29 C 249/2024-20

Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalované zaplacení částky celkem 26 943,06 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, když žalobkyně pouze sama uvedla, že „důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje“. Poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli písemně smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Předpis splátek, který byl ke smlouvě připojen nebo stranám znám, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do částky 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 12 272 Kč, sestávající z úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, to vše ve měsíčních 14 splátkách ve výši 1 948 Kč, splatných první do měsíce od podpisu smlouvy a další do měsíce od splatnosti předcházející. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaná zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaná zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. A konečně si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná však nezaplatila splátky řádně a včas, dostala se do prodlení se splněním. Žalovaný však ani úrok z prodlení však nezaplatila. Žalovaná za celou dobu trvání závazku ze smlouvy plnila celkem 1 999,99 Kč. Plnění žalované právní předchůdce žalobkyně započetl dle smlouvy, blíže specifikováno v „, Anonymizováno, “, na kterou žalobkyně odkázala. Právní předchůdce žalobkyně proto žalovanou upomenul. Právní předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na náklady ve výši celkem 3 474,07. Žalovaná však ani tyto nezaplatila. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním, požádal právní předchůdce žalobkyně o smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tj. za 1. 3. 2018 do 25. 9. 2018, tj. 2 922,45 Kč. Žalovaný však ani smluvní pokutu nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, písemně smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a tato ji přijala a právní předchůdce žalobkyně to oznámil žalovanému. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k zaplacení dlužné částky ze smlouvy výzvou z 26. 6. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , jinak že podá žalobu. Dlužná částka celkem ze smlouvy nyní činí celkem 26 943,06 Kč, kdy sestává z dlužné jistiny 13 983,02 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 5 558,48 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 005,04 Kč, inkasního oplatku 3 474,07 Kč, smluvní pokuty 2 922,45 Kč, s úrokem ve výši 1 251,40 Kč, s úrokem z prodlení 680,57 Kč a dále ve výši 8,5 % z částky jistiny od 4. 12. 2018 do zaplacení, blíže specifikováno v podání žalobkyně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Po zahájení řízení žalobkyně vzala žalobu zčásti, tj. že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 030,04 Kč, tedy představující poplatek za poskytnutí úvěru 5 558,48 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 005,04 Kč, inkasní oplatek 3 474,07 Kč a smluvní pokutu 2 922,45 Kč, s úrokem ve výši 1 251,40 Kč, zpět s tím, že neuvedl důvod. Soud tak byl povinen řízení v tomto rozsahu zastavit (§ 96 odst. 1 až 4 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že řízení se v tomto rozsahu zastavuje tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).K projednání věci nebylo třeba nařizovat jednání, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o. s. ř.).Soud na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to z žádosti o úvěr, zjistil, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, k těmto nedošlo, resp. ne ke všem, když žalobkyně sama uvedla, že „důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje“. Dále z výpisu z obchodního rejstříku, standartních informací o spotřebitelském úvěru, žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru a „, Anonymizováno, “ soud zjistil, že přesto poté dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaná nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Předpis splátek, který byl ke smlouvě připojen nebo stranám znám, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do částky 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek 12 272 Kč, sestávající z úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, to vše ve měsíčních 14 splátkách ve výši 1 948 Kč, splatných první do měsíce od podpisu smlouvy a další do měsíce od splatnosti předcházející. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaná zavazuje zaplatit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaná zavazuje zaplatit smluvní pokutu v ujednané výši. A konečně si strany ujednaly ve smlouvě, jak plnění žalované bude započteno (použito) na dlužnou částku ze smlouvy. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 1 999,99 Kč. Jak je uvedeno v právním posouzení níže, smlouva však byla a je neplatná a právnímu předchůdci žalobkyně tím vůči žalované vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalované. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení peněžních prostředků, kdy lze poprvé dle obsahu dovodit, že má vrátit jistinu, resp. její zbytek, a v jaké výši, výzvou z 26. 6. 2024, která byla podána na , právnická osoba, . dne , datum, , a má se tak za to ze zákona, že došla žalované třetím pracovním dnem od odeslání, tj. dne 3. 7. 2024. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala ve výši 15 000 Kč a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 999,99 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 13 000,01 Kč. Z obsahu spisu a z činnosti soudu – mnoha řízení ve věci o zaplacení částky ze smlouvy o úvěru nebo zápůjčce s žalovanými, kteří je uzavírali v obdobném čase, za obdobných okolností – osobních a majetkových poměrů jich jako žadatelů o úvěr nebo zápůjčku, obdobného obsahu smlouvy, kdy žalovaná nic ke svým poměrům netvrdila, ani k nim nic netvrdila žalobkyně, soud zjistil, že pro vrácení výše uvedené jistiny, resp. jejího zbytku, doba přiměřená možnostem žalované byla 4 měsíce (když soud uvažoval tak, že žalovaná mohla mít k dispozici volné peněžní prostředky cca 3 000 měsíčně). Žalovaná jistinu, resp. její zbytek, po započtení toho, co žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci plnila právnímu předchůdci žalobkyně celkem, však nevrátila. Dostala se tím do prodlení se splněním. Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a tato ji přijala a právní předchůdce žalobkyně to oznámil žalované.Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované a ani z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele a ani z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (v souladu s přechodným ustanovením dle § 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy účinném znění). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal, že žalované poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek, to vše ve splátkách (§ 2395 o. z.). Právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tato je čerpala v plné ujednané výši. Žalovaná ode dne uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu v této věci zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně na dlužnou částku ze smlouvy celkem 1 999,99 Kč. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalované požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, jak je uvedeno v právním posouzení výše, tak jestliže tak učinil, odporovalo to zákonu. Proto uzavřená smlouva byla a je neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalované proto vzniklo právo (pouze) na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalované (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaná byla vyzvána k vrácení jistiny, resp. jejího zbytku, dne 1. 7. 2024. Soud má za to, že pokud právní předchůdce žalobkyně peněžní prostředky jako jistinu žalované skutečně poskytl a tento je čerpal ve výši 15 000 Kč a žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 999,99 Kč, byla povinna vrátit jistinu, resp. její zbytek, ve výši 13 000,01 Kč. Doba přiměřená možnostem žalované pro vrácení tak byla 4 měsíce. Žalovaná ji však nevrátila. Žalovaná se tím dostala do prodlení s plněním. Vzhledem k tomu, že se tak žalovaná dostala do prodlení se splněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Žalovaná ani úrok z prodlení však nezaplatila. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně poté uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Soud proto rozhodl, že ,ve zbytku věci po částečném zastavení řízení uvedeném výše, žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000,01 Kč s úrokem z prodlení, a že ve zbytku, tj. co do částky 948,02 Kč s úrokem z prodlení, se žaloba zamítá tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozsudku (výrok II. a III.).Žalobkyně zavinila, že v částečném rozsahu řízení muselo být zastaveno, a ve zbývajícím rozsahu měla částečně úspěch, celkem v rozsahu cca 48 % nároku v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 52 % (úspěch žalované). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a měl pak za to, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 146 odst. 2 věta první a § 142 odst. 2 o. s. ř.). Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).