116 C 227/2020-211

o zaplacení 39 769,74 Kč s příslušenstvím

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 12.12.2024 ECLI:CZ:MSBR:2024:116.C.227.2020.1
Sdílet:
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 39 769,74 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 769,74 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 39 769,74 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 2 069,24 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21 737,50 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.
1.Žalobce se žalobou původně doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 39 769,74 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1. 11. 2016 smlouvu o povoleném debetu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 44 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně vždy nejdéle do jednoho roku od čerpání, kdy nejpozději poslední den lhůty musel být povolený debet splacen a žalovaný pak mohl peněžní prostředky znovu čerpat, v opačném případě byl celý záporný zůstatek považován za nepovolený záporný zůstatek. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit případné poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající z titulu povoleného debetu, a proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 15. 5. 2019 zesplatnil, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne, kterým byl žalovaný současně vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalobce požaduje zaplacení z titulu jistiny úvěru částku ve výši 39 769,74 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 069,24 Kč a dále úrok z prodlení a úrok ve výši 21,9 % ročně, oba požadované ode dne 18. 6. 2019 do zaplacení, jako dne následujícího po kapitalizaci úroku v rámci postoupení. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , Anonymizováno, ., která následně postoupila tuto pohledávku na současného žalobce.
2.Ve věci byl Obvodním soudem pro , adresa, vydán dne 17. 10. 2019 elektronický platební rozkaz pod č. j. , č. účtu, , který byl zrušen včas podaným odporem žalovaného. V odporu a jeho doplnění ze dne 16. 11. 2019 žalovaný vznesl námitku místní nepříslušnosti a namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce. Ve vyjádření k žalobě ze dne 23. 11. 2020 a při jednání soudu dne 29. 10. 2024 žalovaný opakovaně namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce, protože neměl žádné informace o postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, . na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Současně nesouhlasil s úhradou nákladů řízení, neboť neobdržel žádnou předžalobní výzvu a má za to, že žalobce jako obchodník s pohledávkami může mít interního právníka a nemusí se obracet na externí advokátní kanceláře a uměle navyšovat náklady. Uvedl, že se velkou část minulého roku (2019) zdržoval v zahraniční a od roku 2010 je držitelem datové schránky, tudíž jak , právnická osoba, ., tak i právní zástupce žalobce mu měli primárně doručovat do datové schránky, navíc se nezdržoval na adrese , adresa, . Závěrem uvedl, že nerozporuje uzavření smlouvy, ale namítl její neplatnost z důvodu, že , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy neověřovala jeho úvěruschopnost. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, když uplatněný nárok neuznává.
3.Městský soud v Brně ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 16. 11. 2021, č. j. , spisová značka, , který byl změněn rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 5. 12. 2023, č. j. , spisová značka, , tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává, neboť žalovanému nebylo před prvním jednáním soudu prvního stupně doručeno do vlastních rukou doplnění žaloby obsahující vylíčení nových skutkových okolností právně významných pro posouzení sporu.
4.Z jednání nařízeného dne 12. 12. 2024 se právní zástupkyně žalobce omluvila, žalovaný byl osobně přítomen.
5.Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
6.Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 21. 2. 2011 uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) soud zjistil, že na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen a ode dne 21. 2. 2011 veden běžný účet č. , č. účtu, (dále jen „běžný účet“). Žalovaný ve smlouvě uvedl adresu , adresa, . Na základě Žádosti o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby GSM banking/Mobilní Elektronický klíč ze dne 21. 2. 2011 žalovaný požádal o nastavení telefonního čísla karty jako mobilní elektronický klíč SMS. Na základě Žádosti o nastavení, změnu nastavení, zrušení služby GSM banking/Mobilní Elektronický klíč ze dne 19. 10. 2011 žalovaný požádal o nastavení telefonního čísla a SIM karty jako Mobilního elektronického klíče, který dle Protokolu o přiřazení Osobního elektronického klíče ze dne 27. 12. 2012 sloužil také k manipulaci s běžným účtem. Dle protokolu o převzetí Osobního elektronického klíče, si žalovaný dne 27. 12. 2012 tento převzal.
7.Ze Smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. číslo , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), která byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne 1. 11. 2016, když žalovaný za pomoci mobilního elektronického klíče tuto podepsal, bylo zjištěno, že žalovanému bylo na běžném účtu povoleno přečerpání až do výše 44 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i produktové podmínky, ceník a všeobecné obchodní podmínky. Úrok byl sjednán ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný byl oprávněn povolený debet čerpat nepřetržitě vždy nejdéle po dobu jednoho roku, kdy nejpozději poslední den lhůty musel být povolený debet splacen. V takovém případě žalovaný mohl peněžní prostředky znovu čerpat. Nedošlo-li ke splacení povoleného debetu ve stanovené lhůtě byl celý záporný zůstatek považován za nepovolený záporný zůstatek. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal uhradit případné poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru dle ceníku a byl upozorněn na úrok z prodlení v případě opožděné platby. Žalovaný ve smlouvě uvedl jako svoji adresu , adresa, .
8.Z čl. 8.
3.Produktových podmínek pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu , právnická osoba, , soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že všechny změny kontaktních údajů budou druhé straně sděleny písemně a s předstihem alespoň pěti pracovních dní před okamžikem, kdy by tyto údaje mohly být využity ke vzájemné komunikaci.
9.Z předložené kopie občanského průkazu č. , hodnota, , vydaného dne , datum, , soud zjistil, že trvalý pobyt žalovaného byl na adrese , adresa, . Tento občanský průkaz byl prověřen bankéřkou obchodu a provozu , právnická osoba, .
10.Jak vyplynulo z předloženého výpisu z osobního účtu č. , č. účtu, za období od 23. 11. 2018 do 10. 5. 2019, žalovaný poskytnutý debet čerpal převody, platbami kartou a inkasem, přičemž nepravidelnými úhradami v různé výši formou vkladů v hotovosti nebo převodem povolený debet nevyrovnal, když celkem dluží částku ve výši 39 769,74 Kč. Protože žalovaný měl povinnost hradit i úroky za období od 23. 11. 2018 do 10. 5. 2019, činí výše kapitalizovaného úroku dle předloženého výpisu z povoleného debetu částku 2 069,24 Kč.
11.Z předloženého prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 15. 5. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce informoval žalovaného o ukončení oprávnění čerpat úvěr a o prohlášení již vyčerpané částky, včetně případných souvisejících závazků, za okamžitě splatné dle čl. 6 písm. a) produktových podmínek. Současně byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky a upozorněn na vymáhání pohledávky soudní cestou. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo uvedené prohlášení žalovanému zasláno dne 15. 5. 2019 na adresu , adresa, .
12.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, ze dne 1. 7. 2019 a přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o postoupení pohledávek , Anonymizováno, řádek , Anonymizováno, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pohledávku včetně příslušenství postoupil na společnost , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, . Pohledávka byla v příloze specifikována jménem žalovaného, jeho rodným číslem, číslem smlouvy , Anonymizováno, , typem produktu, celkovou výší pohledávky 41 838,98 Kč a jejím rozdělením na jistinu ve výši 39 769,74 Kč a úrok ve výši 2 069,24 Kč. O změně v osobě věřitele byl žalovaný právním předchůdcem žalobce informován v dopise ze dne 17. 7. 2019, který byl dle předloženého poštovního podacího archu odeslán dne 18. 7. 2019 na adresu , adresa, .
13.Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2019 a přílohy č. , hodnota, řádek č. , hodnota, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a žalobcem soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Pohledávka byla v příloze specifikována jménem žalovaného, jeho rodným číslem, číslem smlouvy , Anonymizováno, , variabilním symbolem, typem produktu, celkovou výší pohledávky 41 838,98 Kč a jejím rozdělením na jistinu ve výši 39 769,74 Kč a úrok ve výši 2 069,24 Kč. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn společností , Anonymizováno, dopisem ze dne 22. 8. 2019, jenž byl žalovanému dle předloženého seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky odeslán téhož dne na adresu , adresa, . Tímto dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné jistiny ve výši 39 769,74 Kč s příslušenstvím.
14.Předžalobní výzvou k úhradě ze dne 28. 8. 2019 vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s upozorněním na vymáhání pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému dle předloženého seznamu odeslaných předžalobních výzev odeslána dne 28. 8. 2019 na adresu , adresa, .
15.Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a z Prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že právní předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného dle interních předpisů, jenž podléhají kontrole České národní banky a vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobce ke dni schvalování žádosti, tj. 1. 11. 2016, zjistil, že příjem žalovaného činil 392 382 Kč, zpětně dopočtený příjem byl zjištěn ve výši 248 451 Kč. Interní měsíční splátky byly zjištěny ve výši 54 971 Kč a externí splátky ve výši 36 556 Kč.
16.Obrat finančních prostředků žalovaného soud zjistil z mimořádného výpisu z účtu , Anonymizováno, za období od 3. 5. 2013 do 9. 5. 2014 a z mimořádného výpisu z účtu , Anonymizováno, za období od 21. 2. 2011 do 1. 11. 2016.
17.Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro řízení.
18.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19.Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
20.Dle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
21.Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
22.Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkové stavu. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 21. 2. 2011 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které byl žalovanému zřízen a ode dne 21. 2. 2011 veden běžný účet č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. číslo , Anonymizováno, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo žalovanému na běžném účtu povoleno přečerpání až do výše 44 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn povolený debet čerpat nepřetržitě vždy nejdéle po dobu jednoho roku, kdy nejpozději poslední den lhůty musel být povolený debet splacen. Nedošlo-li ke splacení povoleného debetu ve stanovené lhůtě byl celý záporný zůstatek považován za nepovolený záporný zůstatek. Žalovaný porušil svoje povinnosti, a proto právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr ke dni 15. 5. 2019 za okamžitě splatný a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena nejprve na společnost , Anonymizováno, a poté na žalobce.
23.Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
24.Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného tak, jak mu ukládal § 9 odst. 1 ZSÚ. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce dostatečně posoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť měl k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, a to jak korunového, tak i eurového za delší časové období předcházející uzavření smlouvy (v případě korunového účtu se jednalo o období 5 let až ke dni uzavření smlouvy). Oba tyto účty byly velmi aktivně využívány a obsahovaly značné množství příjmů a výdajů. Právní předchůdce žalobce tak mohl získat dostatečně jasnou představu o platebních schopnostech žalovaného. Zjištěný příjem ve výši 392 382 Kč lze považovat za postačující, aby byl žalovaný schopen za dobu jednoho roku splatit případně zcela vyčerpaný úvěr ve výši 44 000 Kč. Soud nedospěl k závěru, že by uzavřená smlouva byla v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného neplatná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byť nevycházel z žádných údajů přímo sdělených žalovaným. Ustanovení § 9 odst. 1 ZSÚ vyžaduje, aby právní předchůdce žalobce jako věřitel vycházel z dostatečných informací, kdy tyto mohou pocházet i od spotřebitele (žalovaného). V daném případě však lze několikaleté bankovní výpisy považovat za dostatečné.
25.Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat, neboť bylo předloženými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 1. 7. 2019 a ze dne 2. 7. 2019 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě smlouvy ze dne 1. 7. 2019 postoupena z , právnická osoba, . na společnost , Anonymizováno, a následně smlouvou ze dne 2. 7. 2019 postoupena ze společnosti , Anonymizováno, na žalobce. Pohledávka byla ve smlouvách dostatečně konkretizována. Námitka žalovaného, že žalobce není aktivně legitimován, protože žalovaný nebyl o postoupení vyrozuměn, není důvodná. Žalobce v řízení příslušnými smlouvami prokázal, že na něj byla pohledávka postoupena, přičemž na platnost smluv o postoupení pohledávek nemá vliv, zda byl žalovaný o postoupení vyrozuměn. Nad to bylo prokázáno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky platně oznámeno společností , právnická osoba, . dopisem ze dne 17. 7. 2019 a společností , Anonymizováno, . dopisem ze dne 22. 8. 2019. Obě oznámení byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, . Tato adresa je totožná s adresou, kterou měl žalovaný uvedenu jako adresu trvalého pobytu v občanském průkaze vydaném dne , datum, , který byl ověřen bankéřkou obchodu a provozu , právnická osoba, . Oznámení tak byla žalovanému zasílána na aktuální adresu trvalého pobytu žalovaného, neboť žalovaný přes povinnost uvedenou v čl. 8.
3.produktových podmínek jiné kontaktní údaje nesdělil.
26.K námitce žalovaného, že mu mělo být doručováno do jeho datové schránky, kterou má zřízenu již od roku 2010, soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný právnímu předchůdci žalobce při uzavírání smlouvy, ať již o běžném účtu nebo povoleném debetu, sdělil jako preferovaný způsob komunikace datovou schránku. Současně nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný kdykoliv později právnímu předchůdci žalobce jako kontaktní údaj sdělil datovou schránku. Povinnost primárně doručovat prostřednictvím datové schránky mají dle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, orgány veřejné moci nikoliv však banky nebo jiné právnické osoby.
27.Povinnost doručovat do datové schránky neměla ani právní zástupkyně žalobce, neboť § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) přiznává žalobci právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému za předpokladu, že výzva k plnění byla ve lhůtě 7 před podáním návrhu na zahájení řízení zaslána na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Jak již bylo řečeno výše, žalovaný po právním předchůdci žalobce nepožadoval, aby mu bylo doručováno do datové schránky a ani nesdělil žádnou jinou adresu pro doručování, předžalobní upomínka ze dne 28. 8. 2019 tak byla zaslána na poslední známou adresu žalovaného , adresa, , která byla dle občanského průkazu ze dne , datum, adresou trvalého pobytu žalovaného.
28.K námitce žalovaného, že žalobce jako obchodník s pohledávkami může mít svého interního právníka a nemusí uměle navyšovat náklady řízení využíváním služeb externí advokátní kanceláře soud sděluje, že možnost účastníka udělit plnou moc advokátovi je výrazem ústavně zaručeného práva na právní pomoc. Je zcela na žalobci, zda bude v řízení vystupovat samostatně nebo si zvolí zástupce, který bude v řízení vystupovat místo něj. Dle § 25 odst. 1 věty první o.s.ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Žalobce není stát, který by byl k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami, finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, je-li proto v řízení zastoupen advokátem, jedná se o realizaci jeho ústavně zaručeného práva.
29.Jak již bylo uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřením smlouvy o povoleném debetu dne 1. 11. 2016 dle § 2395 a násl. občanského zákoníku vznikl závazkový vztah, na základě kterého právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 44 000 Kč ve formě povoleného debetu a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky do jednoho roku od čerpání vrátit a zaplatit úroky ve výši 21,9 % ročně. Právní předchůdce žalobce splnil svoji povinnost ze smlouvy vyplývající, když umožnil žalovanému čerpat peněžní prostředky až do výše 44 000 Kč. Žalovaný však svoji povinnost plynoucí ze smlouvy porušil, když řádně a včas povolený debet nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto dne 15. 5. 2019 v souladu s čl. , Anonymizováno, produktových podmínek prohlásil již vyčerpanou částku úvěru za okamžitě splatnou a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. V důsledku prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 39 769,74 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 769,74 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 21,9 % ročně z částky 39 769,74 Kč od 18. 6. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 2 069,24 Kč.
30.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 737,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 591 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”). Z tarifní hodnoty ve výši 39 769,74 Kč činí sazba za jeden úkon právní služby částku 2 700 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za 5,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu žalovaného ze dne 6. 1. 2021, účast na jednání sodu dne 16. 11. 2021, účast na jednání soudu dne 29. 10. 2024, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 AT). Právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 16 650 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku 3 496,50 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby učiněné dne 3. 3. 2021 a dne 19. 5. 2021, neboť veškeré rozhodné skutečnosti měl žalobce uvést již v žalobě a současně měl předložit veškeré listinné důkazy.
31.Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odkazované předpisy
Související rozhodnutí
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení