10 C 342/2024-37

O zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Ústí nad Orlicí Datum rozhodnutí: 29.01.2025 ECLI:CZ:OSUO:2025:10.C.342.2024.1

I.Řízení, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 010 Kč, se zastavuje.

II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 050 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z jistiny 13 050 Kč od 11.7.2024 do zaplacení, a to vše v pravidelných, po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje prvním měsícem po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, to vše pod ztrátou výhody splátek.

III.Ve zbývající části se žaloba zamítá.

IV.Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 837 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1.Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že spolu dne 8.9.2023 uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně , Anonymizováno, smlouvu o zápůjčce, kterou žalovaný podepsal verifikačním PIN kódem, přičemž byla totožnost žalovaného ověřena kopií dokladu a verifikační platbou ve výši 1 Kč. Žalobkyně na základě této smlouvy poté žalovanému poskytla dne 8.9.2023 částku 20 000 Kč a žalovaný se jí ji zavázal vrátit spolu s poplatkem 6 500 Kč do 8.10.2023. Před uzavřením předmětné smlouvy přitom žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních a majetkových poměrech a uvedené informace ověřila doklady vyžádanými od žalovaného. Žalovaný však žalobkyni uhradil toliko 5 545 Kč, kdy tuto částku žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Žalobkyně se tak po žalovaném nyní domáhá zaplacení jistiny a poplatku 26 500 Kč spolu s náhradou účelně vynaložených nákladů na upomínání 2 500 Kč za zaslání 5 upomínek a s příslušným úrokem z prodlení.

2.Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Žalovaný u jednání soudu konaném dne 18.12.2025 uvedl, že celkem zaplatil žalobci na dluh částku 6 950 Kč a nikoliv 5 545 Kč. S ohledem na svoji sociální situaci požádal o možnost splátek zbývající dlužné částky.

3.Žalobkyně ve svém přípisu doručeném soudu dne 3.1.2025 potvrdila, že eviduje platby žalovaného v celkové výši 6 950 Kč (úhrady 3 950 Kč a 3 000 Kč). V Návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byla administrativní chybou uvedeno částka úhrady ve výši 5 545 Kč. Žalobkyně uvedla správné znění petitu: Soud ukládá žalovanému, aby do 15 dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu zaplatil žalobkyni: částku 26 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 500 Kč od 9.10.2023 do zaplacení ve výši 15 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 490 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 2 512 Kč.

4.Soud s ohledem na podání žalobkyně ze dne 3.1.2025 postupoval dle § 96 odst. 1 – 4 o.s.ř. a řízení co do částky 1 010 Kč zastavil.

5.Z provedeného dokazování soud zjistil následující:6. Z „Této smlouvy o zápůjčce“ soud zjistil, že žalobkyně sestavila smlouvu, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici věřitele a žalovaný v pozici klienta. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal žalobkyni tuto částku vrátit do 8.10.2023 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky 6 500 Kč. Smlouva přitom měla být ze strany žalovaného podepsána PIN kódem , Anonymizováno, dne 8.9.2023 a žalobkyní dne 8.9.2023. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zde je poté uvedeno, že má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině. Co se týče samotných poplatků, je zde uveden mimo jiné poplatek za písemnou (listinou) upomínku/ výzvu k úhradě ve výši 500 Kč.Za nedílnou součást této smlouvy pak byly označeny Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP).

7.Dle VOP dochází k ověření totožnosti klienta v rámci uzavírání smluv provedením autorizace platební karty platbou ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Smlouva má být přitom uzavřena v okamžiku doručení její akceptace ze strany žalobkyně žalovanému.

8.Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že je zde evidována transakce ze dne 8.9.23023 s douškou, že se jedná o transakci s popisem „, jméno FO, “, a téhož dne poté žalobkyně odeslala částku 20 000 Kč na bankovní účet č., č. účtu, .

9.Dle zprávy banky je bankovní účet č. č., č. účtu, veden ve prospěch žalovaného, přičemž byla na tento účet dne 8.9.2023 připsána platba 20 000 Kč z bankovního účtu vedeného ve prospěch žalobkyně.

10.Z upomínky ze dne 15.10.2023, ze dne 29.10.2023, ze dne 12.11.2023, vyplývá, že v dané dny žalobkyně vystavila na jméno žalovaného upomínky k úhradě aktuální dlužné částky plynoucí ze smlouvy shora, přičemž došlo mimo jiné vždy o navýšení požadované částky o 500 Kč jako poplatku za zaslání dané upomínky.

11.Dle předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku zaslala žalobkyně dne 2.7.2024 v této věci předžalobní upomínku, v níž jej vyzvala k úhradě do 3 dnů.

12.Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:13. Žalobkyně sestavila smlouvu, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici věřitele a žalovaný v pozici klienta. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal žalobkyni tuto částku vrátit do 8.10.2023 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky 6 500 Kč. Smlouva přitom měla být ze strany žalovaného podepsána PIN kódem , Anonymizováno, dne 24.3.2022 a žalobkyní dne 25.3.2022. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zde je poté uvedeno, že má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině. Co se týče samotných poplatků, je zde uveden mimo jiné poplatek za písemnou (listinou) upomínku/ výzvu k úhradě ve výši 500 Kč.Za nedílnou součást této smlouvy pak byly označeny Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP).

14.Dne 8.9.2023 žalobkyně na bankovní účet žalovaného odeslala částku 20 000 Kč.

15.Dne 15.10.2023, dne 29.10.2023, dne 12.11.2023, žalobkyně vystavila na jméno žalovaného upomínku k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy shora.

16.Dne 2.7.2024 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě do 3 dnů.

17.Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).

18.Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

19.Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

20.Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

21.Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

22.Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23.Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24.Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).

25.Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

26.Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

27.Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.

28.Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29.Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

30.Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31.Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

32.Ust. § 1958 odst. 2 o. z. stanoví, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

33.Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

34.Ust. § 1970 o.z. poté uvádí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

35.Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

36.Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, jež je platně a účinně uzavřena až předáním peněz, přičemž se nejedná o smlouvu, jež by musela být uzavřena v písemné formě, musí však obsahovat esenciální náležitosti (označení stran, závazku poskytnout a vrátit, příp. doba vrácení a úroky) a splňovat zákonem stanovené požadavky na právní jednání (osoba, vůle, projev vůle). Žalobkyně v řízení tvrdila, že byla tato smlouva mezi předchůdkyní a žalovaným uzavřena v písemné formě dne 25.3.2022 prostředky komunikace na dálku, na jejích webových stránkách, přičemž téhož dne došlo i k předání peněz. Písemná forma je však u právních jednání učiněných elektronicky bez užití autorizovaného elektronického podpisu, o což se v tomto případě jedná, zachována pouze v tom případě, kdy dané použité prostředky komunikace na dálku umožňují zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby. Totožnost žalovaného v pozici dlužníka přitom nebyla dle názoru soudu v tomto případě řádně ověřena, když žalobkyně nikterak tuto skutečnost neprokázala, když soudu nepředložila v souladu s VOP ani kopii dokladu žalovaného ani důkaz o provedení autorizační platby ve výši 1 Kč. Nadto pak podle názoru soudu nebylo ani řádně tvrzeno a prokázáno, že by byla daná smlouva ze strany žalovaného řádně podepsána PIN kódem , Anonymizováno, (tj. že by se mělo jednat o verifikační kód přidělený žalovanému za účelem podepsání dané smlouvy, že byl tento kód žalovanému zaslán a že jej žalovaný užil pro podpis dané smlouvy). Dle názoru zdejšího soudu tak nebyly splněny zákonem stanovené podmínky zachování písemnosti daného právního jednání, přičemž nebylo ani prokázáno, že by v tomto případě žalovaný právně jednal, tj. že by projevil svou vůli s žalobkyní tuto smlouvu za daných podmínek, danou formou a s daným obsahem uzavřít. Žalobkyně tak v těchto otázkách neunesla břemeno tvrzení, resp. břemeno důkazní, přičemž se svou neúčastí na jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Vzhledem k uvedenému tedy soud uzavřel, že se jedná o právní jednání nicotné, které nezpůsobuje právní následky, a strany tudíž nejsou povinny se jím řídit, resp. žalovaný nemá povinnost žalobkyni z titulu dané smlouvy cokoli hradit.

37.I kdyby pak byla daná smlouva mezi stranami žalobkyní tvrzeným způsobem uzavřena, má soud za to, že by se jednalo o smlouvu absolutně neplatnou pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením dané smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně poskytovala žalovanému tuto částku právě v pozici spotřebitele v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, měla zákonnou povinnost před vlastním uzavřením dané smlouvy zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně přitom tvrdila, že v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti vycházela z informací a dokladů žalovaného, k tomuto svému tvrzení však soudu nepředložila žádné důkazy. Z uvedených obecných tvrzení nadto nelze podle soudu ani dovodit, že žalobkyně měla k dispozici základní údaje poskytnuté žalovaným co do jeho osobních a majetkových poměrů (výdaje, závazky, počet vyživovacích povinností apod.), resp. toto nebylo v řízení nikterak tvrzeno, ani prokázáno, které by následně podrobila ověření, přičemž řádně netvrdila ani konečné vyhodnocení tohoto ověření. Žalobkyně tak podle názoru soudu v tomto bodu neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, přičemž se z jednání soudu omluvila, takže se svou neúčastí dobrovolně zbavila možnosti poučení ze strany soudu dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. (srovnej: rozsudek NS ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

38.Soud tak nemá za řádně tvrzené, ani za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je přitom především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry (před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet). Primárním chráněným zájmem je tak zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (srovnej: Komentář k zákonu o spotřebitelském úvěru. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost spotřebitele pak rovněž představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Dalším smyslem zakotvení této povinnosti je pak řešení problému rostoucí zadluženosti domácností, kdy tato úprava v konečném důsledku chrání společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je pak i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek NS ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Následkem absence tohoto posouzení je poté absolutní neplatnost dané smlouvy o revolvingovém úvěru, jak je uvedeno výše.

39.S ohledem na vše výše uvedené tak nejsou strany povinné si na základě tohoto právního titulu v podobě nicotné, resp. absolutně neplatné smlouvy o úvěru ničeho plnit. Na druhou stranu však bylo v řízení prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému plnění ve výši 20 000 Kč, čímž se na její úkor žalovaný bezdůvodně obohatil (došlo k poskytnutí plnění bez právního důvodu), a byl tak povinen toto obohacení žalobkyni vydat, doposud jí však vydal toliko 6 950 Kč, zbývá tak vydat 13 050 Kč.

40.Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Soud tedy vycházel z toho, že řádnou výzvou k vydání předmětného bezdůvodného obohacení je výzva žalobkyně v rámci předžalobní upomínky, u níž bylo řádně tvrzeno i doloženo, že byla žalovanému odeslána 2.7.2024, má se tedy za to, že mu byla doručena dne 7.7.2024. V samotné předžalobní upomínce je pak stanovena lhůta k plnění v délce 3 dnů, den následující (11.7.2024) se tak žalovaný dostal s plněním do prodlení a žalobkyně má od daného dne právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12,75 %).

41.S ohledem na výše uvedené tedy soud žalovanému uložil ve výroku I tohoto rozhodnutí povinnost zaplatit žalobkyni 13 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 11.7.2024 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl (výrok III).

42.O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když měl žalobce úspěch ve výši jedné třetiny ve věci a má tedy právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 060 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů tak činí 2 512 Kč, náklady řízení v poměrné části činí částku 837 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

43.Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na sociální situaci žalovaného ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně počínaje prvním měsícem po nabytí právní moci rozhodnutí soudu, pod ztrátou výhody splátek.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

17 C 2/2026-20 24.02.2026

o 16 890 Kč s příslušenstvím

17 C 21/2026-16 19.02.2026

o 12 999 Kč s příslušenstvím

5 C 313/2025-34 16.02.2026

o 19 096 Kč s příslušenstvím

17 C 49/2025-44 12.02.2026

o 42 935 Kč s příslušenstvím

17 C 185/2025-21 12.02.2026

o 20 000 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	10 C 342/2024-37
Soud	Okresní soud v Ústí nad Orlicí
Soudce	JUDr. Věra Bartůňková
Datum rozhodnutí	29.01.2025
Datum zveřejnění	16.06.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSUO:2025:10.C.342.2024.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

10 C 342/2024-37

O zaplacení 29 000 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení