4 C 18/2025-48

o 45 936,07 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Berouně Datum rozhodnutí: 07.05.2025 ECLI:CZ:OSBR:2025:4.C.18.2025.1
Sdílet:
I.Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 940,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 736 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 940,48 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplatit žalobkyni 12 995,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 449,60 Kč a nadále běžící ve výši 8,05 % ročně z částky 44 136,07 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 68,78 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 195,59 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.
III.Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 743,75 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1.Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 45 936,07 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 7. 12. 2022, jejíž součástí jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků. Na základě smlouvy byl žalované na její bankovní účet poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 14,84 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši uvedené ve smlouvě. Žalovaná neplnila své povinnosti a dlužnou částku žalobkyni neuhradila řádně a včas. Z důvodu poručení obchodních podmínek, tj. dlouhodobého nesplácení finančních závazků žalované i přes to, že byla opakovaně na porušení povinnosti upozorněna, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 14. 8. 2024 za okamžitě splatné a vyzvala žalovanou k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné částky sestávající z jistiny 44 136,07 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 449,60 Kč za dobu do 25. 10. 2024 a dále jdoucí ve výši 8,05 % ročně z částky 44 136,07 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 804,78 Kč za období do 25. 10. 2024 a dále jdoucí ve výši 12,75 % ročně z částky 44 136,07 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3.Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud tak věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru se dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 48 000 Kč. Uvedla, že její čistý měsíční příjem měl činit 32 640 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 3 500 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 8 000 Kč.
6.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2022, spolu s předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, záznamů o podpisu klienta, žádosti o služby – elektronické bankovnictví, Smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví a Dohody o aktivaci služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví a občanského průkazu žalované soud zjistil, že na základě této smlouvy podepsané prostřednictvím elektronického bankovnictví se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč, kdy doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána do 14. 12. 2030 s úrokovou sazbou 14,84 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 82 447,65 Kč v 96 měsíčních splátkách po 860 Kč, přičemž výše poslední splátky činila 747,65 Kč, a s RPSN 15,89 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro , právnická osoba, spotřebitelské úvěry.
7.Z listiny nazvané žalobkyní spotřební úvěr v Kč – dlouhodobý a z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaná dne 7. 12. 2022 čerpala úvěr ve výši 48 000 Kč a ke dni 21. 8. 2024 výše nesplacené jistiny činila 44 136,07 Kč.
8.Z výpisu z běžného účtu žalované stran jejích příjmů za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 vyplývá, že žalobkyně si tímto ověřila pravidelný příjem žalované od společnosti , právnická osoba, ve výši 32 558 Kč měsíčně, a že dne 7. 12. 2022 žalovaná čerpala úvěr ve výši 48 000 Kč, a počáteční zůstatek činil 14 076,69 Kč a konečný zůstatek činil 15 259,91 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná splácela spotřebitelský úvěr částkou 6 036 Kč, částkou 1 523 Kč, částkou 380 Kč a částkou 337 Kč, tj. celkově částkou 8 276 Kč. Výdaje na potraviny, oblečení a jiné potřeby byly ve výši 23 073 Kč.
9.Z informací z , právnická osoba, , má soud za osvědčené, že žalovaná měla 4 další existující úvěrové kontrakty v celkové výši nesplacené jistiny ve výši 690 618 Kč a s měsíční splátkou 8 276 Kč. Dále z informací vyplývá, že žalovaná měla 2 ukončené kontrakty.
10.Z listiny „Data o žádosti“ soud zjistil, že žalobkyně na základě žádosti žalované ze dne 7. 12. 2022 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 48 000 Kč prověřovala její úvěruschopnost. Při schvalování nyní projednávaného úvěru vycházela z údajů sdělených žalovanou v žádosti o úvěr. Započetla úvěrovou angažovanost žalované ve výši 8 276 Kč měsíčně, příjem žalované ve výši 32 640 Kč a své pravidelné měsíční výdaje částkou 3 500 Kč. Výsledkem bylo konstatování úvěruschopnosti žalované s platební kapacitou 13 512 Kč pro splátku 860 Kč.
11.Žalovaná byla upozorněna na svůj dluh a opakovaně vyzývána žalobkyní k zaplacení, jak plyne z 1. upomínky, výzvy k zaplacení dluhu, opakované výzvy k zaplacení dluhu, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 23. 5. 2024 včetně dodejky. Z důvodu marného upomínání a prodlení žalované s hrazením splátek žalobkyně využila svého práva a pohledávku z poskytnutého úvěru prohlásila za splatné ke dni 14. 8. 2024, současně žalovanou vyzvala, nechť uvedenou dlužnou částku uhradí nejpozději do 23. 8. 2024 (viz Oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 16. 8. 2024).
12.Z předžalobní výzvy ze 1. 11. 2024 a poštovního podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.
13.Z ostatních důkazů soud nevycházel, neboť je považoval za nadbytečné pro své rozhodnutí.
14.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 48 000 Kč. Žalobkyně jí tento úvěr poskytla a žalovaná dle tvrzení žalobkyně žalobkyni uhradila částku ve výši 15 059,52 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení, ničeho dalšího však žalobkyni neuhradila.
15.Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.‘‘) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
16.Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17.Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18.Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
20.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
21.Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
22.Na podkladě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 32 940,48 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně řádně nezkoumala, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet. Žalobkyně vycházela z údajů v žádosti o úvěr a z výpisů z běžného účtu žalované, tedy z čistého měsíčního příjmu ve výši 32 640 Kč. Dále žalovaná v žádosti uvedla, že její výdaje činní 3 500 Kč a na splátky jiných úvěrů hradí částku ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně pak vycházela s výdaji žalované ve výši 19 145 Kč měsíčně s tím, že platební kapacita žalované je 13 512 Kč měsíčně, což je dostačující ke splácení splátky ve výši 860 Kč měsíčně. K tomu soud podotýká, že z předloženého výpisu z účtu žalované jasně plyne, že její výdaje jsou daleko vyšší, než je částka 19 145 Kč, za uvedený měsíc byly jen výdaje na jídlo, oblečení a další potřeby ve výši 23 073 Kč, po připočtení částky na splátky úvěru ve výši 8 000 Kč, tato částka činní 31 000 Kč. Výdajová stránka žalované se tak skoro rovná jejímu příjmu, a to v této částce nejsou započteny výdaje na bydlení. Žalobkyně tedy v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně neposuzovala úvěruschopnost žalované ještě před uzavřením smlouvy, když řádně neporovnala příjmy a výdaje žalované. Uvedené podporuje i fakt, že žalovaná uhradila pouze 8 splátek z 96.
23.Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované. Tedy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení § 86 odst. 1 zákona splněna nebyla a smlouva o úvěru je proto pro rozpor se zákonem ve smyslu § 588 o. z. neplatná.
24.Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 48 000 Kč, na který žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částku ve výši 15 059,52 Kč. Žalobkyně má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 32 940,48 Kč, které jí bylo přiznáno společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení od 24. 8. 2024 (když žalobkyně v oznámení o zesplatnění ze dne 16. 8. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky nejpozději do 23. 8. 2024) do 25. 10. 2024 ve výši 736 Kč a dále jdoucím ve výši 12,75 % ročně z částky 32 940,48 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).
25.S ohledem na to, že nebyla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu obchodního úroku, poplatků a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného) žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).
26.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady celkem představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 838 Kč, odměnu advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava žaloby, předžalobní upomínka, sepis žaloby), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky, to vše zvýšené o DPH 21 % ve výši 378 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Celkem náklady žalobkyně tak činí 4 016 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 43,42 %, (71,71 % bez 28,29 %), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalované, která ve sporu převážně neuspěla, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky 4 016 Kč 43,42 %), tedy částku 1 743,75 Kč, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Odkazované předpisy
Související rozhodnutí
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení