4 C 45/2025-24

1.Žalobkyně se žalobou podanou k procesnímu soudu dne 26. 11. 2024 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu smlouvy o úvěru. Elektronický platební rozkaz se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl tento v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 174a) odst. 3 o.s.ř. zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. Na toto jednání se však žalovaný nedostavil, z jednání se neomluvil ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, ačkoliv soud měl prokázáno doručení předvolání žalovanému do jeho poštovní schránky. Soud tedy jednal bez osobní účasti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházel přitom z obsahu spisu a z důkazů v řízení provedených.

2.Předmětem daného řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím, když žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, .) se žalovaným uzavřela dne 19. 4. 2023 Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 339 049 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet včetně úroku ve výši 8,99 % p.a. a k tomu navázaných poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní podmínky splnila a poskytla žalovanému uvedený úvěr, jinak tomu však bylo u žalovaného, který smluvní podmínky nedodržel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 2. 6. 2024 za splatný a pohledávku ve výši 347 730,91 Kč představující nesplacenou jistinu, nesplacený úrok do zesplatnění, úrok z prodlení a poplatky postoupila na žalobkyni. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzván, avšak neuhradil ničeho.

3.V dané věci má soud ze žalobkyní předložených listin, a to zejména ze Smlouvy o úvěru vedeném na úvěrovém účtu číslo , č. účtu, ze dne 19. 4. 2023 ve spojení se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem právní předchůdkyně žalobkyně jakož i z přehledu čerpání za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Touto smlouvou se zavázala právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 339 049 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 8,99 %. p.a. a poplatky pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 638 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalovaný tento úvěr čerpal. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácení úvěrových splátek. Z tohoto výpisu má rovněž soud prokázáno, že uplatněná částka je totožná s částkou vyplývající z výpisu úvěru žalovaného. Dopisem ze dne 6. 2. 2024 má soud rovněž za prokázané, že úvěr se stal splatný právě k uvedenému datu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 7. 2024 má soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 1. 8. 2024 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Od postoupení pohledávky ke dni soudního řízení nebylo na pohledávku, která je předmětem daného řízení, žalovaným zaplaceno ničeho.

4.Po právní stránce nahlížel soud na daný případ dle ustavení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

5.Na základě výše uvedeného má tedy soud za to, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustavení § 2395 o.z., na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 339 049 Kč, žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou ve výši 4 638 Kč, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost plynoucímu ze smluvního vztahu neplnil řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva sjednaného smlouvou a vyzvala žalovaného k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Tím vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění, včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr však žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na níž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto mu povinnost uložil soud tímto rozsudkem, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a v souladu s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., jelikož je žalovaný v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

6.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 13 601 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem účtované v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. advokátní tarif ( dále jen AT) a to za tři úkony právní služby účtované v souladu s AT účinném do 31. 12. 2024 a za jeden úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025, vždy ve výši 9 700 Kč, tj. v součtu 38 800 Kč, dále paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 3 AT za tři úkony vykonané do 31. 12. 2024 po 300 korunách, tj. 900 Kč a jeden úkon vykonaný po 1. 1. 2025, po 450 Kč, celkem tedy částka 1 350 Kč. Uvedené částky ještě navýšené o DPH ve výši 21 % v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., vypočtená ze základu ve výši 40 150 Kč + 8 431,50 Kč, celkem tedy se jedná o částku 48 581 Kč. Dále náhradu cestovních výdajů požadovaných ve výši 756,70 Kč při ujetých 94 km na jednání k soudu, když ta dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 5,80 Kč na 1 km, při ceně nafty 34,70 Kč za 1 l a průměrné spotřebě vozidla dle technického průkazu 6,4 l na 100 km a dále nárok dle ustanovení § 14 odst. 1 AT na náhradu za promeškaný čas za 4 započaté půl hodiny po 150 Kč celkem ve výši 600 Kč. Dále náhrada za DPH z těchto náhrad, která činí v součtu částku 284,30 Kč. V součtu tedy soud rozhodl o povinnosti neúspěšného žalovaného nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 63 823,50 Kč. Úspěšné žalobkyni nebyla přiznána odměna, náhrada hotových výdajů za vyjádření ze dne 5. 3. 2025, neboť se nejednalo o úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 AT. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustavením § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo bylo určeno dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.