21 C 90/2024-30

Žalobou z 14.10.2024 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako příspěvku hrazeného provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle zák. 168/1999 Sb. (do částky 26.402,00 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva (300,00 Kč). Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.Z výzvy z 8.2.2024- vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě příspěvku dle § 4 zák. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a to za nepojištěné vozidlo reg. zn. , SPZ, za dobu od , datum, do , datum, v částce 26.402,00 Kč a nákladů uplatnění nároku v částce 300,00 Kč. Vlastníkem vozidla i jeho provozovatelem byla dle registru silničních vozidel v uvedeném období žalovaná. Výzva však byla žalované zaslána na adresu , adresa, , přičemž na uvedené adrese měla žalovaná trvalý pobyt pouze do , datum, . Vlastník domu čp. , Anonymizováno, na , adresa, sdělil soudu, že žalovaná v domě nebydlí alespoň osm let. Doručující pošta zásilku nedoručila, neboť ta nemohla být vložena do domovní schránky; zásilka byla vrácena zpět odesílateli. Na stejnou adresu byla adresována upomínka ze 17.5.2024 a upomínka z 14.6.2024, přičemž posledně jmenovaná byla rovněž vrácena žalobkyni s tím, že adresát je na uvedené adrese neznámý. I přes tuto informaci byly veškeré další upomínky, včetně předžalobní výzvy, směřovány na stejnou adresu.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla v předmětném období evidována jako vlastník a provozovatel shora uvedeného vozidla, přičemž toto tvrzení žalovaná nerozporovala. Výzva k úhradě příspěvku podle § 4 zákona 168/1999 Sb. však byla žalované adresována na adresu, která v dané době již řadu let nebyla adresou jejího bydliště (viz výpis z CEO a zpráva vlastníka nemovitosti). Žalobkyně navíc o skutečnost, že žalovaná na uvedené adrese nebydlí, byla zpravena opakovaně doručující poštou, adresa trvalého bydliště žalované vyplývá i z údajů v Registru silničních vozidel, jehož výpis sama žalobkyně předložila k důkazu, a přesto žalobkyně na danou adresu nadále směřovala veškeré zásilky.Soud proto dospěl k závěru, že povinnost žalované k úhradě příspěvku zanikla dle § 4 odst. 6 zákona 168/1999 Sb., neboť žalobkyně žalované v zákonné jednoleté lhůtě neadresovala na adresu, která byla místem jejího evidovaného trvalého bydliště, případně na adresu, na které se žalovaná prokazatelně zdržovala, výzvu dle § 4 odst. 6, 7 uvedeného zákona. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítnul a dle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku II, neboť procesně úspěšné žalované v řízení náklady nevznikly.