7 C 323/2023-105

1.Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 52 210,98 Kč s příslušenstvím, jakožto nedoplatku ceny za spotřebované množství plynu, který na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru plynu č. , hodnota, dodávala žalovanému do odběrného místa , adresa, (dále jen „odběrné místo“). Tvrdila, že žalovanému vystavila fakturu č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2022, kterou za spotřebované množství plynu 25,616 MWh v období od 21. 7. 2019 do 20. 7. 2020 vyúčtovala částku 17 670,36 Kč. Dále fakturou č. , hodnota, ze dne 4. 10. 2022 vyúčtovala částku 34 540,62 Kč za odběr 41,265 MWh plynu za období od 21. 7. 2020 do 20. 7. 2021. Vystavení faktur předcházel vývoj, kdy žalobkyně pro odběrné místo prováděla odečty spotřebovaného plynu tzv. kvalifikovaným odhadem využívaje svého oprávnění dle čl. III. odst. 2 všeobecných obchodních podmínek, a to v situaci, kdy ji žalovaný neumožnil přístup k měřicímu zařízení a nesdělil údaje o naměřeném množství plynu. Poté, co bylo zjištěno, že reálná spotřeba plynu byla vyšší než ta určená odhadem, když došlo k podhodnocení údajů. Žalobkyně proto dodávku plynu doúčtovala. Učinila tak v rámci dvou shora uvedených vyúčtování, když žalobkyně vystavila vrubopisy, jež jsou předmětem řízení, konkrétně vrubopis č. , hodnota, vztahující se k faktuře č. , hodnota, a vrubopis č. , hodnota, vztahující se k faktuře č. , hodnota, . Reklamace žalovaného považovala za neoprávněné a doúčtování spotřeby vnímá jako vstřícný krok, když cenu nevyúčtovala dle ceníku z roku 2022. Na uvedené faktury ( vrubopisy ) žalovaný dosud neplnil.

2.Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Vyjádřil se tak, že fakturované částky dle vystavených opravných dokladů považuje za neoprávněné. Faktury, které nebyly vystaveny v souladu se závaznými prováděcími předpisy Energetického regulačního úřadu, včas zpochybnil a reklamoval. Žalovaný poukázal na skutečnost, že se jednalo o opravné daňové doklady vystavené poté, co došlo k výměně plynoměru (dne 8. 10. 2021) a bylo zjištěno, že původní spotřeba určená na základě odhadů a propočtů byla podhodnocena a neodpovídala skutečné spotřebě. Původně byl do období od 21. 7. 2021 do 7. 10. 2021 žalobkyní zaúčtován nedoplatek ( naakumulovaná spotřeba ) za všech osm předcházejících zúčtovacích období, tj. za dobu od instalace původního plynoměru (13.- 14. 8. 2013) do jeho demontáže ( 8. 10. 2021 ), tedy za období osmi let. Žalovaný se, s ohledem na spotřebu v posledních zúčtovacích obdobích, domníval, že nakumulovaná spotřeba musela proběhnout v jiných obdobích, než ve kterém byla žalobkyní doúčtována. Podle žalobce se tak stalo zjevně v období 8/2013 – 7/2019. Cena plynu za období, ve kterých byla účtována, však byla vyšší, než v obdobích, kdy byl plyn reálně spotřebován. Žalobkyně však naakumulovanou spotřebu, poté, co žalovaný původní vyúčtování reklamoval, naúčtovala do zúčtovacího období 2019/2020 a 2020/2021. Ani toto vyúčtování, z něhož vychází 3 – 5 x vyšší spotřeba, než je průměrná spotřeba za roční období, nemůže odpovídat skutečnosti a účtovaná cena plynu v něm je vyšší, než v období, kdy došlo k jeho odběru. Takové vyúčtování není provedeno v souladu s energetickým zákonem, zákonem o cenách, ani závaznými prováděcími předpisy Energetického regulačního úřadu k energetickému zákonu. Také toto rozúčtování napadl žalovaný reklamací, kterou žalobkyně neuznala. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně na bezdůvodné obohacení spočívající v akumulovaném nedoplatku za zúčtovací období předcházející opravné fakturaci, tj. 8/2013 – 7/2019. Žalovaný dále oponoval tvrzení žalobkyně, že plynoměr nebyl přístupný. Ve vedlejším objektu žije jeho otec, v dalším z objektů daného komplexu budov žije jeho sestřenice, prakticky 24 hodin denně je v těchto propojených domech někdo přítomen. Fakticky ke všem třem plynoměrům je stejný přístup, v objektech jsou prováděny odečty spotřeby vody a elektrické energie, u ostatních dodavatelů nikdy problém nenastal. Pokud měla žalobkyně zájem provést odečet spotřeby plynu, nebyl problém se domluvit, aby byl někdo přítomen. Navíc měla k dispozici telefonní kontakt na žalovaného. Běžná praxe u ostatních dodavatelů je, že o plánovaných odečtech jsou odběratelé předem informováni, ať již písemně dodavateli, či prostřednictví obecního rozhlasu. Součástí výzev je i možnost domluvit si s pracovníkem provádějícím odečty konkrétní termín, či nahlásit stav po telefonu nebo jiným způsobem. Nelze klást k tíži žalovanému, že žalobkyně takto nepostupovala a zjednodušovala si vlastní práci, když spotřebu vyúčtovávala jen na základě kvalifikovaného odhadu. Žalovaný je spotřebitel, není jeho úlohou namítat nedostatky ve fakturaci, rozporovat faktury, které platil, zvláště pokud by měl doplácet.

3.Námitku promlčení uplatněnou žalovaným považovala žalobkyně za nedůvodnou, když podle ní první možnost, kdy mohla zjistit skutečnou spotřebu plynu nastala až dne 8.10.2021 při výměně plynoměru.

4.Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobkyně dodávala žalovanému plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu č. , hodnota, v odběrném místě, a to v období minimálně od roku 2013 do roku 2022. Množství odebraného plynu bylo v rozhodném období v odběrném místě zaznamenáváno měřicím zařízením č. , hodnota, . Žalovaný dosud neuhradil částky doúčtované fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, k zúčtovacím obdobím 2019/2020 a 2020/2021. Sporným zůstalo, zda žalovaný znemožnil žalobkyni provádět v daných obdobích odečet stavu plynoměru a jaká byla jeho skutečná spotřeba plynu v jednotlivých obdobích.

5.Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

6.Ze smlouvy č. , hodnota, soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne 19. 12. 2003 smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému ode dne osazení měřicího zařízení zemní plyn do odběrního místa , adresa, , rodinný dům a žalovaný se zavázal odebírat a platit jeho spotřebu. Ve smlouvě bylo uvedeno, že plynoměr je umístěn v nice. Dle čl. IV. odst. 1 písm. a), bodu ad) a ae) smlouvy byla žalobkyně povinna provádět ve sjednaných intervalech odečty měřicího zařízení a na jejich základě účtovat spotřebu plynu a dodržovat platební a fakturační podmínky; dle písm. b), bodu bb) byla oprávněna požadovat po odběrateli umožnění přístupu k měřicímu zařízení za účelem provedení jeho kontroly i odečtů plynu. Dle čl. IV. odst. 2 písm. a), bodu ac) smlouvy byl žalovaný povinen umožnit žalobkyni přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení odečtu, kontroly apod., přičemž dle bodu ad) v případě nepřítomnosti měl povinnost zaslat žalobkyni do tří dnů na tiskopise údaj o stavu plynoměru. Nelze-li takto dodávku zjistit vyúčtuje ji dodavatel podle spotřeby z minulého srovnatelného období. Dle čl. V. odst. 2 smlouvy jsou podkladem pro vyúčtování odebraného plynu údaje zaznamenané plynoměrem žalobkyně, přičemž platby se uskutečňují jednak formou záloh, jednak na základě vyúčtování podle odečtu spotřeby plynu fakturou. Fakturační cyklus byl sjednán roční.

7.Z obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že jejich čl. III. odst. 2 stanoví, že neumožní-li zákazník v době odečtu odebraného plynu přístup k měřicímu zařízení a nesdělí-li obchodníkovi údaje o naměřeném množství plynu, je obchodník oprávněn vyúčtovat spotřebu plynu kvalifikovaným propočtem podle příslušného právního předpisu.

8.Ze zápisu o kontrole vystaveného 19. 7. 2011 soud zjistil, že byl proveden na žádost distributora, neboť dle něho nebyl nalezen při měření plynoměr. Kontrolu provedla pracovnice společnosti , právnická osoba, distribuce, která upozornila, že za domem č.p. 107 jsou ještě další domy, k čemuž připojila náčrtek místa s poznámkou, že se zde za bránou nachází zlý pes, který útočí.

9.Ze záznamu o měřícím zařízení ze dne 3. 9. 2011 soud zjistil, že byl vyhotoven záznam o stavu plynoměru č. , hodnota, , přičemž v poznámce tohoto záznamu je uvedeno, že za č.p. 107 je č.p. 158 s vchodem dvorem a pes, který útočí. Plynoměr byl zjevně nalezen.

10.Ze žádosti o provedení práce ze dne 3. 9. 2011 soud zjistil, že distributor , právnická osoba, distribuce, a.s. poptal kontrolu odběrného místa. Do standardizovaného formuláře byly ručně doplněny poznámky o tom, že dne 19. 8. 2011 č.p. 158 nebylo nalezeno a následuje poznámka, že č.p. 158 se nachází za č.p. 107, vchází se dvorem a hlídá zde zlý pes. Uváděno je telefonické spojení na mobilní telefon žalovaného.

11.Ze záznamu o měřícím zařízení plynoměru s datem 22. 8. 2013 soud zjistil, že dosavadní plynoměr č. , hodnota, se stavem 29 458 m3 byl tohoto dne nahrazen plynoměrem č. , hodnota, se stavem 00002 m3. U zákazníka ( žalovaného ) je uváděno telefonní číslo.

12.Ze záznamu o měřícím zařízení (plynoměru) s datem 13. 10. 2021 soud zjistil, že pracovník společnosti , právnická osoba, Servis distribuce, a.s. a žalovaný potvrdili provedení výměny měřidla na adrese odběrného místa dne 8. 10. 2021. Stávající plynoměr č. , hodnota, se stavem 8810 m3 byl nahrazen plynoměrem č. , hodnota, se stavem 00001 m3.

13.Z fotografií předložených žalovaným soud zjistil, že hlavní uzávěr plynu v odběrném místě je umístěn na boční zdi domu a přístupu k němu nebrání žádné zjevné překážky.

14.Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala cenu dodaného plynu za období od 21. 7. 2018 do 20. 7. 2019 na částku nedoplatku 12 738 Kč, přičemž účtován byl odběr 1084,71 m3 (11,571 kWh).

15.Z faktury na č.l. 31 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, za dodávky plynu do odběrného místa ve fakturačním období od 21. 7. 2019 do 20. 7. 2020 nedoplatek v částce 11 548,08 Kč. V uvedeném období činila spotřeba plynu 1 107 m3 (11,655 MWh), když počáteční stav měřidla činil 1 482 m3 a konečný stav 2 589 m3, vycházeno bylo z odhadu.

16.Z faktury na č.l. 37 spisu soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, za dodávky plynu do odběrného místa ve fakturačním období od 21. 7. 2020 do 20. 7. 2021 nedoplatek v částce 8 803,20 Kč. V uvedeném období činila spotřeba plynu 1 297 m3 (13,681 MWh), když počáteční stav měřidla činil 2 589 m3 a konečný stav 3 886 m3, vycházeno bylo z odhadu.

17.Z faktury na č.l. 51 spisu soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, za dodávky plynu do odběrného místa ve fakturačním období od 21. 7. 2021 do 20. 7. 2022 nedoplatek v částce 91 718,36 Kč. V uvedeném období činila spotřeba plynu 7 234 m3 (76,644 MWh), když počáteční stav měřidla pro období od 21. 7. 2021 do 7. 10. 2021 činil 3 886 m3 a konečný stav 8 810 m3 a pro období od 8. 10. 2021 do 7. 7. 2020 činil počáteční stav měřidla 1 m3 a konečný stav 2 311 m3. Ke dni 21.7.2021 stav 3 886 m3 vychází z odhadu ( srov. fakturu v bodě 16 rozsudku ) stav 7.10.2021 by odpovídal skutečnému stavu plynoměru při jeho výměně 8.10.2021 ( srov. bod 12 rozsudku ). Žalobkyně splatnost nedoplatku stanovila na 16.8.2022 a žalovanému zvýšila měsíční zálohy z částky 1 350 Kč na částku 10 640 Kč.

