7 C 153/2025-17

Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla povinna zaplatit žalovanou částku s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelkou distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a je držitelkou licence na distribuci elektřiny dle § 4 téhož zákona, jak vyplývá z veřejného seznamu licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu. Kontrolou provedenou dne 19. 7. 2024, č. , hodnota, , pracovníky společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní, bylo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese , adresa, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona. Na uvedeném odběrném místě byla dne 14. 2. 2024 přerušena dodávka elektrické energie odpojením odvodního vodiče z elektroměru výrobní číslo , hodnota, se stavem VT 50 394 kWh a jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole dne 19. 7. 2024 bylo zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice a opětovné připojení odvodního vodiče do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelkou distribuční soustavy. Stav elektroměru v době kontroly činil VT 50 629 kWh. Rozdíl stavů ukazuje na neoprávněný odběr elektřiny v množství 235 kWh. Výpočet náhrady škody byl proveden v souladu s § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., na základě skutečně zjištěných údajů, nikoli fiktivním výpočtem. Výše škody za neoprávněný odběr činí 2 630,21 Kč včetně DPH. Celková škoda zahrnuje i náklady na zjištění neoprávněného odběru, jeho přerušení a přezkoušení měřícího zařízení, které činí 8 154,19 Kč včetně DPH. Celková způsobená škoda tak činí 10 784,40 Kč. Žalobkyně vystavila dne 20. 8. 2024 fakturu č. , hodnota, se splatností dne 10. 9. 2024 na částku 10 784,40 Kč. Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení upomínkou ze dne 24. 9. 2024 a následně předžalobní výzvou ze dne 30. 1. 2025, žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně proto požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 10 784,40 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení.Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že tento byl vystaven dne 19. 7. 2024, kdy kontrola proběhla stran odběrného místa , adresa, a dne 19. 7. 2024 v odběrném místě byl zjištěn neoprávněný odběr, kdy v rozvaděči elektroměru číslo , hodnota, , který byl dne 14. 2. 2024 odpojen se stavem VT 50 629 kWh, byl kryt svorkovnice zaplombován pouze olověnou plombou, pod krytem svorkovnice byl tento elektroměr bez souhlasu dodavatele připojen. Stav elektroměru ke dni kontroly byl VT 50 394 kWh. Hlavní jistič 1x25A byl v zapnuté poloze, krycí plech jističů řádně zaplombován. Dále z důvodu ukončení smlouvy došlo k demontáži elektroměru, místo kterého byla osazena krabička , Anonymizováno, . Kryt krabičky , Anonymizováno, byl zaplombován i s ostatními zaplombovatelnými částmi. Demontovaný elektroměr byl zaslán do autorizovaného metrologického střediska na přezkoušení.Dopisem z 24. 7. 2024 bylo žalované sděleno, že z její strany došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě , adresa, .Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny vyplývá, že celkem náhrada za neoprávněný odběr, dle § 16 a násl., vyhl. č. 359/2020 Sb., včetně DHP představuje částku 10 784,40 Kč.Z faktury z 20. 8. 2024 s datem splatnosti 10. 9. 2024 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 10 784,40 Kč.Z upomínky platby za neoprávněný odběr z 24. 9. 2024 se podává, že žalovaná byla upomenuta stran dluhu vůči žalobkyni se lhůtou k zaplacení do 1. 10. 2024.Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán. Dle ustanovení § 51 odst. 3 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem dle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.Tato právní úprava zakládá provozovateli distribuční soustavy nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii vůči tomu, kdo ji odebral v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem. Způsob výpočtu škody je uveden v § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.Jak soud zjistil z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 19. 7. 2024, č. , hodnota, , na adrese , adresa, bylo zjištěno porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru č. , hodnota, , který byl dne 14. 2. 2024 odpojen z důvodu ukončení smlouvy se stavem VT 50 394 kWh. Kryt svorkovnice byl zaplombován pouze olověnou plombou, pod krytem byl elektroměr bez souhlasu dodavatele opětovně připojen. Stav elektroměru při kontrole činil VT 50 629 kWh. Hlavní jistič 1x25A byl v zapnuté poloze, krycí plech jističů řádně zaplombován. Po zjištění neoprávněného odběru došlo k demontáži elektroměru a jeho zaslání do autorizovaného metrologického střediska na přezkoušení.Z výpočtu náhrady škody vyplývá, že výše škody za neoprávněný odběr elektřiny byla stanovena na základě skutečně zjištěných údajů v souladu s § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb. a činí 10 784,40 Kč včetně DPH. Tato částka zahrnuje nejen hodnotu neoprávněně odebrané elektřiny, ale i náklady na zjištění neoprávněného odběru, jeho přerušení a přezkoušení měřícího zařízení.Žalobkyně vystavila dne 20. 8. 2024 fakturu č. , hodnota, se splatností dne 10. 9. 2024 na částku 10 784,40 Kč. Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení upomínkou ze dne 24. 9. 2024 a následně předžalobní výzvou ze dne 30. 1. 2025, žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat dle § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb.Na základě provedených důkazů má soud za dostatečně prokázané, že neoprávněný odběr elektřiny byl uskutečněn žalovanou, která je jako odběratelka odpovědná za škodu způsobenou neoprávněným odběrem podle § 51 odst. 3 energetického zákona. Žalobkyně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud rozhodl s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.