8 C 127/2025-20

1.Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . v likvidaci žalovanému dne 24. 3. 2021 poskytl částku 50 000 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sice dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ale právní předchůdce žalobkyně nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně proto požaduje vydání majetkového prospěchu žalovaného z plnění bez právního důvodu, neboť smlouva o poskytnutí předmětné částky je absolutně neplatná. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani po předžalobní upomínce.

2.V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

3.V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z potvrzení o provedené platbě, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . v likvidaci zaslal dne 24. 3. 2021 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 50 000 Kč, což má soud za prokázané z předloženého výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný na dlužnou částku následně uhradil toliko 27 555 Kč a žalobkyně tak požaduje zbytek jistiny ve výši 22 445 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . v likvidaci postoupil s účinností ke dni 2. 8. 2023 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 3. 2025 má pak soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě úvěru, neboť jeho dluh po sečtení všech nákladů a sankcí v celkové výši 32 430,01 Kč nebyl dosud uhrazen. Odeslání výzvy k úhradě má soud za prokázané z žalobkyní předloženého podacího lístku.

4.Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a dále dle odst. 2 téhož ustanovení, dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1970 o. z. pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5.Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo bezpečně prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na výše uvedený bankovní účet žalovaného peněžní částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný následně uhradil toliko 27 555 Kč a dluží tak stále žalobkyni část majetkového prospěchu, který mu byl poskytnut na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Jde tedy o plnění bez právního důvodu, a žalovaný proto musí nevydat žalobkyni jako právnímu nástupci ochuzeného, oč se obohatil (§ 2291 odst. 1 o. z.). Z tohoto důvodu mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 445 Kč. Důvodným je i žalobkyní uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení, který je v souladu s výše uvedenými právními předpisy, neboť žalovaný je od doručení výzvy k plnění v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. I podle odborné literatury (Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J., Zákon o spotřebitelském úvěru, Komentář, , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2017, str. 440) neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro věřitele neznamená, „že by po spotřebiteli nemohl požadovat úroky, poplatky či platby související s prodlením.“. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

6.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 713 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 898 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.