21 C 225/2025-33

1 Žalobce se žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované s tím, že žalovaná je jeho dcerou, výživné bylo naposledy stanoveno rozsudkem opatrovnického soudu ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , žalovaná je pro žalobce zcela nekontaktní, nedoložila mu, že by se nadále připravovala studiem na své budoucí povolání a dle sdělení školy, kterou žalovaná naposledy navštěvovala, žalovaná ukončila studium ke dni 31-08-2024.2 Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, v řízení zůstala zcela procesně pasivní.3 Na základě provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění a na jejich základě závěr o skutkovém stavu: Žalovaná je dcerou žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, , byla žalovaná svěřena do výchovy své matce a žalobci bylo stanoveno výživné ve prospěch žalované ve výši 1 500 Kč měsíčně (listina rozsudek opatrovnického soudu, opatrovnický spis). Ve školním roce 2023/2024 byla žalovaná studentkou , právnická osoba, a středního odborného učiliště , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., studium bylo ukončeno dne 30-08-2024 pro neprospěch, neboť se žalovaná nedostavila k doplnění chybějící klasifikace z odborných předmětů (listina zpráva školy ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , potvrzení o studiu ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , emailové sdělení školy ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ).4 Dle ust. § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také jen občanský zákoník) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.5 Dle ust. § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.6 Soud dospěl po zhodnocení důkazů k právnímu závěru o důvodnosti žaloby. Vyživovací povinnost rodičů k dětem není podmíněna ani věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit. V řízení bylo zjištěno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované, jeho již zletilé dceři, již netrvá, neboť žalovaná se od 01-09-2024 soustavně nepřipravuje na své budoucí povolání studiem, je tedy schopna sama se živit. Žalovaná ukončila studium na střední škole k 31-08-2024 a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná studovala následně na jiné škole, tedy že by se nadále připravovala studiem pro výkon svého budoucího povolání. Žalovaná žádné takové skutečnosti ani netvrdila, zůstala procesně pasivní. Proto bylo žalobě vyhověno.7 Procesně úspěšným byl v řízení žalobce, který by tak měl vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalobce se však práva na náhradu nákladů řízení vůči žalované vzdal, proto bylo rozhodnuto tak že žádný účastník na náhradu nákladů řízení nemá nárok.