6 C 363/2025-33

o zaplacení 15 370 Kč s příslušenstvím (zápůjčka)

Okresní soud v Náchodě Datum rozhodnutí: 10.11.2025 ECLI:CZ:OSNA:2025:6.C.363.2025.1
Sdílet:
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, do úplného zaplacení.
II.Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci další částku 1 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 500 Kč od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 870 Kč, se zamítá.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 784,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.
1.Žalobce podal k Okresnímu soudu v , adresa, žalobu na zaplacení dluhu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K odůvodnění nároku tvrdil, že poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Uvedená částka byla žalovanému zaslána na účet číslo , č. účtu, , a to dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 500 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne , datum, . Žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na dluh 0 Kč.
2.Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, Žalovaný si přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si vlastní parametry splatnost a výši zápůjčky. Na webové stránce vyplnil formulář žádost o poskytnutí zápůjčky, zadal své osobní údaje. Žalovaný tak učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se seznámil se zněním smlouvy i se zněním Všeobecných obchodních podmínek.
3.Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta. Pomocí ověřovacích korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí také informace o jméně a příjmením majitele účtu, na který je následně zápůjčka vyplacena, bylo ověřeno, že zápůjčka je poskytována žalovanému. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to , jméno FO, , který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. , jméno FO, je považován za tzv. prostý elektronický podpis. Smlouva o zápůjčce je tedy uzavřena v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce i Všeobecné obchodní podmínky byly žalované zaslány e-mailem.
4.Před uzavřením smlouvy zkoumal žalobce rodinné, pracovní, příjmové, výdajové poměry žalovaného. Údaje vyhodnotil tak, že žalovaný je schopen úvěr splatit.
5.Žalobce žádá úhradu jistiny, sjednaného poplatku, zákonný úrok z prodlení a dále náhradu nákladů za uplatnění pohledávky a smluvní pokutu.
6.Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu, eventuelně rozhodnutí věci na základě předložených listinných důkazů, bez nařízení jednání.
7.Žalovaný na výzvu, zda souhlasí s postupem podle § 115a o.s.ř. nereagoval, ačkoliv mu výzva byla doručena. Nečinnost žalovaného je považována za konkludentní souhlas.
8.Soud provedl důkazy listinami. Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a výpis z účtu, jehož číslo je uvedeno ve smlouvě, prokazuje poskytnutí částky 10 000 Kč na účet žalovaného. Protokol o vlastnictví účtu dokládá ověření majitele uvedeného účtu.
9.Žalobce tvrdí, že zkoumal úvěruschopnost žalovaného. K tomuto tvrzení však nedoložil žádné důkazy, ačkoliv navrhl, aby soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
10.Z přehledu v systému ISAS k osobě žalovaného zjistil soud, že tento v rozmezí let 2018 až 2024, i v roce 2025 je v pozici žalovaného účastník řady řízení, která jsou proti němu vedena ať již jako proti žalovanému nebo následně proti povinnému. Žalovaný byl opakovaně žalován o zaplacení různých dlužných částek a pohledávky byly vymáhány exekučně.
11.Po právní stránce posuzuje soud uplatněný nárok podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) a podle zákona o spotřebitelském úvěru.
12.Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13.Podle § 86 ods.t 2 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14.Podle § 87 ods.t 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15.Podle § 87 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
16.Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17.V daném případě soud dovodil, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce netvrdil ani nedoložil žádné konkrétní údaje o majetkových a osobních poměrech žalovaného, nedoložil, jak údajně sdělené údaje ověřil a co z nich dovodil. Pokud by žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, měl by zjistit, že za žalovaným má pohledávky několik subjektů. Žalobce je povinen zkoumat úvěruschopnost klienta v každém konkrétním případě, tedy u každé uzavírané smlouvy. Postup žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného hodnotí soud jako formální a tento postup způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy.
18.Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
19.Na základě výše uvedeného uzavřel soud, že výše označená smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je absolutně neplatná. Žalobce má právo na vrácení poskytnuté jistiny, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný se však se splacením dosud nedostal do prodlení. Lhůtu ke splacení dlužné částky stanovil soud v rozhodnutí. Soud musí tuto lhůtu stanovit podle možností žalovaného. Žalovaný však byl nečinný. Soud vychází z údajů zjištěných v systému ISAS, kde zjistil, že proti žalovanému je vedena řada řízení, jejich předmětem je zaplacení finančních částek. Jsou proti němu také vedeny exekuce. Soud tedy uložil povinnost uhradit dlužnou jistinu v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč. Žalovaný měl a mohl být aktivní a mohl tvrdit skutečnosti, dle kterých by soud mohl případnou splatnost dlužné částky zvážit jiným způsobem. Vzhledem ke zjištění o dalších dluzích nevyužil soud zákonné třídenní lhůty k určení splatnosti dlužné částky a poskytuje žalovanému mnohem větší časový prostor k úhradě. Pokud bude žalovaný na základě tohoto rozsudku hradit uloženou částku řádně a včas, nemá žalobce právo na úroky z prodlení. Na dlužnou jistinu dosud žalovaný neuhradil žádnou částku. Ve výši jistiny soud žalobě vyhověl. Ohledně požadavku na úhradu dalších částek (poplatek a náklady za uplatnění pohledávky a smluvní pokuta) a ohledně požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení soud žalobu zamítl.
20.Žalovanému je uložena povinnost zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Splátky jsou přiznány pod ztrátou výhody splátek, když podle § 1931 o.z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
21.Náklady řízení jsou přiznány žalobci v poměrné části podle § 142/2 o.s.ř. Z původně podané žaloby, pokud by měl žalobce plný úspěch, tak by mu náležely náklady za 3 úkony po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/96 Sb. , tj. 1 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč (§ 14b odst. 5 uvedené vyhlášky, 21 % DPH a částka za zaplacený SOP 800 Kč, tedy celkem , hodnota, Kč.
22.Žalobce měl úspěch ve věci v 65 %, v 35 % úspěšný nebyl. Žalobci tedy náleží na náhradu nákladů řízení 30 % z celkových nákladů, které by při plném úspěchu ve věci byly přiznány. (65 – 35 = 30). Žalobci náleží na náhradu nákladů řízení částka 784,50 Kč. Lhůta k plnění podle § 160/1 o.s.ř.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení