19 Cmo 111/2025-107

o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o vydání účetnictví, k odvolání 1. a 2. žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2025, č. j. 67 Cm 61/2025-21,

Vrchní soud v Praze Datum rozhodnutí: 31.07.2025 ECLI:CZ:VSPH:2025:19.Cmo.111.2025.1

I.Odvolání 1. a 2. žalovaného proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně se odmítá.

II.Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření, kterým bude 1. a 2. žalovanému uloženo, aby žalobkyni do 5 dnů od doručení tohoto usnesení vydali kompletní soupis a kopie všech příjmových a výdajových pokladních dokladů žalobkyně za účetní období roku 2024, které mají ve svém držení, zamítá.

1.Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl tak, že „soud nařizuje toto předběžné opatření: Soud ukládá žalovaným, aby žalobkyni do 5 dnů od doručení tohoto usnesení, vydali kompletní soupis a kopie všech příjmových a výdajových pokladních dokladů žalobkyně za účetní období roku 2024, které mají ve svém držení.“ (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice – Městskému soudu v Praze soudní poplatek za podaný návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, s uvedením doby plnění a platebních dispozic (výrok II.).

2.Soud prvního stupně konstatoval, že pokud žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření dne 2. června 2025 a jistota byla připsána na účet soudu až dne 3. června 2025, mohl o návrhu věcně rozhodnout. Dovodil, že žalobkyně osvědčila, že žalovaní byli odvoláni z funkcí jednatelů žalobkyně a současně odmítají žalobkyni vydat účetní doklady, a to buď s odůvodněním „aby nedošlo k manipulativním krokům“ či z důvodu, že mají za to, že noví jednatelé nebyli řádně zvoleni do svých funkcí, a tudíž nejsou oprávněni žádat vydání účetnictví ani činit jiná právní jednání. Žalovaní se domáhají neplatnosti vyslovení rozhodnutí přijatého mimo valnou hromadu, platí však, že do doby pravomocného vyslovení jeho neplatnosti se má za to, že bylo učiněno platně. Není tedy žádného důvodu pro to, aby žalovaní jako bývalí jednatelé mohli společnosti bránit ve vydání jejího účetnictví. Žalobkyně tedy dle soudu prvního stupně osvědčila nárok ve věci samé. Doklady požadované k vydání žalobkyní jsou třeba pro zpracování účetní závěrky, která musí být ověřena auditorem. Žalobkyně osvědčila i možnost vzniku znatelné újmy (za rok 2023 vykazovala aktiva 707 mil. Kč, čistý účetní obrat za rok 2023 pak činil 280 623 000 Kč) a potřebu zatímní úpravy poměrů. Z hlediska principu proporcionality, pakliže bývalí jednatelé vydají žalobkyni kopie účetních dokladů, nemůže jim vzniknout újma.

3.Proti oběma výrokům usnesení podali žalovaní odvolání. Navrhují jeho změnu, kterou bude návrh zamítnut.

4.Odvolatelé zejména namítají, že návrh měl být odmítnut, protože jistota byla připsána na účet soudu až dne 3. června 2025, návrh na vydání předběžného opatření byl ale podán dne 2. června 2025. Není postaveno na jisto, že žalovaní mají k dispozici kompletní účetnictví. Soud se vůbec nezabýval tím, zda je žalovaní vůbec mají v držení, případně v jakém rozsahu. Žalovaní nikdy nepřevzali účetnictví od předchozího jednatele. Vše si vždy řešil , tituly před jménem, , Jméno, se svými účetními a daňovými poradci. Požadované doklady tak žalovaní nemají ve svém držení. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že současní jednatelé žalobkyně mají účetnictví žalobkyně k dispozici. Z notářského zápisu sp. zn. NZ 225/2025 sepsaného dne 13. června 2025 notářem , tituly před jménem, , Jméno, vyplývá, že žalovaní řádně vyhověli nařízenému předběžnému opatření. Primárním cílem žalobkyně je snaha o poškození dobrého jména, osobní likvidace a šikana zejména 1. žalovaného. Vydáním usnesení soud prvního stupně vystavil žalované riziku zahájení exekučního řízení, které by pro 1. žalovaného, který podniká na úseku obchodování s nemovitostmi, mohlo mít likvidační následky. Faktické nastolení stavu pro nařízení exekuce vůči 1. žalovanému je účelem podaného návrhu na nařízení předběžného opatření.

5.Žalobkyně odvolání neshledává důvodným.

6.Uvádí zejména, že o návrhu na předběžné opatření lze rozhodnout i tehdy, pokud byla jistota složena po podání návrhu, ale před rozhodnutím soudu. Tvrzení, že žalovaní účetní doklady nemají ve svém držení, je v přímém rozporu s jejich vlastními prohlášeními i procesním jednáním. Dne 10. června 2025 totiž učinili úkon, který sami prezentují jako předání účetnictví za rok 2024, o čemž nechali pořídit notářský zápis sp. zn. NZ 225/2025 i exekutorský zápis sp. zn. EZ 1/2025, jejichž součástí jsou jak fotodokumentace krabic s účetními doklady, tak přesný seznam předávaných listin. Žalovaní dobrovolně vydali podstatně širší okruh dokladů, tedy fakticky vydali účetnictví za rok 2024 jako celek. Dále zpochybňuje námitky stran vyjádření jednatele žalobkyně , tituly před jménem, , Jméno, a (údajného) šikanózního kroku žalobkyně, což podrobněji odůvodňuje.

7.Odvolání směřující proti výroku II. usnesení odvolací soud odmítl (výrok I. usnesení odvolacího soudu). Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), totiž účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání však mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní (procesní) legitimace, tedy osoby, jimž nebylo - objektivně nahlíženo - rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2000 pod č. 138, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 20 Cdo 922/2011). Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. června 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/1999). Je zřejmé, že tyto předpoklady pro odvolání nejsou u žádného z odvolatelů v poměru k výroku II. splněny, protože povinnost k zaplacení soudního poplatků se týká výlučně povinnosti žalobkyně, nikoliv jejich. Odvolací soudu proto podaná odvolání v této části podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl jako podaná někým, kdo k odvolání není oprávněn.

8.Odvolací soud přezkoumal výrok I. usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.

9.Podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

10.Podle § 102 odst. 3 o. s. ř. ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.

11.Předně odvolací soud uvádí, že pokud byla jistota (§ 75b odst. 1, § 102 odst. 3 o. s. ř.) složena po podání návrhu na předběžné opatření, avšak ještě před tím, než soud prvního stupně vydal přezkoumávané usnesení, je jeho závěr o tom, že o návrhu mohl rozhodnout věcně, správným. V zájmu stručnosti se odkazuje na přiléhavé odůvodnění tohoto postupu tak, jak je soud prvního stupně v přezkoumávaném usnesení učinil.

12.Pro nařízení předběžného opatření musí být prokázána potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků řízení nebo důvodná obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen, a alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, jakož i to, že nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného z předběžného opatření (§ 75c odst. 1, § 102 odst. 1, 3 o. s. ř.).

13.Žalobkyně však skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, neosvědčila.

14.Žalobkyně se domáhala jednak vydání kompletního soupisu všech příjmových a výdajových dokladů žalobkyně (za účetní období roku 2024) a jednak kopie všech příjmových a výdajových pokladních dokladů žalobkyně (za účetní období roku 2024).

15.Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „z. o. u.“), upravuje (též) rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost (§ 1 odst. 1 z. o. u.), tedy (i) to, jaké povinnosti musí žalobkyně jako účetní jednotka splnit [§ 1 odst. písm. a) z. o. u.]. Nikde však nedefinuje význam pojmu soupis [nepočítaje v to inventurní soupisy (§ 30 z. o.), které však žalobkyně vydat nepožadovala]. Výraz soupis je proto třeba vyložit podle jeho obvyklého významu a takto jím rozumět systematický seznam. Z. o. u. však povinnost takový seznam vést (účetní jednotce - žalobkyni) neukládá. To má za následek, že pokud žalobkyně neosvědčila (tj. aby se tak jevilo alespoň jako pravděpodobné), že žalovaní (či některý z nich) měli takto (fakultativně) vytvořený soupis v dispozici (ke dni vydání usnesení soudu prvního stupně; § 75c odst. 4, § 102 odst. 3 o. s. ř.), nemohlo být jejímu návrhu v této části již jen z tohoto důvodu vyhověno. Je totiž skutečností, že žalobkyně k tomu žádné tvrzení v tomto (sporném) řízení nenabídla.

16.Podobně ze z. o. u. neplyne povinnost (účetní jednotky - žalobkyně) pořizovat či mít v dispozice kopie příjmových a výdajových dokladů, nýbrž jen jejich originály. Pokud tak žalobkyně neosvědčila, že by žalovaní (či některý z nich) měli takové kopie ve své dispozici (ke dni vydání usnesení soudem prvního stupně), což žalobkyně ani v tomto případě nesplnila (netvrdila), nelze žalovaným uložit již jen z tohoto důvodu ani takovouto povinnost (tj. vydat něco, k pořízení čehož neměla žalobkyně právní povinnost).

17.Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření podaný žalobkyní v celém rozsahu zamítl (výrok II. usnesení odvolacího soudu).

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

3 Co 35/2025-281 25.02.2026

o ochranu osobnosti, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze z...

94 Ncp 85/2026-15 18.02.2026

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o určení věcné příslušnosti

94 Ncp 61/2026-27 18.02.2026

o zaplacení 205 805,16 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

94 Ncp 53/2026-11 18.02.2026

o určení neplatnosti dohody o uznání dluhu, o věcné příslušnosti

94 Ncp 37/2026-74 18.02.2026

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, o věcné příslušnosti

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	19 Cmo 111/2025-107
Soud	Vrchní soud v Praze
Soudce	JUDr. Ondřej Kubát
Datum rozhodnutí	31.07.2025
Datum zveřejnění	08.01.2026
ECLI	ECLI:CZ:VSPH:2025:19.Cmo.111.2025.1