24 C 90/2025-77

o 13 815,06 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Olomouci Datum rozhodnutí: 09.06.2025 ECLI:CZ:OSOL:2025:24.C.90.2025.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 9 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31. 3. 2023 do 11. 4. 2024 v částce 1 394,38 Kč, se zamítá.

III.Řízení se v rozsahu uplatněného kapitalizovaného úroku v částce 1 619,08 Kč, částky 522,36 Kč a částky 4 292,7 Kč, zastavuje.

IV.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 419,75 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1.Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 815,06 Kč s příslušenstvím z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru žalovanému jakožto nepodnikající osobě ve výši 9 000 Kč dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2023 uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, jakožto nebankovním subjektem, a to prostřednictvím verifikovaného e-mailu za využití jedinečného autorizačního kódu zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy. Žalobou uplatněná pohledávka se skládá z jistiny úvěru ve výši 9 000 Kč; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 292,70Kč, který sestává z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 792,70 Kč a poplatku 500 Kč za písemnu upomínku; dále žalobkyně požaduje zaplatit smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 352,78 Kč, a to ve výši 15 % ročně z částky 9 000 Kč za období od 31. 3. 2023 do 30. 3. 2024 a smluvní pokutu ve výši 522,36 Kč z nesplacené jistiny od 31. 3. 2023 do 11. 4. 2024 Žalobkyně dále požadovala úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 394,38 Kč jako zákonného úroku z prodlení z částky 9 000 Kč za období od 31. 3. 2024 do 11. 4. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 9 000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně nabyla pohledávku s příslušenstvím a dalšími nároky na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 ve znění dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný svůj dluh doposud nezaplatil přes předžalobní výzvu žalobkyně. Podáním doručeným soudu dne 24. 4. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu kapitalizovaného úroku v částce 1 619,08 Kč, částky 522,36 Kč a částky 4 292,7 Kč s odůvodněním, že nedisponuje důkazy prokazující řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného.

2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3.Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- formulářem pro standardní informace, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 28. 2. 2023, potvrzením o platbách a přípisem , banka, ze dne 22. 4. 2025 – mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 28. 2. 2023 uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, aniž by byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, na základě které poskytl věřitel žalovanému dne 28. 2. 2023 částku 9 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s úrokem ve výši 36 % p. a., tj. v částce 266,30 Kč, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 792,70 Kč, celkem 13 049 Kč do 30ti dnů od odeslání finančních prostředků, tj. do 30. 3. 2023, RPSN činí 9 167,31 %; pro případ prodlení s úhradou celkové dlužné částky má věřitel právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, za odeslání doporučené upomínky činí dle Sazebníku poplatek ve výši 500 Kč, dále Sazebník obsahoval za každých 5 dní prodloužení splatnosti úvěru vyčíslený poplatek- rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 18. 7. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2024 – žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalovanému, což původní věřitel žalovanému řádně oznámil;- upomínkami ze dne 4. 4. 2023, 9. 4. 2023, 19. 4. 2023 a 29. 4. 2023 - žalovaný řádně nesplnil svoji platební povinnost, proto byl písemně v uvedených dnech upomínán k úhradě s nárokem účtování poplatků za každou upomínku v částce 500 Kč- výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2024 vč. podacího archu – žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky před podáním žaloby.- sdělením , banka, . ze dne 25. 4. 2025, , banka, . ze dne 23. 4. 2025 a , banka, . ze dne 22. 4. 2025 – v době uzavření předmětné smlouvy poskytovaly banky obdobné úvěry s úrokovou sazbou ve výši 16,9 % p.a. - 21,9 % p.a.

4.Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 28. 2. 2023 uzavřena smlouva o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, aniž by došlo ze strany věřitele k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, na základě které poskytl věřitel žalovanému dne 28. 2. 2023 částku 9 000 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky s úrokem ve výši 36 % p. a., tj. v částce 266,30 Kč a poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 792,70 Kč, celkem tedy částku 13 049 Kč do 30ti dnů od odeslání finančních prostředků ve prospěch žalovaného, RPSN sjednaného úvěru činí 9 167,31 %. Žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek, což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne 26. 4. 2024. Žalovaný svoji povinnost nesplnil ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.

5.Podle ust. § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

6.Podle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

7.Podle ust. § 96 odst. 3 věta prvá o.s.ř. , jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

8.Podle ust. § 96 odst. 4 o.s.ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

9.S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobkyně v průběhu řízení vzala svým dispozitivním úkonem žalobu částečně zpět, a proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku III. tohoto rozsudku zastavil, když soud nevyžádal od žalovaného souhlas se zpětvzetím žaloby, neboť případně vyjádřený nesouhlas žalovaného by byl neúčinný, neboť ve věci nebylo doposud jednáno.

10.Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11.Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. , hodnota, k tomuto zákonu.

12.Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13.Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14.Podle ust. § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15.Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16.Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17.Dle ust. § 1879 občanského zákoníku Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19.Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20.Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:V prvé řadě byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek a toto postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno původním věřitelem. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným dne 28. 2. 2023 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně nedisponovala žádnými důkazy prokazujícími splnění uvedené zákonné povinnosti, proto vzala žalobu částečně zpět.

21.Soud rovněž dospěl k závěru, že ujednání o výši smluvního úroku ve výši 36 % ročně, který se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu s jistinou úvěru, kdy však RPSN úvěru činí 9 167,31 %, je v rozporu s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o zápůjčce či úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Soud vycházel ze sdělení tří oslovených bank, ze kterých vyplynulo, že banky v předmětném období poskytovaly obdobné úvěry s úrokovou sazbou ve výši mezi 16,9 a 21,9 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sazba sjednaného úroku výrazně převyšuje nejvyšší zjištěnou bankovní úvěrovou úrokovou sazbu a za situace, kdy roční procentní sazba nákladů ze smlouvy činí 9 167,31 %, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy.

22.Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem žalobkyni vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou. Závěr o absolutní neplatnosti je dle soudu nutno učinit rovněž na základě výše sjednaného úroku, která je z výše uvedených důvodů zjevně rozporná s dobrými mravy.

23.V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

24.Za situace, kdy v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl podle neplatné smlouvy žalovanému částku 9 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni tuto poskytnutou finanční částku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný od poskytnutí finančních prostředků nezaplatil ničeho. Žalovaný v řízení o realizaci plnění ničeho netvrdil, načež ani ničeho neprokazoval. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného, aby žalobkyni vrátit celou poskytnutou částku ve výši 9 000 Kč.

25.Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu zápůjčky vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou třídenní lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

26.V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

27.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, která byla úspěšná v rozsahu 65 %, na náhradě nákladů řízení 30 % účelně vynaložených nákladů řízení v částce 1 419,75 Kč. Celkové náklady řízení v částce 4 732,50 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 2 500Kč podle § 7, § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za 4 úkony právní služby, 4 x RP v celkové částce 750 Kč podle §14b), § 11 a § 13 advokátního tarifu a dále 21% DPH ve výši 682,50 Kč, to vše k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval ( § 149 odst. 1 o.s.ř.).

28.Povinnost plnění soud stanovil ve lhůtě dle ust. § 160 os.ř.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

14 C 79/2026-78 21.04.2026

o 22 775,47 Kč s příslušenstvím

13 C 252/2025-69 14.04.2026

o 158 621,56 Kč s příslušenstvím

20 C 32/2026-41 14.04.2026

o 77 196 Kč s příslušenstvím

20 C 44/2026-49 14.04.2026

o 22 821 Kč s příslušenstvím

14 C 59/2026-89 10.04.2026

o 139 970,21 kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	24 C 90/2025-77
Soud	Okresní soud v Olomouci
Soudce	JUDr. Naděžda Nováková
Datum rozhodnutí	09.06.2025
Datum zveřejnění	15.07.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSOL:2025:24.C.90.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

24 C 90/2025-77

o 13 815,06 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení