7 C 42/2025-41
o zaplacení 51 000 Kč s příslušenstvím
Okresní soud v Pardubicích
Datum rozhodnutí: 17.04.2025
ECLI:CZ:OSPU:2025:7.C.42.2025.1
I.Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 50 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 5.9.2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.Návrh žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 000 Kč, se zamítá.
III.Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 10 358 Kč k rukám , Jméno advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1.Žalobce se domáhal proti žalované zaplacení částky 51 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že dne 31.8.2023 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, . Tato smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny v souladu s článkem X. smlouvy o úvěru. Úvěr ve výši 50 000 Kč byl ve prospěch žalované vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.
3.smlouvy o úvěru. Úvěr měl být žalovanou žalobci uhrazen v pravidelných splátkách, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce (viz. článek IV. a článek V. smlouvy o úvěru). Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15.3.2024. Na základě tohoto porušení smluvních povinností žalovanou zaslal žalobce žalované první písemnou upomínku ze dne 20.3.2024 (dále též jen „upomínka č. 1“), kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však vůči žalobci své splatné závazky nadále nehradila. Žalobce proto zaslal žalované druhou písemnou upomínku ze dne 5.4.2024 (dále též jen „upomínka č. 2“), kde vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobci nezbylo než přistoupit dle ustanovení V. odst. 5.
5.Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 21.8.2024 a vyzvat žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě nároku spočívajícího v jistině 50 000 Kč, kapitalizovaném smluvním úroku ke dni zesplatnění, nákladů upomínkování vevýši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení. Žalovaná byla tímto zesplatňovacím dopisem jako poslední předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 4.9.2024. Žalobce posoudil úvěruschopnost žalované – provedl lustrace v dostupných rejstřících, a to zejména insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů, interní databázi žalobce, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, které byly vždy pro žalovanou bez záznamu. Žalovaná byla rozvedená, neměla vyživovací povinnosti, byla zaměstnána s příjmem 29 114 Kč, její náklady na bydlení činily 3 039 Kč, měla další finanční závazek u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč, její výsledné skóre bylo v kategorii průměrná bonita.
2.Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 11.3.2025 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.
3.Žalovaná se k žalobě – přes výzvu soudu – nevyjádřila.
4.Smlouvou o úvěru ze dne 31.8.2023, Předsmluvními informacemi, Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele jako Přílohy č. 1 úvěrové smlouvy, Potvrzením o verifikační platbě, Dokladem o bezhotovostním vyplacení úvěru, Potvrzením o vyplacení úvěru, Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 21.8.2024 s podacím lístkem, bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 31.8.2023 uzavřena smlouva o úvěru, žalované byl poskytnut úvěr (dále jen „Úvěr“) ve výši 50 000 Kč, a to tak, že částka 50 000 Kč byla dne 1.9.2023 vyplacena na účet žalované. Úvěr se žalovaná zavázala žalobci splácet v pravidelných 12měsíčních splátkách, jejichž výše činila 7 500 Kč, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná dne 15.5.2024. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % měsíčně, RPSN ve výši 435,03 % ročně. Žalovaná svoji splátkovou povinnost neplnila, přes upomínky ze dne 20.3.2024, 5.4.2024, které byly s nákladem po 500 Kč, dlužnou částku nevyrovnala, proto žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru v souladu s čl. V, bod 5.5 Smlouvy ke dni 21.8.2024, kdy pohledávka žalobce činila na jistině 50 000 Kč a na nákladech upomínkování 1 000 Kč. Posouzením úvěruschopnosti žalované bylo prokázáno, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, bez vyživovacích povinností, s příjmem ze zaměstnání ve výši 29 114 Kč, její náklady na bydlení činily 3 039 Kč, měla další finanční závazek u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč. Žalovaná neměla žádný záznam v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů, SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, interní databázi žalobce. Totožnost žalované byla ověřena z občanského průkazu, příjmy žalované ze zaměstnání byly doloženy třemi výplatními páskami, byla ověřena existence běžného účtu žalované u , právnická osoba, . Dopisem z 21.8.2024 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobce písemně žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky jistiny s příslušenstvím v celkové výši 96 831,61 Kč, a to do 4.9.2024. Žalovaná na svůj dluh ani přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.
5.V rámci úřední činnosti soud z lustra žalované zjistil, že je u zdejšího soudu proti žalované vedeno k návrhu , právnická osoba, řízení o zaplacení částky 30 600 Kč s příslušenstvím pod sp.zn. 20 C 155/2024, kde předmětem návrhu je dluh žalované ve výši 30 600 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 31.7.2023.
6.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7.Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
8.Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9.Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12.Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
13.Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 12,75 % p.a. od 5.9.2024 do zaplacení – důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaná obdržela úvěr – peněžní prostředky - ve faktické výši 50 000 Kč, který se i s úrokem a poplatky zavázala zaplatit do 15.8.2024. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru dne 31.8.2023 a již od března 2024 nebyla žalovaná schopna splátku uhradit, žalobce dokonce akceptoval i to, že jediným měsíčním výdajem žalované je pouze částka 3 0369 Kč, a to na náklady bydlení – nijak neověřil faktické výdaje žalované (včetně výdajů na bydlení) ani její způsob nakládání s finančními prostředky, ač žalovaná bankovní účet měla, přičemž žalovaná měla další finanční závazek u , právnická osoba, , potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu poskytnuto plnění ze strany žalobce žalované ve výši 50 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 50 000 Kč, když žalovaná na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatila, a ve zbytku nárok žalobce jako nedůvodný zamítnout. Žalovaná neprokázala, že by bezdůvodné obohacení vydala, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalované byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění (viz. dopis ze dne 21.8.2024), tato se dostala do prodlení nejdříve dnem 5.9.2024, nikoliv dřívějším dnem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. od 4.9.2024 do zaplacení.
14.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 040 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení (§ 7 citované vyhlášky) částku 3 140 Kč. Za 2,5 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, jednoduchou předžalobní výzvu dle ust. § 11 odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění), činí odměna advokáta celkem 7 850 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 300 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 13 odst. 4 citované vyhlášky). Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 96 % z celku (úspěch žalobce činí 98 % - úspěch žalované 2 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 10 358 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Odkazované předpisy
- § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.
- § 87 vyhl. č. 177/1996 Sb.
- § 101 z. č. 99/1963 Sb. (§ 101)
- § 142 z. č. 99/1963 Sb. (§ 142)
- § 142a z. č. 99/1963 Sb. (§ 142a)
- § 150 z. č. 99/1963 Sb. (§ 150)
- § 160 z. č. 99/1963 Sb. (§ 160)
- § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (§ 2395)
- § 86 z. č. 257/2016 Sb. (§ 86)
- § 87 z. č. 257/2016 Sb. (§ 87)
Související rozhodnutí
Informace
| Spisová značka | 7 C 42/2025-41 |
|---|---|
| Soud | Okresní soud v Pardubicích |
| Soudce | Mgr. Jitka Nováková |
| Datum rozhodnutí | 17.04.2025 |
| Datum zveřejnění | 12.06.2025 |
| ECLI | ECLI:CZ:OSPU:2025:7.C.42.2025.1 |
Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí
Klíčová slova
Podobná rozhodnutí
61 C 133/2020-22
Okresní soud v Mostě
12.11.2020
Okresní soud v Mostě
12 C 189/2020-34
Okresní soud v Kolíně
14.12.2020
Okresní soud v Kolíně
6 C 225/2020-52
Okresní soud v Novém Jičíně
02.11.2020
Okresní soud v Novém Jičíně
48 C 88/2020-43
Okresní soud v Mostě
02.12.2020
Okresní soud v Mostě
11 C 222/2020-20
Okresní soud v Přerově
08.12.2020
Okresní soud v Přerově
Další od tohoto soudu
18 C 310/2024-21
28.05.2026
o rozvod manželství
7 C 291/2025-26
27.04.2026
o 21 540 Kč s příslušenstvím
20 C 284/2025-65
23.04.2026
o 48 510,62 Kč s příslušenstvím
20 C 227/2025-40
22.04.2026
o 11 783,72 Kč s příslušenstvím
23 C 332/2025-42
20.04.2026
o vyloučení věci z exekuce
Komentáře 0