18.Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že tato byla vystavena dne 4. 10. 2022 na základě reklamačního řízení jako opravný daňový doklad ( dle žalobkyně se jednalo o vrubopis, tedy navyšující původní povinnost ) k dokladu č. , hodnota, za zúčtovací období od 21. 7. 2019 do 20. 7. 2020 s tím, že v uvedeném období byla spotřeba zemního plynu 1 326 m3, která odpovídá průměrné spotřebě energie 13,961 MWh. Žalovanému byla vyúčtována k úhradě částka 17 670,36 Kč se splatností 25. 10. 2022.

19.Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že tato faktura byla vystavena dne 4. 10. 2022 na základě reklamačního řízení jako opravný daňový doklad ( dle žalobkyně se jednalo o vrubopis, tedy navyšující původní povinnost ) k dokladu č. , hodnota, za zúčtovací období od 21. 7. 2020 do 20. 7. 2021 s tím, že v uvedeném období byla spotřeba zemního plynu 2 615 m3, která odpovídá průměrné spotřebě energie 27,584 MWh. Žalovanému byla vyúčtována částka 34 540,62 Kč se splatností 25. 10. 2022.

20.Z potvrzení o úhradě na č.l. 28 spisu soud zjistil, že žalovaný odeslal ze svého bankovního účtu dne 20. 12. 2022 ve prospěch účtu žalobkyně částku 38 770,81 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, a zprávou pro příjemce „PLATBA PPAS“.

21.Z dopisu na č.l. 29 spisu soud zjistil, že žalovaný ihned reklamoval fakturu (viz. bod 17 rozsudku) a dne 5.9.2022 se na žalobkyni obrátil s písemným sdělením, že vrací žalobkyni její dopis ze dne 29. 8. 2022, ve kterém mu byly naúčtovány úroky z prodlení z neuhrazené faktury č. , hodnota, , kterou reklamoval. Žalovaný připojil text své reklamace z 16. 8. 2022, v níž rozporuje vyúčtování za období od 21. 7. 2021 do 31. 10. 2021 se spotřebou 53,93879 MWh, kterou považuje za nesmyslnou, když topí jen v zimním období.

22.Z emailové komunikace na č.l. 57 - 60 spisu a emailu na č.l. 72,73 spisu soud zjistil, že žalovaný se na žalobkyni obrátil se sdělením, že reklamuje fakturu č. , hodnota, . Uvedl, že je připraven bezodkladně uhradit částku rovnající se spotřebě na novém plynoměru (2 210 m3), avšak rozporuje období od 21. 7. 2021 do 31. 10. 2021 a spotřebu 53,93879 MWh, kterou považuje za nesmyslnou, když plyn využívá pouze na topení, a to v zimních měsících. K tomu reagovala pracovnice žalobkyně tak, že spotřeba původního plynoměru byla z důvodu jeho nepřístupnosti fakturována na základě propočtů/odhadů, kdy není evidován žádný záznam o zaslání samoodečtu ani záznam o reklamaci daňových dokladů vystavených na základě odhadu. V důsledku provedení fakturace na základě odhadů došlo k podhodnocení účtovaných částek a následnému nakumulování do reklamované faktury. Žalovanému bylo přislíbeno, že bude zajištěn přepočet spotřeby dle typových diagramů dodávky a její rovnoměrné rozúčtování do předchozích daňových dokladů od data odečtu 21. 7. 2018. Ve zprávě ze dne 7. 11. 2022 je dále reagováno na reklamaci žalovaného ze dne 3. 11. 2022 s tím, že na základě jeho původní reklamace došlo k rozúčtování nakumulované spotřeby do předchozích období. Za tímto účelem byly vystaveny faktury č. , hodnota, , 3122423144 a 3122423145 a reklamace žalovaného byla shledána nedůvodnou.

23.Ze záznamu na č.l. 49 spisu soud zjistil, že žalobkyně zaevidovala pod č. , hodnota, reklamaci ze dne 3. 11. 2022, v níž žalovaný nesouhlasí s rozúčtováním ve fakturách VS , var. symbol, , 3122423144 a 3122423145 za 3 roky od posledního reálného odečtu a požaduje provedení faktur dle denostupňové metody výpočtu spotřeby tepla v daném období, přičemž sporem z reklamace jsou hodnoty z původního plynoměrů a jejich doúčtování.

24.Z emailu na č.l. 46 spisu soud zjistil, že žalovaný komunikoval i nadále s pracovníky žalobkyně ohledně reklamace vyúčtování za plyn. Ovšem neúspěšně, jeho reklamace dalšího rozúčtování nebyla uznána, původně na pobočce předjednaná schůzka byla žalobkyní odmítnuta.

25.Z předžalobních upomínek ze dne 8. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě pohledávek žalobkyně ve výši 18 643,36 Kč a 36 441,62 Kč z faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, nejpozději do 7 dnů od doručení upomínky.

26.Z dodejek s datem, soud zjistil, že žalobkyně podala k poštovní přepravě dvě zásilky adresované žalovanému, které označila variabilním symbolem první i druhé opravné faktury. Zásilky byly žalovaným převzaty.

27.Z předžalobních upomínek ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že k plnění na faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, vyzval žalovaného též zástupce žalobkyně.

28.Z potvrzení podání odesílaného zástupcem žalobkyně bylo zjištěno, že dne 24. 4. 2023 zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě dvě zásilky adresované žalovanému.

29.Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti, které by byly rozhodné pro právní hodnocení věci, nad rámec shora uvedených.

30.Na základě shora uvedených zjištění a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k závěru, že žalovaný odebíral od žalované plyn na základě smlouvy č. , hodnota, o sdružených dodávkách plynu v odběrním místě , adresa, . Žalovaný hradil v letech 2013 – 2021 běžná vyúčtování za dodávky plynu, která žalobkyně vystavovala na základě kvalifikovaných odhadů, nikoli na základě reálných naměřených hodnot zaznamenaných plynoměrem. Dne 8. 10. 2021 došlo k výměně stávajícího plynoměru č. , hodnota, , který byl původně nainstalován dne 22. 8. 2013. Za období měření tímto plynoměrem byla zaznamenána celková spotřeba 8808 m3 ( 0002 – 8810 ). Žalobkyně takto zjistila, že reálná spotřeba plynu za období měření plynoměrem č. , hodnota, byla vyšší, než ta předpokládá jejími dílčími kvalifikovanými odhady, kdy naposledy byl takto odhadnut stav ke dni 21.7.2021 ve výši 3 886 m3. Žalobkyně poté žalovanému doúčtovala zjištěný rozdíl v dodávce plynu nejprve v rámci faktury za období od 21. 7. 2021 do 20. 7. 2022, kdy jej vyzvala k úhradě nedoplatku 91 718,36 Kč a zvýšila jeho zálohy na částku 10 640 Kč. Následně na základě reklamačního řízení cenu za nakumulovanou spotřebu rozložila do dvou předcházejících období, tak, že vystavila opravná vyúčtování č. , hodnota, na částku 17 670,36 Kč (pro období od 21. 7. 2019 do 20. 7. 2020) a č. , hodnota, na částku 34 540,62 Kč (pro období od 21. 7. 2020 do 20. 7. 2021 ) a žádala tedy po žalovaném doplatit částku ve výši 52 210,98 Kč. Žalovaný uvedené částky dosud nezaplatil, přesto, že k tomu byl vyzván předžalobními upomínkami ze strany žalobkyně i jejího právního zástupce. S vyúčtováním nesouhlasil a faktury reklamoval, jeho reklamace žalobkyně neuznala. Co se týče tvrzení žalobkyně, že jí nebyl žalovaným umožněn odečet stavu plynoměru v odběrním místě, přes poučení dané soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nedoplnila svá tvrzení o tom, kdy a jakým způsobem se pokusila provést odečet plynoměru a čím jí v tom měl žalovaný zabránit, resp. odečet neumožnit. Nenavrhla také žádné důkazy ke svému obecnému tvrzení, že jí žalovaný odečet neumožnil. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že v době předcházející instalaci předchozího plynoměru v roce 2013 vznikl při odečtu problém v tom, že nebyl plynoměr nalezen, což vedlo k žádosti o kontrolu odběrního místa. Již tehdy bylo zjištěno a opakovaně v záznamech žalobkyně uváděno, že rodinný dům žalovaného č.p. 158 je umístěn až za vrátky u domu č.p. 107, k čemuž byl i nakreslen plánek s upozorněním, že nemovitosti jsou hlídány zlým psem. Opakovaně bylo v záznamech uváděno telefonní spojení na žalovaného a fotografiemi bylo taktéž doloženo, že plynoměr je umístěn v nice rodinného domu žalovaného. Nebylo tedy zjištěno nic, co by při vyvinutí nějakého úsilí ze strany žalobkyně ( projít po domluvě vrátky k dalšímu domu ) znemožňovalo provést řádný odečet dodávky plynu. To, že by tomu mělo být jinak, žalobkyně přes poučení řádně netvrdila, natož aby svá tvrzení prokázala. Při zprůměrování množství dodaného plynu v období 14.8.2013 až 8.10.2021, kdy bylo tehdy nově nainstalovaným plynoměrem naměřeno celkové množství 8 808 m2 plynu, vychází průměrná spotřeba za roční zúčtovací období cca 1 100 m3. Přitom ze záznamů a protokolů se podává, že nedošlo ke změně spotřebičů, po celé období je uváděn pouze kotel otop 25 kW. Je tak zřejmé, že naprostá většina naakumulované neuhrazené dodávky plynu, ne-li všechna, byla spotřebována v období let 2013 až 2018. V letech následujících bylo totiž doloženo, že v dalších ročních zúčtovacích obdobích po roce 2017 byla žalovanému účtována dodávka 1084 m3, 1107 m3 a 1297 m3.

31.Podle § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ( energetický zákon, dále jen „ e.z. „ ) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.

32.Podle § 11a odst. 2 e.z. zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky.

33.Podle § 2 odst. 3 zák. č. 526/1990 Sb., o cenách, prodávající ani kupující nesmí zneužít svého výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch.

34.Podle § 11 Přílohy č. 2 k vyhl. č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, náležitosti dokladu o vyúčtování dodávky plynu poskytovaného zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel jsou1) ČÁST A dokladu o vyúčtování dodávky plynu obsahuje zřetelným způsobem odděleněa) výši celkové fakturované částky za celkové množství dodaného plynu s daní z přidané hodnoty a bez této daně,b) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období ac) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady; pokud je to podle dohodnutého způsobu úhrady možné, obsahuje dále v případě nedoplatku grafický kód, ve kterém je vždy obsaženo alespoň číslo účtu příjemce ve formátu IBAN, částka k úhradě, měna platby a variabilní symbol.2) ČÁST A dokladu o vyúčtování dodávky plynu dále obsahujea) identifikační údaje obchodníka s plynem nebo výrobce plynu2),b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu a bydliště nebo sídlo zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,c) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,d) celkové množství plynu dodaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období v energetických jednotkách,e) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce plynu,f) kontakt na zákaznickou telefonní linku obchodníka s plynem nebo kontakt na výrobce plynu a kontakt na poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav, ag) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně podrobné a doprovodné části dokladu o vyúčtování, pokud je doklad o vyúčtování dodávky plynu zákazníkovi poskytován v rozsahu podle § 4 odst. 1.3) ČÁST B dokladu o vyúčtování dodávky plynu obsahuje za každé odběrné místoa) adresu a alfanumerický kód (EIC kód) odběrného místa nebo jednotlivých odběrných míst,b) označení produktu obchodníka s plynem, je-li sjednán,c) hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení odběrného místa zákazníka do odběrného pásma,d) třídu typových diagramů dodávky přiřazenou podle vyhlášky upravující pravidla trhu s plynem,e) celkovou platbu za dodávku plynu s uvedením ceny dodaného plynu účtované za zúčtovací období nebo s uvedením cen za jednotku dodaného plynu účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, nebo s uvedením vážené průměrné ceny za jednotku dodaného plynu účtované za zúčtovací období v případě dynamického určení ceny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem,f) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce plynu; v případě vyúčtování za více odběrných míst se celková výše záloh za všechna odběrná místa neuvede, pokud o to zákazník výslovně požádá,g) celkové množství dodaného plynu v energetických jednotkách včetně hodnoty spalného tepla a objemového přepočtového koeficientu a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se údaj z měření podle přiřazeného typového diagramu dodávky podle vyhlášky upravující pravidla trhu s plynem, pokud zákazník nezašle samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle vyhlášky upravující měření plynu,h) způsob stanovení údaje z měření podle vyhlášky upravující měření plynu ai) množství plynu dodané do každého odběrného místa v zúčtovacím období a alespoň ve 2 bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání, pokud jsou takové údaje obchodníkovi s plynem nebo výrobci plynu dostupné prostřednictvím informačního systému operátora trhu nebo obchodník s plynem nebo výrobce plynu zákazníkovi v těchto obdobích plyn dodával; informace o množství dodaného plynu v zúčtovacích obdobích se poskytuje v takové grafické podobě, která umožňuje jednoznačné srovnání spotřeby plynu,j) adresu internetové stránky nebo odkaz na jiný prostředek komunikace na dálku, kde lze v případě dynamického určení ceny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem získat informace o ceně a množství plynu dodané v každém časovém intervalu zúčtovacího období, ve kterém se mění cena plynu.

35.Podle § 609 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen o.z. ) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

36.Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

37.Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

38.Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

39.Podle § 629 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

40.Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

41.Právně soud spor posuzoval s přihlédnutím k výše uvedeným ustanovením. Vychází z toho, že vztah mezi žalobkyní a žalovaným je spotřebitelským vztahem, když smlouva o dodávce plynu do rodinného domu žalovaného byla uzavřena mezi žalovaným jako spotřebitelem a žalobkyní v pozici obchodníka, tedy podnikatelem. Žalobkyní předložené faktury nemohou být titulem pro přiznání vyúčtovaných částek, neboť neodpovídají skutečnosti a neodpovídají ani náležitostem na vyúčtování kladeným. Účtována totiž má být dodávka plynu v daném zúčtovacím období za cenu platnou v daném zúčtovacím období, přičemž změna ceny plynu musí být dodavatelem předem oznámena, aby měl odběratel možnost zvážit setrvání ve smluvním vztahu. Jak je ale výše rozvedeno, naprostá většina žalobkyní doúčtované akumulované spotřeby plynu, se týká jiného zúčtovacího období s jinou cenou plynu. Jaký dopad může mít odlišná cena plynu do vyúčtovaní akumulované spotřeby je ilustrováno v dané věci tím, že za totožné množství dodaného plynu požadovala žalobkyně nejprve částku ve výši 91 718,36 Kč a následně, po rozúčtovaní do jiného zúčtovacího období s jinou cenou, žalovanou částku 52 210,98 Kč. Je jisté, že žalobkyně dodala žalovanému plyn, který nebyl žalovaným uhrazen ( a žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ), není však jisté, do jakého období, v jakém množství a za jakou cenu ona neuhrazená dodávka spadá. V této souvislosti řešil soud rovněž námitku promlčení vznesenou ze strany žalobce, podle něhož po třech letech od možného zúčtování dodávky se právo na její úhradu promlčelo. Žalobkyně námitce oponovala tvrzením, že promlčecí lhůta mohla začít běžet až v okamžiku, kdy se dozvěděla o neuhrazené spotřebě, tedy v okamžiku, kdy byla při výměně plynoměru dne 8.10.2021 zjištěna skutečná spotřeba plynu. Bylo pak na žalobkyni, která pouze obecně bez doložení důkazy tvrdila, že jí žalovaný znemožnil odečet plynu, aby uvedla konkrétní tvrzení a tato prokázala. Přes poučení daném jí soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. však svá tvrzení nedoplnila a nedoložila. Soud proto vychází z toho, že nebylo prokázáno, že by žalovaný porušil svoji smluvní povinnost umožnit žalobkyni přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení odečtu, když povinností žalobkyně bylo provádět ve sjednaných intervalech odečty měřicího zařízení a na jejich základě účtovat spotřebu plynu. Žalobkyně tak mohla a měla skutečný odběr plynu žalovaným zjistit v rámci plnění své povinnosti, když bylo i doloženo, že po jistých potížích s nalezením plynoměru v roce 2011 byl ještě téhož roku k žádané kontrole odběrního místa plynoměr nalezen, do dokladů žalobkyně byly doplněny údaje vysvětlující jeho umístění a telefonní spojení na žalovaného a v roce 2013 nečinilo žalobkyní potíží v odběrním místě provést výměnu starého plynoměru ( srov. body 8 – 11 rozsudku ). Zřejmě si tedy žalobkyně ulehčovala práci a namísto odečtů v odběrním místě, využívala možnosti stanovení spotřeby odhadem, k čemuž však dle smlouvy neměla oprávnění, neboť takový postup byl možný až v případě, že by jí žalovaný odečet znemožnil a ani jí stav plynoměru nesdělil. K otázce počátku plynutí promlčecí lhůty u vydání bezdůvodného obohacení soud poukazuje na to, že jak je uvedeno v komentáři k ustanovení § 621 o.z. toto ustanovení neslouží k popření zásady, že „subjektivní“ promlčecí lhůta běží nejen od doby, kdy se oprávněný dozvěděl o svém nároku a o tom, kdo je povinen jej plnit, ale případně i od doby, kdy se měl a mohl dozvědět o okolnostech způsobujících počátek běhu promlčecí lhůty. Toto pravidlo ustavené v § 619 se proto uplatní i v případě počátku promlčecí lhůty týkající se práva z bezdůvodného obohacení. Námitku promlčení proto soud shledal oprávněnou, čímž v poměrech dané žaloby nastal stav, kdy bylo zjevné, že žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ( § 2991 o.z. ), nebylo však jasné v jakém rozsahu ( nebylo známo množství dodaného plynu ve vztahu k jeho ceně v daných obdobích ), současně však bylo jasné, že pro důvodně uplatněnou námitku promlčení by nárok na zaplacení neuhrazené dodávky plynu v letech 2013 – 2019 nebylo možno přiznat ( § 609 o.z., § 629 o.z. ). Protože nebylo možno vyloučit, že část neuhrazené dodávky plynu by mohla spadat do nepromlčeného období ( byť jak je uvedeno výše v bodě 30 rozsudku má soud z provedeného dokazování za to, že naprostá většina, ne-li všechen, nezaplacený plyn byl dodán v letech 2013 – 2018 ), vyzval soud po poučení dle ustanovení § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyni k tomu, aby doplnila rozhodná tvrzení o tom, v jakém období, jaké množství plynu a za jakou cenu bylo dodáno žalovanému a nebylo uhrazeno, s tím, že pokud by tak neučinila, tak by mohla být stižena neúspěchem ve sporu. Na dané poučení žalobkyně adekvátně nereagovala a soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl.

42.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 296 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 210,98 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci a příprava zastoupení; kvalifikovaného vyjádření k žalobě; vyjádření ve věci samé ze dne 8. 4. 2024; účast při jednání soudu dne 17. 5. 2024 a účast při jednání soudu dne 9. 7. 2024) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odpovídající daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 696 Kč. Za účtované podání odporu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, když tento nebyl ani podán zástupcem žalovaného. K tomu soud podotýká, že podání neodůvodněného odporu a kvalifikovaného vyjádření se považuje za jeden úkon právní služby, když nic nebrání žalovanému, aby se vyjádřil v jednom podání. Při rozdělení těchto úkonů do dvou podání, z nichž jedno má blanketní povahu, je přiznávána náhrada nákladů řízení za jeden úkon právní služby. Takto byla odměna přiznána. Soud nepřiznal ani odměnu za účtovanou poradu s klientem, když tato nebyla nikterak doložena a nebylo ani doloženo, že by, pokud byla konána, přesáhla jednu hodinu ( § 11 odst. 1, písm. c) a.t. ).