20 C 74/2025-20

37 577,73 Kč s příslušenstvím - úvěr

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 23.09.2025 ECLI:CZ:MSBR:2025:20.C.74.2025.1
Sdílet:
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23 000 Kč do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
II.Žaloba se zamítá v částce 14 577,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % od 16.8.2023 z částky 37 577,73 Kč do zaplacení.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši 891 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
IV.Žalobce je povinen doplatit na soudním poplatku 375 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1.Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 37 577,73 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25. 8. 2022 uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, .
2.Žalovaný uvedl, že mu byla zapůjčena částka ve výši 23 000 Kč a na dluh ničeho neuhradil, že smlouva podle jeho názoru v pořádku a jedná se o lichvu a navrhl, aby soud žalobě vyhověl pouze co do jistiny poskytnutého úvěru a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
3.Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav.
4.Mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 25. 8. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 23 000 Kč (důkaz smlouvou , Anonymizováno, ). Podle specifikace spotřebitelského úvěru je doba trvání úvěru 12 měsíců, splatná 15. 8. 2023 ve 12 splátkách ve výši 3 252 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uhradil celkem 39 018,70 Kč, kdy zápůjční úroková sazba je 12 % ročně a RPSN 211,08 % (důkaz smlouvou , Anonymizováno, ). Žalovaný nehradil své povinnosti řádně a včas, nesplácel splátky dle smlouva, když neuhradil ničeho. Následně byl nárok byl postoupen ze společnosti , právnická osoba, . na žalobce dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 (důkaz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupení pohledávek). Tímto je prokázána aktivní legitimace žalobce. Oznámení žalovanému bylo učiněno dopisem ze dne 20. 12. 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dopisem ze dne 20. 12. 2024 (důkaz dopisem včetně podacího lístku , právnická osoba, ).
5.Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6.Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7.Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8.Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9.Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10.Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11.Při posouzení nároku soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce neuvedl, natož aby doložil, jakým způsobem jeho právní předchůdce zkoumal a ověřoval ekonomické možnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet, zcela rezignoval na zkoumání jeho příjmů a výdajů a majetkové situace, čímž porušil výše uvedenou zákonnou povinnost. Protože žalobce, resp. jeho právní předchůdce nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, je uzavřená smlouva neplatná podle ustanovení § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru a podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18).
12.Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
13.Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce právo na vrácení nesplacené jistiny 23 000 Kč, přičemž poskytnutí této částky ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému bylo mezi stranami nesporné.
14.Ve zbylých nárocích žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení.
15.Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.
16.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce se domáhal zaplacení částky v celkové výši 37 577,73 Kč a byl úspěšný ve výši 23 000 Kč, což je 61 % z požadované částky. Neúspěch žalobce je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 39 %. Po odečtení neúspěchu žalobce od jeho úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobci 22 % žalobcem vynaložených nákladů řízení. Žalobci vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v zaplacení soudního poplatku v částce 1 874 Kč (viz odstavec 18 odůvodnění) a dále v podobě nákladů zastoupení advokátem představující odměnu za 3 úkony právní služby (přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby) po 500 Kč za úkon právní služby, tj. celkem 1 500 Kč (viz § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.), a dále paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč (tj. 3×100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu) a náhradu DPH ve výši 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, jelikož mu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně v občanském soudním řízení podobné návrhy na zahájení řízení jako v nyní souzené věci, tj. na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkem tedy vznikly žalobci náklady ve výši 4 052 Kč, přičemž 22 % z této částky představuje 891 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobce.
17.Výrok, kterým je žalovanému uložena povinnost doplatil soudní poplatek vycházení ze zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích. Podle Položky 2 přílohy tohoto zákona, pokud soud elektronický platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše dle Položky 1. V předmětném řízení byl uhrazen soudní poplatek ve výši 1 504 Kč, nebyl však vydán elektronický platební rozkaz a soud tak doměřil žalobci soudní poplatek k doplacení ve výši 375 Kč podle Položky 1 výše uvedeného zákona.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení