkolejnost má negativní dopad na právní jistotu účastníků řízení. Tendence Ústavního soudu prosazovat výše popsaný názor je však patrná i v dalších rozhodnutích – srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 28/14-1, přičemž precedenční síla nálezů Ústavního soudu je obecně přijímána (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 301/05). O nákladech řízení by tedy soud rozhodl pouze tehdy, pokud by návrh na soudní prodej zástavy zamítal.